Podnebí Světa 1

Na stránce se dozvíte základy světového klimatu dle zemských kontinentů – podnebí Světa 1. Po výčtu podnebných pásem nabízí stránka jejich stručnou charakteristiku. Podrobnější popis podnebí Světa je poskytnut v rámci jednotlivých kontinentů následně.

Témata stránky: Pojem podnebí obecně, podnebné pásy, popis klimatu v podnebných pásmech, popis klimatu v jednotlivých kontinentech Světa.


PODNEBÍ SVĚTA: KLIMATICKÉ OBLASTI NA ZEMI A KLIMA KONTINENTŮ

Podnebí Světa je možno rozdělit do několika oblastí, ve kterých převládá specifické klima. Klima neboli podnebí je dlouhodobý stav počasí, který vyjadřují dva základní meteorologické a klimatické prvky a těmi jsou průměrná teplota vzduchu a srážky, přesněji srážkové úhrny za jednotlivé měsíce roku i za rok jako celek a také průměrné srážky za tato období. Podle jejich hodnot určujeme dlouhodobý normál pro dané území a podle něj poté hodnotíme klimatický průběh uplynulých období. Zemi je možno rozdělit na několik oblastí a následně podoblastí s určitým typem klimatu.

PODNEBÍ SVĚTA DLE KLIMATICKÝCH NEBO-LI PODNEBNÝCH PÁSŮ

Od oblastí s převažujícím věčně horkým a také vlhkým podnebím, přes oblasti extrémně suché se značným střídáním teplot i během dne až po oblasti s věčným mrazem a ledem. Tak pestré je klima naší Země nebo-li podnebí Světa. V některých oblastech to vypadá, jakoby na Zemi ani nebyla voda. V jiných zas, jakoby byla doba ledová. A třetími odlišnými oblastmi jsou oblasti, kde je extrémně horko a vypadá to tam tak, jakoby měla Země opravdu významný skleníkový efekt. Podnebí Světa můžeme rozdělit na určitá pásma, jde o tyto klimatické pásy:

Tropické pásmo

  • Savany
  • Vlhké tropické pralesy

Subtropické pásmo

  • Pouště
  • Stepi

Mírné pásmo

  • Zimní suché pásmo
  • Letní suché pásmo
  • Mírně teplé pásmo

Boreální pásmo

  • Vlhké pásmo
  • Zimní suché pásmo

Polární pásmo

  • Vysokohorské pásmo
  • Tundra
  • Pásmo věčného mrazu

Nyní si blíže popíšeme podnebí Světa v uvedených základních 5 oblastech a jejich podoblastech, jinými slovy klimatických pásmech. Členění do pásem je v klimatologii činěno podle Köppenovy klasifikace, která bere v úvahu roční chod teploty vzduchu a srážek s vlivem na vegetaci.

TROPICKÉ PÁSMO

Vyznačuje se pravidelnou cirkulací vzduchu s převahou vlhkého počasí. Počasí se během dne a roku téměř nemění. Teplota vzduchu je vysoká (průměrné teploty jsou v minimech na 18°C) a srážky jsou zde také vysoké, za rok zde spadne minimálně 750mm srážek. V oblasti panují monzuny, které se vyznačují v létě vlhkým počasím a v zimě naopak. V monzunových oblastech jsou větší rozdíly teploty vzduchu během roku, stejně to platí pro oblasti pouštní, kde převládá po celý rok teplé a suché počasí.

V savanách nastává jednou za rok období dešťů a to v letním období. Teplota vzduchu nezaznamená během roku větší výchylku než 15°C. V zimě je počasí suché a teplé. Od východu zde vanou pasáty.

V oblasti vlhkých tropických pralesů se vyskytují dvě období dešťů během roku a teplota vzduchu nemá během roku větší výchylku než 5°C.

SUBTROPICKÉ PÁSMO

V tomto pásmu převládá vliv tropických monzunů nebo pasátů pouze v létě, v zimě je tomu naopak. Průměrná měsíční teplota vzduchu překračuje v několika měsících 18°C. V oblasti se nacházejí oblasti pouštní, zcela suché, kde prší jen jednou za několik let nebo i jednou za století (lze říci, že téměř vůbec) a oblasti stepní.

MÍRNÉ PÁSMO

Přesněji mírně teplé pásmo se naopak vyznačuje velkou variabilitou počasí. Teplota vzduchu, srážky i proudění se neustále mění. Převládá zde cyklonální charakter počasí. Během roku se střídají roční období se specifickým průběhem klimatu. Nám ve střední Evropě je toto klima tedy nejbližší. V oblasti pásma převládá západní cirkulace. Tato se ovšem stáčí v létě často na jižní, jihovýchodní až východní a přináší teplé počasí. V zimě naopak na severní až severovýchodní a přináší mrazivé počasí s výskytem sněhu. Pokud se proudění stočí na převažující západní složku v létě, znamená to zpravidla ochlazení. Pokud se tak stane v zimě, je počasí teplejší než při severním a severovýchodním proudění. Toto se v zimních obdobích děje v posledních letech v našich podmínkách častěji. Proudění se někdy stáčí na jihozápadní až krátce jižní.

V této oblasti můžeme definovat stepní, maritimní a kontinentální část klimatu.

BOREÁLNÍ PÁSMO

Nebo též zvané jako vysokohorské pásmo či chladné mírné pásmo. Jedná se o klima subpolárních oblastí se studeným létem s teplotou kolem -3°C v nejchladnějším období v jižní části a v nejteplejším období teplotami kolem 10°C v severní části. Dělí se na podoblasti neustále vlhkou a zimní suchou. Nachází se pouze nad kontinenty, nikoli nad oceány.

POLÁRNÍ PÁSMO

Je pásmem téměř věčného nebo věčného sněhu a ledu. Polární sněžné pásmo je charakteristické mírnou až studenou zimou a nízkými úhrny srážek, které jsou zpravidla sněhové. V nejteplejším období je průměrná teplota kolem 10°C, v zimě jde o záporné teploty.

Oblast můžeme dělit na tundry, ona oblasti vysokohorské v mírných a nízkých zeměpisných šířkách a konečně na oblasti s věčným mrazem s teplotami trvale pod bodem mrazu, kde sníh led za celý rok neroztají.

PODNEBÍ SVĚTA DLE KONTINENTŮ

Jaké podnebí z pohledu Světa panuje na jeho jednotlivých kontinentech nabízí druhá část této stránky. Ukazuje, jak je klima i na poměrně malých územích rozdílné, kde se během roku často mění a kde je naopak celoročně stálé. Též přináší informace o tom, co ovlivňuje klima v daných oblastech. Klasifikuje klima v jednotlivých částech kontinentů z pohledu oblastí dle jednotlivých světových stran a center daného území. Klima na Zemi je velmi rozmanité. Obecně lze říci, že v rovníkové oblasti je počasí teplé až horké a stálé, směrem k pólům se mění na věčný mráz. Klima výrazně ovlivňuje terén a tvoří i samostatní klimatické oblasti jako jsou mrazivé horské oblasti nebo pouštní oblasti se značnými změnami teplot. Podnebí Světa lze také popsat pomocí klimatu na kontinentech, jinými slovy jaké podnebné pásy se v těchto oblastech vyskytují a jaké tam převažují.

EVROPSKÉ KLIMA

Evropa se nachází v rámci podnebí Světa převážně v mírném klimatickém pásmu s převahou západního proudění od Atlantiku, kde se nachází golfský proud dodávající do této oblasti dostatek tepla. V jižní části Evropy se nachází okraj subtropického pásma a v pásu západ až východ Evropy přechází klima od maritimního ke kontinentálnímu. Atlantické proudění zajišťuje dostatek vlhkosti, která se projevuje na území Evropy relativně pravidelnými srážkami, byť se jejich variabilita také lokálně v některých obdobích dostaví. Též přináší teplý vzduch, který zajišťuje mírnější zimy a ne tak horká léta jako v jiných pásmech.

Nad Evropou se vyskytují v jejích určitých oblastech i stabilní tlakové útvary jako je například mohutná tlaková výše nad severovýchodní Evropou, která se vyskytuje zejména v zimním období a vzniká v důsledku významně mrazivého vzduchu v této oblasti. Naopak na západní Evropou převažuje cyklonální ráz počasí s postupem i významných cyklon, hlubokých tlakových níží a to zejména během podzimu a v zimě. Stabilní oblasti nízkého tlaku vzduchu se říká islandská tlaková níže. Tyto níže ovlivňují různou měrou i středoevropské počasí, právě zejména na podzim a v zimě zasahují více do vnitrozemí. Opakem je azorská tlaková výše, která se vyskytuje v oblasti Azorských ostrovů téměř nepřetržitě. Více informací o těchto útvarech nabízí stránka Tlakové útvary.

Evropské počasí se ale vzhledem k rozloze kontinentu poměrně značně liší. Území zasahuje různé zeměpisné šířky. Chladný je severozápad, sever a severovýchod Evropy. Na severozápadě či západě je také velmi vlhké počasí. Naopak jižní části Evropy mají teplé až horké počasí a také většinou suché, málo oblačné počasí. Největší proměnlivost počasí se odehrává v centrální Evropě.

Západní Evropa

V západní části Evropy (myšleno i na severozápadě) a na severu je počasí také často větrné, neboť přes tyto oblasti postupují významné cyklony. V západní části Evropy je počasí v zimě spíše mírné a vlhké, v létě je růst teplot pozvolnější, více do vnitrozemí teploty stoupají. V letním období ovlivňuje část západní Evropy a také jihozápadní Evropu stabilní azorská anticyklona, která se přesouvá více k severu. Přináší sem slunné a teplé počasí.

Jižní Evropa

Je charakteristická tím, že v ní převládá středomořské mírné klima a hraničí se subtropickou oblastí. Ve východní části jižní Evropy převládá kontinentální ráz počasí, západ ovlivňuje Atlantický oceán. V létě je zde slunné a suché počasí s vysokými teplotami, v chladné části roku je zde deštivo. Nejvíce srážek se zde zpravidla vyskytuje na podzim a na jaře, kdy toto malé období dešťů vrcholí. Důvodem jsou cyklony putující z Atlantiku nebo vznikající za Alpami. V zimě jsou v této části zpravidla vysoké teploty, ve vnitrozemí Španělska je sice v létě horko (průměrné teploty i kolem 30°C a denní maxima přes 40°C, ojediněle i 45°C), ale zimy jsou zde studené. Nejvíce deštivo je v Pádské nížině, kde spadne za rok až 5000mm srážek.

Východní Evropa

Zde je klima značně kontinentální. V oblasti Baltského moře je léto mírné, ve vnitrozemí pak dochází ke zvyšování teplot. V oblasti jsou studené a vlhké zimy, takže zamrzající vodní toky a velké množství sněhu zde určitě nejsou výjimkami. Na severu východní Evropy jsou zimy vyloženě arktické s velmi silnými mrazy. V Uralu jsou průměrné teploty v zimě kolem -20°C, minima teplot dosahují -40°C a ojediněle i -50°C. Zimní tlaková výše ze Sibiře zasahuje zejména do jihovýchodní části Evropy. Ve vnitrozemí jsou také rychlé přechody mezi zimou a létem. V oblasti východní Evropy jsou nejvyšší srážky v létě, kdy se zde vyskytuje bohatá konvekční činnost.

Středoevropské klima

Je značně proměnlivé, neboť se zde střetává oceánský vzduch od západu a kontinentální od východu. Ustálené počasí se může vyskytnout zejména v některých obdobích teplé části roku, kdy se nad oblast nasune mohutná anticyklona a převládá typicky středoevropské léto, ojediněle i v zimě, kdy je tato situace provázena silnými mrazy. Jinak je počasí proměnlivé a počasí anticyklonální se střídá s cyklonálním. Dochází zde k častým výměnám vzduchových hmot a to mnohdy i se značnými teplotními rozdíly.

Tyto přinášejí poté význačné počasí. V zimním období je počasí velmi proměnlivé, neboť zimní ráz počasí je často střídáním přílivem teplejšího vzduchu ze západních směrů ,což způsobí oblevu. V létě dochází naopak při změně cirkulace na západní směry k ochlazení, neboť je přerušen příliv teplého nebo i velmi teplého vzduchu od jihovýchodu či obecně z jižních či východních směrů. Srážky dosahují maximálních úhrnů během léta, často jsou konvekční v podobě intenzivních srážek a krupobití. Tyto jsou ale často velmi lokální a působí velké srážkové rozdíly i na malých územích. Směrem na východ srážek ubývá. Zatímco ve většině střední Evropy spadne do 800mm srážek, dále na východě v oblasti Černého moře jen 100mm.

Alpy

Jsou rozhraním mezi severem a jihem Evropy a jsou tak samostatným klimatickým regionem. A též samotnou oblast Alp můžeme rozdělit na další oblasti se specifickým mikroklimatem. Toto klima je určeno specifickým tvarem terénu a údolních oblastí. Vrcholky Alp mají po většinu roku záporné teploty, jižní oblasti jsou mírnější a v nižších polohách tam jsou průměrné teploty až 2°C. Převažují zde místní větru, zejména je možno jmenovat föhn. V případě vhodných podmínek za vlivu vysokého tlaku vzduchu se tvoří v oblasti teplotní inverze vlivem stékání studeného vzduchu do údolí. Nad vrcholky hor se tvoří během dne kupovitá oblačnost, která se s večerem opět rozpadá (typický denní chod oblačnosti při konvekci). Úhrny srážek dosahují 800mm, na vrcholech hor až 2000mm. Sněhová pokrývka zde leží v polohách do 1700 půl roku, v polohách nad 2500 až 10 měsíců a trvale, tedy po celý rok, leží v polohách kolem 3000m.

Klima ČR

Naše území spadá z hlediska podnebí Světa do klimatu střední Evropy s převládajícími západními složkami proudění. Cirkulace u nás vykazuje během roku variabilitu, střídá se u nás během teplé části roku proudění od východu až jihovýchodu či přechodně jihu, které přináší teplé až horké počasí. V intenzivním přílivu velmi teplého vzduchu od jihu až jihovýchodu vystupují maximální teploty nad 32°C a občas nad 35°C, velmi ojediněle pak přesáhnou i hodnotu 38°C. Noční teploty v intenzivních přílivech teplého vzduchu místy neklesají pod 20°C, ojediněle ani pod 22°C.

Tato cirkulace je vždy dříve či později ukončena přechodem studené fronty ze západních směrů a za touto k nám pronikne studený vzduch. Dle vývoje tlakového pole se poté situace zpravidla opakuje a obnovuje se příliv teplého vzduchu. V jarním období jsou přílivy teplého vzduchu spíše méně intenzivní a kratší, v letním období mohou mít i velmi dlouhé trvání. Během jarního období se více uplatňují západní cirkulace s výskytem velmi proměnlivého počasí. V zimním období převládá na našem území studené až mrazivé proudění od severu, případně severozápadu či až severovýchodu.

Toto je ovšem poměrně často, až na výjimky, narušováno návratem převládající západní cirkulace, která přinese oproti tomuto proudění teplejší vzduch. Výjimečně se proudění stáčí na jihozápadní až jižní, v chladné části roku tak vznikají často inverzní situace (více stránka Teplotní inverze) za vlády tlakové výše (více stránka Tlakové útvary). Ve velmi teplých zimách lze konstatovat, že může převládat spíše jiné než severní a severovýchodní proudění a to často právě západní až jihozápadní složka cirkulace. Naše klima v rámci podnebí Světa detailněji rozebírá stránka Klima v ČR. Blíže o povětrnostní situaci (převládajícím počasí) u nás při různých cirkulacích vzduchu pojednává stránka Cirkulace v ČR.

0 0 hlasů
Article Rating
Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: