Stojaté vody
Stránka podává informace o výskytu vody ve stojatých vodních plochách. Přináší jejich výčet a definuje je. Jedná se zejména o jezera, rybníky a mokřady a další stojaté vody. Objasněny jsou základní rozlišovací znaky mezi těmito vodami. Pojednáváme o historii rybníkářství u nás, o znacích jezer a jejich druzích a podobně. Dále stručně objasňujeme základní související pojmy.
Témata stránky: Stojaté vody obecně, druhy stojatých vod, definice rybníka, definice jezera, základní znaky, ekosystémy stojatých vod.
Anglické názvy: Standing water (stojaté vody), pond (rybník), lake (jezero), wetland (mokřad), dam (přehrada), tank (nádrž), weir reservoir (jezová zdrž), stagnant water ecosystem (ekosystém stojatých vod), food chain (potravní řetězec).
OBSAH STRÁNKY
- Stojaté vody obecně a jejich druhy
- Jezera, mokřady a rybníky
- ekosystém stojatých vody
- Základní pojmy
JEZERA, RYBNÍKY, MOKŘADY A DALŠÍ RETENCE VODY
Vedle vodních toků, o nichž informuje velmi podrobně stejnojmenná stránka této sekce, se vyskytuje voda v ČR zejména ve stojatých vodních plochách. vodními toky poměrně rychle odteče, ale v území hraje důležitou roli vodu zadržet. To na vodních tocích sice řešíme přehradami (o těch pojednává další stránka), ale to nepostačuje. Pro různé účely byly stavěny, ale bohužel také zasypávány rybníky. Jedním z hlavních účelů budování vodních ploch je zadržení vody v krajině, která je nezastupitelnou pro mnohé živočichy, rostliny, ale i pro lidstvo. Obzvláště v současné době hrozby sucha považujeme za velmi důležité co nejvíce vody v krajině udržet.
Stojaté vody
Vodní plochy, kterými soustavně neprotéká voda. Vznikly v důsledku zadržení vody v krajině, vybudováním hráze nebo vznikly ve sníženině, do které natekla voda. Existuje mnoho druhů stojatých vod, uveďme alespoň ty základní.
- Jezera
- Rybníky
- Mokřady
Dále pojednáváme o uvedených druzích stojatých vod, kde definujeme rozlišovacími znaky a klasifikujeme tyto na různé druhy.
Jezera
Jezero definujeme jako přírodní sníženinu na zemském povrchu oproti okolí, která je dočasně nebo trvale vyplněna vodou. Hlavní odlišnost od nádrží a rybníků, o nichž bude řeč v dalším odborném článku, je následující. Jezero jednoduchým způsobem nelze vypustit a neexistuje zde bezprostřední spojení s mořem. Z legislativního pohledu je ovšem za jezero považována každá vodní plocha, tedy i rybník a nádrž. Avšak dle geografické a hydrologické terminologie nesprávně a je nutné jezera odlišovat. Nicméně žádné přírodní jezero na našem území nesplňuje podmínku minimální rozlohy větší než 0.5km2, aby mohlo být definováno jako tento vodní útvar.
Nyní stručně a přehledně rozlišovací znaky jezer:
- Přírodní sníženina s přechodným nebo trvalým výskytem vody
- Absence jednoduchého vypuštění vody
- Absence bezprostředního spojení s mořem (např. vodním tokem)
- Povrchové vlnění neovlivňuje jejich dno*
- V oblasti největších hloubek se nenachází vegetace*
* V užším slova smyslu.
Dělí se dle různých hledisek.
Mokřady
Podobají se jezerům, též splňují podmínky absence jednoduchého vypuštění a podoby sníženiny s výskytem vody, avšak oproti jezerům pouze přechodným a jsou součástí vodních ekosystémů. Nacházejí se blízko řek a potoků, v oblastech pramenišť či v zónách rybníků a jezer. Jedná se o různá rašeliniště, mokřady v nivách toků a opuštěné mělké zóny rybníků.
Nyní stručně a přehledně rozlišovací znaky mokřadů:
- Výskyt vodní hladiny blízko povrchu či mírné zaplavení takového území
- Vyskytují se v nivách řek či potoků, zónách jezer a rybníků, v oblasti pramenišť s nedostatečným odtokem či v horách s bohatými srážkami
- Jsou to přírodní sníženiny s přechodným výskytem vody s výskytem ekosystémů
Rybníky
Rybníky a přehradní nádrže se řadí k prvkům pozměňujícím toky a krajinu v jejich blízkosti a od jezer a mokřadů (probraných v předchozím článku) se liší zásadně právě způsobem vzniku. Zatímco jezera a mokřady vznikají přirozenými procesy v přírodě a považují se tedy výtvor přírody – vznikají tedy v důsledku působení přírodních sil, (viz možnost vzniku v minulém článku). Takže rybníky a vodní nádrže jako výsledek lidské činnosti, se nějakým způsobem vybudují a vznikají. Lze říci tedy se zásahem lidí (antropogenně) a to s vynaložením lidské práce.
Jezera, mokřady, rybníky i vodní nádrže plní účel retence vody. Protože jezera zadržují vodu stojatou a mokřady zadržují pouze vodu přechodnou, byly na tocích vybudovány rybníky. Při potřebě zadržování větších objemů vody a plnění současně dalších účelů byly budovány vodní nádrže, terminologicky správně řečeno přehrady nebo přehradní nádrže. Nádrže mají plochu o poznání menší než přehrady a dokáží zachytit jen zlomek vody než přehrady. O těch pojednáváme podrobněji na samotné stránce.
Znaky rybníků a nádrží
- Voda z nich lze snadným způsobem vypustit a spojují se s mořem (prostřednictvím toků)
- Vznikly působením lidské činnosti/práce
- Plní zpravidla více účelů než prostá retence vody na povrchu
- Jsou vybudovány na vodním toku nebo v jeho bezprostřední blízkosti, kdy daný tok hraje roli jejich zdroje i odvádění vody zařízením
Rozšířené informace o těchto najdete v menu Rybníky a Jezera.
Ekosystémy stojatých vod
Výměna látek s okolím je většinou v těchto vodách omezená a tak se tyto oblasti vod považují za uzavřený ekosystém. Dle různých cirkulací se v nich voda pohybuje různými směry, avšak omezeně a pomaleji. Do stojatých vod a to zejména větších jezer a rybníků má na ekosystém mnohem větší význam. živiny nejsou na dně, ale ve volné vodě v podobě planktonu.
Zásadní pojmy: Niva a eutrofizace
Co je to niva? Jinými slovy údolní niva jako bezprostřední okolí toku, které ovlivňují jeho hydrogeologickými poměry jako záplavy či výše podzemní vody. Vyznačuje se tvorbou terénu a výskytem specifickým spektrem rostlinných společenstev jako například doprovodné břehové porosty nebo celé lužní lesy. Nivy u nás zabírají asi 2.2% rozlohy, tedy 175 000 ha. Do 20. století byly nivy zastavovány výjimečně, v poslední době naopak masivně. Lidé se začali stěhovat do okolí vodních toků s vyšší mobilitou a pokrokem techniky. Nicméně dobrý nápad to nebyl, což dokázaly povodně na přelomu 20. a 21. století, nejvíce v období let 1997 až 2002. V nejnovější době to vypadá, že se trend zástavby údolních niv alespoň zmírnil.
Co je to eutrofizace? Jedná se o postup vedoucí k obohacování vody a půdy živinami, zejména dusičnany a fosfáty. V takto na živiny bohatých vodách mohou růst zelené rostliny. V rámci zemědělství dochází ke zvyšování trofie pro dosažení větších výnosů ze zemědělské činnosti. Zdrojem eutrofizace jsou komunální odpadní vody vytékající z čistíren, kdy nadbytek živin v toku může způsobit nadměrnou trofii. Rychlá, antropogenní, eutrofie končí intenzivním rozvojem drobných rostlin – čas a sinic.
Zásadní pojmy: Habitat a jezová zdrž
Co je to habitat? Je prostředí, které podmínkami vyhovuje určitému druhu organismů. Udává se v jednotkách plochy hladiny na jednotku délky toku = v metrech čtverečních na 100 metrů délky toku. Určení minimálního průtoku ve vodním toku závisí mimo jiné také na podmínkách daného habitatu, pro který nutno udržovat v toku dostatečné množství vody. A to závislé na množství jejího přítoku, tedy průtoku. Habitat se vyznačuje též důležitým tvarem koryta a jeho celkovou strukturu v podobě podemletých břehů, tvořících různá zákoutí, otvorů, výskyt kamenů a podobně. Důležitou roli hraje i rychlost proudění vody v korytu.
Co je to jezová zdrž? Jedná se o úsek vodního toku od stavidla, přehrady či jezu kde je přehrazen a hladina vody v něm je vzduta až po konec tohoto vzdutí či případně další jez nebo stupeň, od něhož následuje další jezová zdrž.
Podmínky pro život
Každý druh ryb ale potřebuje speciální podmínky pro život v daném vodním toku a proto se ryby zdržuje v oblastech, kde mají zajištěny nejvhodnější podmínky k životu. Nelze tedy zásadním způsobem zasahovat do setrvalého stavu ve vodních tocích, kde nesmí hladina či průtok poklesnout pod stanovenou úroveň v důsledku mechanické manipulace. Jinou situací je sucho, kdy nelze zajistit minimální průtok. S touto situací se řada menších toků potýkala v loňském létě nebo v létě 2003. I proto se na důležitých tocích budují přehrady, na menších existuje řada rybníků či malých nádrží, dále také jezů a stupňů. V případě jezů a stupňů nelze zajistit minimální průtok, ani průtok jinak významněji regulovat. Lze ovšem zajistit vzdutí hladiny, když oproti nádržím v relativně dosti malé zdrži.
Potravní řetězec
Jedná se o sled organismů, od jednoduchých organismů nacházejících se na počátku řetězce v dané oblasti zatopené vodou (jezero, rybník, nádrž, tok atd.) například v podobě bakterií a živin až po zástupce na vrcholu takového řetězce = potravní pyramida v podobě lovící zvěře, například vydry říční. V pyramidě se nacházejí různé stupně či články. Takové stupně v pyramidě tvoří organismy se shodnými nebo podobnými nároky na potravu a využívají tak stejné zdroje potravy. Jedná se například o zelené rostliny schopné fotosyntézy, živočichové býložravci, živočichové živící se býložravci a naopak živočichové masožravci. Vzájemným spojením vytvoří trofii, resp. trofickou strukturu společenstva.
Ekosystémy tekoucích vod popisujeme na stránce Vodní toky. Další informace o druzích stojatých vod pak na dalších stránkách tohoto menu.
Reference
Použitá a doporučená literatura:
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Rybníky v České Republice. Praha: Consult, 2012
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodní Díla v České Republice. Praha: Consult, 2016