Přehrady v ČR
Na stránce najdete základní informace o přehradách a dalším hrazení vodních toků na našem území. Obecné informace o hrazení toků obsahuje stránka Hrazení toků. Přehrady jsou vyjmenovány a popisovány se základními údaji o nich shodně jako vodní toky, viz stránka Vodní toky v ČR a její podstránky. Na této stránce jsou uvedeny základní informace o přehradách u nás a je poskytnut jejich výpis dle správy povodí. Podstránky měnu poté obsahují výčet a popis hlavních přehrad v dílčích povodích u nás.
Témata stránky: Pojem přehrada, dělení přehrad v ČR dle správy povodí, hlavní přehrady v ČR.
OBSAH STRÁNKY
- Definice přehrady
- Účely přehrad
- Přehled přehrad v ČR dle správy povodí
PŘEHLED PŘEHRAD V ČR
Přehrada je vodní a tedy hydrologická stavba, která zahrazuje vodní tok v určitém místě (zpravidla v údolních oblastí) tak, aby vznikla nádrž (vzdutí hladiny vody do určité vzdálenosti proti proudu toku, oproti hladině na toku pod hrází dále po jeho proudu) s cílem vytvořit větší hloubku vody. U nás existuje několik druhů přehrad o určitých parametrech. Přehrady plní vždy více účelů, základními jsou:
- Ochrana území před povodněmi
- Nadlepšování průtoků ve vodním toku pod přehradou (opačná funkce vůči první uvedené)
- Odběry vody pro vodárenské účely (vodárenské nádrže)
- Výroba elektrické energie
- Sporty a rekreace (včetně rybolovu a chovu ryb)
- Ostatní (ekologické funkce)
Přehrady byly na našem území stavěny na vodních tocích primárně pro splnění zejména prvních dvou uvedených účelů, kdy v době přebytku vody povodňové vlny zbrzďují a zmírňují jejich negativní účinky dále na toku a naopak v době nízkých průtoků je z přehrad vypouštěn vyšší průtok než by byl ve vodním toku bez jejich existence. Jde i o účel obecné retence vody v krajině a zajištění “domova” mnoha živočichů či rostlin.
Třetí výše uvedený účel se týká primárně vybraných přehrad na našem území, které byly budovány pro zásobování obyvatel nebo průmyslových oblastí vodou. Když je vodní dílo, v tomto případě tedy přehrada s vodní nádrží (často rozsáhlou) již vybudováno pro jmenované účely, využívá se jí i pro účely ostatní. Těmi je třeba využívání průtoků vody pro výrobu elektřiny nebo okrajový účel rekreace. Vznik zejména velkých vodních ploch má velký vliv na oblasti a místní klima a to pozitivní i negativní.
Umístění přehrad
Na našem území byly budovány přehrady zejména v podhorských oblastech, pro zachycení velkých vod zejména při tání sněhu. V nížinných oblastech se prakticky nevyskytují, v jižních Čechách se nachází značné množství rybníků (více stránka Rybníky). Tyto plní též funkce významných nádrží a některé byly budovány i pro zachycení velkých vod. Též zde pro tyto účely slouží některé umělé kanály.
Nejvíce přehrad se u nás tedy vyskytuje pod Jizerskými horami, Krkonošemi, Krušnými horami či v jihozápadních Čechách, ale i na jižní Moravě. Tam vznikla soustava tří nádrží Nové Mlýny, což je největší vodní plocha na Moravě. Pokud se řekne Orlík, Slapy, Lipno, Hracholusky, Skalka, Rozkoš, Seč, Šance, Vír, Nové Mlýny, Vranov … asi každý ví, že se jedná o názvy našich hezkých pro různé účely sloužících vodních děl v podobě přehradních nádrží. Některé jsou známé, jiné méně známé, o některých se spíše neví. Účelem přehledu vodních nádrží a informací o nich je právě vytvořit o nich základní povědomí čtenářů.
Přehrady dle správy podniků povodí
V každé oblasti povodí (Labe, Vltavy, Moravy, Odry a případně i Ohře budeme-li se držet rozdělení dle správy vod státními podniky povodí) se nachází několik přehrad. V Povodí Labe se jedná zejména o přehrady Labská, Souš, Les Království, Rozkoš, Pastviny, Seč, Hamry, Vrchlice, Josefův Důl a další. A v Povodí Vltavy se jedná především o Hracholusky, Nýrsko, České Údolí, Švihov, plus přehrady nechvalně známé tvořící vltavskou kaskádu jako je Lipno, Kamýk, Orlík, Hněvkovice, Slapy, Štěchovice a Vrané jako poslední stupeň kaskády.
Přehrady na Moravě i na západě Čech
V povodí Moravy jde zejména o Brno, Nové Mlýny, Vranov, Vír, Znojmo, Plumlov, Bystřičku, Mostiště a mnoho dalších. V Povodí Odry se jedná o Šanci, Morávku, Slezskou Hartu, Žermanice, Kružberk či mimo jiné také Těrlicko. Povodí Ohře má tyto přehrady: Nechranice, Skalka, Jesenice, Kadaň, Chřibská či Fláje co se těch známějších týče. Každá přehrada plní více účelů, i přesto jsou některé určeny zejména pro určitý účel jako je například výroba elektrické energie, vodárenství či jsou některé proslulé rekreačními účely. Mezi klasické nádrže, které prosluli výrobou elektřiny patří ty vltavské Kaskády. Hlavní účel přehrady Švihov tkví ve vodárenství, co se týče například přehrady Rozkoš jde pro změnu o rekreaci a převod vody.
- Ochrana území před povodněmi (např. Labská, nádrže pod Jizerskými horami, vltavská kaskáda)
- Nadlepšování průtoků při suchu (např. Pastviny, ale i Rozkoš a též vltavská kaskáda)
- Vodárenství (např. Švihov)
- Výroba elektrické energie (např. Dalešice či Dlouhé Stráně)
- Rekreace (např. Rozkoš, Luhačovice, Máchovo jezero, Seč, ale kromě vodárenských každá přehrada)
Přehrady dle extremity parametrů
Nyní se podíváme na naši nejstarší, největší dle velikosti nádrže a objemu, nejdelší, nejstarší dle typu hráze atp. přehradu. Nejstarší přehradu v ČR jistě každý z Vás zná, je to Máchovo jezero na Českolipsku, která byla postavena roku 1272 na Robečském potoce a slouží především k rekreaci. Nejstarší přehrada z betonu je posledním stupněm Vltavské kaskády nad hlavním městem a jedná o přehradu Vrané, která byla dokončena roku 1935. Kamenná přehrada nevybudovaná u nás nejdříve se nachází na Úšovickém potoce a jedná se o nádrž Mariánské Lázně, která byla napuštěna roku 1896 s rekonstrukcí v roce 1912, při níž byla hráz nádrže zvýšena o 3 metry.
Nejdelší přehrada s tělesem dlouhým 3.28km je vodní nádrž Nechranice. Nejvyšší přehradou jsou Dalešice s výškou hráze 79m, která se nachází na řece Jihlavě. Nejobjemnější přehradou jsou Nechranice, již zde jednou zmíněné jako současně nejdelší přehrada. Největší nádrž má přehrada Orlík s objeme 716.5 milionů metrů krychlových, která byla uvedena do provozu roku 1963. Současně drží rekord ohledně přehrady s nejdelší zatopenou částí toku, její vzdutí se projevuje 68km od hráze nádrže.
Zmiňme na závěr nádrže s přečerpávací elektrárnou, byť o nich bude řeč v dalším tématu. Tyto přehrady byly vybudovány z jednoho důvodu a to vlivem proměnlivosti požadavků na výrobu elektrické energie. Dochází k nedostatkům energie a na druhé straně jsou období s jejím přebytkem. Přečerpávací elektrárny plní ten účel, že se pracuje se dvěma nádržemi. Jedna se nachází dole na toku, druhá ve stráni. V případě potřeby vyšší výroby energie je vypouštěna voda z horní nádrže do dolní a energie je dodávána do sítě. Při opačném stavu se voda čerpá do horní nádrže a tvoří se tak zásoba až v energetice opět nastane období opačné. S horní nádrží pracují vodní nádrže Dalešice, Štěchovice a Dlouhé Stráně.