Správci vodních toků

Jednotlivé podniky povodí jsou státními podniky (dále SPP), které vykonávají správu na 93.4% vodních toků v ČR. Zbývající vodní toky spravují jiné instituce, zejména pak Lesy ČR, též státní podnik či Národní parky. Vznikly v roce 2001 na základě zákona o povodích (č. 305/2000Sb.), dříve byly akciovými společnostmi a to od roku 1966. Státní podniky provozují podnikatelskou činnost s majetkem státu a to vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Při své činnosti postupují zejména podle zákona o povodích (viz výše), zákona o státním podniku (č. 77/1997Sb) a zákona o vodách a o změně některých zákonů, zjednodušeně vodním zákoně (č. 254/2001Sb.).

Obecné činnosti SPP

• Sledování stavu koryt toků a pobřežních pozemků z hlediska funkcí vodního toku
• Péče o koryta vodních toků (zajištění dostatečné průtočnosti, hloubky vody za stavu, který se co nejvíce blíží přírodním podmínkám, dále udržování břehových porostů)
• Provoz a správa vodních děl pro zabezpečení funkcí vodních toků
• Příprava zajišťování úprav koryt vodních toků
• Tvorba podmínek pro oprávněná nakládání s vodami související s vodním tokem
• Oznamování vodoprávním úřadům závažné závady
• Spolupráce při zneškodňování havárií na vodních tocích a v povodích
• Udržování splavnosti využívaných toků jako vodní cesty
• Zajišťovat zpracování vodohospodářské bilance
• Spolupráce při provádění vodoprávního dozoru
• Osazování plavebních znaků na vodní cestě
• Plnění úkolů při ochraně před povodněmi
• Vytváření a vedení příslušných evidencí, pořizování plánu povodí a mnohé další

Státní podniky povodí (SPP) jsou zřízeny Ministerstvem zemědělství ČR jako státní podniky dle zákona o povodích (č. 305/2000 Sb., ve znění pozdějších novel). Souvisejícím zákonem je zákon o vodách a o změně některých zákonů, tzv. vodní zákon (č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších novel). Vodní toky se na území ČR dělí na významné (16 326km) a drobné vodní toky (86 553km). SPP vykonávají správu významných vodních toků a některých drobných vodních toků. Vedle SPP vykonávají správu drobných vodních toků některé další instituce, zejména státní podnik Lesy ČR. Dalšími jsou zejména Armáda ČR a Národní parky. Jedná se o drobné toky, které se nacházejí na území těchto institucí.

Povodí Labe

Sídlo podniku se nachází v Hradci Králové, v ulici Víta Nejedlého 951/8, Slezské Předměstí, PSČ 500 03. Státní podnik spravuje přes 9 000km vodních toků na celkové rozloze 14 976km2. Spravuje 195 jezů, 23 nádrží a 80 malých nádrží či rybníků, 7 vodárenských nádrží a 17 nádrží s energetickým využitím, 30 plavebních komor. Správa vodních toků je převážně v oblasti povodí Labe (94%) a částečně v povodí Odry (6%). Správu vykonává v 7 krajích a to v kraji Královéhradeckém, Pardubickém, Olomouckém, Středočeském, Ústeckém a částečně v krajích Praha a Vysočina.

Povodí Labe (Organizační struktura)

Povodí Labe (PLa) vykonává správu v rámci třech závodů, jde o Závod Jablonec nad Nisou (největší území), Závod Pardubice a Závod Roudnice nad Labem (správa pouze řeky Labe od jejího vtoku do působnosti Závodu Pardubice (pod HK) až po státní hranici).

PLa pořádá v posledních letech pravidelně Den otevřených dveří v souvislosti se Světovým dnem vody a to kolem 22. března či případně v pozdějších termínech (například v dubnu, květnu či ojediněle později) na vybraných pracovištích. Vedle laboratoří a centrály v Hradci Králové pořádá DOD na zdymadlech středního a dolní Labe (např. Poděbrady nebo Brandýs nad Labem) a na přehradách (často pozdější termíny, např. na přehradě Seč, Les Království, Pastviny atp.). Každý rok je dobré sledovat pro aktuální informace o DOD na přelomu února a března webovou stránku podniku.

Povodí Labe (Mapa území)

Web: http://www.pla.cz, vstup do portálu SAP stavy a průtoky toků, plus po kliknutí na nabídku další informace je z adresy http://www.pla.cz/portal/sap/cz/PC/.

Jaké hlavní vodní toky se nacházejí v oblasti PLa najde na stránce Vodní toky v Povodí Labe, které přehrady se nacházejí v PLa najdete na stránce Přehrady v Povodí Labe a jaké rybníky můžete navštívit v této oblasti na stránce Rybníky v Povodí Labe.

Povodí Vltavy

Dnes sídlí v Praze, v ulici Holečkova 3178/8, Praha 5 – Smíchov, PSČ 150 00. Povodí sahá do 7 krajů Jihočeský, Plzeňský, Středočeský, Vysočina, Karlovarský, Jihomoravský, a Praha. Spravuje přes 23 000km vodních toků na území o rozloze 28 708km2. Spravuje vodní toky v uceleném povodí řeky Vltavy. Dále spravuje 116 vodních nádrží, 31 významných nádrží, 20 plavebních komor, 339 jezů.

Povodí Vltavy (Organizační struktura)

Povodí Vltavy (PVl) vykonává správu toků v rámci tří závodů a to Závodu Horní Vltava, Závodu Dolní Vltava (největší) a Závodu Berounka.

Většinou pořádá Den otevřených dveří a to kolem 22. března, podobně jako PLa. Pro aktuální informace je dobré sledovat stránky podniku.

V Českých Budějovicích má podnik své laboratoře, které systematicky monitorují změny vodního prostředí a získávají o něm tak neustále aktuální informace.

Povodí Vltavy (Mapa území)

Web: http://www.pvl.cz, vstup do portálu SAP stavy a průtoky toků, plus po kliknutí na další informace: http://www.pvl.cz/portal/SaP/pc/.

Jaké hlavní vodní toky se nacházejí v oblasti PVl najdete na stránce Vodní toky v Povodí Vltavy, jaké přehrady tam jsou a údaje o nich zjistíte na stránce Přehrady v Povodí Vltavy a o našich největších rybnících a rybníkářských oblastech se dozvíte ze stránky Rybníky v Povodí Vltavy.

Povodí Moravy

Sídlo se nachází v Brně, v ulici Dřevařská 932/11, PSČ 602 00. Působí v 7 krajích Zlínský, Jihomoravský, Olomoucký, Vysočina, Pardubický, Moravskoslezský a Jihočeský. Podnik spravuje 10 798km vodních toků o rozloze 21 137km2, dále 1 083km ochranných hrází. Spravuje více než 200 vodních nádrží a rybníků, z toho 29 významných nádrží, dále 172 jezů a 95 stupňů či 13 plavebních komor.

Povodí Moravy (Organizační struktura)

PMo je rozdělen je co do správy do tří závodů, Závodu Dyje, Závodu Střední Morava a Závodu Horní Morava. V sídle podniku má tento také vodohospodářské laboratoře.

Povodí Moravy (Mapa území)

Na vybraných pracovištích pořádá příležitostně ke Světovému dni vody kolem 22. března Den otevřených dveří. Zda je pořádán a kde všude jsou pracoviště zpřístupněna najdete aktuálně na stránkách podniku.

Web: http://www.pmo.cz, vstup do portálu SAP stavy a průtoky toků, plus po kliknutí na další informace: http://www.pmo.cz/portal/sap/cz/index.htm.

Které hlavní vodní toky se nacházejí v oblasti PMo se dozvíte na stránce Vodní toky v Povodí Moravy, které přehrady o jakých parametrech jsou v oblasti na stránce Přehrady v Povodí Moravy a přehled rybníků a údajů o nich je dostupný na stránce Rybníky v Povodí Moravy.

Povodí Odry

Obr. 6 Logo Povodí Odry, zdroj: pod.cz

Sídlí v Ostravě, v ulici Varenská 49, Moravská Ostrava, PSČ 701 26. Správu vykonává ve 2 krajích, Moravskoslezském a Olomouckém kraji. V hydrologickém povodí Odry spravuje podnik 5 925km vodních toků na rozloze 6 252km2. Jde o nejmenší oblast povodí z pěti, do nichž je správa vodstva nás rozdělena. Dále spravuje 8 údolních nádrží, 31 malých vodních nádrží a 80 jezů. V povodí se nacházejí enklávy v podobě dílčích povodí na našem území spravovaných jinými podniky povodí, jde o oblasti povodí Lužické Nisy, Stěnavy, Smědé (PLa) a Mandavy (POh). I těmito je celková plocha povodí 7 217km2.

Povodí Odry (Mapa území)

POd je rozdělen do dvou závodů a to do Závodu Opava (větší) a Závodu Frýdek-Místek. Podnik má též své vodohospodářské laboratoře, vydává též podnikový časopis Kapka, který je dostupný ke stažení zdarma na stránkách podniku (viz dále). Vedle tradičních informací nabízí též naučné informace pro děti formou zábavy a kreslených ilustrací.

Příležitostně pořádá na některých pracovištích Den otevřených dveří ke Světovému dni vody kolem 22. března, jako ostatní podniky povodí.

Web: http:// www.pod.cz, vstup do portálu SAP stavy a průtoky toků, plus po kliknutí na další informace: https://www.pod.cz/portal/Nadrze/cz/pc/?data=1.

Jaké vodní toky spadají do POd najdete včetně údajů o nich na stránce Vodní toky v Povodí Odry, které přehrady tam najdete na stránce Přehrady v Povodí Odry a jaké rybníky najdeme v této malé oblasti povodí najdete na stránce Rybníky v Povodí Odry.

Povodí Ohře

Obr. 8 Logo podniku Povodí Ohře, zdroj: poh.cz

Podnik sídlí v Chomutově, v ulici Bezručova 4219, PSČ 430 03. Spravuje 6 820km vodních toků na území o rozloze necelých 10 000km2. Působí v 5 krajích Karlovarský, Ústecký a částečně Středočeský, Liberecký a Plzeňský. Spravuje také 55 jezů, 22 velkých vodních nádrží a vlastních malých vodních elektráren a další objekty.

Povodí Ohře (Organizační struktura)

POh má také své vodohospodářské laboratoře, též působí v přeshraniční spolupráci. Je rozdělen do tří závodů a těmi jsou Závod Chomutov, Závod Karlovy Vary a Závod Terezín. Podnik občas pořádá různé akce (semináře, hry aj.).

Povodí Ohře (Mapa území)

Web: http://www.poh.cz, vstup do portálu SAP vodní stavy a průtoky toků, plus po kliknutí na další informace: http://sap.poh.cz/portal/Nadrze/cz/pc/?data=1.

Informace o vodních tocích v POh najdete na stránce Vodní toky v Povodí Ohře, o přehradách na stránce Přehrady v Povodí Ohře a o rybnících pak na stránce Rybníky v Povodí Ohře.

Lesy ČR

Obr. 9 Logo podniku Lesy ČR, zdroj: lesycr.cz

Sídlo najdete v Hradci Králové, v ulici Přemyslova 1106/19, v Novém Hradci Králové, PSČ 500 08. Působí v celé ČR. Založen byl v roce 1992. Správu vodních toků vykonává podnik Lesy ČR (LČR) na jednotlivých pobočkách dílčích povodí v ČR. Jde o oblasti povodí Berounky (Plzeň), oblast povodí Ohře (Teplice), oblast povodí Ohře (Teplice), oblast povodí Vltavy (Benešov), Oblast povodí Labe (Hradec Králové), oblast povodí Dyje (Brno), oblast povodí Moravy (Vsetín) a oblast povodí Odry (Frýdek-Místek).

Více o jednotlivých na https://lesycr.cz/sprava-vodnich-toku-a-bystrin/spravy-toku/.

Lesy ČR (Mapa území)

LČR vykonávají správu určitých drobných vodních toků a bystřin jako jednu z mimoprodukčních funkcí lesa. Ve správě mají 386 000km vodních toků a 887 malých vodních nádrží (stav ke konci roku 2017). Podnik provádí revitalizace vodních toků ve své správě, jejich údržbu v podobě čištění, dále realizuje hydrologické stavby a podporuje prevenci před povodněmi. Jde například o stavbu dřevěných altánů a odpočinkových laviček pro turisty, informačních tabulí v podobě naučných stezek, opravy studánek a mnohé jiné. Správu toků podnik vykonává od založení.

Národní parky

Správu vodních toků na území vyhlášených Národních parků v ČR vykonávají sami tyto parky. Jde o velkoplošná a zvláště chráněná území. Území označená za Národní park (NP) jsou v ČR čtyři a rozkládají se zejména v horských oblastech naší země a v pohraničí. Jde o Krkonošský národní park – KRNAP, Národní park Šumava (NP Šumava (největší, rozloha 69 030ha), v němž byla současně zřízena CHKO Šumava v roce 1963. dále existují v ČR dva méně rozsáhlé NP a to Národní park České Švýcarsko na severozápadě Čech a Národní park Podyjí na jihu Moravy.

Každý NP má své webové stránky, na kterých najdou případní zájemci další informace nejen o správě vodních toků:

KRNAP: http://www.krnap.cz

NP Šumava: http://www.npsumava.cz

České Švýcarsko (NP): http://www.npcs.cz

NP Podyjí: http://www.nppodyji.cz

Armáda ČR Armáda je zřízena Ministerstvem obrany ČR. Toto sídlí v Praze, v ulici Tychonova 221/1, Praha 6. Webová stránka http://acr.army.cz nabízí veškeré potřebné informace.

Každý vodní tok v ČR, i ten nejdrobnější, má svého správce a hospodaření na něm tak podléhá určité instituci. V převážně většině případů jsou to výše podrobněji popsané státní podniky povodí nebo státní podnik Lesy ČR. Jen malou část drobných toků mají ve správě jiné instituce. Tito správci vodních toků vlastní vodní toky a pozemky k nim přiléhající (například břehy vodních toků). Dále vodní objekty jako jsou hlavně vodní díla různého druhu, plavební objekty a hydrologické stavby. Správu vykonávají dle platných zákonů (tyto jsou citovány v úplném úvodu této stránky o správě vodních toků v ČR). Mají určité činnosti (též jsou základní vyčteny v úvodu stránky), které obecně směřují k dosažení vyváženého stavu v přírodě a zajišťují bezpečnou a plynulou vodní dopravu na hlavních vodních tocích. V rámci těchto činností a na základě zákona hospodaří s majetkem státu a vykonávají také vlastní podnikatelskou činnost.

Činnosti vykonávané správci vodních toků

Správci vodních toků vyvíjejí činnosti, které obecně směřují k:

• Dobrému stavu vodních toků v podobě stavu přírodě blízkého, jakožto i k co nejlepší jakosti vody
• Vhodnému hospodaření s vodou obecně a zejména při mimořádných situacích
• Plynulé a bezpečné plavbě na tocích, které jsou vodními cestami

Jakékoli zásady do blízkosti vodních toků a do vodních toků samotných (na pozemcích správců vodních toků) musí být těmito povoleny a to firmám i jednotlivcům. Na pozemcích správců vodních toků nemá niko jiný právo vykonávat vlastnictví a činit cokoli, co by mohlo ohrozit ekosystém vodního toku, vodu i půdu koryta vodního toku a jeho okolí. Jinak může dle pravidel každý vstupovat na břehy vodních toků i do vodních toků a odebírat (nikoli mechanickými prostředky bez povolení) povrchovou vodu z nich či zde činit další aktivity. Rybářské aktivity například podléhají podmínkám a následně kontrole Českého rybářského svazu, v němž kontrolu provádí rybářská stráž. O rybářském právu a jeho úpravě je stručně pojednáno na stránce Voda.