Hydrologické extrémy

Hodnocení stránky

Význačné projevy hydrologické situace obecně a u nás, jejich dělení a objasnění základních pojmů. Takové informace nabízí tato stránka hydrologické extrémy Další stránky této sekce přinášejí konkrétní hydrologické události a jejich detailnější popis.

Témata stránky: Hydrologická situace obecně, hydrologické extrémy, pojmy, dělení hydrologických extrémů, příklady extrémů.

Anglické názvy: Hydrological extreme (hydrologický extrém), drought (sucho), flood (povodeň), soil drying (vysychání půdy). Drying of streams (vysychání toků), drying vegetation (usychání vegetace), desert (poušť), rain flood (dešťová povodeň). Snow flood (sněhová povodeň), flash flood (blesková povodeň), flooding of the territory (zatopení území),

Prezentace k tématu: METEOROLOGIE 13

OBSAH STRÁNKY

  • Pojem sucha, jeho definice, znaky a druhy
  • Pojem povodně, jeho definice, znaky a druhy
  • Předpověditelnost hydrologických extrémů v ČR a obecně

HYDROLOGICKÉ EXTRÉMY A JEJICH DĚLENÍ

Hydrologická situace může být normální čili běžná, podobně jako stav či průběh počasí. Normální znamená, že nevybočuje ze standardů dané oblasti, v tomto případě z hydrologických standardů. Těmi rozumíme zejména průtoky a vodní stavy vodních toků na určité úrovni, lépe řečeno v určitém rozmezí. Jedná se o vytyčené meze, v nich se vodní stav či průtok rovnají normálu. Pokud se dostanou mimo tyto meze, nastávají hydrologické extrémy, význačný průběh hydrologické situace stejně jako v počasí. Dále záleží na tom, v jakém směru se pohybují a zda se dostanou pod stanovenou mez nebo nad stanovenou mez. Též pak závisí na tom jak výrazně se tyto pod nebo nad tuto mez dostanou, určení intenzity a závažnosti extrémů.

Podle výše uvedeného kritéria rozlišujeme hydrologické extrémy:

  1. Sucho
  2. Povodeň

Sucho, jeho znaky a druhy

Sucho jako hydrologický extrém, kdy dochází k výskytu záporné vodní bilance. Tu působí dlouhodobý nedostatek srážek ve vztahu k dalšímu specifickému průběhu klimatických prvků. Má tedy původ v klimatickém suchu (půdním), existuje zde vazba. Sucho můžete tedy dělit na:

  • Meteorologické (klimatické či též půdní)
  • Hydrologické
  • Zemědělské 
  • Socioekonomické

V tomto textu sekce hydrologie se budeme více zabývat druhým typem sucha uvedeným ve výčtu. Avšak vazba tohoto sucha na sucho klimatické je silná, proto ho není možné opomíjet. Další druhy sucha vycházejí a tedy vznikají z důvodu výskytu prvních dvou druhů sucha.

Hydrologické extrémy. Velmi teplo bude do čtvrtka. Suché a slunečné počasí na počátku jara.

Meteorologické a klimatické sucho

Meteorologické či také klimatické sucho vzniká při dlouhodobějším nedostatku srážek. Plus za doprovodu specifického průběhu dalších meteorologických prvků. Zejména teploty vzduchu a větru, které ovlivňují významným způsobem výpar z krajiny. Druh sucha meteorologického je základním předpokladem pro vznik ostatních druhů sucha, které jsou jeho důsledkem.

Zemědělské sucho

Zemědělské sucho jako druh sucha vznikajícího též v důsledku meteorologického a také hydrologického sucha. Kdy vlivem malého nasycení dochází k vlivu sucha na vegetaci a plodiny. Tyto nemají dostatečnou vláhu. Tento druh sucha je řešen v dnešní moderní době závlahovými systémy. Avšak při extrémním suchu mohou být i tyto nemožné vlivem nedostatku vodních zdrojů či jejich úplné absenci.

Hydrologické a socioekonomické sucho

Hydrologické sucho – základní důsledek dlouhodobějšího působení sucha meteorologického. Kdy se začíná nedostatek srážek projevovat hlouběji v půdě. A tento stav má vliv na hladinu podzemních vod, vydatnost pramenů a tím na vodnost vodních toků.

Socioekonomické sucho zmiňme jen krátce. Jedná se o důsledek výskytu výše uvedených druhů sucha, kdy má sucha jako takové vliv na lidské aktivity a v sociální i ekonomické rovině.

Znaky a důsledky sucha

Rozlišovací znaky a důsledky sucha:

  • Vzniká pomalu a jeho trvání je dlouhodobější – většinou měsíce či roky (přenáší se většinou minimálně do následujícího roku po roce, ve kterém vznikly podmínky jeho vzniku)
  • Zasahuje převážně větší území (často velká, nikdy není lokální)
  • Je způsobeno důsledkem nedostatku srážek, jako jediného zdroje vody na našem území
  • Způsobuje riziko vzniku požárů ve volné krajině
  • Působí též nedostatek podzemní vody (ve studnách, vysychání mokřadů, jezer a jiných vodních ploch bez přítoků)
  • Způsobuje vysychání vodních toků (snižování vydatnosti pramenů, vysychání pramenů, následně i vysychání rybníků či nádrží v případě nedostatečného přítoku nebo vyschnutí přítoku)
  • Má vliv na veškerý život – rostlin a zvířat, ale také lidí = socioekonomický vliv
  • V případě extrémního sucha dochází k dezertifikaci půdy = přeměnu na pouště (způsob vzniku pouští – v oblastech se trvale sníženými srážkami oproti dávnější minulosti buď zcela či zčásti vymizí vegetace a přibude písčitého podkladu a odstěhují se tamní živočichové vyjma těch, kteří mohou takové klima snášet)

Sucho přichází velmi pozvolna a není tak zřetelným nebezpečným projevem. Oproti jiným jevům a to zejména oproti jeho opačnému hydrologickému extrému. I přesto ovlivňuje značně lidskou činnost.

Hlavní důsledky sucha:

  • Vysychání půdy a vegetace, riziko požárů
  • Vysychání toků a jiných vodních ploch
  • Nedostatek pitné i užitkové vody
  • Neúroda, usychání vegetace či stromů
  • Přeměna území v pouště (dezertifikace půdy)

Více informací o suchu a jeho druzích nabízí stránka Sucho.

Napsat komentář