Cirkulace v ČR

Stránka podrobněji rozebírá převahu cirkulace v ČR a obecné rysy počasí při výskytu dané složky proudění. Je nutné již na úvod podotknout, že vždy záleží na konkrétní synoptické situaci při daném proudění. Převažující počasí při různých synoptických situacích u nás rozebírají detailněji stránky Tlakové útvary, Počasí v tlakové výši, Počasí v tlakové níži a Atmosférické fronty.

Témata stránky: Pojem cirkulace v ČR, převažující cirkulace v ČR, složky proudění a převládající charakter počasí v nich, počasí během roku u nás.


CIRKULACE V ČR A PŘEVAŽUJÍCÍ POČASÍ V NICH

Naše území se nachází v mírném klimatu střední Evropy, v cirkulační Ferellově buňce (více stránka Podnebí Světa) s převládajícím západním prouděním. Též se tato oblast vyznačuje značnou proměnlivostí počasí a tedy i proudění. Proto se během roku proudění mění a vedle nejčastějších složek proudění (směru větru) se vyskytují i jiné. Při proudění každého směru za dané situace a v dané roční době můžeme čekat obecně rozdílné projevy počasí. Převládající průběh počasí v jednotlivých cirkulacích za daných situací rozebírá právě tato stránka.

Složky proudění a počasí v nich

Při daném směru proudění záleží na tom, jaké oblasti se nacházejí ve směru, odkud proudění přichází. Podle toho můžeme očekávat oceánské nebo kontinentální proudění, teplé či studené proudění, teplejší či chladnější proudění a podobně. Vzhledem k tomu, že se proudění nad naším územím často střídá v průběhu celého roku, můžeme čekat určitou variabilitu počasí. V některých částech roku zpravidla menší, v některých pro změnu velkou. Při určitém druhu proudění za dané situace je větší pravděpodobnost stálého počasí a naopak.

Následuje podrobný popis počasí v jednotlivých směrech proudění nad ČR, dále doplněný o typický průběh počasí během roku u nás. Náčrt ukazuje podmínky cirkulace v ČR.

Cirkulace v ČR

Náčrt složek proudění nad ČR a základních rysů počasí v nich

Západní cirkulace

Začněme nejčastější složkou proudění u nás. Tou je proudění západní. Jak je znázorněno na náčrtu, západně od nás se nachází Atlantik. Ten je zdrojem vlhkosti i tepla, neboť se tam vyskytuje teplý golfský proud, které dodává do střední Evropy právě teplo. Proudění od západu přináší vždy vlhké a chladnější počasí. Z tohoto směru k nám nejčastěji postupují atmosférické fronty (více stejnojmenná stránka). V letním období jde o fronty studené, proto při změně z teplé cirkulace (viz dále) jde o chladnější proudění. V zimním období jde o celé systémy front spojených s cyklonou, zpravidla přechází nejprve teplá fronta a změna ze studeného proudění je provázena i citelným oteplením s oblevou (v případě, že leží na našem území sníh či se vyskytuje případně náledí).

Oteplení často zasahuje i nejvyšší polohy. Za studenou frontou pak následuje ochlazení, avšak většinou ne ochlazení citelné, které by znamenalo příchod mrazivého počasí. Poté závisí na dalším vývoji cirkulace. Přejít může ovšem teplá fronta dalšího systému a situace se bude opakovat. Při trvajícím západním proudění nemůže dojít k výskytu pravého zimního počasí (vyjma horských poloh) s výskytem větších mrazů a trvalejší sněhové pokrývky. Naopak v horských polohách dochází jen v teplých sektorech cyklon (za teplými frontami), které mají spíše krátké trvání, ke krátkým a částečným oblevám. V přechodových obdobích mezi letním a zimním obdobím a to hlavně na jaře dochází k častým vpádům studeného vzduchu a studené západní proudění významně převládá.

Převládající průběh počasí

Počasí při západní cirkulaci je obecně většinou hodně oblačné a často se vyskytují srážky. V letním období jsou dešťové a to často v podobě přeháněk a bouřek, občas i významných nebo v podobě deště. Srážky se vyskytují většinou na frontách (na teplých spíše prší, na studených se vyskytují přeháňky nebo přechodný déšť, v zimě pak postupně sněžení, v létě často bouřky či přeháňky) a v okolí případné postupující cyklony.

Jak bylo už řečeno teplotně je počasí spíše chladnější. Avšak oproti předcházejícímu rázu počasí to platí většinou jen v létě, v zimním období je tomu naopak. Též fouká čerstvý a někdy i silný vítr. Silný vítr s nárazy fouká spíše na podzim a v zimě, v létě se při tomto proudění setkáváme jen s lokálním zesílením větru a to na frontě a zejména při bouřkové činnosti. Tlak vzduchu se vyvíjí dle průběhu synoptické situace, zpravidla je vzhledem k podmínkám pro tvorbu cyklony nad Atlantikem nižší. Významněji klesá před frontálními vlnami a značně pak v okolí cyklon, zejména hlubokých, které proniknou z oceánu dále do vnitrozemí.

Severozápadní cirkulace

Podobá se západní složce proudění, avšak jedná se o její chladnější variantu. Toto proudění se vyznačuje zejména za studenými frontami v něm přecházejícími přeháňkovým počasím. Často jde v blízkosti cyklon o silné proudění s výskytem velmi silných větrů a to zejména na podzim a v zimě. Fouká tedy silný vítr s nárazy. Severozápadně od nás se nachází Severní moře, odkud putují systémy front vzniklé tam nebo dále nad severním Atlantikem. Tam je pro vznik cyklon a frontálních systémů s nimi spojených vhodné prostřední. K vpádům studeného vzduchu dochází často v první zejména třetině jara, kdy jsou tímto prouděním střídána krátká teplá období. V nížinách se tak mohou po příjemných jarních teplotách najednou objevit sněhové přeháňky a často v tomto proudění za frontami produkují přeháňky sněhové krupky. I v chladné části roku se mohou v tomto proudění, pokud je významné, objevit bouřky.

Toto proudění je tedy též vlhké a v zimě jde o teplejší proudění vůči předcházející mrazivé cirkulaci, v létě naopak o proudění studené. V severozápadní cirkulaci postupovaly známé význačné cyklony jako byl „Kyrill“, „Emma“ nebo nedávný „Herwart“.

Jihozápadní cirkulace

Jde o teplejší variantu západní složky proudění. Na jihozápadě se nachází jižní část Atlantiku, odkud přichází nad naše území tedy též velké množství vlhkosti. V zimním období znamená změna na tento typ proudění oteplení a to i významnější, v letním období spíše mírné ochlazení oproti přílivu velmi teplého vzduchu. V tomto proudění putují frontální rozhraní, na které je v letním období vázána významná bouřková oblačnost.

Počasí je tedy hodně oblačné se srážkami, které mohou být i trvalejší a intenzivnější. V letním období jde o bouřky, často silné. V zimním období se vyskytuje na frontách déšť, postupně přeháňky. Proudění se pak zpravidla stáčí více na západní až severozápadní a převládá charakter počasí typický pro tyto složky proudění. V zimním období přináší proudění oblevy a to značné. Při postupu teplé fronty se často vyskytující ve stále pokračujícím přílivu studeného vzduchu v přízemní vrstvě nebezpečné mrznoucí srážky. To ovšem do jisté míry platí o pro západní proudění, které přináší oproti stávajícím mrazům vždy oteplení a to často nejprve ve vyšších hladinách atmosféry.

Jižní cirkulace

Je vždy teplé proudění, které přináší v zimě či na podzim za anticyklonální situace inverzní ráz počasí. V létě při této cirkulaci panuje velmi pěkné počasí, kdy jeho skutečný průběh ale závisí na konkrétní synoptické situaci. Cirkulace může být sušší, avšak za přesunu cyklon od jihu je velmi vlhká a to v létě i v zimě. Při postupu cyklony od jihu přináší tato nad naše území bohatou oblačnost z Jaderského a Tyrhénského moře či ze Středomoří. Při postupující cykloně od jihu se vyskytla i významnější sněžení vyúsťující v kalamity za současného přílivu mrazivého vzduchu, ale i letní vydatné deště s výskytem povodňových situací.

Při přílivu vzduchu od jihu jde většinou o suché a teplé až horké počasí. Teploty v této cirkulace značně přesahují tropických 30°C co se denních maxim týče. V létě jde většinou o slunečné počasí s vlivem tlakové výše. V zimním období ovšem vznikají při této situaci teplotní inverze a teplý vzduch proudí jen do větších nadmořských výšek. Slunečno a o poznání tepleji je tedy jen na horách. Někdy či případně místy proniká teplý vzduch i do nižších výšek. Takže zda bude při jižním proudění slunečno nebo hodně oblačno se srážkami, které budou i velmi trvalé, závisí na konkrétním vývoji tlakového pole.

Jihovýchodní cirkulace

Jde o vždy teplé proudění, avšak opět závisí konkrétní vývoj počasí na dané synoptické situaci. Toto proudění může za anticyklonální situace přinést slunečno, při výskytu vlhkosti v ovzduší pak denní konvekci. To v letním období. V zimním období přináší též teplotní inverze a velmi teplý vzduch proniká často jen do vyšších poloh. Ale také může putovat v tomto proudění oblačnost vázaná na cyklonu nebo frontální vlnu putující z oblasti Černého moře. Ovšem častěji se u nás vyskytují anticyklonální situace s přílivem teplého vzduchu od jihovýchodu.

V zimním období a obecně v chladné části roku je tedy na pořadu dne teplotní inverze a také velké teplotní rozdíly na našem území, neboť místy může teplý vzduch proniknout i do nížin a inverzi odbourat. V letním období je zpravidla slunečno a teplo až horko ve všech polohách.

Východní cirkulace

Od východu k nám proniká většinou teplý a suchý vzduch z rozsáhlých pevnin. Východně od nás se nenachází žádná větší vodní plocha, která by byla zdrojem vlhkosti pro vznik oblačnosti. Občas se může stát, že od východu postoupí nad naše území frontální vlna či systém spojený s cyklonou. Častěji je počasí ale suché a v letním období teplé, maximálně s denní konvekční činností za určité situace. V zimě je počasí spíše studené až mrazivé a mrazy jsou zesíleny nočním vyjasněním.

Severovýchodní cirkulace

Je vždy studená a suchá, neboť se na severovýchod od nás nachází rozsáhlá pevnina. Přináší v zimě silné mrazy, v létě pak významná ochlazení. Totéž platí o přechodovém období mezi zimou a létem. Počasí je většinou jasné až polojasné, v zimním období v noci i přes den značně mrazivé (záleží na teplotě dané vzduchové hmoty a intenzitě jejího přílivu). Proudění je v zimě často i čerstvé, kdy při mrazu fouká čerstvý vítr. V létě a v ostatních obdobích dochází k citelnému ochlazení oproti panujícímu počasí. Jen málokdy přechází od severovýchodu atmosférická fronta či tlaková níže. Zdrojem vzniku takových oblačných systémů může být jen Baltské moře.

%d bloggers like this: