Sucho 1868
Informace o významně suché epizodě sucho 1868 dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990.
Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití). Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.
Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, sucho 1868, sucho – datace, trvání a rozsah, velikost a průběh, příčiny a důsledky.
INFORMACE O SUCHU 1868
V pro českou historii významném roce, jehož výročí jsme si připomněli právě nedávno v roce 2018, se také vyskytlo jedno z nejextrémnějších suchých období u nás. Existuje několik zmínek o dopadech a průběhu sucha, která nám přibližují jeho velikost a extremitu. Též máme údaje z měření.
Datace, trvání a rozsah sucha
Sucho nastalo ke konci jarního období, pokračovalo v létě a na začátku podzimu vrcholilo. Jinými slovy trvalo od května do září. Řadilo se k nejvýznamnějším v daném období přístrojových měření. Z některých oblastí máme k dispozici dokumentární zdroje, které popisují situaci při suchu. Jde například o Mimoň, Královéhradecko, Český les, Poličku či Opavsko a další oblasti napříč naším územím.
Velikost a průběh sucha
Značně srážkově podprůměrným měsícem byl květen, tedy období počátku této suché epizody v květnu. Dalším významně srážkově chudým měsícem bylo září, tedy konec období tohoto sucha. Ostatní měsíce v období vykazovaly také záporné srážkové odchylky, avšak ne tak významné. Současně v květnu a dále v srpnu a září byly mírně nadprůměrné teploty, které sucho umocnily. Indexy sucha se shodují na nejnižších hodnotách v květnu, červenci a září a tyto dosahují -2 až -3.5.
Sucho 1868 se hodnotí podle indexů následovně:
Index SPI-1: 2. místo
Index SPEI-1 a Z-index: 1.místo
Příčiny a důsledky události sucho 1868
Květnové sucho zapříčinila stabilní tlaková výše přímo nad střední Evropou. Podobná situace, kdy byla většina evropského kontinentu pod vlivem vysokého tlaku vzduchu převládala i po zbytek suchého období tohoto roku. Tato situace způsobila značně srážkově chudé počasí v hlavním vegetačním období tohoto roku a v období s nejvyššími teplotami v roce.
Zprávy uvádějí, že sucho 1868 bylo velké a v létě pořádně nenamoklo. Zmiňována je neúroda celé řady plodin, vyjma chmelu a ovoce, která byla označena za hojnou. V Mladé bylo období hodnoceno jako hrozně suché s převahou veder. Nepršelo zde od dubna až do 5. září. V Sebranicích nepršelo osm týdnů. Vlivem velkého letního sucha došlo též k požáru v Českém lese. Zápis z Plzně uvádí zcela vyschlé některé části řek. Z Píst ve středním Polabí je zmíněna nízká hladina Labe, která je potvrzena zprávami z Litoměřicka. Řeku bylo možno na některých místech přejít, po 22. srpnu byla též zastavena lodní doprava (Brázdil, Trnka a kol. 2005).
Shrnutí sucho 1868
- Vyskytlo se v hlavním vegetačním období, od května do září
- Příčinou byly značně podprůměrné srážky, zejména v květnu a září a také vysoké teploty během léta
- Umístění epizody dle indexů: 1. a 2. místo
- Příčinou byla převaha vysokého tlaku vzduchu nad Evropou, se středem tlakové výše nad centrální Evropou v květnu
- Zmiňovány byly často nízké stavy i velkých řek, prach v krajině a neúroda některých plodin, což vedlo ke zdražování
Použité zdroje
BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol. Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015.