Pranostiky

Na této stránce se v rámci lidové meteorologie věnujeme pranostikám o počasí, které mají za úkol podle průběhu počasí a chování přírody předpovědět další vývoj počasí. Na stránce prezentujeme pranostiky vztahující se k jednotlivým měsícům roku, obdobím i k některým dnům. V některé dny platí mnoho pranostik, v jiné dny méně a k některým se naváží žádné. Předpověď počasí podle oblohy, počasí a přírody v podobě obecných zásad, které mají k blíže k úspěšnosti, najdete na stránce Předpovědi podle přírody. Obecné informace o lidové meteorologii a jejím obsahu s výkladem základních pojmů jsou k dispozici na stránce Lidová meteorologie.

Odvětvím lidové meteorologie jsou pranostiky vázané na singularity. Pranostiky o počasí, související i s přírodou, nejsou v dnešní moderní meteorologii nijak využitelné a nelze se podle nich zejména nyní v době změny klimatu řídit. I přesto jim pozornost věnujeme a to zejména pro zajímavost, zda nějaká náhodou nevyjde. Existují pranostiky, které čas od času vycházejí a tyto většina z nás dobře zná. Poté jsou i méně známé pranostiky. Úkolem této stránky je pro zajímavost hlavní pranostiky známé i méně známé prezentovat. Vyzkoušet si můžete podle nich a průběhu počasí, zda vycházejí nebo skutečně nikoli.

Pojem pranostiky

Pranostika je ustálené rčení, které vzniklo v minulosti a bylo používáno našimi předky na základě převážně se opakujícího průběhu počasí v určité době. To, že se dříve počasí často v daném období nějak chovalo na základě jevů a procesů před tím neznamená, že tomu tak musí být neustále a v dnešní době. Naopak mnoho pranostik nevychází a počasí se v dnešní době chová zcela jinak, často i opačně. Některé pranostiky mohou vycházet a tyto singularity také často pozorujeme. Možná proto si tyto pranostiky tohoto typu pamatuje většina z nás. Jde zejména o určité dny či období, ke kterým se vztahují, ať už se jedná o Ledové muže (polovina května) nebo Svatou Annu (konec července) či Adama a Evu (Vánoce). Pranostiky je nutno vykládat s rezervou a nebrat je vážně doslova. Je nutné vyložit si, co chce daná pranostika říci. O to se níže pokoušíme v tomto přehledu hlavních pranostik.

Hlavní pranostiky

Níže uvádíme pro zajímavost známé i méně známé důležité pranostiky s vazbou na počasí a případně chování přírody. Podle pranostik si můžeme do jisté míry udělat obrázek o tom, jak se může počasí dále chovat. Dnes nám ovšem nepřinesou v době měnícího se klimatu žádné spolehlivé podklady pro předpověď počasí.

Každý bude znát pranostiky “Medardova kápě, čtyřicet dní kape”, “Svatá Anna, chladna z rána”“Na Adama a Evu, čekej oblevu” a další pranostiky vázající se ke svatému Jiří, svaté Barboře, Lucii a podobným.

Singularity počasí dnešní doby

V dnešní době dochází k relativně pravidelně se vyskytujícím specifickým druhům počasí v konkrétní době. Tyto pranostiky, které skutečně častěji vycházejí, nazýváme singularity počasí. Mezi ně můžeme z hlediska našich podmínek řadit zejména, od počátku roku Apríl, Medardovu kápi, Svatou Annu či Vánoční oblevu.

Pranostiky podle měsíců

Ke každému měsíci se váže několik pranostik. V některých měsících jich existuje mnoho, v jiných méně. Tyto se většinou zaměřují na odhad průběhu počasí v dalším měsíci, období nebo dokonce ve velmi dlouhém čase. Každou pranostiku níže objasňujeme, co je jí patrně myšleno, co chce přesně říci. Například podle podzimního počasí a chování přírody je odhadován průběh zimy a její tzv. “tuhost”. Hodně pranostik slibuje příchod deštivého období. Mnohé mají ovšem základ v pouhých pověrách, to je nutno si před jejich studiem uvědomit jako první. Další pak vycházejí z průběhu počasí pozorovaném našimi předky z dávné minulosti a mohlo se jednat o náhody. Některé lze ale jednoznačně “podepsat” a tyto odrážejí skutečně se často opakující meteorologické projevy. Pro zajímavost základní pranostiky uvádíme a stručně popisujeme níže.

LEDEN

Suchý leden, mokrý červen

LEDEN

Pranostika jednoznačně říká, že pokud nebude v lednu příliš pršet a bude převládat sucho, můžeme se “těšit” za půl roku, tedy v červnu, na vlhké počasí. V lednu je v našem klimatu méně srážek, jde o jeden z nejsušších měsíců roku. V červnu je tomu přesně naopak, jde o měsíc nejvlhčí. Je velmi pravděpodobné, že bude červen převážně vlhčí. Zde je nutno vykládat pranostiku ve vztahu k odchylkám od průměru. Pokud bude leden podnormální ohledně srážek, červen byl měl být naopak nadnormální. Kde ale autor pranostiky nacházel vazbu mezi těmito dvěma měsíci těžko říci.

Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu

LEDEN

Tato pranostika sází na to, že pokud jsou krtci v lednu aktivní, je většinou teplé až velmi teplé počasí. Následně usuzuje, že pokud v tomto období nebude zima, začne poté později a protáhne se. Je nutno brát s rezervou přesnou délku zimy, ale obecně lze tuto pranostiku vyložit tak, že pokud je v zimě dlouho teplo, tak poté tato přijde na konci období zimy a protáhne se do jara. O tom jsme se u nás v minulosti již několikrát přesvědčily. Pranostika se občas tedy může vyplnit, což poté dělá vrásky zemědělcům a zahrádkářům. Podobné pranostiky o lednovém teplu také říkají, že bude následovat bída a patrně špatný rok ohledně úrody.

V lednu mráz – těší nás, v lednu voda – věčná škoda

LEDEN

Když je v lednu zima jak má, určitě nás to potěší a bude následně dobrý rok ohledně úrod. Pokud je všude voda, tzn. nemrzne a srážky jsou kapalné, lze čekat naopak škody a špatný rok, špatnou úrodu. Asi toto nám říká tato pranostika, další která poukazuje na nepříznivé účinky teplého počasí v lednu, nejstudenějším měsíci v roce u nás.

Konkrétní dny

Tři králové mosty staví, nebo je boří

6. LEDEN

Pranostika vázající se ke konkrétními datu, ke kterému se váže více podobných, říká že období bývá přelomovým. To si lze vysvětlit tak, že buďto začíná významně mrznout a tvoří se ledové bariéry nebo naopak dochází k oblevě.

ÚNOR

Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky

ÚNOR

Těžko říci, kde autor pranostiky hledal spojitost, ale pranostika jasně říká že pokud je únor hodně oblačný, přijde v březnu významné sněžení. Možná to v dávné minulosti tak několikrát bylo a to je vše.

Leží-li v únoru kočka na slunci, jistě v březnu poleze za kamna

ÚNOR

Zde je vyjádřena pro změnu spojitost slunečného a patrně teplejšího počasí v únoru a po něm přicházejícího studeného března. Místo příchodu jara během března by tak měla přicházet pravá zima. Pokud bude únor teplejší, určitě není vyloučeno, že v březnu se nějaké záchvěvy zimy objeví. A počasí nám to v minulých letech několikrát předvedlo.

Konkrétní dny

Zelené Hromnice – bílé Velikonoce

2. ÚNOR

Ke svátku Hromnice připadajícím na 2. únorový den se váže více pranostik. V tomto přehledu vybíráme například pranostiku dávající do srovnání tento den a svátky velikonoční. Pokud je na Hromnice teplé počasí, což je obrazně vyjádřeno slovem “zelené”, avšak rozvíjejících se listů na stromech či keřích se v pravém slova smyslu v této době nedočkáme, tak mají být velikonoční svátky jako svátky pohyblivé studené, což je vyjádřeno slovem “bílé” s výskytem sněhové pokrývky. V poslední době se spíše stává, že Vánoce jsou teplé a následuje ještě poměrně dlouho teplé počasí. Tím se zpozdí příchod zimy a protahuje se do jara. Protože svátky jara připadají většinou na přelom března a dubna a někdy i na polovinu března, tak jsou poté ještě až zimní a často v tyto dny i sněží v nížinách.

Jiné pranostiky, vztahující se k Hromnicím říkají, že pokud je tento den jasná noc, bude ještě hodně mrazů a podobná pranostika hovoří o tom, že pokud svítí tento den sluníčko, bude ještě zimy o šest neděl více. Jiné zas hovoří o tom, že na Hromnice je zimy polovice.

Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna

14. ÚNOR

Tato pranostika chce patrně ukázat, že kolem tohoto data přicházejí silné mrazy, kdy zmrzne snad vše. Otázkou je, podle čeho byla pranostika sestavena. V dnešní době nemůžeme v tuto dobu pozorovat žádný stabilně se opakující trend teploty vzduchu, který by spočíval ve významných mrazech.

BŘEZEN

Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v roce

BŘEZEN

Těžko usuzovat podle čeho pranostika předpokládá, že pokud bude březen hodně mlhavý (jako že u nás oproti říjnu, listopadu či zimním měsícům už příliš mlhavý nebývá), tak bude následovat vlhký rok, tedy teplá část roku poté začínající.

Březen, za kamna vlezem

BŘEZEN

Pranostika, která říká pravdu. Počasí je v březnu “zrádné” a když dokáže být poprvé opravdu teplo, rychle se též může ochladit. Napadnout může klidně i nejvíce sněhu z celé zimy. Počasí je v březnu převážně studené, významněji teplejší je pouze krátce. Proto skutečně ještě doma topíme doslova “o sto šest”.

Konkrétní dny

Josef s Marií, zimu zaryjí

19. A 23. BŘEZEN

O tom, že koncem března se zima už většinou “vzdává své vlády” svědčí pranostika vztahující se ke dni, v němž má svátek Josef a ke dni se svátkem Marie. K 19. březnu se vztahuje více pranostik. Některé tvrdí, že pokud je tento den vítr, potrvá ještě čtvrt roku. Opět těžko usuzovat o základu pranostiky, sloužit může jen pro zajímavost a ilustraci.

Shrnutí
Datum
Název položky
Pranostiky
Hodnocení
51star1star1star1star1star

Napsat komentář