Největší sucha v ČR a jejich příčiny

Hodnocení článku

Sucho je obecný pojem, ale hovoříme o něm po splnění určitých faktorů a podle procesu vzniku nebo jeho dopadů ho také klasifikujeme. Sucho je v krajině při vysokých teplotách bez výskytu srážek v období s intenzivnějším slunečním svitem vždy, ale nemusí se jednat vždy o sucho z meteorologického nebo hydrologického hlediska. To jsou dvě základní hlediska, podle kterých sucho dělíme. Jinými slovy suchá půda, zvláště s příměsí písku, nemusí nutně znamenat, že v dané oblasti se vyskytuje sucho, aneb není „sucho“ jako sucho. Sucho si tedy v úvodu nejprve rozdělme a klasifikujme jednotlivé jeho druhy. Poté se podíváme podrobněji na historii sucha u nás a největší sucha v ČR  jejich příčiny. Půjde o stanovení nejčastějších příčin jejich výskytu.

Klasifikace a definice sucha

Sucho rozdělujeme základně na meteorologické čili klimatické a hydrologické. Další dělení sucha je zejména z pohledu jeho dopadů na zemědělské, zvané též půdní nebo na sucho socio-ekonomické. Sucho má ale dopady do mnoha resortů národního hospodářství dané země a zasahuje do značného množství lidských aktivit, zejména pak do základní složky potřebné k životu nejen lidí, tedy vody a jejího dostatku, tedy potřebného množství a také jakosti.

Sucho meteorologické či klimatické je způsobeno delším nedostatkem srážek v dané oblasti za doprovodu dalších meteorologických faktorů a to zejména za výskytu vysoké teploty vzduchu, intenzivního slunečního svitu, nízké vlhkosti vzduchu nebo i silného větru. Toto sucho vzniká zpravidla po několikadenním působení uvedených faktorů, maximálně v řádu několika málo týdnů (závisí zde na konkrétním období a význačnosti počasí). Tento typ sucha se projevuje suchem na povrchu půdy a to snižováním vodní kapacity (vláhy) pro vegetaci v mělké vrstvě půdy a také zvyšování rizika vzniku požárů porostů ve volné krajině. S narůstajícím deficitem srážek a příhodných podmínek v podobě vhodného stavu dalších prvků se sucho prohlubuje.

Hydrologické sucho přichází jako poslední důsledek

V této fázi už narážíme na sucho hydrologické, které je důsledkem výskytu sucha meteorologického (klimatického) a to zpravidla jeho dlouhodobého působení v dané oblasti. Hydrologické sucho se projevuje snižováním zásob podzemních vod, snižováním vydatnosti pramenů vodních toků a průtoků vody v jejich korytech, při extrémně dlouhém trvání a význačnosti meteorologické situace pak dochází i ke snižování zásob vody ve vodních nádržích a znemožnění plnění jejich nadlepšovací funkce (zvyšování průtoků v tocích pod nimi, upouštěním zadržené vody tak, aby byl odtok vody z nádrže vyšší než přítok do ní).

Důsledky vlivu hlavních druhů sucha

Sucho zemědělské či půdní odráží dopady klimatického sucha či hydrologického sucha v oblasti zemědělské výroby, kdy dochází k nedostatku vláhy pro plodiny a bez umělého zavlažování odchází ke ztrátám v zemědělské činnosti. V extrémních případech nejsou pro nedostatek vody závlahy ani možné. A sucho socio-ekonomické pak odráží dopady sucha na lidskou populaci, které spočívá zejména v omezení života a aktivit lidí v dané oblasti a ve zvýšených ekonomických nákladech ve spojením s jeho výskytem. Těmito dvěma faktory se ale vzhledem k našim oborům činnosti zabývat nebudeme, nejen v tomto textu.

Sucho v dávné historii a jeho studium

Rekonstruovat klimatický a hydrologický průběh v extrémně suchých obdobích v minulosti je důležité pro pochopení klimatické situace a vedoucí k suchu v současnosti a pro lepší prediktabilitu sucha do budoucna. Sucho v minulosti můžeme studovat dvěma základními způsoby. Jednodušším způsobem je shromáždění dat z období takzvaně přístrojového, kdy jsou dostupná klimatická či hydrologická měření a data z nich na našem území. Složitějším způsobem je studium suchých období v dávné minulosti, kdy nemáme žádné záznamy. Tam je nutné dohledávat informace z dochovaných pramenů a provádět odhady a rekonstrukce průběhu klimatu a hydrologického vývoje v daném období.

I takové informace a odhadovaný vývoj nám ve studiu a pochopení sucha pomohou. Dohledat dokumentární prameny můžeme z hodně dávné doby, takže lze utvořit poměrně dlouhá řada extrémně nebo významněji suchých roků nebo období několika roků, neboť sucho se často přenáší do následujícího nebo i dalšího roku, kdy za příhodných klimatických podmínek pokračuje či se rozvíjí. Studovat sucho lze podle hodnot základních klimatických a hydrologických prvků jako je teplota vzduchu, srážky, průtoky vodních toků či indexy sucha. Dokumentární prameny používáme cca do roku 1750, poté jsou k dispozici alespoň některá měřená data. Sucho podle dokumentárních pramenů můžeme spolehlivě rekonstruovat do roku 1500. S větším omezením pak až někam k roku 1100, kdy je k dispozici velmi omezený počet údajů (nikoli v podobě hodnot) o suchu, jak bylo zaznamenáno v dobách jednotlivých generací.

Největší suché epizody od roku 1100 do současnosti

Období let cca 1100 až 1500 a informace o suchu v tomto období berme jako orientační, kdy nejsou k dispozici žádné konkrétní hodnoty, ani ty provedené rekonstrukcí. Jsou k dispozici jen záznamy místních o tom, jaké bylo sucho v jednotlivých oblastí naší země. Jedná se většinou o hlášení z určitých míst, někdy možná při zhodnocování dané situace hrály role emoce autorů daných textů. V dalším přehledu byly vybrány významnější suché epizody (zpravidla jednotlivé roky). K nim jsou uvedeny záznamy o suchu s případnými specifikacemi, které jsou většinou stručné a obecné, některé popisují důsledky sucha.

Sucho v letech 1050 až 1350

1090-1091: Sucho v Čechách i na Moravě, nebyl sníh a nepršelo (šlo o zimní sucho).

1121: Plodiny uschly.

1177: Neúroda.

1252: Jařiny zaschly (na konci jara pak pršelo více).

1262: Uschlá tráva, neúroda ovoce a vinných hroznů (sucho jarní a letní).

1266: Obdobně (pouze letní).

1307: Neúrod a hlad (jarní a letní)

1312: Obdobně (letní).

1326: Totální neúroda jařin (letní).

1333: Neúroda jařin, málo vinných hroznů.

1337: Neúroda obilnin a vinných hroznů (do července).

1348: Vysušená země, neúroda obilnin.

Sucho v letech 1350 až 1500

1352: Neúroda obilnin a dalších plodin (po 8. květnu).

1368: Neúroda jařin (od dubna).

1371: Časté požáry (do 18. května).

1393: Možno přejít řeku Vltavu, voda „zelená jako tráva“.

1432: V období od 2.5. do 27.7. je jednou slabě pršelo.

1441: Neúroda sena, obilnin a hrachu (2.4. až 2.8.)

1471: Vyschly řeky.

1473: Vyschlé vodní toky, lesní požáry, neúroda obilnin a dalších plodin.

1476: Nedostatek vody.

1482: Páchnoucí zelená voda ve Vltavě.

(Brázdil a Kotyza, 1995, Brázdil a kol., 2015)

Podle mnohých archivních záznamů lze dobře rozeznat jak velké sucho v daném roce panovalo. Většinou se jednalo o sucha v letním období, někdy šlo o sucha s počátkem během jarního období a pokračujícím výskytem v období letním. Jednalo se o extrémní suché epizody, kdy sucho patrně nebylo zažehnáno ani v podzimním období daného roku, avšak bylo do určité míry zmírněno. V dalším textu bude pojednáno o mladší historii, tedy o suchu po roce 1500.

Meteo Aktuality

Od mala mě fascinuje voda a projevy s ní spojené. Přírodní živly a to zejména extrémní průběh počasí. Chuť o nich informovat a také uvádět na pravou míru přemíru bulvárních informací nejen na internetu mě přiměla vytvořit stránky. Proto jsem 21. ledna 2011 založil na Facebooku projekt v podobě stránky, k níž brzy vznikla webová stránka. Projekt seriózního meteorologického servisu přináší seriózní informace o počasí a souvisejících oborech. Cílem je poskytovat informace o počasí, objasňovat příčiny, souvislosti a vzdělávat v oboru. Více lidí si sice vždy raději přečte nepravdivé a katastrofální informace plné extrémů než to, že počasí bude průměrné. Ale seriózní informace mají také své uplatnění. Za tímto cílem si stojím! To, zda se mi to daří plnit musíte posoudit vy, milí čtenáři.

Meteo Aktuality napsal 1072 příspěvků. Zobrazit všechny příspěvky od Meteo Aktuality