Nebezpečné jevy

Informace o nebezpečném jevu sestává z:

• Stručného přehledu (hlavička informace o extrému zde, též tzv. výňatek na hlavní stránce webu)
• Popis očekávaného průběhu počasí a hodnot prvků (pod hlavičkou zdejší základní informace)
• Detailního obecného popisu konkrétního jevu (ke stažení v PDF, pod informací o aktuálním výskytu jevu zde)

Stručný přehled obsahuje:

• Název extrému/Silný vítr/
• Stupeň intenzity (nebezpečnosti) /Stupeň 2 – střední/
• Časovou platnost v rámci ČR (celková) /10.2.20xx 22:00 – 11.2.20xx 18:00/
• Územní platnost s případným upřesněním /Kraje H, E, J, M a T/
• Krátký popis /Na území ČR zesílí ve výrazném tlakovém gradientu západní vítr. Jeho nárazy dosáhnou 20-25m/s, na horách 35m/s/

Obecný popis extrému obsahuje:

• Hlavní důsledky extrému /lámání větví/
• Doporučení ke zmírnění jejich důsledků, aneb jak se chovat či nechovat s komentářem důsledků /nechodit do lesů, pod stromy a předměty hrozící pádem …/
• Definici situace /co je to vítr, jak a proč vzniká …/
• Vznik situace /kdy zesiluje v ČR vítr, za jakých situací synopticky/
• Příklady situace /významné události v ČR v posledních letech, leden 2007 MAX_N 57.8m/s …/

Dále objasňujeme jednotlivé prvky přehledu publikované informace o každém extrému. Stručný přehled najdete též jako základní informaci na hlavní stránce webu.

Název extrému

Obsahuje v sobě vždy jev a přídavné jméno vyjadřující, že nejde o běžný jev, tedy o jev v mezích normálu. Tzn. používáme slova jako “silný, vydatný” a odvozeniny (například “vydatný déšť” nebo “silné bouřky”). Název volíme vždy shodně, jde o obecný název extrému a to bez ohledu na jeho intenzitu, tedy stupeň (viz dále).

Stupeň intenzity

Nebezpečnost jevů rozdělujeme do 5 stupňů a to dle následujícího barevného rozlišení: Stupeň 1 – nízký, Stupeň 2 – střední, Stupeň 3 – vysoký, Stupeň 4 – velmi vysoký a Stupeň 5 – extrémně vysoký.

Název jevu zůstává shodný při kterémkoli stupni intenzity. Takže silný vítr stupně 1 i stupně 4. Obecně extrém stupně 1 se používá běžně pro nevýrazně zesílený jev vůči normálu. Stupeň 2 a 3 pak při významněji zesíleném jevu, kdy jde již o situace vyskytující se méně často. Co se týče stupně 4, jde o použití ojediněle pro výraznou intenzitu jevu. A poslední stupeň 5 používáme zcela mimořádně, pro situace, které se vyskytují zřídka.

Časová a územní platnost

Uvádíme v rámci ČR celkovou platnost, od začátku výskytu extrému na území A až po konec jeho výskytu na území C (viz též dále). Časovou platnost určujeme datumem a přibližnou hodinou počátku/konce výskytu extrému (například “od 1.6.20xx 18:00 do 2.6.20xx 6:00”). Informace pro které oblasti našeho území výstraha platí uvádíme spíše komplexněji a orientačně. Pokud se očekává výskyt jevu na celém nebo téměř na celém území, udáváme “celá ČR”. Pokud v krajích, tak upřesníme kraje, kterých se výskytu jevu týká a to pomocí uznávaných písmen pro označení krajů ČR.

Obecný popis extrému

Informace doplňujeme též o nebezpečné důsledky konkrétních jevů, doporučení ke zmírnění jejich vlivu a podrobnější popis. Též je uvedena definice dané nebezpečné situace s jejím vznikem a příčinami tohoto vzniku (zejména synoptickými). Pro zajímavost a pro srovnání uvádíme také nejvýznamnější proběhlé situace daného jevu (např. vysoké teploty nebo úhrnu srážek vydatného deště) na našem území z poslední doby.

Upozornění na nebezpečné jevy vydáváme pouze v případech, kdy bude daný průběh počasí nebezpečný pro běžný chod a obecně venkovní aktivity. O tom rozhodujeme v rámci projektu. Upozornění na extrémy či předpovědi nebezpečných jevů nemají žádná pevně stanovená kritéria a nejsou také oficiální, ale pouze orientační. Stupně nebezpečí mají za úkol ukázat míru nebezpečnosti daných projevů. Nesouvisí s členěním stupňů v oficiálních výstrahách meteorologické služby ČR. I pro odlišení rozlišují pět kategorií, jimž není přizpůsobován název jevu/extrému. Většinou používáme první tři stupně, které ukazují nízkou, střední a vysokou nebezpečnost situací. Stupeň čtvrtý používáme ojediněle a to pro situace, které mají být opravdu velmi nebezpečné. A poslední pátý stupeň používáme jen zřídka. Ten označuje situace, které se u nás vyskytují doslova výjimečně a jsou výjimečně nebezpečné.

Prognózu počasí u nás na druhý den najdete na stránce: Předpověď na den. Níže uvádíme obecné informace o nebezpečných jevech, jako jsou druhy jevů vyskytující se u nás a četnost jejich výskytu v roce.

Nebezpečné meteorologické jevy jsou veškeré i jinak běžné jevy, které přesahují intenzitu obvyklou pro klima dané oblasti. V takovém případě mohou působit různé škody a mít vliv na majetek a zdraví či životy lidí. A to proto, že tito nejsou v dané oblasti takovým projevům počasí přizpůsobeni. Některé nebezpečné jevy jsou velmi zřetelné a to platí o jejich důsledcích. Mezi takové patří silné bouřky, vydatný déšť, silné sněžení, povodňové jevy a i obecně další zimní jevy.

Poté existují jevy, které mohou mít i značné dopady, ale nejsou zejména zpočátku tak zřetelné. Typickým příkladem je sucho s následným zvýšeným nebezpečím vzniku požárů v krajině. Může to být ale i vysoká teplota vzduchu, která mimo jiné k suchu a vzniku požárů vždy přispívá. Některé jevy se vyskytují v kombinaci s jinými či za určitých meteorologických podmínek. A to, kdy je druhý jev zcela v normálu a je běžný. Takovém příkladem jsou sněhové jazyky a závěje v případě prvním. A ledovka v případě druhém.

Druhy jevů

Mezi nebezpečné jevy patří především:

• Vysoká teplota (červen až srpen, 70%)
• Nebezpečí požárů (uprostřed léta, 40%)
• Silný mráz (leden a únor, 30%)
• Významná změna teploty (celoročně, avšak spíše ojediněle, 15%)
• Vydatný déšť (celoročně, často v teplé části roku, 50%)
• Silné bouřky (jaro a léto, nejčastěji květen až srpen, 60%)
• Povodňové jevy (celoročně, 40%)
• Silné sněžení (prosinec až únor, 40%)
• Sněhové jazyky a závěje (prosinec až únor, na horách i dříve/později, 40% a hory 70%)
• Silný vítr (konec podzimu, zima, počátek jara, 70%)
• Ledovka (zima, 50%)
• Náledí (zima, 75%)
• Námraza (konec podzimu a zima, 40%)

Některé jevy jsou typicky letními (vysoká teplota, požáry) a jiné typicky zimními (silný mráz, ledovka). A jsou i jevy, které se mohou vyskytnout celoročně a to kdykoli (silný vítr, změna teplot i vydatný déšť či povodně). V dalším textu pojednáváme o tom, kdy se které nebezpečné jevy v ČR zpravidla vyskytují. Jde o obecný přehled dle dlouhodobých pozorování. Nejde o žádný model, jímž se lze řídit. Nutno mít na paměti, že počasí je nevyzpytatelné a dokáže často překvapit.

Četnost výskytu nebezpečných jevů v ČR během roku

Některé meteorologické jevy, tzv. sezónní, lze vymezit i v konkrétním období. Jde například o silné bouřky nebo i o silný mráz. V kapitole výše uvádíme v závorkách u jednotlivých nebezpečných jevů období jejich nejpravděpodobnějšího výskytu. Nikoli ovšem období jejich jediného možného výskytu, ani v případě sezónních. Které jevy se vyskytují u nás častěji a které méně často ukazuje procentuální odhad, který následuje za obdobím pravděpodobného výskytu. Značí se stupnicí 0 až 100%, kdy vzestupná tendence čísel vyjadřuje větší pravděpodobnost výskytu. V letním období se u nás nejčastěji vyskytuje vysoká teplota nebo silné bouřky, případně i vydatný déšť. V zimě se vyskytuje často náledí nebo ledovka, na horách sněhové jazyky nebo závěje. Celoročně se může objevit silný vítr, často se vyskytuje v chladné části roku a to od října do února či začátku března. Naopak nejméně se vyskytuje významná změna teploty vzduchu a také silný mráz.