Vlnové proudění

Dalším specifickým prouděním v troposféře je vlnové proudění. Informacím o něm je určena právě tato stránka, která navazuje na obecnou cirkulaci vzduchu v atmosféře a na vítr, souhrnně řečeno na atmosférické proudění.

Témata stránky: Pojem vlnové proudění, podmínky vzniku vln.


VLNOVÉ PROUDĚNÍ A PODMÍNKY JEHO VZNIKU

Jedná se o proudění přes horskou překážku, která má specifický chod a přináší rozdílné projevy počasí na návětrné straně daného svahu a na závětrné straně takového svahu. Pro vznik vln za horskou překážkou musejí být splněny různé podmínky, včetně tvaru horského masivu, tedy samotné překážky. Za každou horskou překážkou vzniká turbulentní proudění, které je popsáno na stránce Turbulence. Za horským hřebenem (v jeho závětří) se utvoří vlnové proudění nebo-li vlny jen za určitých podmínek, které jsou jak meteorologické, tak ostatní.

Podmínky vzniku závětrných vln:

  • Stabilní zvrstvení atmosféry
  • Vítr vanoucí kolmo vůči svahu
  • Rychlost tohoto větru 10m/s, včetně jejího vertikálního rostoucího trendu
  • Tvar a převýšení svahu
  • Vlhkost vzduchu (pro tvorbu oblačnosti)

Stratifikace atmosféry

Teplotní stratifikace atmosféry musí být stabilní (oproti podmínce pro konvekční procesy v troposféře, viz stránka Konvekce nebo Bouřky), protože za takové situace na návětří dané horské překážky dochází ke zdvihání vzduchu do výšky a poté, co překážku překoná opět klesne do původní výšky. Důležité je poté zvyšování rychlosti větru s rostoucí výškou (minimální rychlost větru je tedy na počátku svahu zmíněných 10m/s). Pokud nebude docházet ke zvyšování rychlosti větru, bude vlna při stoupání do výšky slábnout a pokud bude dokonce docházet ke snižování rychlosti větru s rostoucí výškou, tak bude vlna slábnout velmi rychle.

Vítr a tvar svahu

Stejný dopad bude mít změna směru větru s rostoucí výškou. Tento vítr by měl vanout na daný horský masiv co nejvíce kolmo. Důležitou roli hraje i samotný reliéf, tedy tvar horského masivu. Tento by měl být protáhlý v podobě pozvolnějšího stoupání (ve tvaru vlny) a nikoli špičatý, typu strmého svahu. U vyšších horských útvarů je potřebný pro vznik vlnového proudění rychlejší vítr. Pokud se nacházejí dva svahy vhodné pro vznik vlnového proudění za sebou a to v takové vzdálenosti, že druhý svah se nachází pod vrcholem vlny z prvního svahu, vlna se zde zvýrazňuje. Pokud se svah nachází ale blíže, může se vlna roztříštit a zcela tak zaniknout.

Vlhkost vzduchu

A konečně vlhkost vzduchu, která má vliv na vznikající oblačnost v závětrných vlnách. Díky ní může být vlnové proudění viditelné. Při vhodné vlhkosti vzduchu se v závětří setkáme se vznikem rotorových oblaků (viz také stránka Ostatní oblaky). V této oblasti převládá značně turbulentní proudění. Výše nad svahem je proudění laminární, bez výskytu turbulence. Na návětří svahu a nad jeho vrcholem vzniká mohutná oblačnost zvaná föhnova zeď, v závětří pak může vznikat nízká oblačnost. V případě nižší vlhkosti vzduchu se tvoří střední oblaky Ac lenticularis (čočkovité tvary oblaků), které hrají roli zviditelnění vln.

U nás vzniká vlnové proudění nejčastěji v Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách, Beskydech, ale i na Šumavě a v krušných horách. Na těchto vlnách je možné létat s větroni.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

DVOŘÁK, P. Letecká meteorologie 2017. Cheb: Svět Křídel, 2017

DVOŘÁK, P. Pozorování a předpovědi počasí. Cheb: Svět Křídel, 2012

DVOŘÁK, P. Atlas oblaků 2016. Cheb: Svět Křídel, 2016

SKŘEHOT, P. Velký atlas oblaků. Brno: Computer Press, 2008

0 0 hlasů
Article Rating
Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: