Největší povodně v ČR
Příčiny, průběh a následky největších povodní v ČR
Nyní se podíváme na největší povodně v ČR (od poloviny 19. století) jako celku, které ovšem vždy více zasáhly určité lokality, ať už to bylo jih Čech, sever Čech, Morava či jiná dílčí oblast. Většinou se jedná o výše uvedené povodně (ať už u vltavského profilu Praha nebo u labského profilu Děčín) zvýrazněné barvami, které zhruba prezentují extremitu povodně tak, jak ji hodnotí stupně povodňové aktivity v ČR. Zajisté nikoli doslovně, neboť při každé velké povodni se objevilo několik 3.SPA na několika tocích a tyto hodnoty byly často mnohokrát překročeny. Poslední odstavce článku nabídnou tedy podrobnější popis příčin, průběhu a případných následků největších povodní v ČR, včetně základního popisu dané povodně (situace, typ atd.).
Povodeň 1845
První velkou povodní v době ustáleného sledování průtoků na našich tocích byla jarní povodeň, která se objevila v březnu roku 1845. Povodeň řadíme do zimního typu (tání), který odlišujeme od letního typu tím, že příčinou povodně nemůže být tání sněhu a ledových jevů či jejich hromadění v korytě toku v podobě ledových zácp, nápěchů atd. Tyto povodně spadají do zimního typu, stejně jako povodeň způsobená táním i v kombinaci s výskytem dešťových srážek (smíšená povodeň tání a deště).
Specifika:
- ČR obecně
- Smíšená povodeň
- Sněhová pokrývka a četné ledové jevy (celina místy až 1m) vlivem silných mrazů
- Tání po dlouhém období mrazu bez oblevy
- Kulminace Vltavy v Praze na 4 500m3/s-1 (odhad průtoku při povodni roku 1784 je 4 580m3/s-1)
- Labe v Děčíně vystoupalo na 10.3m, kulminační průtok byl odvozen na 5 120m3/s-1
- Menší intenzita povodně v povodí Berounky, Otavy a Sázavy oproti následným povodním v letech 1872 a 1890
- Rozvodnění toků a vznik škod i v povodí Moravy, Svitavy, Dyje či Jihlavy
Povodeň 1862
Další větší povodeň se odehrála v únoru 1862, byla povodní zimní. Zima nebyla ale tak krutá jako v předchozím případě. Jednalo se o smíšenou povodeň, kde spolupůsobilo tání sněhu po oteplení společně s vydatnými dešťovými srážkami (Praha 26.4mm/24h, pozn. dosavadní únorové maximum pro tuto oblast). Kulminace Vltavy v Praze na 3 850m3/s-1, Ohře v Lounech 1 140m3/s-1 a Labe v Děčíně na 4 340m3/s-1.
Povodeň 1872
Jarní povodeň z konce května 1872 byla významná. Nejvíce zasáhla povodí Berounky a Ohře, kde si vyžádala 240 obětí a značné materiální škody. Jednalo se o letní typ povodně v podobě bleskové, kdy příčinou byly prudké konvekční srážky. Tyto srážky trvaly hodiny a zasáhly větší území než je v těchto případech běžné. Ve velké části povodí Berounky se kolem 25. a 26. května objevily prudké bouřkové srážky. Přes Čechy v té době přecházelo výrazné zvlněné frontální rozhraní. Přívalové srážky se na rozhraní objevily v pásu západ, střed až severovýchod Čech.
Specifika:
- Srážkové úhrny na Plzeňsku a Berounku přesahovaly i 200mm/den (Měcholupy 289mm a Mladotice 237mm – zde nepřekonaný rekord)
- Ojedinělá intenzita a zároveň rozsáhlost bouřkových systémů
- Postup bouřek ve směru toku řeky Berounky
- Kulminace Berounky v Berouně při cca 3 000m3/s-1 (v srpnu 2002 2 170m3/s-1)
- Kulminace Vltavy v Praze na 3 330m3/s-1
- Povodeň si vyžádala 250 obětí
Povodeň 1890
Další velmi významná povodeň přišla v září roku 1890 a zasáhla především povodí Labe a Ohře. Příčinou byly vytrvalé a vydatné srážky. Labe v Děčíně kulminovalo na 4 000m3/s-1, kdy nejméně vody do Labe přidala řeka Ohře. Ta kulminovala v Lounech na 740m3/s-1, což odpovídá době opakování jednou za deset let, průtok v Děčíně odpovídá padesátileté vodě.
Povodeň 1897
Zasáhla severní Čechy a byla jednou z nejničivějších v této oblasti. Mimořádně vydatné srážky přinesly v červenci tohoto roku extrémní a v ČR dosud nepřekonané denní srážkové úhrny. Na Nové Louce v Jizerských horách bylo 29.7.1897 naměřeno 345mm srážek. Stanice Jizerka změřila 300mm, Reisenhain na německé straně Krkonoš 266mm, Sněžka 239mm a podobně. Na 21 stanicích spadlo více než 100mm srážek. Srážky zde zesílily i vlivem návětrného efektu. Tisíciletá povodeň byla zaznamenána na stanici Labská (Labe) a Horní Maršov (Úpa), méně se projevily srážky v povodí Vltavy, kde hrálo roli i předchozí nízké nasycení území.
Povodeň 1903
Též červencová povodeň zasáhla zejména povodí Odry. Způsobily jí extrémní dvoudenní srážky v oblasti Hrubého Jeseníku a následně Moravskoslezských Beskyd. Stanice Červená Voda změřila 240mm. Povodně znásobilo nasycené území již předchozími srážkami z června. Dále spadlo nejvíce srážek na stanicích Rejvíz 221mm, Šumný potok 218mm, Radhošť 214mm či Jeseník 200mm. Odra ve Svinově a Bohumíně kulminovala na 1 500m3/s-1. Dvacetiletá voda se objevila na Opavě či Ostravici a téměř dvacetiletá na Bečvě a Rožnovské Bečvě. V některých oblastech došlo k velkým škodám, které byly považovány za nejhorší v historii. Překonala je až povodeň roku 1997, viz dále.
Povodeň 1938
Na přelomu srpna a září způsobila povodeň poměrně vzácná synoptická situace. Přes centrální Evropu putovaly rychle za sebou čtyři tlakové níže, jednalo se o období od 21.8. do 2.9.1938. Srážky, které způsobily tuto povodňovou situaci, se vyskytly ve dvou základních epizodách. První epizoda 21. až 26.8. přinesla nejvyšší úhrn srážek do Stříbrné Hutě a ten činil 160mm.
Následkem srážek došlo k výskytu stoletých průtoků (Svratka v Borovnici a Veverské Bítýšce), padesátiletých průtoků (Svratka v Židlochovicích a Loučná v Dašicích) či třicetiletých průtoků (Divoká Orlice v Kostelci a Doubrava ve Žlebech). Další vlna srážek na úplném přelomu měsíců situaci již nasyceného území zhoršila. Extrémní srážky se objevily zejména první den v září na severu Moravy a v Hrubém Jeseníku s úhrny přes 100mm. Následkem byly stoletý průtok na Moravě v Kroměříži, padesátiletý na Divoké Orlici v Kostelci, Orlici v Týništi, Labe v Pardubicích a Třebůvce v Lošticích a dvacetiletý na Dyji v Trávním Dvoře.
Povodeň 1997
Největší povodeň, která postihla zejména Moravu a Slezsku, částečně též východní Čechy. Příčinné srážky přinesla prohlubující se tlaková níže přecházející přes naše území od 4. do 8. července. Na počátku období přecházela s níží spojená zvlněná studená fronta, která přinášela silné bouřky s velice extrémními přívalovými srážkami. Dnes 6. července vypadly nejvýznamnější srážky. Zasáhly Krkonoše, Hrubý Jeseník a Moravskoslezské Beskydy. Nejvíce srážek spadlo na Lysé hoře 234mm, na šanci 230mm, Rejvízu 214mm. Srážková činnost pokračovala následující den s úhrny na Studniční hoře 226 mm a v Jeseníku 167mm. A 8. července nejvíce spadlo na stanici Šance a to 207mm. Z toho vyplývají značné hydrologické odezvy, které na sebe nenechaly dlouho čekat.
Specifika:
- Několikadenní vydatné srážky v jednotlivých vlnách
- Vliv hlubší cyklony nad naším územím
- Na mnoha místech dosažení stoleté povodně
- Povodeň si vyžádala 60 obětí, povodně zasáhly 34 okresů dle tehdejšího členění, zatopeno bylo 946km železničních tratí a 13 stanic
- Tato povodeň byla z hlediska synoptických příčin podobná povodni přesně před 100 lety na Labi a v roce 1890 na Vltavě (viz výše)
Povodeň 2002
Další významná povodeň po pěti letech zasáhla významně pro změnu Čechy a to zejména jihozápadní a jižní s putováním povodně povodím směrem přes střední Čechy na severozápad včetně nepřímých vlivů na další území. Situace byla vyvolána podobně jako u předchozí povodně postupem dvou tlakových níží v rychlém sledu za sebou. S nížemi byly spojené frontální systémy. Povodeň je považována za jednu z nejvýznamnějších v ČR. První epizoda srážek přešla 6. a 7. srpna a druhá v době od 11. do 13. srpna.
Specifika:
- Vznik výskytem dvou vln příčinných srážek při vlivu cyklon (první zejména nasytila území, druhá vyvolala katastrofální odezvy na tocích)
- Maximální srážky při první vlně činily 181mm/24h na stanici Pohorská Ves, jednalo se o trvalé srážky v kombinaci s přívalovými
- Povodně při první vlně – Malše 20-1000 leté průtoky, Černá 500 leté průtoky, Vltava v ČB 500-1000 leté průtoky, Blanice 50-100 leté průtoky, Stropnice 200 leté průtoky
- Nasycení území přesahovalo na jihu Čech i 200mm
- Druhá vlna přinesla nejvíce srážek Krušných hor s rekordními 313mm/24h, maximum na jihu činilo 157mm/24h na stanici Slavkov. Na třech stanicích přesáhly úhrny dokonce 200mm
- Výsledkem byly 1000 leté průtoky například na Blanici, horní Vltavě, Radbuze, Úhlavě atd., 500-1000 leté na Malši, Otavě, Lužnici, 200-500 leté na Stropnici, Berounce, Vltavě v Praze, Labi, 200 leté na Nežárce, Černé, Klabavě, Volyňce a podobně
- Kulminace Vltavy v Praze byla dosažena 14.8.2002 s průtokem 5 160m3/s = 200-500 letá voda, kulminace Labe v Děčíně na průtoku 4 770m3/s s hodnocením 100-200 leté vody (větší povodeň byla jen ta z března 1845, viz výše)
Povodeň 2006
Příčinou povodně bylo náhlé tání velkých zásob sněhu nejen z horských oblastí po prudkém a výrazném oteplení. Současně se vyskytovaly dešťové srážky, které byly na horách i vydatnější a tání urychlovaly. Povodeň nastala na přelomu března a dubna, nejvíce zasáhla povodí Labe, ale také Moravy a Odry. Důsledky byly značné hydrologické odezvy a též delší trvání povodní vlivem významné nasycenosti území. Před výskytem oblevy se v tocích nacházely četné ledové jevy a na značném území vysoká sněhová pokrývka o vysoké vodní hodnotě.
Specifika:
- Náhlost a výraznost oteplení (oteplení až na 22°C v poslední dekádě března během několika dnů ze zimní teploty)
- Velké zásoby sněhu a led v tocích před oblevou
- Kombinace tání a vydatnějších kapalných srážek
- Delší trvání povodně vlivem významného nasycení území téměř v celé ČR
Povodeň 2010
rok 2010 byl velmi bohatý na srážky a nasycení území bylo v ČR na velmi vysoké úrovni. První příčinné srážky významně nasytily území Moravy v květnu a na počátku června 2010 a pocházely z trvalých dešťů, které měly občas podobu přívalových srážek. Další srážky nasytily zejména sever a střed Čech, jednalo o trvalé a občas prudké srážky. Poslední vlna deště, která vyvolala významné povodně, přišla na konci září. Jednalo o trvalé srážky, které zasáhly hlavně střední a severní část ČR, postupovaly v jednotlivých vlnách. vodní toky reagovaly na tyto srážky vlivem značné nasycenosti území velice rychle.
Specifika:
- Existence tří srážkových epizod, které vyvolaly letní povodeň (1. květen, 2. srpen, 3.září)
- Velmi srážkově bohatý rok, vysoké nasycení a snadný, rychlý vznik povodňové situace
- Vytrvalé srážky, doplněné občas prudkými konvekčními srážkami (zejména srpen)
Povodeň 2013
Významnou povodní na území ČR byla před výskytem sušších let povodeň v červnu 2013. Jednalo opět o kombinaci trvalých vydatných srážek s prudkými přívalovými srážkami, které zasáhly jižní a jihozápadní plus centrální Čechy a přinesl rychlé a výrazné vzestupy hladin toků. Nejhorší byla situace na tocích pramenících na Šumavě a v Českém lese. Extrémní průtoky se tedy objevily v povodí Otavy, Berounky, Vltavy a také na drobných vodních tocích ve středních Čechách. Povodeň se v některých aspektech podobala povodni z roku 2002, avšak její extremita byla značnější a příčinná synoptická situace se též lišila.
Specifika:
- Extrémní srážky způsobující vznik letní povodně a jejich lokalizace podobně jako v roce 2002
- Trvalé srážky v kombinaci s prudkými konvekčními, které způsobily extrémní povodně na drobných tocích v centrálních Čechách a v Praze, vedle jižních a jihozápadních Čech
- Zasažení zejména povodí Vltavy a Berounky, podobně jako v roce 2002
Mezi těmito roky najdeme i roky významně suché, o nichž pojednává patřičná stránka tohoto menu. I když se v nejnovější době tento hydrologický extrém nevyskytuje, alespoň ne často a ve větším rozsahu, tak je nutné mít na paměti, že se může v budoucnu kdykoli objevit. Pravděpodobnost, že se v nejbližší době objeví katastrofální povodně (viz žebříček největších povodní, typu 2002 či 1845, ale také 2013) je malá, ale rozhodně ne nulová. Existuje též periodicita povodní (viz dále na této stránce).
Povodeň 2020
Poslední povodní po šestiletém suchém období byla červnová povodeň v tomto roce. Tento měsíc se vyskytly abnormální srážky s nezvykle dlouhých obdobích. Ani jeden den se v ČR neobešel beze srážek. Povodňové situace zasáhly obdobné oblasti, které několikrát. Šlo o severní Čechy, jihovýchodní Čechy, lokálně Moravu a Slezsko a to povodí zejména dolní Moravy a Odry.
Specifika:
- Lokální přívalové srážky (například Kolínsko) s extrémními úhrny srážek i trvalé plošné srážky (JV Čech) s významným návětrným efektem (Jizerské hory)
- Několik epizod (8.6., 13.6.., 20.6. až 29.6.), velmi významná zejména první a třetí
- Zasaženo povodí horního a středního Labe, toků v povodí Lužické Nisy, dále horní a dolní Moravy a Odry
Na kartách výše stručně popisujeme největší povodňové situace od poloviny 19. století. Většina událostí má obsáhlejší informace z rekonstrukcí a novější pak i přesných informace včetně údajů z přístrojových měření. Tyto uvádíme na samotných stránkách, viz odkazy v nadpisech povodní v obsahu karet.
Datace povodní v ČR obecně
Ve kterých letech se vyskytly v minulosti velké povodně? S čím může jejich výskyt souviset? A jak je to z datací povodňových událostí z hlediska roku a to se zimními, jarním nebo letními povodněmi. Jak časté jsou podzimní povodně? O tom bude obecně pojednáno níže. Další informace o konkrétních případech z minulosti obsahuje přehled výše a detailněji pak další stránky tohoto menu.
Povodně se v ČR vyskytují z hlediska roku často v létě nebo v zimě či na počátku jara. Podle toho také rozlišujeme jejich základní druhy. Povodňové události se ojediněle vyskytnou i v pozdním létě či na počátku podzimu. Nejméně časté jsou během podzimu a na počátku zimy.
Během zimní sezóny a to hlavně na jejím konci a na počátku jara je způsobuje často významné tání sněhu, dále může jejich průběh komplikovat velké množství ledu v korytech toků. V mnohých případech se k tání přidává déšť. Během jara, v létě a na počátku podzimu je způsobuje jednak trvalý plošný a intenzivní déšť (plus s vlivem průběhu počasí v době před jejich výskytem) nebo lokální povodně působí přívalové srážky při významné bouřkové činnosti a výjimečné případy pak opakující se série četných prudkých srážek v bouřkách.
Opakující se povodně
Z pohledu jednotlivých let a staletí v historii ČR se povodně mohou i pravidelně opakovat. U významných povodní je pravděpodobnost jejich opakování velmi nízká (jde zejména o události z let 1118, 1432, 2002, 1501, 1655, 1784, 1845, 1872 či 1890 nebo některých dalších). Mnoho velkých povodní se vyskytlo v letopočtu končícím „dvojkou“, třeba 1272, 1342, 1392, 1432, 1682, 1712, 1752, 1782, 1872 či poslední 2002. Je to náhoda?
Velké letní povodně
Z hlediska roku převládají letní povodně (i pozdně letní) nebo povodně zimní/jarní způsobené táním či kombinací tání a deště či dalších faktorů urychlujících tání sněhu, velké letní povodně 1118, 1257, 1273, 1315, 1321, 1359, 1370, 1432, 1445, 1481, 1501, 1515, 1537, 1564, 1567, 1568, 1569, 1582, 1587, 1598, 1675, 1698, 1736, 1750, 1755, 1786, 1804, 1824, 1890, 1997, 2002, 2010, 2013.
Velké zimní povodně
Velké zimní či jarní povodně 1141, 1272, 1281, 1342, 1364, 167, 1373, 1374, 1392, 1432, 1566, 1570, 158, 1615, 1651, 1655, 1670, 1682, 1712, 1740, 1770, 1771, 1782, 1784, 1799, 1810, 1827, 1830, 1845, 1862, 1872, 2000, 2006, 2010. V některých letech se vyskytla jak zimní/jarní, tak letní povodeň (např. 1432, 1598, 1655, 1740 či 1828, bez ohledu na to jak byla velká. V některých se vyskytla zimní či letní povodeň i opakovaně o podobném významném kulminačním průtoku (např. 1481, 1515, 1569, 1675 nebo 1750.
Nejčastější měsíce výskytu velkých povodní
Nejčastějším měsícem s výskytem povodní v historii je z hlediska letních povodní měsíc srpen a září (1118, 1273, 1359, 1370, 1501, 1598, 1890 a 2002), spíše málo často červenec až začátek srpna. Z hlediska zimních a jarních povodní je to únor a březen (1367, 1374, 1655, 1784, 1799 a 1830), dále také pokročilejší březen a začátek dubna a spíše ojediněle pokročilejší duben nebo květen.
Nejméně časté měsíce výskytu velkých povodní
Málo časté povodně jsou z období koncem ledna či na přelomu roků (na přelomu roků jen např. 1342, 1682 a 1862). Velmi vzácné jsou povodně v prosinci či dokonce v podzimním období jako je zejména říjen a listopad, kdy významné povodně s průtokem doby opakování nad 50 let nevyskytly. Mezi významnější povodně v tomto období můžeme řadit povodňové události v letech 1392 (XII), 1432 (XII), 1523 (XI), 1560 (XII), 1629 (X), 1651 (XII), 1740 (XII), 1747 (XII), 1769 (XII), 1796 (XII) a podobně.
I z tohoto přehledu je patrné, že se z uvedeného období jedná převážně o povodně prosincové, které byly vyvolány pravděpodobně táním již napadané vyšší sněhové pokrývky při přechodné významnější zimní oblevě. Na konci této stránky se podíváme na protějšek, tedy opačný hydrologický extrém, sucho. Postavíme proti těmto epizodám (rokům s povodněmi) epizody suché (roky se suchem).
Sezonalita povodní a povodňové cykly 179 let
V některých letech tisíciletého období, v němž máme takové informace o povodních, že je lze poměrně přesně rekonstruovat, se vyskytly větší povodňové události brzo po sobě, v některých byla mezi nimi naopak poměrně velká pauza. Někdy se vyskytly povodně i vícekrát ve shodném roce (viz odstavec výše). Jindy následovala další velká povodeň brzo po výskytu dané povodňové události a to 20 až 40 let (1342 a 1359, 1367, 1370, 1373, 1374 nebo 1824 a 1830 či 1862 a 1872. V jiných obdobích šlo o velké pauzy od velkých povodní a to 100 až 160 let (1501 a 1598, 1682 a 1784 nebo 1890 a 2002).
Významné povodně ve vztahu k měsícům roku
Mezi těmito lety (v pauzách mezi velkými povodněmi) se častěji vyskytovala významnější sucha (viz níže), což třeba o 14. století říci nelze, neboť tam se vyskytlo mnoho povodňových událostí s průtoky dle rekonstrukce v Praze nad 3 500m3/s-1 a pouze jedna významnější epizoda sucha (1326). Z hlediska roku se vyskytly v minulosti významné povodně v těchto letech (od počátku roku, průtok nad 3 000m3/s-1): LEDEN > 1682, 1862, 1655, 1784, BŘEZEN > 1845, 1872, 1675, 1824, ČERVENEC > 1432, 2002, 1501, 1890, ZÁŘÍ > 1118, PROSINEC > 1432 (XII). Toto řazení povodní odpovídá dnům v roce (uvedeny pouze některé měsíce, veškeré události uvedené za daným měsícem se nevyskytly jen v tomto měsíci!).
179 letý cyklus
Výskyt největších povodňových událostí byl jednoznačně prokázán do 60 dnů a výskyt významnějších případů do 130 až 140 dnů od počátku 179 letého cyklu v souvislosti se SIM (Solar Inertial Motion, v překl. sluneční pohyb vůči středu soustavy). V prvním cyklu s počátkem v roce 1062 se vyskytla extrémní povodeň v roce 1118 (za 56 let) a byla jednou z dosud největších povodní u nás.
Ve druhém cyklu s počátkem v roce 1241 se vyskytly významnější povodně v letech 1272 (za 31 let), 1272, 1342, 1359, 1367, 1370 a 1374 (za 133 let). Ve třetím cyklu s počátkem v roce 1419 se vyskytla extrémní povodeň v roce 1432 (za 13 let), významné povodně dále v letech 1432 (III), 1432 (XII) a 1501 (za 82 let), další významnější povodně v letech 1445, 1481, 1531, 1568 atp.).
Čtvrtý cyklus s počátkem v roce 1598 přinesl velkou povodeň v témže roce (III a VIII, dále v letech 1655, 1675 a 1682, méně významné v letech 1615 či 1629). Pátý cyklus s počátkem v roce 1777 přinesl velké povodně v roce 1784 (za 7 let) a 1845 (za 68 let), menší povodně v letech 1804, 1827 a 1830 (přesto ale poměrně významné). Poslední, šestý, cyklus probíhající od roku 1956 doposud přinesl velkou povodeň v roce 2002 (za 46 let) a menší pak v roce 2013, což byla zatím poslední větší povodeň v ČR.
Největší povodně do 70. roku 179 letého cyklu
Z výše uvedeného vyplývá, že významné povodně se vyskytly vždy do 70. roku cyklu. V posledních 50 letech cyklu se významné povodně neobjevily (poslední období se vyskytlo cca v letech 1905 až 1956. Nutno ale dodat, že četnost běžných povodní je v tomto období spíše vyšší než nižší a období bez povodně může být rychle střídáno obdobím s náhlým výskytem povodní. Pauzy mezi velkými povodněmi byly mnohdy krátké a to i v podobě měsíců, většinou ale trvaly 70 až 120 let a v každé generaci se vystřídalo tzv. období klidu od povodní a naopak i období neklidu (Elleder 2016).
Předpoklady výskytu velkých povodní do budoucna
Pokud budeme předpovídat podle výše uvedených zkušeností z minulých čtyřech cyklů na základě rekonstrukcí (s určitými vlivy způsobujícími jisté nejistoty, které je nutné brát v úvahu), tak největší povodně se již odehrály právě do roku 2016 (do 60 let od počátku cyklu), maximálně však do 70. roku cyklu). Takže větší povodně by se mohly teoreticky ještě objevit do roku 2026.
Do 90. toku od počátku cyklu se ale objevovaly v minulosti poměrně významné povodně (1501, 1845 a 1862), proto se mohou do roku 2046 určitě podobné vyskytnout. O něco menší povodně, avšak stále významnější (průtok nad 3 500m3/s-1), které se vyskytly v minulosti do 130. nebo 140. roku od počátku cyklu (např. 1370, 1374, 1531, 1537, 1712, 1736, 1872, 1890, 1900 atp.) se mohou do roku 2086 či 2096 objevit.
To je ovšem už mimo rámec současné generace a jde o výhled do daleké budoucnosti na základě chování povodní z pohledu těchto cyklů. V tomto období by se měla současně odehrávat značná klimatická změna, která zajisté i výskyt povodní a k nim opačného extrému, sucha, ovlivní. Nyní srovnání významných povodňových epizod s významněji suchými.
Nejvýznamnější sucha
Kdy se v ČR vyskytlo naopak významnější sucho? O suchu máme záznamy dle chování přírody zpracované již od roku 761. Věrohodnější, avšak vždy méně četné a podrobné záznamy oproti povodním máme od roku 1500, podrobnější pak díky přístrojovému měření od roku 1800.
Dle rekonstrukce suchých epizod podle různých kritérií můžeme konstatovat, že nejvýraznější sucha se v ČR vyskytly v těchto letech (od 12. století, ať můžeme srovnat s povodněmi výše uvedenými): 1117 (v roce 1118 nastala jedna z největších povodní v ČR), 1142, 1270, 1326, 1426, 1431, 1432, (též se vyskytla velká povodeň a to patrně největší u nás, povodňových událostí bylo tohoto roku ale více) 1448, 1534, 1536, 1540, 1590, 1616, 1653 (v roce 1655 to byla významnější povodeň).
Dále 1718, 1719, 1726, 1746, 1790, 1808, 1811, 1834, 1842 (v roce 1845 to byla významná povodeň), 1868 (v roce 1862 a následně 1872 to byla významná a významnější povodeň), 1904, 1921, 1947, 1953-1954, 1959, 2003 (v roce 2002 to byla nejprve katastrofální povodeň), 2007 (v roce 2006 šlo o poměrně významnou jarní povodeň) a 2015 (v roce 2013 to byla poslední větší povodeň – jarní/letní).
Některé roky s výskytem povodní se nám přímo kryjí s výskytem sucha. Jde například i o rok 2000 s výskytem regionálně značné povodně, ale také suché epizody (byť spíše kratší a nevýznamné, kterou právě přerušilo srážkově bohaté počasí v červenci). Srovnání povodní se suchem najdete (opačně) mimo jiné též na stránce Největší sucha v ČR.
Reference
Použitá a doporučená literatura:
DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012
ELLEDER, L. Proxy data v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Voda v České Republice. Praha: Consult, 2006
ELLEDER, L. MUNZAR, J. Extrémní povodeň na Vltavě a Labi v únoru 1784 jako následek mimořádných hydrometeorologických podmínek. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2004, roč. 57, č. 5, s. 125-135.
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ), VÚV T. G. M., VD TBD, a. s. VÚMOP a TERPLAN Praha, a. s. Vyhodnocení povodňové situace v roce 1997. Souhrnná správa projektu. MŽP: Praha, 1998. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/pov97/obsah.html.
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Vyhodnocení povodní v červnu a červenci 2009 na území České republiky. Praha: ČHMÚ, 2009. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/pov09/doc/01.pdf.
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). ŠINDLAR GROUP. Vyhodnocení povodní v červnu a červenci na území České republiky. Praha: ČHMÚ, Hradec Králové: Šindlar Group, 2009. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/pov09/doc/10.pdf.
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Pobočka Hradec Králové. Povodeň v severovýchodních Čechách – březen 2010. Hradec Králové: ČHMÚ, 2000. Online, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/povodnove_zpravy/hk_2000_03.pdf.
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Meteorologické a hydrologické vyhodnocení jarní povodně 2006 na území ČR. Praha: ČHMÚ, 206. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/pov06/obsah.html.
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Vyhodnocení povodní v červnu 2013. Závěrečná souhrnná zpráva. Praha: ČHMÚ, 2014. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/pov13/SouhrnnaZprava.pdf.
DAŇHELKA, J. ČEKAL, R. KUBÁT, J. ŠERCL, P. Povodně v České republice v červnu 2013. Praha: ČHMÚ, 2014. Online, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/publikace/Povodne_2013.pdf.
Další literatura a zdroje případně uvádíme na samostatných stránkách detailně rozpracovávajících významné události, zejména uvádíme u těch z poslední doby.