Meteo Aktuality

Jezera a mokřady

Informace o dalším způsobu retence vody v krajině, o jezerech, jejich znacích a druzích a o mokřadech a důležitosti jejich zastoupení v krajině. Nejvýznamnější jezera a mokřadní oblasti v ČR. Tyto informace prezentuje tato stránka. Další druhy retence vody najdete na dalších stránkách menu Stojaté vody a Hrazení toků.

Témata stránky: Pojem jezero, znaky jezer, druhy jezer, významná jezera v ČR, podzemní jezera, pojem mokřad, znaky mokřadů, účely mokřadů a jezer, významné mokřadní oblasti v ČR.


JEZERA A MOKŘADY, JEJICH DRUHY A ÚČELY

Zopakujme definice, rozšiřme je o další znaky těchto druhů retence vody v krajině a hlavně uveďme vedle jejich účelů také oblasti z hlediska naší země, kde se tyto nejvíce vyskytují. Informace zde uvedené mohou být třeba i námětem na příjemný výlet do přírody. Základy co je to jezero a mokřad jsou uvedeny na výše citované stránce.

Jezera

Jezero je nádrž, která vznikla působením přírodních procesů. To je základní rozlišovací znak od rybníků a hrází či další retence vody. Zadržují vodu trvale a nelze je jednoduchým způsobem vypustit (zdvihnutím stavidla, otevřením jiné výpusti) a též nejsou tato spojena s mořem. Vypuštěna by mohla být pouze zásahem do okolního terénu. Jezera nemají hráz, jejich okolí tvoří terén. Legislativa u nás jezero od hráze či rybníka nerozlišuje. Zde se budeme ovšem přirozeně držet terminologie hydrologické či geografické. Podmínkou je ovšem i minimální rozloha plochy 0.5km2. Tak velká přírodní plocha se u nás ovšem nevyskytuje.

Znaky jezer:

  • Přírodní sníženina s přechodným nebo trvalým výskytem vody
  • Absence jednoduché vypustitelnosti vody
  • Absence bezprostředního spojení s mořem (např. vodním tokem)
  • Povrchové vlnění neovlivňuje jejich dno*
  • V oblasti největších hloubek se nenachází vegetace (v užším slova smyslu)

Dělení jezer

Jezera můžeme dělit dle jejich výskytu, situace a dle činnosti. Dělíme je na:

  • Jezera organogenní
  • Jezera krasová
  • Jezera rašelinná
  • Jezera slatinná
  • Jezera antropogenní

Organogenní jezera vznikají zadržení vody ze srážkové činnosti či vody podzemní ve sníženinách, kde hraje roli také rašelinná a slatinná činnost. Dle tohoto aspektu rozlišujeme mezi rašelinnými jezery, která vznikají jak název napovídá uvnitř rašelinišť (u nás například oblast Jizerky nebo šumavská rašeliniště) a tam dochází k zadržení srážkové vody. Ta se stává postupně součástí produktů z procesu rašelinění. Je zde četný výskyt humusu, který barví vodu do rezava či červena. slatinná jezera jsou typická pro nižší nadmořské výšky v opuštěných říčních ramenech nebo u vývěrů podzemních vod. Tato voda je bohatší na živiny i minerály.

Krasová jezera vznikají na dnech propastí ve velkých hloubkách pod okolním terénem.

Antropogenní jezera vznikla následkem lidské činnosti, přesněji po těžbě surovin. V případě ostatních nádrží, které jsou vytvořeny lidskou činností uměle (rybníky, nádrže, jezy se vzdutím hladiny) nelze takto vzniklá jezera jednoduše vypustit a proto se tyto nádrže vytvořené uměle řadí do kategorie jezer. O těchto jezerech se příliš nehovoří, avšak mají vysoce kvalitní vodu a ta by mohla být využita například pro rekreaci nebo vodohospodářským účelům. V souvislosti s takto vzniklými jezery dochází ke tvorbě významných biotopů, která jezírka byla u nás prohlášena za přírodní památky.

Mokřady

Jak rozlišit mokřad od jezera? Některé znaky mají shodné, neboť je nelze jednoduše vypustit a též se jedná o přirozenou retenci vody bez zásahu lidské činnosti. Mokřady jsou součástí vodních ekosystémů a nacházejí se v blízkosti vodních toků, rybníků nebo v pramenných oblastech vodních toků. Jsou to rašeliniště či nivy vodních toků. Jediným rozlišovacím znakem mokřadů je, že jde o přechodnou retenci vody.

Znaky mokřadů

  • Výskyt vodní hladiny blízko povrchu či mírná zaplavenost takového území
  • Vyskytují se v nivách řek či potoků, zónách jezer a rybníků, v oblasti pramenišť s nedostatečným odtokem či v horách s bohatými srážkami
  • Jsou to přírodní sníženiny s přechodným výskytem vody s výskytem ekosystémů

Jezera i mokřady plní důležité role v přírodě:

  1. Ekologicky udržují krajinu stabilní
  2. Jsou důležitými biotopy zvyšujícími biodiverzitu území
  3. Zadržují vodu v krajině
  4. Většina z nich jsou přírodními rezervacemi (PR) či národními přírodními památkami (NPP) a poskytuje se jim tedy ochrana

Jezera a mokřady v ČR

Na základě výše uvedeného třídění jezer se podíváme na to, kde která z těchto jezer najdeme na našem území. Často veřejnost o tom, že se taková jezera na našem území nacházejí neví. V některých oblastech jich nalezneme dokonce celou řadu.

Nejvíce organogenních jezer (zahrnují slatinná a rašelinná jezera) se nachází v modravských slatích na Šumavě a to asi 200. U Borových Lad se nachází největší takovéto jezero a to s plochou kolem 1.3ha. Příkladem přímo slatinných jezer mohou být zanikající meandry na Labi a Dyji a jezírka u vývěrů minerálních vod u Františkových Lázní. Speciální jsou rašelinné a slatinné tůňky na potocích, například Na Kačíně.

Typickým příkladem krasových jezer u nás jsou ta v propasti Macocha, kde se do podzemí ztrácí řeka Punkva. Dvě menší jezírka tohoto typu se nachází právě v této oblasti v hloubce až 138m pod povrchem okolního terénu. Další jezírko najdeme v Hranické propasti, které není rozsáhlé, ale je hluboké a to až 205m dle posledních měření. V jezeru se nachází uhličitá minerální voda, jejíž teplota činí stabilních 15°C a to vlivem vývěrů kyselek v údolí Bečvy.

Antropogenní jezera, kde došlo již k prohlášení za přírodní památku, najdeme u nás na Chomutovsku a v okolí Moravičan. (PP Chomutovské jezero, PP Moravičanské jezero) Dále v podobě menších ploch je to Lom Chlum, Žermanický lom, Božkovské jezírko a další.

Jak již bylo řečeno, mokřady najdeme v oblastech rašelinišť, v mělkých zónách rybníků a v opuštěných rybničních soustavách nebi v nivách toků. V případě rašelinišť je nutné opět zmínit Šumavská rašeliniště, dále Krkonošská a Třeboňská rašeliniště s tím, že největší výměru mají Šumavská rašeliniště a nejmenší Krkonošská. V případě zón rybníků najdeme mokřady v oblasti Třeboňských rybníků a to nejčetněji, dále se objevují na Českolipsku a u Lednických rybníků. V případě mokřadů v oblasti niv vodních toků najdeme mokřady zejména na dolním toku Dyje, dále v Litovelském Pomoraví a v Poodří.

Nyní se samostatně zmiňme o přírodních jezerech vzniklých sesuvem materiálu. Takové jezero vznikne sesuvem materiálu ze svahu do vodního toku v údolí, který je tím přehrazen. Sesuv může být vyvolán a nejčastěji tomu tak je podmáčením podloží vlivem intenzivních srážek. Poslední přírodní jezero u nás takto vzniklo v povodí Střely na Plzeňsku, kdy byly výše uvedeným důsledkem sesuvu půdy přehrazen tok Mladotického potoka. Za přírodní hrází se utvořila jezero v údolí přehrazené délky asi 300m. Stalo se tak roku 1872 po mimořádných srážkách a povodních. Hloubka jezera se ovšem během následujících let zmenšila až na polovinu intenzivním zanášením jezera. Na počátku 21. století již byla jeho hloubka méně než poloviční oproti hloubce původní, došlo ale také ke zmenšení jeho plochy. Toto místo je dnes chráněno jako přírodní památka.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Rybníky v České Republice. Praha: Consult, 2012

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodní Díla v České Republice. Praha: Consult, 2016

WHITAKER, R. a kol. The Encyklopedia of Weather and Climate Change. Sydney: Weldon Owen Pty Limited, 2010 (CZ verze STAŘECKÁ, E. PAUER, M. Encyklopedie počasí a změna klimatu. Praha: Svojtka a Co, 2012)

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Voda v České Republice. Praha: Consult, 2006

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště