Významné události

()

Co význačného se v počasí v minulosti odehrálo patří do významných událostí. Ty nejvýznamnější za několik posledních let zobrazuje v přehledu právě tato stránka. Vybrané významné události v podobě opravdu nejextrémnějších situací pak popisují a rozebírají detailněji další pod stránky této sekce. Jedná se o historii počasí, obecně o té na stejnojmenné stránce. Velký přehled významných událostí v počasí na území ČR po roce 2000.

Témata stránky: Význačné počasí v ČR obecně, kalendář významných meteorologických událostí.


VÝZNAMNÉ METEOROLOGICKÉ UDÁLOSTI V ČR

Těmi rozumíme synoptické situace s význačným průběhem počasí nebo přímo s extrémními projevy počasí, které si vyžádají vždy nějaké důsledky a to bohužel mnohdy i vážné. Význačným průběhem počasí rozumíme průběh meteorologických prvků, který vybočuje z normálů daného území v jakémkoli směru. Tyto situace lze shrnout do několika kategorií:

  1. Významné tlakové níže (například velmi známá níže „Kyrill“ nebo nedávná „Herwart“)
  2. Významné epizody sucha (například sucho 2015, ale ostatně nyní i to letošní)
  3. Významné smogové situace (například podzim 2011)
  4. Silný vítr (zejména v oblasti hlubokých cyklon, nejčastěji na podzim a v zimě)
  5. Vysoké teploty a riziko požárů (zatím nejvyšší teplota vzduchu v ČR 40.4°C ze dne 20.8.2012)
  6. Vydatný déšť a významné povodňové situace (například jaro i léto 2010)
  7. Vydatné sněžení a kalamity (například zima 2009/2010)
  8. Silné bouřky (například 23.7.2009 nebo 23. a 24.5.2016)
  9. Silné mrazy (například únor 2012)
  10. Ledovka a podobné (například 1. – 3.12.2014)

Existují události, které si pamatují i běžní lidé, kteří se o počasí nezajímají. Někteří si události pamatují zejména podle toho, že je nepříznivé počasí nějak ovlivnilo nebo ovlivnilo jejich známé či příbuzné, například při cestování. Například se nezapomíná na níži „Kyrill“, ledovku v prosinci 2014 nebo bouřky v červenci 2009 a mnohé další. Mnoho poměrně významných událostí ovšem nebylo tak významných, aby si je zapamatovalo více lidí. Přehled těch významných a to zejména významných cyklon s vlivem na území ČR vám přinášíme na této stránce níže.

Významné průběhy prvků a možné důsledky

Nyní stručně jaké nejčastější důsledky přinášejí význačné situace, vyskytující se v ČR:

  • Vysoké teploty a sucho – riziko vzniku požárů, nedostatečné zásoby vody, vliv na zdraví lidí
  • Silné mrazy – riziko podchlazení
  • Silný vítr – lámání větví, vyvracení stromů, riziko poškození budov, problémy v silniční, železniční i letecké dopravě
  • Smogové situace – zdravotní problémy dýchacích cest
  • Vydatný déšť a povodně – riziko poškození majetku, ohrožení zdraví a života lidí
  • Vydatné sněžení – problémy zejména v silniční dopravě a energetice
  • Ledovka a podobné – problémy zejména v silniční dopravy a energetice
  • Silné bouřky – různé důsledky dle výskytu nebezpečných jevů (riziko přívalových povodní, silných nárazů větru, krupobití s poškozením majetku a někdy i ohrožením zdraví a obecné nebezpečí při úderu blesku

Následují konkrétní proběhlé situace v ČR v několika uplynulých letech – kalendář významných až extrémních meteorologických situací.

Kalendář významných událostí v hydrometeorologii v ČR

Tento obsahuje nejvýznamnější hydrometeorologické situace na území ČR, které proběhly v několika minulých letech. U každé situace je níže uveden popis synoptických příčin, popis průběhu počasí či případně změřených hodnot meteorologických či hydrologických prvků a zásadní důsledky průběhu takového počasí. Jedná se o významné hydrometeorologické události, které se vyskytly v ČR od roku 2000. Podrobněji jsou ty nejvýznamnější rozebrány na patřičných stránkách (názvy dle samotné situace, např. „Povodeň 2002“).

