Meteo Aktuality

Lidová meteorologie

Co je to lidová meteorologie a lidové tradice ve vztahu k počasí a co všem obsahuje, to vykládá tato stránka a k ní přidružené stránky menu. Dozvíte se zde jak a proč odlišovat lidovou meteorologii od moderní meteorologie současné doby. Lidová meteorologie má i dnes své využití, avšak zdaleka již ne tak značné jako měla v dávnější minulosti pro naše předky. Je ovšem minimálně zajímavé, dozvědět se o prostředcích, které byly dříve pro vyhodnocení a odhad vývoje počasí používány.

Témata stránky: Pojem lidové meteorologie, obsah lidové meteorologie, využití lidové meteorologie dříve a dnes, pojem pranostika, pojem singularita, předpověď počasí podle přírody, přírodní úkazy a jevy.


LIDOVÁ METEOROLOGIE A JEJÍ VYUŽITÍ DŘÍVE A DNES

Tato je základem moderní meteorologie odborné a moderních metod pro předpovědi počasí. Dnes tuto nemůžeme úplně využívat, ale určitě minimálně pro zajímavost a do jisté míry stojí za to věnovat ji pozornost a zmínit její obsah. Snahy o předpověď počasí byly již v dávné minulosti. Tyto byly postaveny na pranostikách. V dnešní době je jejich využití minimální a jsou zmiňovány jako doplnění a zajímavosti z dob minulých. Některé pranostiky jsou dosti pravdivé a vycházejí i v dnešní době, u jiných naopak můžeme konstatovat úplný opak a podivujeme se nad tím, jak asi mohly vzniknout. Počasí můžeme ale odhadnout i podle jeho projevů, aktuálního stavu a to podle vývoje každého meteorologického prvku. do jisté míry se k tomuto přidává i předpověď podle chování přírody a to v případech, kdy se nacházíme mimo současné moderní přístroje a nástroje či v nové době oblíbené aplikace na internetu.

Lidová meteorologie zahrnuje:

  • Pranostiky
  • Předpovědi počasí podle přírody

Krátce se teoreticky o výše uvedených zmíníme a na stránkách Pranostiky a Předpovědi podle přírody uvádíme bohatý výčet pranostik a indikátorů změny počasí s jejich komentářem.

Pranostiky

Popisují klimatické projevy počasí, ale ne jeho předpověď, byť je tato v mnohých obsažena. Mnoho je jich vztaženo ke konkrétnímu dni, avšak takto detailně je vykládat nemůžeme. Některé pranostiky jaksi přehánějí. Například podle pranostiky “O svaté Barboře, ležívá sníh na dvoře” by měl být v tento den sníh. Ale takto pranostiku vykládat nelze. Pranostika jen naznačuje, že je určitá pravděpodobnost výskytu sněhu zhruba v tuto dobu. Určitě ale ne nutně 4. prosinci, na kdy svátek připadá. Přehánějí mnohé pranostiky, ty je nutné hodnotit s velkou rezervou. Jde o pranostiky typu “Jak v tento den, tak po celé následující období”, například po čtyři týdny. Typická je Medardova kápě, kdy následujících 40 dní v kuse určitě pršet nebude. Na uvedené stránce se přesvědčíte, že dle hlavních pranostik, které jsou současně také známé, existuje podobných mnoho.

Meteorologický slovník výkladový a terminologický zná pranostiku jako pranostiku povětrnostní a definuje ji jako lidovou průpovídku s častým rýmováním zachycující typický průběh počasí v určitých částech roku nebo odhadující průběh počasí podle jeho charakteru v určitém dni nebo období. Některé pranostiky mají racionální základ, jiné, kterých je většina, vznikly na základě pověr. Hodně pranostik má základ v povětrnostních singularitách. Název pranostika vznikl pozměněním slova prognostika, která znamená předpověď.

Singularita je pravidelně se opakující průběh počasí v daném období roku. Singularitou je u nás například Medardovské období deště, babí léto nebo vánoční obleva. Meteorologický slovník výkladový a terminologický definuje tuto jako jev vázaný přesně na určité kalendářní období. Singularitou v širším slova smyslu je ale relativně pravidelná odchylka od ročního chodu počasí, kdy je zvýšen výskyt některých povětrnostních situací v určitém období roku a v konkrétním regionu. tuto můžeme též nazývat meteorologickou pravidelností. Tu lze definovat jako zvýšenou pravděpodobnost výskytu určitého počasí během roku bez vazby na střídání ročních období, ale ve vztahu k typickému charakteru všeobecné cirkulace atmosféry.

Předpovědi podle přírody

V přírodě můžeme předpovídat počasí podle jeho chování, ale nikoli jen v konkrétním okamžiku (nyní fouká vítr, bude určitě pršet nebo je jasná noc, bude zítra pěkně). Počasí je nutné sledovat a vyhodnocovat po delší dobu a sledovat více jevů, které mohou o budoucím vývoji počasí mnoho napovědět. Poté můžeme utvořit přesnější předpověď, avšak spíše velmi krátkodobou. Časové rozpětí je další, co bude činit prognózu méně přesnou. Je to stejné jako u numerických předpovědí, tedy při modelování počasí. (Více o prostředcích pro tyto moderní prognózy na stránce Numerické modely a obecně o předpovědích na stránce Prognózy počasí). U předpovědi počasí podle aktuálního stavu počasí či podle přírodních jevů předpovídáme na druhý, maximálně následující den. Přesnější bude přirozeně předpověď na druhý den nebo na nejbližších několik hodin. Podle signálů (indikátorů) pro změnu počasí k horšímu (přechod fronty), kdy nám jasně počasí ukazuje že k ní dojde, budeme dobře vědět že za několik hodin (například v noci) přijde déšť. Jak dlouho potrvá odhadneme už obtížněji a jak se bude počasí vyvíjet poté, dále, už je hodně obtížné předpokládat. K tomu v moderní meteorologii slouží prognózy vývoje tlakového pole a celkové synoptické (povětrnostní) situace, například nad celou Evropou a ty mohou ukazovat, že po přechodu fronty bude následovat krátký výběžek tlakové výše a přejde další frontální vlna. Ale na druhé straně mohou ukázat přechod mohutné tlakové výše a několik dní pěkného počasí. S jistou dávkou znalostí o meteorologii a počasí zejména v dané oblasti můžeme ale s dalším vývojem, který je pro danou situaci či oblasti častým, dopředu počítat. Bude tam větší pravděpodobnost chyb a toho, že se situace vyvine jinak a počasí se bude odehrávat tedy také jinak než třeba bývá zvykem. O synoptických situacích a typech ve vztahu k ČR nabízí teoretické informace pro změnu stránka Synoptické situace.

Další stránky tohoto menu, na které je odkázáno v textu výše, přinášejí již jen krátkou definici výše uvedených pojmů a obsahují hlavně konkrétní pranostiky, resp. indikátory změn počasí. Tato stránka má poskytnou základní informace o tom, co to je a co obsahuje lidová meteorologie. Další stránky by měly čtenáři poskytnout informace o konkrétním obsahu lidové meteorologie jako protipólu dnešní moderní meteorologie. Jde o předpověď počasí bez použití přístrojů a to měřící i výpočetních a o předpověď na základě spolehnutí se na vlastní pozorování a úsudky, včetně základních znalostí počasí a daného regionu (místa pozorování či místa, kdy se snažíme počasí předpovědět).

Reference

Použitá a doporučená literatura:

DVOŘÁK, P. Pozorování a předpovědi počasí. Cheb: Svět Křídel, 2012

ČESKÁ METEOROLOGICKÁ SPOLEČNOST (ČMES). Elektronický slovník terminologický a výkladový. Online. Dostupný na http://www.slovnik.cmes.cz, verze eMS 3.1 (10/2017)

DVOŘÁK, P. Atlas oblaků. Cheb: Svět Křídel, 2007

DVOŘÁK, P. Atlas oblaků. Cheb: Svět Křídel, 2012

MÍKOVÁ, T. KARAS, P. ZÁRYBNICKÁ, A. Skoro jasno. Praha: Česká Televize, 2007

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště