Oblaky Altocumulus (Ac)

3. 10. 20181541 zobrazení 4 minut čtení oblak, oblak Altocumulus

Hodnocení článku

Druh oblaku, který najdeme na obloze poměrně často. Co znamenají jeho odrůdy a tvary? Jak ho nejlépe rozpoznat? Přináší oblak nějaké srážky? Kdy se nejčastěji vyskytuje? Tyto a další otázky se pokusí odpovědět tento text věnovaný druhému zástupci oblaků středního patra podle klasifikace. Oblaky Altocumulus.

Oblaky Altocumulus (Ac)

Oblak Altocumulus je na obloze poměrně častý a nabývat může velmi zajímavých tvarů a struktur, které mohou na obloze působit též velice pěkně. Oblak může nabývat mnoha tvarů a zejména odrůd. Jedná se o kupovitou formu oblaků středního patra, kdy tato je méně významná než u oblaků nízkého patra s kupovitou strukturou (Sc, Cu, Cb – viz dále). A naopak je výraznější než u kupovitého druhu vysoké oblačnosti (Cc). Oblaky Altocumulus se vyskytují na obloze poměrně často a kdykoli během roku. Oblak je bílý nebo šedý a jít může o menší plochy či skupiny nebo i o něco rozsáhlejší vrstvy. Mají podobu vln, valounů či chomáčků, které jsou od sebe odděleny nebo spolu naopak mohou souviset.

Vznik a složení oblaku

Oblak se skládá převážně z vodních kapiček, ale v případě nižších teplot je možný výskyt i ledových krystalků. Oblak řadíme tedy z hlediska složení ke smíšeným oblakům. Vzniká nejčastěji v důsledku turbulentního proudění nebo konvekčních procesů či při výstupu velké masy vzduchové hmoty. Vznikat může též při proudění přes horskou překážku (turbulence) a přeměnou z jiných oblaků a to z oblaku Cc (rozšířením oblaku) a Sc (snížení či rozdělení). Též vzniká po rozšíření oblaků Cb a Cu.

Oblak Ac nejčastěji vzniká:

Turbulentním prouděním vzduchu.
Konvekční činností (výstup masy vzduchu).
Transformací z oblaků Cc a Stratocumulus či přeměnou z oblaků kupovitých (Cu a Cb).

Tvary oblaku

Oblak nabývá několika tvarů, které určují či popisují jeho vzhled či rozsah a jedná se o:

Stratiformis (str).
Lenticularis (len).
Castellanus (cas).
Floccus (flo).

Tvar str udává rozsáhlejší vrstvu oblaku, jinak o jeho struktuře nic nevypovídá. Naopak tvar len vypovídá o jeho typické čočkovité struktuře připomínající létající talíř. Tyto tvary oblaku se vyskytují hojně v horách a pod nimi, ale někdy se při silném proudění objeví i v nížinách. Tvar cas je výsledkem velké nestability atmosféry a jeho výskyt brzo ráno indikuje velkou pravděpodobnost bouřkové činnosti. Jde o podobu věží a cimbuří. Tvar flo vyjadřuje strukturu vloček či chomáčků dané vrstvy oblaku.

Odrůdy oblaku

Oblak nabývá nesčetného množství odrůd, které vyjadřují jeho uspořádání na obloze a též jeho průsvitnost a další znaky:

Translucidus (tr).
Perlucidus (pe).
Opacus (op).
Undulatus (un).
Radiatus (ra).
Duplicatus (du).
Lacunosus (la).

Odrůda tr vyjadřuje průsvitnost oblaku, kdy skrz něho procházejí sluneční nebo měsíční paprsky. Odrůda op je opakem. Odrůda pe označuje patrné mezery ve vrstvě oblaku, kdy je oblak vzhledově většinou velmi pěkný a nabývá pěkných struktur. Ve spojení s vycházejícím nebo zapadajícím sluníčkem jde i o pěkné nasvícení oblaků s patrnými mezerami. Oblak této odrůdy je označen v překladu jako zářivý. Odrůda un označuje vlnovou strukturu oblaku, kdy jsou vlny větší než v případě oblaků Cc. Ra je odrůda ukazující na rovnoběžné pásy oblaku a du je odrůda vyjadřující zdvojenost, kdy se oblak vyskytuje v různých výškách v jednotlivých pásech. A odrůda la má podobu včelí plástve, kdy je vrstva oblaku pravidelně protkána patrnými mezerami oblaku a tvoří ji tak jednotlivé méně či více spojené plochy oblaku.

Zvláštnosti oblaku

Oblak nabývá dvou zvláštností:

Mamma (mam)
Virga (vir)

Zvláštnosti byly popsány v předchozím textu (Oblaky As). Odrůda vir je u tohoto druhu oblaku poměrně častá (viz též dále).

Výskyt oblaku a optické jevy

Oblak se vyskytuje ve středním patře od 2 do 6km nad povrchem Země a jeho vertikální rozměr je cca 700m. Objevuje se na obloze zejména v teplé části roku. Na obloze se vyskytuje poměrně často a to dále v horách a pod nimi při silném proudění a také při konvekčních procesech společně s kupovitými oblaky. Na oblaku se mohou tvořit zejména koróna a irizace oblaku, které oblak odhalí velmi dobře za měsíčné noci či přes den při výskytu v oblasti slunečního kotouče.

Klasifikace a srážková činnost oblaku

Oblak nepřináší srážkovou činnost dosahující zemského povrchu, jen ledové krystalky padající z oblaku a nedopadající na povrch (virga, viz zvláštnosti). Zaměnit ho lze zejména s oblakem Cc (tento je ale tenčí a drobnější) nebo Sc (tento je naopak silnější a jeví se větší, neboť se nachází v nízkém patře). Zaměnit lze i s oblakem As, který nemá vyvinutou kupovitou strukturu a většinou nemá nijak patrnou výraznější strukturu oproti oblaku Altocumulus. Oblaky Altocumulus též mají vlastní stín a i to oproti oblakům Cc rozlišovací znak. Další rozlišovacím znakem jsou typické optické jevy vznikající na oblaku, viz výše. Od oblaků Cu drobného rozsahu je možno oblak Altocumulus odlišit zejména tím, že tento je menší a nevykazuje pruhy v podobě virgy.