Vodní toky v ČR

()

Teoretické znalosti tématiky vodní toky v ČR prezentuje stejnojmenná stránka tohoto menu. Na praxi z hlediska vodních toků na našem území je zaměřena tato stránka. Zde jsou vyjmenovány a popsány nejvýznamnější vodní toky na našem území. Do jakého vodního toku daný tok ústí? Kam (do jakého moře) odtéká voda z daného vodního toku určitého povodí? Kolik vody odtéká danou řekou? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky poskytují právě informace zde obsažené. Obecné informace o tocích jsou na stránce Vodní toky.

Obsah stránky: Vodní právo, zákon o vodě, rybářské právo, vodní toky v ČR a jejich správa – přehled.

Anglické názvy: Water law (vodní právo), fishing law (rybářské právo), management of watercourses in the CR (správa toků v ČR).


VODNÍ PRÁVO A SPRÁVA VODNÍCH TOKŮ V ČR

V úvodním textu je několik řádků textu věnováno vodnímu právu a rybářskému právu, což jsou základní informace vztahující se k vodním tokům u nás než bude řeč o nich samotných. Podstatná část této stránky se věnuje již samotným hlavním vodním tokům na našem území dle členění podle správy jednotlivých povodí. Vyjmenovat a popsat veškeré vodní toky u nás, které mají nějaký název, na jedné stránce možné není. Je jich totiž nespočet a poté existuje ještě celá řada dalších toků, které nemají žádný název. Ale učinit výčet a popis podle kritéria významnějších vodních toků lze. Tím je vytvořen základní přehled o vodstvu na našem území.

Vodní toky v ČR – stručný přehled

Při přehledu vodních toků v ČR se budeme držet jejich členění podle správy jednotlivých povodí. Důraz budeme při popisu toků klást na stručný průběh od pramene po ústí, zejména pak na jejich ústí, úmoří a základní hydrologické a geologické údaje (těmi jsou zpravidla délka toku, plocha povodí a průměrný roční průtok v ústí daného toku). Vedle textového popisu vodních toků je u každého povodí uvedena tabulka s přehledem hlavních vodních toků a základních údajů o nich. Začneme ale úpravou správy vodních toků v ČR.

Vodní toky v ČR: Mapa tokůObr. 1 Přehled vodních toků v ČR vyjma nejdrobnějších potoků, zdroj: vop-podnovyportal.cz

Vodní právo

I vodstvo je v ČR právě zakotveno a to proto, aby upravilo právní vztahy k různým druhům vod a umožnilo jejich hladký výkon a upravilo obecné nakládání s vodami. Jak bylo již v teorii mnohokrát řečeno, voda je cenná a je nedílnou součástí života, což netřeba nijak více rozvádět. Výkon práv obsahuje i další činnosti s vodami související jako například zejména rybářské právo, ale i právo životního prostředí, které je s vodními toky zcela v těsném kontaktu. Vodní právo tedy upravuje vztahy k vodním tokům, zdrojům toků, nakládání s vodami, vztahy k nádržím a dalším vodohospodářským zařízením. Vodní právo má též svou historii, kterou v kostce nabízíme v přehledu níže.

Stručná historie vodního práva v ČR

Středověk – vlastnictví vod bylo regálem, který uděloval panovník

Kolem roku 1500 – Vladislavské nařízení stanovilo, že splavné toky jako silnice jsou obecním statkem (rozšíření práva veřejného užívání na veškeré toky roku 1627)

Rok 1776 – splavné toky jsou majetkem státu

Rok 1811 – vydání Všeobecného rakouském zákoníku, kde byly rozlišovány vody veřejné a soukromé. Byly v něm zakotveny zásady vodního práva užívané dodnes

Rok 1850 – zlom ve vodním právu, přepracování stávající úpravy, zařazení tohoto odvětví práva i do práva soukromého

Novější historie

V letech 1862-1869 vznikl Říšský vodní zákon (93/1869Sb.), v němž bylo uvedeno že podrobnější právní úpravy v úseku vodního práva přísluší zemským sněmům. U nás český zákon zemský, moravský zákon zemský a slezský zemský zákon s čísly 71/1870, 65/1870 a 51/1870 Sb. Zákon přinesl v tomto roce i pravidla pro budování rybníků. Předpisy byl novelizovány cca od roku 1908.

Rok 1926 – vypracování nového vodního zákona (do r. 1937), které prováděla zvláštní komise

Rok 1942 – po vydání dalších dílčích zákonů souvisejících s vodním právem, došlo k unifikaci vodního práva rozšířením platnosti zákona z roku 1870 na celé území tehdejší ČSR.

Rok 1955 – úpravy ve vodním právu, vydání zákona o vodním hospodářství

Rok 1973 – vydání nového vodního zákona s č. 138/1973 Sb. (přípravy od roku 1966)

Rok 1975 – nabyl současně s výše uvedeným zákonem účinnosti i zákon 130/1974 Sb. o státní správě ve vodním hospodářství. Od této úpravy nemohly být povrchové vody předmětem vlastnictví v podobě majetkových práv (tzv. věc nikoho) a je tomu tak dodnes. Současně nebyly podzemní a povrchové vody součástí pozemků, kde se nacházely (tzn. bez práva vlastníků takových pozemků s vodami nakládat).

Vodní právo v ČR dnes

Dnes je účinný zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (tzv. vodní zákon) s mírnou úpravou po vstupu ČR do EU v roce 2004. Správu vodních toků zajišťují od roku 2001 právnické osoby v podobě státních podniků povodí dle zákona č. 305/2000 Sb. o povodích. Do povodí s výkonem správy dle výše uvedených právnických osob je vodstvo v ČR také rozděleno. S vodním právem také velmi úzce souvisí právo rybářské, které má též svoji bohatou historii. Zde se krátce zaměříme na právní úpravu rybářského práva z dnešního pohledu.

