Meteo Aktuality

Vodní toky v ČR

Teoretické znalosti o vodních tocích prezentuje stejnojmenná stránka tohoto menu. Na praxi z hlediska vodních toků na našem území je zaměřena tato stránka. Zde jsou vyjmenovány a popsány nejvýznamnější vodní toky na našem území. Do jakého vodního toku daný tok ústí? Kam (do jakého moře) odtéká voda z daného vodního toku určitého povodí? Kolik vody odtéká danou řekou? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky poskytují právě informace zde obsažené.

Témata stránky: Vodní právo, zákon o vodě, rybářské právo, správa vodních toků v ČR


VODNÍ PRÁVO A SPRÁVA VODNÍCH TOKŮ V ČR

V úvodním textu je několik řádků textu věnováno vodnímu právu a rybářskému právu, což jsou základní informace vztahující se k vodním tokům u nás než bude řeč o nich samotných. Podstatná část této stránky se věnuje již samotným hlavním vodním tokům na našem území dle členění podle správy jednotlivých povodí. Vyjmenovat a popsat veškeré vodní toky u nás, které mají nějaký název, na jedné stránce možné není. Je jich totiž nespočet a poté existuje ještě celá řada dalších toků, které nemají žádný název. Ale učinit výčet a popis podle kritéria významnějších vodních toků lze. Tím je vytvořen základní přehled o vodstvu na našem území.

Při přehledu vodních toků v ČR se budeme držet jejich členění podle správy jednotlivých povodí. Důraz budeme při popisu toků klást na stručný průběh od pramene po ústí, zejména pak na jejich ústí, úmoří a základní hydrologické a geologické údaje (těmi jsou zpravidla délka toku, plocha povodí a průměrný roční průtok v ústí daného toku). Vedle textového popisu vodních toků je u každého povodí uvedena tabulka s přehledem hlavních vodních toků a základních údajů o nich. Začneme ale úpravou správy vodních toků v ČR.

Vodní právo

I vodstvo je v ČR právě zakotveno a to proto, aby upravilo právní vztahy k různým druhům vod a umožnilo jejich hladký výkon a upravilo obecné nakládání s vodami. Jak bylo již v teorii mnohokrát řečeno, voda je cenná a je nedílnou součástí života, což netřeba nijak více rozvádět. Výkon práv obsahuje i další činnosti s vodami související jako například zejména rybářské právo, ale i právo životního prostředí, které je s vodními toky zcela v těsném kontaktu. Vodní právo tedy upravuje vztahy k vodním tokům, zdrojům toků, nakládání s vodami, vztahy k nádržím a dalším vodohospodářským zařízením. Vodní právo má též svou historii, kterou v kostce nabízíme v přehledu níže.

Stručná historie vodního práva v ČR:

Středověk – vlastnictví vod bylo regálem, který uděloval panovník

Kolem roku 1500 – Vladislavské nařízení stanovilo, že splavné toky jako silnice jsou obecním statkem (rozšíření práva veřejného užívání na veškeré toky roku 1627)

Rok 1776 – splavné toky jsou majetkem státu

Rok 1811 – vydání Všeobecného rakouském zákoníku, kde byly rozlišovány vody veřejné a soukromé. Byly v něm zakotveny zásady vodního práva užívané dodnes

Rok 1850 – zlom ve vodním právu, přepracování stávající úpravy, zařazení tohoto odvětví práva i do práva soukromého

V letech 1862-1869 vznikl Říšský vodní zákon (93/1869Sb.), v němž bylo uvedeno že podrobnější právní úpravy v úseku vodního práva přísluší zemským sněmům. U nás český zákon zemský, moravský zákon zemský a slezský zemský zákon s čísly 71/1870, 65/1870 a 51/1870 Sb. Zákon přinesl v tomto roce i pravidla pro budování rybníků. Předpisy byl novelizovány cca od roku 1908.

Rok 1926 – vypracování nového vodního zákona (do r. 1937), které prováděla zvláštní komise

Rok 1942 – po vydání dalších dílčích zákonů souvisejících s vodním právem, došlo k unifikaci vodního práva rozšířením platnosti zákona z roku 1870 na celé území tehdejší ČSR.

Rok 1955 – úpravy ve vodním právu, vydání zákona o vodním hospodářství

Rok 1973 – vydání nového vodního zákona s č. 138/1973 Sb. (přípravy od roku 1966)

Rok 1975 – nabyl současně s výše uvedeným zákonem účinnosti i zákon 130/1974 Sb. o státní správě ve vodním hospodářství. Od této úpravy nemohly být povrchové vody předmětem vlastnictví v podobě majetkových práv (tzv. věc nikoho) a je tomu tak dodnes. Současně nebyly podzemní a povrchové vody součástí pozemků, kde se nacházely (tzn. bez práva vlastníků takových pozemků s vodami nakládat).

Vodní právo v ČR dnes

Dnes je účinný zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (tzv. vodní zákon) s mírnou úpravou po vstupu ČR do EU v roce 2004. Správu vodních toků zajišťují od roku 2001 právnické osoby v podobě státních podniků povodí dle zákona č. 305/2000 Sb. o povodích. Do povodí s výkonem správy dle výše uvedených právnických osob je vodstvo v ČR také rozděleno. S vodním právem také velmi úzce souvisí právo rybářské, které má též svoji bohatou historii. Zde se krátce zaměříme na právní úpravu rybářského práva z dnešního pohledu.

Rybářské právo stručně

V současné době upravuje rybářské právo zákon č. 99/2004 o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži a ochraně mořských rybolovných zdrojů (řeč o něm je i na stránkách o hrazení toků). Zákon upravuje chov, lov a ochranu ryb, lov a pěstování jiných organismů, ochranu jejich života a životního prostředí. Dále výkon státní správy v rybníkářství, pravomoce rybářské stráže, dozor nad dodržováním zákona a další vedlejší věci. K tomuto zákonu se váží další související předpisy. Zákon z roku 2004 byl o sedm let později novelizován.

Dělení vodních toků v ČR dle správy povodí

Při cestách kolem vodních toků ČR najdeme mnoho nepřekonatelné krásy, nádherných míst kde vodní tok hraje důležitou roli v krajině a dodává krajině neobyčejnou a neokoukatelnou krásu. Vodní toky v krajině hrají ale mnoho nezastupitelných rolí a to ve spojení s lesními oblastmi. Vodní toky jsou v ČR většinou pojmenovány a jejich jména jsou velice rozličná, běžná, netypická, nahánějící strach i jména, která vyloženě pobaví. U některých je velice zajímavý jejich původ a u některých je jejich původ přímo neznámý. Vedle nich existuje mnoho toků (zejména malých potůčků) bez jména. V dalších tématech se budeme zabývat významnějšími vodními toky, která mají prakticky vždy svůj název. Volba názvu toku po soutoku dvou či více toků je mnohdy též zajímavá a i když někdy volba názvu kmenového toku odporuje jeho hydrologickým a hydrografickým či jiným ukazatelům (např. tok po soutoku Labe a Vltavy), tak už nám současný stav trvající mnoho a mnoho let přijde běžný a nedokážeme si představit, že by tomu mělo být najednou jinak (a Labe by se třeba vlévalo do Vltavy a ta by tekla z našeho území přes Německo do severního moře a byla by označena jako tok I. řádu, nebo jiný příklad v podobě Mže, Radbuzy a Berounky, kdy by se např. název Berounka nepoužíval jak tomu mimochodem v dávné minulosti bylo).

Podle správy vodních toků vykonávané státními podniky povodí dělíme vodní toky do následujících povodí:

  1.  Povodí Labe – PLa (LABE, Orlice, Metuje, Úpa, Jizera, Chrudimka, Loučná + Vltava a Ohře jako dílčí ucelená povodí) spadající do úmoří SEVERNÍHO MOŘE. Více informací o vodních tocích v PLa na stránce:
  2. Povodí Vltavy PVl (VLTAVA, Lužnice, Sázava, Berounka) jako součást povodí Labe spadající tedy též do úmoří SEVERNÍHO MOŘE. Více informací o vodních tocích v PVl na stránce:
  3. Povodí Moravy – PMo (MORAVA, Dyje, Bečva, Haná, Desná, Bystřice, Oslava) jako součást povodí Dyje na území ČR a dále povodí Dunaje spadající do úmoří ČERNÉHO MOŘE. Více informací o vodních tocích v PMo na stránce:
  4. Povodí Odry – POd (ODRA, Olše, Opava, Ostravice) spadající prostřednictvím povodí Moravy a Dunaje do BALTSKÉHO MOŘE. Více informací o vodních tocích v POd na stránce:
  5.  Povodí Ohře – POh (OHŘE, Teplá, Bílina, Ploučnice, Kamenice) jako součást povodí Labe spadající do úmoří SEVERNÍHO MOŘE. Více informací o vodních tocích v POh na stránce:

Existuje ale ještě trochu podrobnější členění vodních toků, na tzv. oblasti povodí bez přímého rozlišení správců povodí. Přeci jen se některá povodí mírně prolínají jako například dolní část Povodí Labe a povodí Ohře, kde je ve správě PLa jen samotný tok Labe a ostatní toky jsou ve správě POh. Jedná se o dělení v Čechách na povodí či přesněji řečeno oblast horního a středního Labe, Ohře a dolního Labe, horní Vltavy, dolní Vltavy a Berounky a z hlediska Moravy a Slezska o oblasti povodí Moravy, Odry a Dyje, kde není členění oproti výše uvedenému tak podrobné.

Veškeré vodní toky ale nemůžeme zařadit do výše uvedených ucelených povodí či oblastí, neboť odtékají vlivem sklonu reliéfu na jinou stranu a stékají do jiného povodí než v rámci kterého pramení. Např. Lužická Nisa, která pramení v oblasti severních Čech (PLa) odtéká do Polska a je součástí POd. Dále se jedná o toky například na západě Čech (Polava nebo Přísečnice) odtékající do Německa.

Přehled vodních toků a základní údaje o nich obsahují patřičné podstránky tohoto menu: Vodní toky v Povodí Labe, Vodní toky v Povodí Vltavy, Vodní toky v Povodí Moravy, Vodní toky v Povodí Odry a Vodní toky v Povodí Ohře.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Voda v České Republice. Praha: Consult, 2006

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Drobné vodní toky v České Republice. Praha: Consult, 2012

ŠINDLAR, M. a kol. Geomorfologické procesy vývoje vodních toků – Část I. Typologie korytotvorných procesů. Hradec Králové: Sindlar Group, 2012

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště