Silný mráz únor 2012
Detailnější informace o význačném či extrémním průběhu počasí v ČR, dle přehledu významných událostí proběhlých v ČR uvedených v přehledu na stránce Významné události. Dále jsou tyto situace detailně rozpracovány v menu Největší povodně v ČR, Největší sucha v ČR a Významné cyklony. Na této stránce jsou zásadní informace o příčinách, průběhu a případných důsledcích počasí při události silný mráz únor 2012. Včetně extrémních naměřených hodnot meteorologických prvků (např. silný mráz, vysoká teplota, vydatné sněžení, extrémní srážky).
Témata stránky: Významná událost, silný mráz únor 2012, silný mráz a jeho synoptické příčiny, průběh, extrémní hodnoty teploty, důsledky proběhlého počasí.
INFORMACE O UDÁLOSTI SILNÝ MRÁZ ÚNOR 2012
Poslední významné a déletrvající mrazivé období, které se vyskytlo v ČR, bylo právě to z první poloviny února 2012. V tomto období byly zaznamenány jedny z nejnižších teplot v ČR v posledních letech, vyskytl se silný mráz. Významné mrazy se nevyskytovaly jen v tzv. horských kotlinách, ale i v nížinách se vyskytl velmi silný mráz. V uceleném období se silnějšími mrazy byly některé dny, v nichž se vyskytl značný mráz a pokořeny byly i minimální teplotní rekordy.
Synoptické příčiny – silný mráz únor 2012
Dlouhodobý vliv mohutné tlakové výše, tzv. ruské anticyklony, která byla pro tuto situaci nazvána “Dieter” a příliv mrazivého, původem arktického vzduchu od severovýchodu byly příčinou výskytu významných mrazů na našem území. Jak je možné vidět na obrázku 1, mohutná tlaková výše “Dieter” zasahovala svým okrajem do střední Evropy. Působila blokačně pro tlakové níže, které se vyskytovaly nad jižní a částečně západní Evropou.
Ze synoptické mapy pro 3. únor, kdy se začaly vyskytovat v ČR významné mrazy, vidíme na obrázku 2 přetrvávající velmi mohutnou anticyklonu “Dieter” s maximálním tlakem vzduchu v jejím středu kolem 1055hPa nad Ruskem až částečně Skandinávií a další mohutnící tlakovou výši (následně označena jako “Dieter II”) nad britskými ostrovy. Mezi nimi se nacházela u jižní Skandinávie tlaková níže “Katarzyna”.
V dalších dnech částečně ovlivnila počasí u nás tlaková níže zvaná “Lucina”, takže bylo o něco více oblačnosti a zejména během 8. února a 9. února se vyskytlo v ČR sněžení. Na naše území pronikal neustále arktický vzduch od severovýchodu, takže i přes velkou oblačnost byl mráz v nočních i denních hodinách silný. Šlo o situace dvou středů mohutné tlakové výše “Dieter” a mezi nimi “uzavřené” cyklony “Lucina” a s ní spojeného frontálního systému v podobě okluzní fronta nad Skandinávií.
Druhá dekáda února
Tlaková níže “Lucina” postupovala v dalších dnech k jihu až jihozápadu, mimo oblasti blokované těmito významnými anticyklonami a společně se svým okludovaným frontálním systémem ovlivnila i počasí u nás. Kolem 11. února opět převládl vliv dvou významných středů mohutné anticyklony “Dieter”, která se udržovala nad podobnými oblastmi. Konkrétně k 11. únoru nad Severním mořem a jižní Skandinávií s tlakem ve středu anticyklony kolem 1040hPa s významným vlivem na počasí ve střední Evropě, kam stále pronikal arktický vzduch.
Tlakovou níži Lucina vidíme nad Itálií, frontální systém táhnoucí se až nad britské ostrovy souvisí s tlakovou níží “Maike” daleko na severu Evropy. Během 13. února začal příliv mrazivého vzduchu na naše území slábnout tak, jak se tlaková výše “Dieter” odsouvala dále do východní Evropy a ztrácela vliv na středoevropské počasí. Situace je patrná už dne 12. února, kdy k nám pronikal ještě naplno arktický vzduch vyskytovaly se významné noční mrazy, viz obr. 5.
Nekonečný vliv výše Dieter
Velmi stabilní tlaková výše po téměř 14 dnech svého výskytu nad severovýchodní, severní a částečně střední Evropou slábla. Příliv mrazivého vzduchu a silný mráz skončil u nás definitivně 15. února, kdy se v nižších polohách oteplilo na kladné teploty a noční mrazy byly pouze mírné. Počasí ve střední Evropě ovlivnila během 14. února od západu až severozápadu (z Atlantiku) postupující okluzní fronta, dle teplotního vývoje charakteru teplé fronty. Tato souvisela s tlakovou níží “Nicole” daleko v severní Evropě. Tlaková výše “Dieter” se přesunula zpět nad severovýchodní Evropu, kde začala při svém postupu ve značně mrazivém vzduchu opět mohutnět. Vliv na počasí u nás už ale neměla.
V dalších dnech se tlaková výše “Dieter” přesouvala dále k severu Evropy, přes střední Evropu přecházela další okluze spojená s tlakovou níží “Olivia” nad severním Polskem, kdy systém front byl spojen s níží “Nicole” zcela nad severem Evropy. Další mohutná anticyklona vznikala nad Atlantikem. Tlaková výše “Dieter” vyskytující se daleko nad severovýchodem Evropy existovala i po polovině února. Následně postupovala zpět k jihu, počasí u nás mělo ovšem zcela jiný charakter. Prosadil se naplno “Atlantik”. V západním proudění k nám přechodně pronikal i velmi teplý vzduch. Poté tlaková výše “Dieter” již zanikala.
Průběh počasí
Již na konci ledna tohoto roku k nám pronikal od severu mrazivý vzduch. Jeho příliv s mohutněním anticyklony sílil v prvních únorových dnech a vyskytl se první silný mráz. To mělo za následek navíc výskyt trvale mrazivého počasí se silnými denními i nočními mrazy včetně nížin a s velmi významnými mrazy na horách a v horských údolích především. Nejnižší teploty byly zaznamenány 3., 4., 6., a 12. února. Níže nabízíme v přehledu extrémních hodnot shrnutí mrazu ve dnech, kdy byl tento silnější. I v nížinách se v některých dnech vyskytl velmi silný mráz. Denní maximální teploty zůstávaly i kolem -9 či -10°C a objevily se tzv. arktické dny (TMAX nižší než -10°C, včetně).
První významnější noční mráz byl zaznamenán 31. ledna a 1. února, kdy i v nížinách klesaly teploty k -12°C. Podstatně více mrazivo bylo v dalších dnech, zejména ve dnech uvedených výše.
2. února
Nejnižší teplota -28.4°C (Adršpach), dále -25.9°C (Jeseník), -24.6°C (Český Dub-Modlibohov), -24.2°C (Frenštát pod Radhoštěm), -24.1°C (Šumperk).
3. února
Nejnižší teplota -38.1°C (Kvilda-Perla), dále -36.7°C (Kořenov-Jizerka, rašeliniště), -35.3°C (Kořenov-Jizerka), -33.3°C (Horská Kvilda), -31.5°C (Horní Adršpach). V nižších polohách byl též silný mráz, teploty se pohybovaly od -16 do -22°C, na sněhu bylo až -25°C.
Několik stanic zaznamenalo rekordní minimální teplotu pro tento den. Šlo například o Broumov, Český Krumlov, Doksany, Ústí nad Orlicí, Praha-Ruzyně, Luká, Liberec, Šumperk, Ondřejov a mnoho dalších.
Půdní vrstva byla po silných mrazech promrzlá ojediněle až do 50cm hloubky a to dle měření na stanici Dyjákovice.
4. února
Nejnižší teplota -37.7°C (Kvilda-Perla), dále -33.3°C (Horská Kvilda), -30.8°C (Rokytská slať). Mnoho stanic přepsalo dosavadní minimální teplotní rekord. V Krnově bylo například -25.2°C, v Šumperku -24.6°C, v Horní Bečvě -23.9°C či v Ropicích -21.5°C.
5. února
Nejnižší teplota -30.6°C (Šindelová-Obora). Dále například -22.3°C (Karlovy Vary a Lysá hora), -21.5°C (Cheb), -21.4°C (Plzeň-Bolevec). Toto ráno bylo o něco teplejší, na území ČR bylo více oblačnosti. Zpočátku dne bylo méně oblačnosti na západě území, proto odtamtud pocházejí nejnižší teploty.
6. února
Nejnižší teplota -39.4°C (Kvilda-Perla), dále padly mnohé teplotní rekordy tohoto dne. Z nížin bylo velmi mrazivo v Brandýse nad Labem -18.0°C, Lounech -18.7°C, Praze-Ruzyni -19.2°C, Dobřichovicích -19.6°C a všude tam plus na řadě dalších stanic padl minimální rekord. Silný mráz v tuto dobu vrcholil.
8. – 9. února
Nejnižší teplota -29.6°C (Kvilda-Perla), dále -27.6°C (Rokytská slať), -27.3°C (Horská Kvilda) či -25.0°C (Březník). Přibývání oblačnosti v nočních hodinách mráz mírnilo, minima pocházejí z první poloviny noci.
11. února
Nejnižší teplota -29.7°C (Kořenov-Jizerka, rašeliniště a Jelení), dále -29.1°C (Šindelová-Obora). Z nižších poloh mrzlo značně v Nedrahovicích-Rudolci s minimem -27.2°C či v Opatově na Moravě s -24.8°C. Průměr minimálních teplot v ČR -19.1°C.
12. února
Nejnižší teplota -36.5°C (Kvilda-Perla), dále -34.8°C (Kořenov-Jizerka, rašeliniště), z nižších poloh mrzlo opět významně v Nedrahovicích-Rudolci (-27.9°C) a v Opatově na Moravě (-25.4°C). Průměr minimálních teplot v ČR -20.6°C. Silný mráz zaznamenal druhý vrchol.
13. února
Nejnižší teplota -35.2°C (Kvilda-Perla), dále -33.7°C (Rokytská slať), -31.1°C (Březník), -30.6°C (Horská Kvilda) a -30.3°C (Volary). Teplota vzduchu se v Čechách během noci zvyšovala, teploty tam klesly na -11 až -15°C, Morava a Slezsko zaznamenaly teploty -16 až -20°C, ojediněle klesaly teploty i níže. Pokořeny byly některé rekordy pro tento den.
Následně mráz polevoval, vyskytovaly se ale srážky a to v podobě sněžení nebo i mrznoucího deště s tvorbou ledovky. Nejvíce sněhu napadlo v noci na 15. února v Peci pod Sněžkou (20cm), dále na Šindelové (18cm) a v Desné (17cm).
Důsledky situace silný mráz únor 2012
Silný mráz únor 2012. Ledové jevy na potoce
Mezi časté důsledky silných mrazů patřily lomy kolejnic na železničních tratích. K těmto došlo v obdobích silných mrazů ve středních Čechách nebo v Brně či na Lovosicku. Problémy se objevovaly i v případě startování automobilů a bohužel mezi důsledky patřilo i umrznutí osob bez domova.
Shrnutí události silný mráz únor 2012
- Dlouhé období s významným, přechodně i extrémním mrazem, trvalo od počátku do 14. února, nevýznamnější mráz se odehrál 3., 4., 6. a 12. února
- Příčinou byl velmi stabilní vliv mohutné tlakové výše zvané “Dieter”, udržující se převážně nad severovýchodní Evropou s přílivem mrazivého arktického vzduchu od SV
- Tlak ve středu výše dosahovat i kolem 1055hPa
- Nejnižší teplota činila -39.4°C a změřena byla na stanici Kvilda-Perla
- Výše uvedená stanice a stanice Horská Kvilda, Rokytská slať, Kořenov-Jizerka, Březník nebo Šindelová patřily k nejmrazivějším lokalitám
- Důsledky mrazu byly znát i na železnici, kde docházelo k lomům kolejnic, problémy byly i s praskáním vodovodního potrubí apod.
Použité zdroje
DVOŘÁK, P. Ranní teploty 2.12.2012. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2012, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1328165533.
SANDEV, M. Mrazy začátkem února atakují rekordy. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2012, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1328263614.
JŮZA, P. Kde byly 3. února dosaženy rekordy. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2012, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1328301095.
JŮZA, P. Půda již ojediněle promrzla do půl metru. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2012, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1328308305.
FEREBAUEROVÁ, M. Teplotní rekordy 4. února. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2012, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1328340281.
TOBOLOVÁ, B. Rekordy teplot na severní Moravě. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2012, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1328343680.
FEREBAUEROVÁ, M. Minimální teploty 5. února. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2012, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1328424426.
DVOŘÁK, P. Nejmrazivější noc letoška (doplněno). Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2012, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1328509090.
ŠRÁMEK, J. Minimální teploty v noci na čtvrtek. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2012, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1328784300.
HANDŽÁK, Š. Minimální teplota vzduchu v noci na dnes v ČR. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2012, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1328954909.
HANDŽÁK, Š. Min. teplota vzduchu v noci na 12. února. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2012, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1329043343.
BOROVIČKA, P. Minimální teplota v noci na pondělí. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2012, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1329122040.
DVOŘÁK, M. Nový sníh. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1329312285.
JŮZA, P. Silné mrazy komplikují železniční dopravu. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2012, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1328270775.
UNIVERSITÄT BERLIN. Wetterpate. Archiv. Online, dostupné na http://www.met.fu-berlin.de/wetterpate.