Povodeň 2010

()

Známé informace o významné události povodeň 2010 v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.

Témata stránky: Povodeň 2010, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně, jarní povodeň 2010, letní povodeň 2010.


INFORMACE O POVODNI 2010

Po přívalových povodních v létě minulého roku (viz patřičná stránka) se vyskytl u nás velmi vlhký rok 2010. Zima 2009/2010 patřila k zimám v posledních letech nejbohatším na sníh. Během teplé části roku jsme se setkávali v ČR s dalšími vydatnými srážkami, které způsobily několikrát povodňovou situaci, souhrnně ji označujeme jako povodeň 2010. V tomto roce se vyskytly dvě významné povodně a to jarní a letní. Každá z nich zasáhla významněji trochu jiná území. Informace o jarní i letní povodni tohoto roku jsou díky četným záznamům a dostupným datům z měření srážek a hydrologické situace k dispozici níže, alespoň v podobě zásadních informací o příčinách, průběhu i důsledcích povodně. Informace v jednotlivých odstavcích jsou rozděleny na JARNÍ a LETNÍ událost povodeň 2010.

Datace a rozsah povodně

Jarní povodeň se vyskytla ve druhé polovině května a její druhá vlna v červnu tohoto roku. Významně zasáhla východní část republiky, tedy Moravu a Slezsko. Druhá povodeň se vyskytla v srpnu a zasáhla významněji severní a střední Čechy s tím, že se povodeň opakovala ještě na konci září a zasáhla obdobná území.

JARNÍ POVODEŇ

Vyskytla se od cca 17. do 23. května a týkala se moravských a slezských vodních toků v povodí Odry, Dyje, Moravy, Olše a jejich přítoků, šlo zejména o vodní toky Olše, Lubina, Morava, Dřevnice, Velička, Litava či Kyjovka. Na některých tocích byla významnější první vlna této povodně a na některých druhá vlna.

LETNÍ POVODEŇ

Vyskytla se v první dekádě srpna, konkrétněji mezi 6. až 9. srpnem, ústup povodně pak probíhal ještě v několika málo následujících dnech. Tato povodeň zasáhla především severní Čechy, částečně pak Čechy střední a okrajově jižní a to hlavně drobné vodní toky v této oblasti. Jednalo se zejména o Smědou, Lužickou Nisu, Řasnici, Ploučnici, Jeřici, Černou Nisu, Mandavu, Jizerku, Jizeru, Kamenici a částečně pak Bílinu, Lužnici a Nežárku. Povodeň zasáhla významně ale též drobné vodní toky, které stojí mimo pozorování (nenacházejí se na nich měřící stanice).

Velikost a průběh povodně

JARNÍ POVODEŇ

Po výskytu mimořádně srážkového období (viz příčiny povodně) od poloviny května docházelo k významným vzestupům hladin vodních toků v oblastech Moravy a Slezska. Nejvyšší kulminační průtoky v první vlně byly 1 070m3/s (Odra – Bohumín), 1 030m3/s-1 (Olše – Věřňovice), 800m3/s-1 (Bečva – Teplice), 780m3/s-1 (Ostravice – Ostrava), 724m3/s-1 (Bečva – Dluhonice), 719m3/s-1 (Morava – Strážnice) ČHMÚ a VÚV T. G. M. 2011).

Obr. 1 Průběh průtoků v hlavních profilech řeky Odry při první i druhé vlně povodně, zdroj: vuv.cz
Obr. 2 Průběh průtoků v hlavních profilech řeky Olše při první i druhé vlna povodně, zdroj: vuv.cz

Z hlediska dob opakování se nejvyšší doby vyskytly: > 100 let (Olše – Věřňovice), 50-100 let (Olše – Český Těšín-Baliny, Olše – Dětmarovice), 50 let (Bečva – Teplice, Rožnovská Bečva – Rožnov pod Radhoštěm, Morava – Strážnice) a 20-50 let (Stonávka – Těrlicko pod nádrží, Rožnovská Bečva – Valašské Meziříčí-Krásno, Bečva – Dluhonice) (ČHMÚ a VÚV T. G. M. 2011).

Obr. 3 Doby opakování kulminačních průtoků v hlavních profilech na významněji zasažených tocích povodní, zdroj: chmi.cz
Obr. 4 Průběh průtoků v hlavních profilech řeky Moravy, zdroj: vuv.cz

Kulminační průtoky

Ve druhé vlně s výskytem na začátku června byly nejvyšší kulminační průtoky 755m3/s-1 (Morava – Strážnice, vyšší než v první vlně), 697m3/s-1 (Morava – Spytihněv, vyšší než v první vlně), 639m3/s-1 (Morava – Lanžhot, vyšší než v první vlně), 526m3/s-1 (Bečva – Dluhonice), 517m3/s-1 (Odra – Bohumín), 457m3/s-1 (Bečva – Teplice), 356m3/s-1 (Olše – Věřňovice), 344m3/s-1 (Dyje – Ladná), 301m3/s-1 (Vsetínská Bečva – Jarcová), 219m3/s-1 (Odra – Ostrava-Svinov), 207m3/s-1 (Vsetínská Bečva – Vsetín), 201m3/s-1 (Olše – Český Těšín-Baliny) (ČHMÚ a VÚV T. G. M 2011).

Na většině míst byly průtoky ve druhé vlně povodně nižší, mnohde podstatně nižší či přímo ne příliš významné oproti první vlně. Výjimku tvoří zejména střední a dolní Morava, dále některá další ojedinělá místa (např. Odra v profilu Odry v horní části toku, na dolní části již nikoli).

Během června se dále vyskytly lokální povodňové situace v souvislosti s přívalovými srážkami, zejména je možné jmenovat povodí Kamenice. Během hodiny zde spadlo až 100mm srážek, průtoky vodních toků v některých profilech přesáhly dobu opakování 100 let. Dodejme, že na začátku června byly významnější povodně i v oblasti povodí Labe, kde se vyskytly vydatnější srážky v tzv. druhé srážkové vlně. Tato povodeň zde nebyla tak rozsáhlá a významná, šlo spíše o lokální zvýšení průtoků. Z hlediska dob opakování byla nejvýznamnější situace na Novohradce (Luže Q 20-50), v Úhřeticích a na Loučné v Cerekvici nad Loučnou a Dašicích (Q 5-10).

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Shrnutí
Datum
Název položky
Povodeň 2010
Hodnocení
51star1star1star1star1star

Napsat komentář