Sucho 2003
Informace o významně suché epizodě sucho 2003 dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990.
Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití). Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.
Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, sucho 2003, datace, trvání a rozsah sucha, velikost a průběh sucha, příčiny a důsledky sucha.
INFORMACE O SUCHU 2003
Jedno z významnějších suchých období posledních let se vyskytlo nejen v ČR, ale i v četných částech Evropy rok po jedné z největších povodní u nás a po největší povodni posledních staletí (více patřičné stránky) v roce 2002. Přesto se vyskytly podmínky pro vznik významnějšího sucha hned v roce po povodni následujícím. Nejen o těchto podmínkách pojednávají další odstavce. Z hlediska suchých epizod od roku 1800 nebylo toto ale zdaleka nejvýznamnější.
Datace, trvání a rozsah sucha
Většina tohoto roku byla ve znamení suchého počasí. Nejsuššími měsíci byly únor, březen a červen, srpen. Hydrologicky se sucho projevilo v srpnu a na počátku září.
Velikost a průběh sucha
sucho bylo značné v prvních měsících roku, kdy byla suchá epizoda tohoto roku jako celek odstartována. Nejsušší byl únor a březen. Po krátké i srážkově bohatší epizodě během jara nastala hlavní fáze sucha v červnu a po průměrných srážek v červenci pak ještě v srpnu. Vrcholem sucha byl dle indexů červen, dle některých již únor. Indexy sucha dosáhly hodnot -2 až -3.5. Teploty byly kromě dubna nadprůměrné po celou teplou část roku, zejména právě v červnu a srpnu, kdy odchylky dosáhly +3 až +4°C.
Index SPI-1: 11. místo
Index SPEI-1 a Z-index: 2. místo
Výše uvedené pořadí odpovídá údajům o suchu v letním období, tedy za období červen až září.
Hydrologické sucho bylo od roku 1992 druhé nejvýznamnější. Stavů sucha dosáhly průtoky od června do října, s vrcholem od druhé červencové dekády do cca 5. října. Nejvýznamnější sucho bylo na Moravě v Olomouci, kde během 79 dnů chybělo 13.7 mil. m3 vody. souvisle trvalo toto sucho 68 dnů. Na Lužnici v Bechyni byl rok 2003 se 134 dny stavu sucha nejextrémnější. Jinde se výjimečné extrémy neobjevily (Brázdil, Trnka a kol. 2015).
Nízké stavy na řekách
Sucho se na tocích začalo projevovat v květnu, kdy došlo k prudkým poklesům hladin. Nejnižší průtoky byly dosaženy během srpna či v září. V oblasti povodí Labe byly dosaženy nejnižší průtok v oblasti povodí Úpy, Doubravy, dolní Orlice, Cidliny a horní Jizery. V povodí Vltavy šlo zejména o povodí Nežárky, Lužnice, dolní Otavy, Skalice a Sázavy. V povodí Moravy šlo o Vsetínskou a Rožnovskou Bečvu, Bečvu či Olšavu. Oblast povodí Odry měla nejnižší průtoky v povodích samotné Odry a Opavice. Co se týče povodí Dyje, tam byly vodnosti toků o poznání lepší.
Z hlediska dob opakování nízkých průtoků byly nejvyšší dosaženy na Orlici v Týništi nad Orlicí, Otavě v Sušici a Písku (N 25-50 let) a na Lužnici v Bechyni (N 25 let).
Celoplošně se v tomto roce nízké průtoky nevyskytly, ale extrémně nízké průtoky se vyskytly lokálně zejména v jižních a východních Čechách nebo na malých tocích v Čechách západních či toky v oblasti severní Moravy (Jesenicko). Z hlediska podzemních vod nelze tuto epizodu sucha považovat za extrémní (Řičicová a kol. 2003).
Příčiny sucha
Meteorologické příčiny sucha v roce 2003 v ČR tkvěly v oblasti vysokého tlaku vzduchu přímo nad centrem či východem Evropy a to v únoru i březnu. V letních měsících bylo sucho způsobeno, jak tomu bylo často i v případě minulých suchých epizod, výběžkem tlakové výše nad Azorami.
Shrnutí sucho 2003
- Trvalo od února do října s vrcholem v červnu
- Příčinou byl vysoký tlak nad střední a východní Evropou v zimě a na jaře a hřeben tlakové výše zasahující k nám od Azor v létě
- Dle index šlo o zařazení sucha na 2. a 11. místo co se týče letní epizody
- K suchu významně přispěly nadprůměrné teploty, trvající od května do září
- Hydrologické sucho bylo velmi významné na Moravě, kde v Olomouci trval nízký průtok nepřetržitě 68 dnů, extrémní sucho bylo hlášeno i z Lužnice v profilu Bechyně
- Hydrologické sucho trvalo zejména od druhé dekády července do cca 5. října
Použité zdroje
ŘIČICOVÁ, P. DAŇHELKA, J. NÁVOJKOVÁ, H. KOURKOVÁ, H. Sucho v českých povodích v roce 2003. Praha: ČHMÚ, 2003. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/ohv/publication/W2003_SUCHO.pdf.
BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol. Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015.