Rybářské právo stručně

V současné době upravuje rybářské právo zákon č. 99/2004 o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži a ochraně mořských rybolovných zdrojů (řeč o něm je i na stránkách o hrazení toků). Zákon upravuje chov, lov a ochranu ryb, lov a pěstování jiných organismů, ochranu jejich života a životního prostředí. Dále výkon státní správy v rybníkářství, pravomoci rybářské stráže, dozor nad dodržováním zákona a další vedlejší věci. K tomuto zákonu se váží další související předpisy. Zákon z roku 2004 byl o sedm let později novelizován.

Dělení vodních toků v ČR dle správy povodí

Při cestách kolem vodních toků ČR najdeme mnoho nepřekonatelné krásy, nádherných míst kde vodní tok hraje důležitou roli v krajině a dodává krajině neobyčejnou a neokoukatelnou krásu. Vodní toky v krajině hrají ale mnoho nezastupitelných rolí a to ve spojení s lesními oblastmi. Vodní toky jsou v ČR většinou pojmenovány a jejich jména jsou velice rozličná, běžná, netypická, nahánějící strach i jména, která vyloženě pobaví. U některých je velice zajímavý jejich původ a u některých je jejich původ přímo neznámý. Vedle nich existuje mnoho toků (zejména malých potůčků) bez jména. V dalších tématech se budeme zabývat významnějšími vodními toky, která mají prakticky vždy svůj název.

Volba názvu toku po soutoku dvou či více toků je mnohdy též zajímavá a i když někdy volba názvu kmenového toku odporuje jeho hydrologickým a hydrografickým či jiným ukazatelům (např. tok po soutoku Labe a Vltavy), tak už nám současný stav trvající mnoho a mnoho let přijde běžný a nedokážeme si představit, že by tomu mělo být najednou jinak (a Labe by se třeba vlévalo do Vltavy a ta by tekla z našeho území přes Německo do severního moře a byla by označena jako tok I. řádu, nebo jiný příklad v podobě Mže, Radbuzy a Berounky, kdy by se např. název Berounka nepoužíval jak tomu mimochodem v dávné minulosti bylo).

Správci toků dle povodí

Vodní toky v ČR: Správa toků dle povodí.Obr. 2 Přehled vodních toků v ČR dle správy povodí státními podniky, zdroj: voda.gov.cz

Podle správy vodních toků vykonávané státními podniky povodí dělíme vodní toky do následujících povodí:

  1.  Povodí Labe – PLa (LABE, Orlice, Metuje, Úpa, Jizera, Chrudimka, Loučná + Vltava a Ohře jako dílčí ucelená povodí) spadající do úmoří SEVERNÍHO MOŘE. Více informací o vodních tocích v PLa na stránce:
  2. Povodí Vltavy PVl (VLTAVA, Lužnice, Sázava, Berounka) jako součást povodí Labe spadající tedy též do úmoří SEVERNÍHO MOŘE. Více informací o vodních tocích v PVl na stránce:
  3. Povodí Moravy – PMo (MORAVA, Dyje, Bečva, Haná, Desná, Bystřice, Oslava) jako součást povodí Dyje na území ČR a dále povodí Dunaje spadající do úmoří ČERNÉHO MOŘE. Více informací o vodních tocích v PMo na stránce:
  4. Povodí Odry – POd (ODRA, Olše, Opava, Ostravice) spadající prostřednictvím povodí Moravy a Dunaje do BALTSKÉHO MOŘE. Více informací o vodních tocích v POd na stránce:
  5.  Povodí Ohře – POh (OHŘE, Teplá, Bílina, Ploučnice, Kamenice) jako součást povodí Labe spadající do úmoří SEVERNÍHO MOŘE. Více informací o vodních tocích v POh na stránce:

Další členění toků

Existuje ale ještě podrobnější členění vodních toků, na tzv. oblasti povodí bez přímého rozlišení správců povodí. Přeci jen se některá povodí mírně prolínají jako například dolní část Povodí Labe a Povodí Ohře, kde je ve správě PLa jen samotný tok Labe a ostatní toky jsou ve správě POh. Jedná se o dělení v Čechách na povodí či přesněji řečeno oblast horního a středního Labe, Ohře a dolního Labe, horní Vltavy, dolní Vltavy a Berounky a z hlediska Moravy a Slezska o oblasti povodí Moravy, Odry a Dyje, kde není členění oproti výše uvedenému tak podrobné.

Toky shodné oblasti spadající do jiných povodí

Veškeré vodní toky v ČR ale nemůžeme zařadit do výše uvedených ucelených povodí či oblastí, neboť odtékají vlivem sklonu reliéfu na jinou stranu a stékají do jiného povodí než v rámci kterého pramení. Např. Lužická Nisa, která pramení v oblasti severních Čech (PLa) odtéká do Polska a je součástí POd. Dále se jedná o toky například na západě Čech (Polava nebo Přísečnice) odtékající do Německa.

Přehled vodních toků a základní údaje o nich obsahují patřičné podstránky tohoto menu: Vodní toky v Povodí Labe, Vodní toky v Povodí Vltavy, Vodní toky v Povodí Moravy, Vodní toky v Povodí Odry a Vodní toky v Povodí Ohře.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Voda v České Republice. Praha: Consult, 2006

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Drobné vodní toky v České Republice. Praha: Consult, 2012

ŠINDLAR, M. a kol. Geomorfologické procesy vývoje vodních toků – Část I. Typologie korytotvorných procesů. Hradec Králové: Sindlar Group, 2012

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Shrnutí
Datum
Název položky
Vodní tok v ČR
Hodnocení
51star1star1star1star1star

Napsat komentář