Podrobné informace o povodňových událostech najdete v menu Největší povodně v ČR.

O epizodách sucha v menu Největší sucha v ČR a o situacích se silným větrem v kombinaci s dalšími extrémními projevy počasí (cyklony) najdete více informací v menu Významné cyklony.


Povodně 2002 v Čechách

6. až 15. srpen

Obecně: Označována jako katastrofální povodeň, která se řadí k nejvýznamnějším v historii naší země. Postihla zejména jižní a jihozápadní, střední a severozápadní Čechy. Byla typickou letní povodní, kdy příčinou byly extrémní srážky ve dvou vlnách.

Synoptické příčiny: Nad naše území postoupila od ze Středomoří oblast nízkého tlaku vzduchu, za trvale převládající meridionální cirkulace, a s ní spojený frontální systém.

Průběh počasí a hydrologické situace: Srážková činnost se odehrála ve dvou vlnách. První vlna vydatného deště způsobila nasycení území zejména J/JZ Čech a vyvolala první vlnu povodně. Druhá vlna vyvolala mnohem významnější povodňovou situaci, kdy byly na mnohých místech značně překročeny hodnoty průtoků pro 3. stupeň extrémní ohrožení a dle koeficientů šlo v nejpostiženějších oblastech o 200-500 letou, ojediněle v extrémních případech byla překročena i 1000 letá voda – dle kritérií kulminačních průtoků bez uvažování této povodňové situace.

Sucho 2003

léto

Obecně: Nejen naše území, ale velkou část Evropy postihlo v tomto roce významné sucho. Paradoxně po velmi vlhkém létu 2002 (viz výše) nastalo období s extrémně nízkými srážkami, které přecházející vlhké období jakoby kompenzovalo. Sucho se nejvíce, jako obvykle, rozvinulo během letního období tohoto roku.

Synoptické příčiny: Nad střední Evropou se často vyskytovaly rozsáhlé oblasti vysokého tlaku vzduchu zabraňující déletrvající změně situace.

Průběh počasí a hydrologické situace

Vlivem suchého počasí se vyskytovaly na většině vodních toků nízké průtoky. Počasí bylo také významně teplotně nadprůměrné a to v květnu, červnu a srpnu. Na území ČR spadlo v tomto roce málo srážek a to 77% normálu. Nejsuššími měsíci byly únor, březen, červen, srpen a listopad. V letním období byly srážky v drtivé většině případů konvekční a lokální.

Spojil se tedy vliv vysokých teplot, nízkých úhrnů srážek, jejich lokalizace a druhu v letním období a tyto jevy sucho značně prohloubily. V profilu Děčín na Labi, který ukazuje prakticky celkový odtok z území Čech, se od poloviny června až do začátku listopadu pohyboval průtok pod 150m3/s-1, krátce klesl průtok dokonce i pod 100m3/s. Suchému létu v tomto roce ovšem předcházela zimní povodeň, jež zasáhla hlavně Čechy.

Povodeň 2006

30. březen až 3. duben

Obecně: Velmi významná jarní povodeň způsobená rychlým táním vysoké sněhové pokrývky z většiny nadmořských výšek našeho území v kombinaci s dešťovými srážkami. To způsobilo povodňovou situaci velkých rozměrů, zejména v severních, východních a středních Čechách.

Synoptické příčiny: Na naše území rychle pronikl významně teplý a současně vlhký vzduch.

Průběh počasí a hydrologické situace: Na konci března došlo, po srážkově bohaté zimě s vyššími zásobami sněhové pokrývky nejen na horách s předpokladem určité nasycenosti území a povodí po minulých táních během zimy, k významnému oteplení, které mělo za následek rychlé tání sněhové pokrývky. Tato odtávala z většiny území najednou a tání bylo komplikováno (umocňování) výskytem dešťových srážek. Velmi vysoké průtoky v korytech vodních toků byly zaznamenány na horním a středním Labi, na Orlici, Jizeře i na drobných přítocích středního Labe. V některých profilech se povodeň řadila mezi ty nejvýznamnější.

Silné mrazy v lednu 2006

23. a 24. leden

Obecně: zimní sezóna 2005/2006 patřila mezi ty studenější a současně vlhčí. Ohledně nízkých teplot se vyznačovalo silnými mrazy období kolem 23. a 24. ledna, kdy se v ČR vyskytly arktické dny (teploty nevystoupily v maximech nad -10°C).

Synoptické příčiny: Nad střední Evropu zasahovala mohutná tlaková výše od severu, odkud k nám pronikat původem arktický vzduch.

Průběh počasí: Jasné počasí s přílivem arktického vzduchu způsobilo velmi nízká ranní minima teploty vzduchu a též silné mrazy v průběhu dne. Dne 21. ledna vystupovaly teploty ještě k +7°C, za studenou frontou, za dva dny poté se ochladilo i o 17°C (měření v Praze). První den teploty stoupaly v maximech ještě slabě nad nulu a to k +4°C, druhý už mnohde nevystoupily nad -10°C. V nočních minimech sestoupily teploty pod -15°C (mimo hory).

Níže „Kyrill“ 2007

18. až 19. leden

Obecně: Na tuto významnou cyklonu si pamatuje asi každý. Započalo jejím vlivem období s výskytem významných tlakových níží, které přinášejí na podzim a v zimě zejména silný vítr, zpočátku velmi teplé počasí a poté jeho razantní změnu v podobě ochlazení. Celá situace je provázena extrémními poryvy větru. Projevy počasí v cykloně i zabíjely a to hlavně v Evropě.

Synoptické příčiny: Během 18. ledna postoupila hluboká tlaková níže s minimálním tlakem ve svém středu kolem 950-960hPa ze severního Atlantiku nad jižní Skandinávii a dále k východu, přičemž značně ovlivnila i středoevropské počasí. Cyklona se během následujícího dne začala zvolna vyplňovat. Během 18. ledna se naše území ocitlo v teplém sektoru této níže.

Průběh počasí: Během odpoledne dne 18. ledna zesiloval na našem území západní až severozápadní vítr a měl značné nárazy. Po přechodu teplé fronty v teplém sektoru vystupovaly teploty v ČR až k 18°C, na studené frontě se v noci na 19. ledna objevily nejvýznamnější nárazy větru (maximum 60m/s na Sněžce) a mimo jiné i zimní bouřky s prudkými srážkami, které měly charakter bouřkových srážek letního období. Významnější srážky způsobily místy, zejména na horách, vzestupy hladin vodních toků na SPA.

Údaje

Nejvyšší nárazy větru – Sněžka 60m/s, Labská Bouda 58m/s, Fichtelberg 51m/s, Milešovka 47.3m/s, Praha-Karlov 45m/s, Ústí nad Labem-Kočkov 44.1m/s.

Nejvyšší teploty – Brod nad Dyjí 17.9°C, Dyjákovice 17.7°C, Pardubice-letiště 16.5°C.

Počet blesků za 24 hodin činil včetně okrajových částí kolem našeho území 5 686. Nejnižší tlak ve středu níže 950hPa. V Evropě si bouřlivé počasí vyžádalo 40 obětí.

Vydatné sněžení v lednu 2007

23. až 25. leden

Obecně: Jediná zimní situace za celou tuto sezónu, kdy nasněžilo i v nejnižších polohách se vyskytla týden po vlivu níže „Kyrill (viz výše). Trvale a vydatně sněžilo od 23. do 25. ledna.

Synoptické příčiny: Od jihu postoupila nad střední Evropu tlaková níže, která byla zdrojem vlhkosti. Mezi ní a mohutnou anticyklonou nad Atlantikem k nám od severu pronikal studený vzduch.

Průběh počasí: Trvalé sněžení se vyskytlo na většině území v uvedeném období. V nížinách leželo i kolem 20cm nového sněhu.

Velmi teplá zima 2007/2008

Obecně: Tato zimní sezóna patří v poslední době u nás k nejteplejším s extrémními projevy počasí (v lednu přechod níže „Kyrill“, viz výše). Jediná zimní epizoda s vydatnějším sněžením se vyskytla od 24. do 28. ledna.

Synoptické příčiny: Převládající často silné západní proudění, přechodně se stáčející na jihozápadní s přílivem teplého vzduchu. Vrcholy přílivů teplého vzduchu nastávaly v teplých sektorech jednotlivých cyklon (níže „Kyrill“ nebyla zdaleka jedinou cyklonou s vlivem na počasí u nás, avšak byla nejvýznamnější).

Průběh počasí: Teploty byly v průměru v této zimní sezóně za posledních několik let vůbec nejvyšší, maximální teploty stoupaly na hodnoty rovnající se měsíci dubnu. Zejména v teplých sektorech cyklon, které postupovaly velmi četně přes severozápadní, severní a částečně střední Evropu byl zaznamenáván nejvyšší teploty přes den i v noci. Sněhové srážky byly v této zimě v polohách pod 500m n.m. spíše sporadické.

Nejvyšší teploty – nejvyšších teplot (téměř 18°C) bylo dosaženo v období vlivu níže „Kyrill“ kolem 18. ledna 2007, viz patřičná situace a její rozbor.

Níže „Emma“ 2008

1. březen

Obecně: O rok a necelé dva měsíce později ovlivnila počasí ve střední EVropě další hluboká cyklona, avšak nebyla tak významná jako cyklony „Kyrill“. Přinesla podobně význačné projevy počasí. Uvedla klimatologické jaro toho roku. Projevy počasí si vyžádaly opět lidské životy, u nás dva.

Synoptické příčiny: Od severozápadu postoupila nad Skandinávii hluboká tlaková níže, která zasáhla významnějším způsobem, společně se studenou frontou s ní spojenou, do počasí u nás.

Průběh počasí: Během 1. března zesílil významným způsobem vítr, nárazy dosahovaly vysokých hodnot (maximum 47m/s) a přes naše území putovala studená fronta systému, která byla významná. Na ní se objevily významné nárazy větru a také bouřková činnost s intenzivními srážkami. Vítr foukal kratší dobu než při přechodu níže v roce 2007.

Nejvyšší náraz větru – 47m/s.

Přívalové srážky v červnu 2009

25. červen až 4. červenec

Obecně: Delší období s častým výskytem bouřek, které byly bohaté na výskyt nebezpečného doprovodného jevu přívalové srážky, způsobilo výskyt lokálních bleskových povodní.

Synoptické příčiny: Do střední Evropy pronikal studený vzduch od severozápadu a toto čelo studeného vzduchu tvořilo nad Ukrajinou, Balkánským poloostrovem a centrem Středomoří zvlněné frontální rozhraní. Nad Itálií se na něm vytvořila mělká tlaková níže. Nad severozápadem Ruska se vytvořila významná tlaková výše, která působila blokačně pro postup atmosférických front, které směřovaly přes Balkán a oblast Černého moře. Ve zmíněném proudění postupovaly systémy nad naše území a přinášely nestabilní vlhký vzduch. Tlaková níže se v dalších dnech jen zvolna vyplňovala a tlaková výše slábla. Cirkulace slábla a bouřková činnost se přesouvala přes naše území jen velmi pozvolna. Nad naším územím se vyskytovala východní cyklonální cirkulace (NEc), která trvala neobvykle dlouho.

Průběh a údaje

Průběh počasí a hydrologické situace: Srážky, postupně výhradně konvekční, se v ČR vyskytovaly po celé období konce června a začátku července. Srážky byly na denním pořádku. Krátkodobé srážkové úhrny byly vysoké. Stanice Bělotín zaznamenala úhrn srážek 114.5mm/3 hodiny, stanice Hostašovice úhrn 83.4mm/3 hodiny a stanice Nedrahovice úhrn 74.4mm. Na stanici Bělotín spadlo 122.5mm/6 hodin. A 123.8mm zde spadlo za období 24 hodin. Bouřky s přívalovými lijáky zasáhly intenzivně Novojičínsko, velmi lokálně se ovšem v průběhu období vyskytovaly kdekoli v ČR. Nejvyšší denní úhrny srážek byl změřen na šumavské stanici Filipova Huť a činil 331.3mm. Podobné úhrny byly zaznamenány i na ostatních stanicích na Šumavě a v Novohradských horách. Z hlediska kulminačních průtoků šlo o dobu opakování 2-5 let nejčastěji, ve výjimečných situacích se jednalo o 20-50 letou povodeň. Na řekách Blanice, Volyňka, Kamenice, Jičínka, Stříbrný potok, Černý potok a Oslava šlo o 100 letou povodeň nebo i větší. Nejvíce zasaženými oblastmi byly Šumava, Novohradské hory, Beskydy, Jeseníky a Jizerské hory.

Bouřková linie v červenci 2009

23. červenec

Obecně: Velmi silné bouřky, které v tomto případě zasáhly větší území, byly bouřkami frontálními. Zejména pozorovatelé konvekční činnosti si na tuto situaci vždy vzpomenou, i za desítky let.

Synoptické příčiny: Ve vrcholícím přílivu teplého vzduchu přecházela od západu naše území během odpoledne uvedeného dne studená fronta.

Průběh počasí: Na frontě vznikala od JZ/Z bouřková jádra, místy i velmi významná. Tato se při postupu přes Čechy dále k severovýchodu až východu seskupovala do linie, která zasáhla většinu území Čech, místy se jednalo o významnou bouřkovou činnost s nebezpečnými projevy. Při přechodu linie se vyskytoval hlavně velmi silný vítr s nárazy, místy přívalové srážky či v menší míře krupobití. Důsledky byly zejména popadané a vyvrácené stromy, které způsobily značné komplikace v dopravě (zejména železniční) a energetice.

Významné ochlazení v říjnu 2009

15. říjen

Obecně: První sníh obvykle do českých nižších poloh přichází během listopadu, zpravidla v jeho druhé polovině. Stávají se ovšem výjimky, kdy se tak stane dříve. O poznání dříve se tak stalo na podzim roku 2009 při významném ochlazení.

Synoptické příčiny: Přes Polsko putovala tlaková níže, kolem níž k nám pronikl velmi studený vzduch od severovýchodu, který byl současně vlhký.

Průběh počasí: Po téměř letním začátku října s výskytem vysoce nadprůměrných teplot došlo k několika ochlazením před polovinou měsíce. V polovině měsíce vrcholilo ochlazení v podobě zmíněného přílivu studeného vzduchu. V ČR se současně objevila oblačnost patřící cykloně, která přinášela trvalejší srážky a tyto byly vzhledem k velmi nízkým teplotám ve výšce i v nížinách sněhové. V nočních hodinách se tvořila i tam sněhová pokrývka. Dne 15. října vystupovala denní maxima do 4°C.

Arktické dny v prosinci 2009

17. až 20. prosinec

Obecně: Velmi studený byl prosinec v uvedeném roce. V ČR se vyskytlo několik velmi mrazivých dnů, které nejsou v našich podmínkách časté, zvláště v posledních letech.

Synoptické příčiny: V silném severovýchodním proudění k nám pronikl arktický vzduch.

Průběh počasí: Po uvedeném datu byly noční teploty v ČR při vyjasnění i pod -17°C, denní maxima se v přílivu velmi mrazivého vzduchu nedostala mnohde nad -10°C = výskyt arktických dnů i v nížinách. Tyto jsou v našich nížinách výjimečné. Poté přišlo vánoční oteplení a na konci roku maxima dosahovala +8°C. Jednalo se tedy o významný výkyv teplot, tzv. vádu mrazivého vzduchu.

Níže Daisy a následné silné mrazy

7. až 10. leden, 24. až 27. leden

Obecně: Významná a lze říci, že zatím (pozn. do zimy 2017/18) nejvýznamnější plošné sněžení v ČR mimo horské a vyšší polohy. Při této situaci sněžilo vytrvale s malými přestávkami a občas vydatně na většině území ČR.

Synoptické příčiny: Od jihu postoupila nad střední Evropu významná tlaková níže, zvaná „Daisy“. Od severu k nám pronikal studený vzduch.

Průběh počasí: Při trvalém sněžení napadlo za celé období 10 až 30cm, ojediněle až 45cm sněhu a to včetně nížin. Nejvíce sněhu leželo na východě středních Čech a ve východních Čechách. Nejvydatněji sněžilo v několika vlnách od 8. do 10. ledna, poslední den sněžení již sláblo a ustávalo. V dalších dnech převládalo studené, ke konci měsíce významně mrazivé počasí a sníh vydržel. Od 24. ledna se vyskytovaly silné noční mrazy. V nížinách klesala minima pod -10°C, v údolích pod -20°C. Nejmrazivější noc vlivem vyjasnění a utišení větru byla ta na 27. ledna, kdy minima klesla na -17 až -22°C, ojediněle k -25°C a to mimo horské polohy. Nejnižší minimum zaznamenala stanice Šindelová -30.9°C.

Povodně na jaře 2010

16. květen, 1. až 3. červen

Obecně: Moravu a Slezsko postihly významné srážky, které vyústily v povodňovou situaci větších rozměrů. Povodně byly umocněny již předchozím nasycením území v obecně bohatém roce na srážky a také na sněhovou pokrývku v zimním období (viz událost výše). Druhá vlna povodní (červen) byla významnější vlivem vysoké nasycenosti území z první vlny deště.

Synoptické příčiny: Počasí u nás ovlivňovala významná tlaková níže zvaná „Yolanda“. Další tlaková níže ovlivnila počasí u nás přibližně o 14 dní později.

Průběh počasí a hydrologické situace: První povodňovou situaci způsobily vydatné srážky v polovině května, druhou vyvolaly další vydatné deště na začátku června (do té doby se stačily průtoky vodních toků na východě snížit jen částečně). Nejvíce srážek spadlo na Ostravsku, Karvinsku a Třinecku. Obecně spadlo na Moravě a ve Slezsku za celé období 40 až 100mm srážek, ve jmenovaných oblastech 100 až 200mm srážek a ojediněle nad 250mm a to hlavně v povodí Odry a Olše.

Povodně v létě 2010

6. až 8. srpen

Obecně: Další významné srážky zasáhly v létě severní a střední Čechy, kde vyvolaly povodňovou událost. Rozvodnily se mnohé drobné i velké vodní toky z důvodu vyšší nasycenosti území, byť uplynulý měsíc nebyl nijak srážkově bohatý (červenec).

Synoptické příčiny: Tlaková níže spojená se zvlněným frontálním rozhraním se jen zvolna přesouvala přes centrální Evropu.

Průběh počasí a hydrologické situace: Srážky se vyskytovaly trvaleji ve třech hlavních vlnách. Celý systém postupoval přes ČR velmi zvolna a oblačnost přecházela naše území vícekrát. Nejvíce srážek spadlo od 7. do 8. srpna ve středních a severních Čechách. Srážky trvalého charakteru byly místy zesíleny vznikem konvekčních procesů.

Povodně na podzim 2010

25. až 28. září

Obecně: Další vlna vydatného deště, která zasáhla opět zejména střed a sever Čech, rozbouřila opět vodní toky zasažené letní povodní před necelými dvěma měsíci. Významně se rozvodnily mnohé vodní toky. Jednalo se o poslední významné srážky tohoto vlhkého roku.

Synoptické příčiny: Přes střední Evropu postupovala tlaková níže.

Průběh počasí a hydrologické situace: Během 26. září začaly na severu území trvalé srážky, byly intenzivní a vydatné. Rychle rozvodnily tamní vodní toky a do oblasti se vrátila povodeň, která tam byla na počátku srpna (viz událost výše). Zejména kolem 28. září pokračovaly srážky na severu Čech a přesunuly se do centra Čech, kdy byly též vydatné. Vyšších SPA dosáhly toky na severu Čech, ale také na východě Čech a drobné toky v centrálních Čechách a to až nejvyššího, 3. stupně.

Sucho 2011

listopad

Obecně: Situace, při které se vyskytla dlouhotrvající teplotní inverze s kombinací smogové situace. S malými přestávkami trvalo toto počasí od konce října po celý listopad. toto období bylo také značně suché.

Synoptické příčiny: Nad centrální Evropou se rozkládala stabilní tlaková výše, v níž se postupující frontální vlny rozpadaly.

Průběh počasí: Častá nízká inverzní oblačnost nebo slunečno. Takové počasí převládalo po celý listopad tohoto roku. Rozptylové podmínky byly většinou špatné, v některých období se jednalo o smogové situace. Bez významnější změny trvalo toto počasí v řádu týdnů.

Níže Joachim 2011

17. prosinec

Obecně: Přechod této tlakové níže s vlivem na počasí ve střední Evropě nebyl vyloženě extrémní, ale význačné projevy tato cyklona do centrální Evropy přinesla a to zejména silný vítr s nárazy, jak bývá při těchto situacích zvykem. Významněji se projevila v západní a severozápadní Evropě.

Synoptické příčiny: Z Atlantiku postoupila nad pevninu západní a severozápadní Evropy významná tlaková níže, zvaná „Joachim“. Střed cyklony postoupil přes Německo dále k severovýchodu.

Průběh počasí: V ČR se přechod níže projevil silným větrem s nárazy a vydatnými srážkami, které byly na horách sněhové.

Nejvyšší výška sněhu 92cm po přechodu níže byla zaznamenána na Labské Boudě, nejvíce srážek v kapalném skupenství spadlo na JZ/Z Čech a to za 24 hodin až 39mm. Tlak vzduchu ve středu níže klesl k 965hPa a nejsilnější náraz větru v ČR při přechodu níže činil 41m/s na stanici Šerák.

Níže Andrea 2012

5. leden

Obecně: Ještě méně význačná situace ohledně projevů počasí v ČR než předchozí (Níže Joachim), avšak přeci jen stojí za krátkou zmínku. Tlaková níže ovlivnila počasí u nás význačnějšími projevy na začátku uvedeného roku.

Synoptické příčiny: Ze západní Evropy zamířila nad pevninu další významná cyklona, zvaná „Andrea“.

Průběh počasí: V ČR se vyskytly významnější nárazy větru a také srážky. Na horách foukal vítr v nárazech rychlostí i více než 75km/h. Též se vyskytlo na horách vydatné sněžení.

Nejvyšší úhrn sněhu 45cm byl změřen v Peci pod Sněžkou, nejvyšší náraz větru 36m/s na Milešovce. Ve středu níže klesl tlak nejníže na 960hPa.

Silné mrazy v únoru 2012

3. až 12. únor

Obecně: Dlouhodobější období s výskytem silného mrazu s krátkodobým zmírněním se vyskytlo v ČR od konce ledna do poloviny února uvedeného roku. Nejsilnější mrazy se vyskytly mezi 3. až 6. únorem a nejvíce mrzlo z pohledu nočních minim, jak bývá zvykem při optimálních podmínkách, v horských údolích na Šumavě, v Krušných horách a Krkonoších či Jizerských horách.

Synoptické příčiny: Od severovýchodu k nám pronikl arktický vzduch za vlády mohutné tlakové výše zasahující do centrální Evropy.

Průběh počasí: V ČR panovalo převážně málo oblačné a mrazivé počasí s výskytem významně mrazivých nocích a i v nížinách arktických dnů (teplota v maximech pod -10°C).

Údaje

Stručné shrnutí mrazů:

> Nejnižší teplota 12.2.2012: Kvilda-Perla -39.4°C

> Druhá nejnižší teplota 3.2.2012: Kvilda-Perla a Jezerní slať -38.1°C

> Třetí nejnižší teplota 4.2.2012: Kvilda-Perla -37.7°C

> Čtvrtá nejnižší teplota 12.2.2012: Kvilda-Perla -36.5°C

> Pátá nejnižší teplota 5.2.2012: Šindelová -30.6°C

Důsledky silných mrazů, kdy se v některých dnech od 3. do 12.2.2012 pohybovaly denní maximální teploty i kolem -10°C, byly různorodé. Od poruch v energetice, přes praskání železničních kolejí až po významné ledové jevy na tocích, které působily významné vzdutí hladin a ucpání koryt toků.

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Nový článek na webu?

Chcete dostávat upozornění při publikování článku? Přihlaste se k odběru nově publikovaných článků na našem webu zadáním emailu níže.

Přijde vždy jen objednaný email a tento odběr lze kdykoli odhlásit.

Shrnutí
Datum
Název položky
Významné události
Hodnocení
51star1star1star1star1star