Meteo Aktuality

Pranostiky

Na této stránce se v rámci lidové meteorologie věnujeme pranostikám o počasí, které mají za úkol podle průběhu počasí a chování přírody předpovědět další vývoj počasí. Na stránce prezentujeme pranostiky vztahující se k jednotlivým měsícům roku, obdobím i k některým dnům. V některé dny platí mnoho pranostik, v jiné dny méně a k některým se naváží žádné. Předpověď počasí podle oblohy, počasí a přírody v podobě obecných zásad, které mají k blíže k úspěšnosti, najdete na stránce Předpovědi podle přírody. Obecné informace o lidové meteorologii a jejím obsahu s výkladem základních pojmů jsou k dispozici na stránce Lidová meteorologie.

Odvětvím lidové meteorologie jsou pranostiky vázané na singularity. Pranostiky o počasí, související i s přírodou, nejsou v dnešní moderní meteorologii nijak využitelné a nelze se podle nich zejména nyní v době změny klimatu řídit. I přesto jim pozornost věnujeme a to zejména pro zajímavost, zda nějaká náhodou nevyjde. Existují pranostiky, které čas od času vycházejí a tyto většina z nás dobře zná. Poté jsou i méně známé pranostiky. Úkolem této stránky je pro zajímavost hlavní pranostiky známé i méně známé prezentovat. Vyzkoušet si můžete podle nich a průběhu počasí, zda vycházejí nebo skutečně nikoli.

Pojem pranostiky

Pranostika je ustálené rčení, které vzniklo v minulosti a bylo používáno našimi předky na základě převážně se opakujícího průběhu počasí v určité době. To, že se dříve počasí často v daném období nějak chovalo na základě jevů a procesů před tím neznamená, že tomu tak musí být neustále a v dnešní době. Naopak mnoho pranostik nevychází a počasí se v dnešní době chová zcela jinak, často i opačně. Některé pranostiky mohou vycházet a tyto singularity také často pozorujeme. Možná proto si tyto pranostiky tohoto typu pamatuje většina z nás. Jde zejména o určité dny či období, ke kterým se vztahují, ať už se jedná o Ledové muže (polovina května) nebo Svatou Annu (konec července) či Adama a Evu (Vánoce). Pranostiky je nutno vykládat s rezervou a nebrat je vážně doslova. Je nutné vyložit si, co chce daná pranostika říci. O to se níže pokoušíme v tomto přehledu hlavních pranostik.

Hlavní pranostiky

Níže uvádíme pro zajímavost známé i méně známé důležité pranostiky s vazbou na počasí a případně chování přírody. Podle pranostik si můžeme do jisté míry udělat obrázek o tom, jak se může počasí dále chovat. Dnes nám ovšem nepřinesou v době měnícího se klimatu žádné spolehlivé podklady pro předpověď počasí.

Každý bude znát pranostiky “Medardova kápě, čtyřicet dní kape”, “Svatá Anna, chladna z rána”“Na Adama a Evu, čekej oblevu” a další pranostiky vázající se ke svatému Jiří, svaté Barboře, Lucii a podobným.

Singularity počasí dnešní doby

V dnešní době dochází k relativně pravidelně se vyskytujícím specifickým druhům počasí v konkrétní době. Tyto pranostiky, které skutečně častěji vycházejí, nazýváme singularity počasí. Mezi ně můžeme z hlediska našich podmínek řadit zejména, od počátku roku Apríl, Medardovu kápi, Svatou Annu či Vánoční oblevu.

Pranostiky podle měsíců

Ke každému měsíci se váže několik pranostik. V některých měsících jich existuje mnoho, v jiných méně. Tyto se většinou zaměřují na odhad průběhu počasí v dalším měsíci, období nebo dokonce ve velmi dlouhém čase. Každou pranostiku níže objasňujeme, co je jí patrně myšleno, co chce přesně říci. Například podle podzimního počasí a chování přírody je odhadován průběh zimy a její tzv. “tuhost”. Hodně pranostik slibuje příchod deštivého období. Mnohé mají ovšem základ v pouhých pověrách, to je nutno si před jejich studiem uvědomit jako první. Další pak vycházejí z průběhu počasí pozorovaném našimi předky z dávné minulosti a mohlo se jednat o náhody. Některé lze ale jednoznačně “podepsat” a tyto odrážejí skutečně se často opakující meteorologické projevy. Pro zajímavost základní pranostiky uvádíme a stručně popisujeme níže.

Suchý leden, mokrý červen

LEDEN

Pranostika jednoznačně říká, že pokud nebude v lednu příliš pršet a bude převládat sucho, můžeme se “těšit” za půl roku, tedy v červnu, na vlhké počasí. V lednu je v našem klimatu méně srážek, jde o jeden z nejsušších měsíců roku. V červnu je tomu přesně naopak, jde o měsíc nejvlhčí. Je velmi pravděpodobné, že bude červen převážně vlhčí. Zde je nutno vykládat pranostiku ve vztahu k odchylkám od průměru. Pokud bude leden podnormální ohledně srážek, červen byl měl být naopak nadnormální. Kde ale autor pranostiky nacházel vazbu mezi těmito dvěma měsíci těžko říci.

Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu

LEDEN

Tato pranostika sází na to, že pokud jsou krtci v lednu aktivní, je většinou teplé až velmi teplé počasí. Následně usuzuje, že pokud v tomto období nebude zima, začne poté později a protáhne se. Je nutno brát s rezervou přesnou délku zimy, ale obecně lze tuto pranostiku vyložit tak, že pokud je v zimě dlouho teplo, tak poté tato přijde na konci období zimy a protáhne se do jara. O tom jsme se u nás v minulosti již několikrát přesvědčily. Pranostika se občas tedy může vyplnit, což poté dělá vrásky zemědělcům a zahrádkářům. Podobné pranostiky o lednovém teplu také říkají, že bude následovat bída a patrně špatný rok ohledně úrody.

V lednu mráz – těší nás, v lednu voda – věčná škoda

LEDEN

Když je v lednu zima jak má, určitě nás to potěší a bude následně dobrý rok ohledně úrod. Pokud je všude voda, tzn. nemrzne a srážky jsou kapalné, lze čekat naopak škody a špatný rok, špatnou úrodu. Asi toto nám říká tato pranostika, další která poukazuje na nepříznivé účinky teplého počasí v lednu, nejstudenějším měsíci v roce u nás.

Tři králové mosty staví, nebo je boří

6. LEDEN

Pranostika vázající se ke konkrétními datu, ke kterému se váže více podobných, říká že období bývá přelomovým. To si lze vysvětlit tak, že buďto začíná významně mrznout a tvoří se ledové bariéry nebo naopak dochází k oblevě.

Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky

ÚNOR

Těžko říci, kde autor pranostiky hledal spojitost, ale pranostika jasně říká že pokud je únor hodně oblačný, přijde v březnu významné sněžení. Možná to v dávné minulosti tak několikrát bylo a to je vše.

Leží-li v únoru kočka na slunci, jistě v březnu poleze za kamna

ÚNOR

Zde je vyjádřena pro změnu spojitost slunečného a patrně teplejšího počasí v únoru a po něm přicházejícího studeného března. Místo příchodu jara během března by tak měla přicházet pravá zima. Pokud bude únor teplejší, určitě není vyloučeno, že v březnu se nějaké záchvěvy zimy objeví. A počasí nám to v minulých letech několikrát předvedlo.

Zelené Hromnice – bílé Velikonoce

2. ÚNOR

Ke svátku Hromnice připadajícím na 2. únorový den se váže více pranostik. V tomto přehledu vybíráme například pranostiku dávající do srovnání tento den a svátky velikonoční. Pokud je na Hromnice teplé počasí, což je obrazně vyjádřeno slovem “zelené”, avšak rozvíjejících se listů na stromech či keřích se v pravém slova smyslu v této době nedočkáme, tak mají být velikonoční svátky jako svátky pohyblivé studené, což je vyjádřeno slovem “bílé” s výskytem sněhové pokrývky. V poslední době se spíše stává, že Vánoce jsou teplé a následuje ještě poměrně dlouho teplé počasí. Tím se zpozdí příchod zimy a protahuje se do jara. Protože svátky jara připadají většinou na přelom března a dubna a někdy i na polovinu března, tak jsou poté ještě až zimní a často v tyto dny i sněží v nížinách.

Jiné pranostiky, vztahující se k Hromnicím říkají, že pokud je tento den jasná noc, bude ještě hodně mrazů a podobná pranostika hovoří o tom, že pokud svítí tento den sluníčko, bude ještě zimy o šest neděl více. Jiné zas hovoří o tom, že na Hromnice je zimy polovice.

Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna

14. ÚNOR

Tato pranostika chce patrně ukázat, že kolem tohoto data přicházejí silné mrazy, kdy zmrzne snad vše. Otázkou je, podle čeho byla pranostika sestavena. V dnešní době nemůžeme v tuto dobu pozorovat žádný stabilně se opakující trend teploty vzduchu, který by spočíval ve významných mrazech.

Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v roce

BŘEZEN

Těžko usuzovat podle čeho pranostika předpokládá, že pokud bude březen hodně mlhavý (jako že u nás oproti říjnu, listopadu či zimním měsícům už příliš mlhavý nebývá), tak bude následovat vlhký rok, tedy teplá část roku poté začínající.

Březen, za kamna vlezem

BŘEZEN

Pranostika, která říká pravdu. Počasí je v březnu “zrádné” a když dokáže být poprvé opravdu teplo, rychle se též může ochladit. Napadnout může klidně i nejvíce sněhu z celé zimy. Počasí je v březnu převážně studené, významněji teplejší je pouze krátce. Proto skutečně ještě doma topíme doslova “o sto šest”.

Josef s Marií, zimu zaryjí

19. A 23. BŘEZEN

O tom, že koncem března se zima už většinou “vzdává své vlády” svědčí pranostika vztahující se ke dni, v němž má svátek Josef a ke dni se svátkem Marie. K 19. březnu se vztahuje více pranostik. Některé tvrdí, že pokud je tento den vítr, potrvá ještě čtvrt roku. Opět těžko usuzovat o základu pranostiky, sloužit může jen pro zajímavost a ilustraci.

Pršívá-li prvního dubna, bývá mokrý máj

1. DUBEN

U každého začátku nějakého období, ať už měsíce nebo sezóny či roku, se říkává jak první den, tak po celé dané období. U této pranostiky to tak neplatí, ta hovoří o tom, že pokud první prvního apríla, tak je následující měsíc (květen) vlhký též. V tento den je většinou proměnlivé počasí, které v tuto dobu u nás panuje často. Začíná takové být už ke konci března. A celému dubnu se říká apríl se značnou proměnlivostí počasí (aprílové počasí) a jde o jednu ze singularit našeho počasí.

Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé

ZELENÝ ČTVRTEK

Tato pranostika se vztahuje obecně k Velikonocům, k Zelenému čtvrtku, který může být kdykoli a to v březnu i dubnu. Pokud je tento den studené počasí, má být následné léto teplé. Tak smýšlí tato pranostika, která má patrně základ v tom, že opožděná zima bude přecházet naopak v postupně teplé počasí.

Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí

VELKÝ PÁTEK

Opět velikonoční pranostika, kdy bouřka na Velký pátek znamená následně vhodné povětrnostní podmínky během vegetačního období a úrodu na polích.

Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všechny neděle až do letnic deštivé

VELIKONOČNÍ NEDĚLE

Pranostika opět ve vztahu ke svátkům jara. Deštivá neděle Velikonoční má přinést další týdny vlhké počasí, těžko říci proč tato pranostika vznikla. Patrně proto, že tomu tak třeba několikrát bylo.

Před Jiřím sucho, po něm mokro

24. DUBEN

Pranostika vztahující se ke dni svatého Jiří, která není zdaleka v tento den jediná, hovoří o tom, že pokud do tohoto dne je sucho, poté následuje vlhké počasí. Další pranostiky poukazují spíše na rozvíjející se vegetaci a přírodu, zejména růst trávy a známé vylézání hadů a štírů.

Svatého Marka deštivo – sedm týdnů blátivo

25. DUBEN

Tato pranostika ukazuje na to, že pokud tento den prší, následují ještě téměř dva měsíce vlhkého počasí. Podobná se Medardové kápi (viz dále). Další pranostika k tomuto dni opět usuzuje, že pokud je v tento den teplo, často se následně ochlazuje. V tomto období se stále ještě u nás střídají teplá a studená období a přílivy studeného vzduchu mohou být skutečně významnější po již o něco delších teplých epizodách, kdy jsou někdy i přesahovány letní teploty 25°C.

Mokrý máj – v stodole ráj

KVĚTEN

Pranostika říká, že pokud je v květnu hodně srážek, bude dobrý rok a že se tedy obecně dobře urodí. V květnu je totiž většina vegetace v maximálním rozvinu a rozkvětu, mnoho keřů a stromů začíná postupně tvořit plody a proto je vláha nejvíce potřeba. V poslední době se ovšem potýkáme u nás v květnu a již v předcházejícím měsíci dubnu se suchem, což činí opak a tato pranostika se neuplatňuje. Pro úrodu je také důležitá teplota vzduchu. Některé pranostiky vztahující se ke konkrétním dnům ovšem říkají opak, že déšť v danou dobu škodí (například první den v květnu).

Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů

4. KVĚTEN

Pranostika zaměřená na spojitost větru a sucha s požáry. Pokud fouká významný vítr 4. květnový den, tak je během léta podle této pranostiky sucho s častým výskytem požárů. Zda tato pranostika občas vyjde si může každý vypozorovat.

Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta

13. KVĚTEN

Tato pranostika se vztahuje k jednomu ze tří ledových mužů (Pankrác, Servác, Bonifác), kdy dochází často k významnému ochlazení s přízemními mrazy. U nás se tato pranostika občas vyplní a patří k singularitám našeho počasí. Přes těmito dny v posledních letech dokáže být i léto, nebo téměř léto, ale poté dochází k značnému ochlazení. To působí ještě větší škody na kvetoucích stromech a keřích, které se vlivem vysokých teplot před tímto období značně rozvinou. Po tomto datu je podle pranostiky s mrazy konec.

Červen stálý, prosinec dokonalý

ČERVEN

Co přesně tato pranostika míní těžko říci, ale zřejmě usuzuje, že podle stálosti počasí v červnu bude prosincové počasí takové jak má. Tedy že bude spíše zimní počasí, tj. mráz a sníh. Co je na této pranostice dnes pravdy je nutno vypozorovat. Možná někdy i vyjde.

Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září

ČERVEN

Tato pranostika naopak podle červnového počasí předpovídá to zářijové. Pokud je červen teplý, bude teplé i září. Můžeme jen spekulovat, zda zde v minulosti nějaká spojitost byla nebo pranostika vznikla jen proto, že se shodné slovo na konci vět jen pěkně rýmuje.

Červen mokrý a studený, bývají žně vždy zkaženy

ČERVEN

Pranostika s vazbou počasí na zemědělství jasně říká, že pokud není v červnu příliš tepla a převládá vlhko, plodiny nebudou dobře zrát. Naopak suchý a horký červen může úrodě též uškodit. Nicméně zrání vysoké teploty a častý sluneční svit jednoznačně podporují. Dnes v době měnícího se klimatu pozorujeme žlutá obilná pole v teplých oblastech již na konci května a žně začínají následně dříve.

O svatém Norbertu chladno jde už k čertu

6. ČERVEN

Již opravdu definitivní konec studeného počasí má podle této pranostiky přinést právě tento den, svatý Norbert. Začíná definitivně letní část roku, ale do svaté Anny je už zároveň docela blízko (viz dále).

Medardova kápě, čtyřicet dní kape

Když prší na Medarda, namokne každá brázda

Když na Medarda prší, voda břehy vrší

8. ČERVEN

K Medardovi, tedy 8. červnu, se vztahuje hodně pranostik. Ty známé jsou uvedeny a veškeré pranostiky spojují déšť v tento den s následně vlhkým obdobím, které trvá přibližně měsíc a dva týdny. Většinou se uvádí 6 týdnů nebo 40 dní. Otázkou je, proč má déšť zrovna v tento den znamenat delší vlhké období. Pranostika v dnešní době příliš nevychází, jak moc vychází lze vypozorovat.

Svatý Vít, dává trávě pít

Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen

15. ČERVEN

Pranostiky vázající se k polovině měsíce také často uvádějí déšť. Svatý Vít podle nich přináší vlhké počasí, které způsobuje úrodu, ale kromě ječmene. Pokud vyplní medardovská pranostika (výše), tak není málo pravděpodobné, že bude i o týden později vlhké počasí. Opět lze polemizovat nad tím, proč tato pranostika uvádí zrovna tento den.

Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michal mívá

24. ČERVEN

Pranostika spojuje počasí v tento den s počasím na svátek Michala, tedy 29. září. Je ji nutno brát orientačně, neboť se počasí v tento den nebude přesně krýt s tím za tři měsíce a pět dní. Nicméně pokud je pěkné a teplé počasí, předpokládá se takové úměrné období i za tři měsíce. Alespoň podle této pranostiky.

Prší-li ten den, prší celé tři dny

24. ČERVEN

Podobné pranostiky jako k 8. červnu se váží též k tomuto datu. Jen zní trochu jinak a slibují deštivo na mnohem kratší období než v případě Medarda. Některé pranostiky hovoří o čtyřech dnech deště. Též je nutno vykládat je s rezervou, myšleno je zajisté tři až čtyři dny vlhkého počasí a nikoli deště v kuse.

O Petru-li prší, po třicet dní déšť  se vrší

29. ČERVEN

Velmi podobná pranostika jako pro 8. červen, tedy na Medarda, se váze k Petru a Pavlovi. Hovoří o tom, že pokud tento den prší, poté následuje třicetidenní vlhké období. Takto je nutno pranostiku vykládat. Takže pokud vychází pranostika Medardovy kápě, není problém aby pršelo zrovna v tento den. Pokud pak vyjde tato pranostika, původní Medardova kápě se jaksi prodlužuje. K tomuto datu se váže i několik dalších pranostik. O deštích znamenajících delší vlhké období ale pojednává i řada dalších červnových pranostik.

Jaký červenec, takový leden

ČERVENEC

V lednu asi nebude takové horko jako v červenci že? Takto tuto pranostiku asi chápat nelze. Lze ji ovšem pochopit ze dvou různých pohledů. První by znamenal, že pokud je v červnu hezky a tepleji, tak leden bude také ve znamení spíše klidného a teplejšího počasí bez zimy. Nebo ji lze vyložit tak, že pokud se červencové počasí chová podle normálu, bude se tak chovat i to lednové. To by znamenalo v červenci průměrně teplé počasí, v lednu pro změnu průměrně studené počasí jak by mělo být.

Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší

Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany

2. ČERVENEC

Další pranostiky slibující deštivé období, pokud se objeví déšť v konkrétní den. Tentokrát jde o druhý červenec, kdy má deštivé období trvat až do Zuzany (11. srpna), tedy čtyřicet dní, stejně jako v případě pranostiky Medardovy kápě. To by se přes Petra při vyplnění této pranostiky, původní “Medard” prodloužil o dalších čtyřicet dní.

Když prší na svatého Prokopa, zmokne každá kopa

Prší-li na Medarda i Prokopa, shnije mandel i kopa

4. ČERVENEC

Další pranostiky slibující déšť. Tentokrát jde o výskyt deště na Prokopa, tedy 4. července. Z pranostik vyplývá též, že pokud vyjde déšť na Medarda (téměř před měsícem, výše) a i na Prokopa, nebude to mít dobrý vliv na úrodu a bude dlouhodobě hodně vlhko.

Prší-li na Sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne

Den Sedmi bratří když je deštivý, bývá pak déšť trvanlivý

10. ČERVENEC

V deštivých pranostikách pokračují i další. Pokud prší na 10. červenec, tak nejen dalších čtyřicet, ale ještě asi o sedm dní déle je deštivo. Těžko říci z čeho tyto a výše uvedené pranostiky vycházejí, ale pravděpodobnost vyplnění se více těchto pranostik v červnu a červenci by bylo velmi nepravděpodobné.

Déšť o Markétě trvá čtrnáct dní a zvětšuje špatný čas pro sklízení sena i obilí

13. ČERVENEC

Další pranostika slibující prodloužení vlhkého období pojednává o dešti na 13. červenec, kdy následně trvá vlhké období dva týdny a přináší špatné podmínky pro sušení sena, které se touto dobou často na loukách sklízí a suší.

Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim – na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima 

20. a 25. ČERVENEC

Pranostika vázající se k období kolem 20. července chce asi říci, že v tuto dobu přichází často významnější ochlazení. Jinak si tuto pranostiku vyloužit nelze. Zajisté je nutno brát ji s rezervou. Pranostika se snaží říci, že v tento den nás čeká první ochlazení po typicky letním počasí. O několik dní později, na Jakuba (25. červenec) se koná další, významnější, ochlazení. 

Na Máří Magdalenu očekávej jistý déšť

22. ČERVENEC

Opětovně slibující pranostika déšť, tentokrát pouze na konkrétní den. To, že rádo prší v tento den spojují další pranostiky s očekáváním příchodu Pána Máří Magdaleny. Nutno zmínit, že právě duchovno (pověry) hraje v pranostikách také velkou roli. Proto je nutno brát zejména tyto hodně orientačně.

Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu

Jakub bez deště – tuhá zima

Pakli na Jakuba slunce svítí, pak má krutá zima býti

25. ČERVENEC

K tomuto dni se vztahuje více pranostik a některé si trochu odporují. Některé slibují, že pokud bude v tento den hodně oblačnosti, následovat bude v zimě hodně sněhu. Další pranostiky slibují, že postačí tento den bez deště, aby mohla být následně tuhá zima. Jiné ovšem podmiňují tuhou zimu naopak slunečným počasím v tento den. Některé mohou mít třeba pravda nebo není ani v jedné žádná souvislost, o tom těžko říci.

Svatá Anna, chladna z rána

Okolo svaté Anny chladné poránky

Zvětšují-li na svatou Annu mravenci své hromádky, lze očekávat tuhou zimu

26. ČERVENEC

K tomuto dni se vztahuje více pranostik. Nejznámější jsou ty o prvních chladných ránech, kde se pomalu začíná projevovat konec léta, byť je ještě docela daleko a dokáže být touto dobou velké horko. Pranostika tak vychází pouze někdy a rozhodně nemusí vyjít přesně. chladná období se ovšem vyskytují, jen je to někdy o něco dříve, jindy zas déle, podobně jako v případě květnových zmrzlých (výše). Další pranostiky se už v tuto dobu snaží odhadnout jaká bude zima a to podle chování přírody.

Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima

SRPEN

I srpnové pranostiky pohlížejí k zimě a tato se snaží odhadnout množství sněhu v zimě podle četnosti srpnových bouřek. S vazbou letních bouřek a následného vývoje (tzv. tuhosti) zimy počítá více pranostik a to i v dalších měsících. Některé tak usuzují podle chování přírody.

Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje

SRPEN

A tato pranostika se snaží odhadovat podle vysokých teplot v úvodu měsíce srpna, které se u nás docela často vyskytují, dlouho trvající studený vítr v zimním období. Možná byla tato pranostika zavedena ale pouze podle dobré rýmovačky.

Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje

10. SRPEN

Tato pranostika se snaží odhadnout podle počasí v tento den jeho průběh na podzim. Těžko opět odhadovat, podle čeho byla pranostika sestavena.

Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději

Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje

24. SRPEN

Několik pranostik se váže k Bartoloměji, zajímavé jsou pranostiky  předpovědí chování počasí na podzim. Pěkné počasí v tento den znamená podle první uvedené pranostiky naději, nikoli jistotu, pěkného počasí i na podzim. Naopak bouřka v tento den znamená nestálé počasí během podzimu. Opět těžko říci, zda ohledně současného klimatu je v pranostikách alespoň nějaká pravda.

Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom

ZÁŘÍ

Docela známá pranostika, která předpovídá podle zářijového počasí vývoj počasí v zimě. Slibuje, že pokud se v září objeví bouřka, pak bude v zimě hodně sněhu. Těžko říci, podle čeho tato spojitost vznikla. Patrně se tak v historii několikrát stalo. Byla to náhoda nebo to občas i funguje?

Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů

ZÁŘÍ

Podle bouřek ve druhé poloviny měsíce, kdy jsou tyto spíše už vzácností, věští tato pranostika v dalším období (těžko říci jak dlouhém, to nespecifikuje) větrné počasí. V podzimním období u nás skutečně často fouká významný vítr a to hlavně od jeho poloviny. Možná se někdy objevily pozdní bouřky a následně tehdejší generace podle větrné počasí, které přichází často, soudili, že má vítr s bouřkami v tuto dobu spojitost.

Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje

Jiljí jasný – podzim krásný

Na den Jiljí hromy a blesky, čtyři týdny mokré stezky

1. ZÁŘÍ

K tomuto dni s vztahuje více pranostik, jsou spojeny se svatým Jiljím. Tradují, že jaké počasí je v tomto den, takové převládá poté celé září. Uplatňuje se zde pořekadlo jak první den, tak celé období. Některé pranostiky předpovídají podle prvního září, jako prvního dne klimatologického podzimu, jaký bude celý podzim. Některé spojují bouřku na první den září s následným deštivým průběhem celého měsíce. Opět jim můžeme a nemusíme věřit.

Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim

Jaké počasí na Panny Marie narození, takové bude osm neděl

8. ZÁŘÍ

Podobná pranostika se váže k 8. září, kdy pokud neprší, větší na celý podzim sucho. Další z pranostik vztahujících se k tomuto datu slibuje počasí, které bude v tento den na další dva měsíce, tedy dvojnásobně dlouho než některé pranostiky k prvnímu zářijovému dni. O suchu pojednává i pranostika vztahující se k Mikuláši (10. září).

Krásné počasí na svatého Matouše má vydržet ještě čtyři neděle

21. ZÁŘÍ

Další z pranostik slibující shodné počasí po delší dobu na základě jeho průběhu v konkrétní den, tentokrát na 21. září. Hovoří o tom, že krásné počasí v tento den vydrží ještě měsíc. Lze ji vyložit i tak, že pěkné počasí převládalo již před tímto dnem, vydrželo i po tento den a lze ho tedy čekat i nadále. Ale také tak, že je pěkně pouze v tento den a toto pěkné počasí následně vydrží.

Spadne-li listí v říjnu, bude mokrá zima

ŘÍJEN

Pranostiky v říjnu často předpovídají průběh zimy, tedy nadcházejícího období. Tato sází na to, že pokud brzo spadne listí, přijde zimní počasí také dříve a to už na podzim. Poté usuzuje, že bude v zimě naopak častěji teplo. Tato pranostika se může někdy vyplnit, nicméně vývoj počasí takový být rozhodně nemusí.

V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc

ŘÍJEN

Další pranostika s předpovědí průběhu zimní sezóny. Tato sází na to, že pokud se urodí více plodů dubů a buků pro zvěř na zimu, věští to významnou zimu v podobě mrazů a také časté sněhové pokrývky. Za takové situace bude zvěř vděčná za zásoby těchto plodů, které si před zimní sezonou utvoří. Spoléhat na tuto pranostiku ovšem zajisté příliš nelze. V některých oblastech může být těchto plodů více, v jiných méně. A často je jejich množství ovlivněno průběhem počasí během vegetačního období, zejména množstvím srážek a vláhy v půdě v létě.

Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima

Studený říjen – zelený leden

ŘÍJEN

Do třetice pranostiky předpovídající zimu, tentokrát podle průběhu počasí. Vychází z toho, že pokud dochází v říjnu k významným ochlazením a sněžení se objevuje i v nížinách, lze poté usuzovat že bude následovat spíše teplejší počasí. Opět to ale rozhodně tam být nemusí. V posledních letech je u nás tendence taková, že během podzimu skutečně dochází k významněji studenému počasí, které se poté mění na převažující teplejší a po zimě se zimní ráz počasí opět vrací. Druhou uvedenou lze vyložit shodně.

Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima

2. ŘÍJEN

Těžko říci, podle čeho byla tato pranostika sestavena, ale zřejmě se situace v minulosti několikrát potvrdila. Dnes na ni ovšem spoléhat určitě nemůžeme.

Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima

9. ŘÍJEN

Další z pranostik, které vycházejí z určitého rázu počasí v konkrétní den a odhadují podle něho celou zimní sezónu. Tato slibuje teplou zimu s častými srážkami v případě, pokud prší v tento den.

Déšť na Havla, déšť na Vánoce

Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý

Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima

16. ŘÍJEN

K tomuto dni se váže několik pranostik, mnohé předpovídají jaká bude zima, jaké počasí je možno čekat na Vánoce či dokonce jaký bude příští rok jako celek. Odvážná to tvrzení a opět můžeme jen spekulovat a vypozorovat, zda pranostiky dnes vycházejí či fungují. Proč by měl déšť na 16. říjen zrovna na znamenat déšť na Vánoce, no asi tomu tak v minulosti při sestavování pranostik několikrát bylo. Podobně druhá uvedená pranostika, která předpovídá podle sucha v tento den suchý celý další rok. Třetí pranostika je opakem některým dalším podzimním pranostikám s předpovědí zimy, neboť hovoří o mokré zimě (teplé a vlhké) v případě brzkého spadu listí.

Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá

LISTOPAD

V listopadu se u nás bouřky objevují skutečně výjimečně, tato pranostika tak může mít určité opodstatnění. Úrodných roků by ovšem podle ní příliš nebylo, neboť bouřky jsou v tomto období oproti mlhám vzácné.

V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody

LISTOPAD

Další pranostiky ukazující na další vegetační sezónu a úrodu v ní se řídí tím, zda v listopadu sněží a je mokro. Usuzuje patrně z toho, že půjde o brzký počátek zimy a následně teplé počasí během zimní sezóny či následně návraty zimy na jaře, tedy v období důležitém pro veškeré plodiny a jejich vzrůst či tvorbu plodů.

Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží

LISTOPAD

Podle listopadu odhaduje tato pranostika množství sněhu v zimě. Tato pro změnu říká, že pokud bude na počátku měsíce sněžit, bude v zimě mnoho sněhu. Těžko říci, proč takto usuzuje. Opět je nutno ji brát s nadhledem, což platí o všech.

Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta

1. LISTOPAD

Na začátku listopadu počítá tato pranostika s tím, že se vrátí ještě na okamžik teplejší počasí a to před definitivním začátkem studeného počasí, možná až zimního počasí. Otázkou je, jaké uplatnění má pranostika v dnešní době. Babí léto částečně připomíná počasí v poslední době totiž mnohdy i uprostřed zimy. Tak například v období vlivu níže Kyrill bylo téměř 18°C. A příkladů najdeme více.

Když na dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje

2. LISTOPAD

Podle čeho asi vznikla pranostika, že zrovna v den Památky zesnulých jasné počasí bude znamenat příchod zimního počasí? O tom lze jen různě spekulovat, nejčastějším důvodem vzniku této pranostiky opět je, že tomu tak v minulosti několikrát bylo.

Jaké počasí je na svatého Bohumíra, takové i březen mívá

8. LISTOPAD

Odhadovat podle počasí v tento konkrétní den převládající průběh počasí v celém měsíce na dobu 4 měsíců dopředu je úkolem této pranostiky. Podobné pranostiky vycházejí opravdu výjimečně, pokud vůbec.

Když svatý Martin se sněhem přiběžel, bude v něm celý měsíc ležet

O Martině po ledu – o Vánocích po blátě

Je-li zamračeno na svatého Martina, bude zima levná – je-li jasno, bude zima tuhá

11. LISTOPAD

Jedněmi z nejznámějších pranostik jsou ty svatomartinské, podle kterých se hodně předpovídá zima. Většina z nich spojuje tento den s příchodem ochlazení a sněžení či tvorby sněhové pokrývky. První uvedená podle toho soudí, že sníh zůstane ležet celý měsíc. Druhá předpovídá podle sněhu na Martina opačné počasí na Vánoce a třetí se řídí podle množství oblačnosti na obloze v tento den. Zejména u druhé pranostiky můžeme sázet na to, že pokud přijde zimní počasí takto dříve, dojde na Vánoce k oteplení. Ale jistotu v tom nehledejme.

Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá

Kateřina na ledě, Vánoce na blátě

25. LISTOPAD

Další pranostiky s prognózou zejména na Vánoce podle chování počasí v tento den se pojí s Kateřinou. Jsou celkem známé a není nutné je nijak obsáhle objasňovat. Opět je v nich vyjádřeno, že pokud přijde zima takto brzy, poté je pravděpodobné že ke konci roku nebude. Ale jisté to v žádném případě není. V poslední době není sníh a led ani v tento den, ani na Vánoce. Ale pokud, tak ještě mnohem později.

Na svatého Ondřeje ještě se zem ohřeje

Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jen Ondřej

30. LISTOPAD

A následuje poslední listopadová várka pranostik, které se vztahují k poslednímu dni měsíce. Některé připouštějí, že se může ještě před zimou významněji oteplit. Jiné naopak slibují, že pokud Kateřina (výše) sněhem jen hrozí a nepřinese ho, tak tento napadne právě v tento den.

Studený prosinec – brzké jaro

PROSINEC

Tato pranostika počítá s tím, že pokud začne zimní počasí včas se začátkem pravého zimního období, také včas skončí a začne jaro. Toto může začít i předčasně. V posledních letech se toto u nás neděje a vše je spíše později.

Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má po čtyři neděle trvati

1. PROSINEC

Pranostiky typu “jak první den měsíce, tak po celý měsíc” nám říká, že pokud je prvního prosince pořádná zima, vydrží po celý měsíc. Kde brali autoři pranostiky tu jistotu je nám záhadou a při dnešním střídání počasí tomu tak příliš často nebude.

Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent

Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce

Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy

4. PROSINEC

Mnoho pranostik je spojeno s Barborou. V tento den je často předpovídána míra úrody na příští rok, ale také počasí v předvánočním období. Podle počasí na Barboru se má takové vyskytovat po celé adventní období, tedy do Vánoc. Pak patrně přijde buď obleva, viz dále, nebo je vývoj jiný. Další pranostiky slibují úrodu nebo neúrod ovoce a trávy. V případě ovoce spojuje uvedená tuto úrodu s jinovatkou v tento den a v případě trávy zas se sněhovou pokrývkou v tento den. Zajímavé, ale předpovídat podle nich také nemůžeme.

Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší

6. PROSINEC

Déšť na tento den má znamenat krušnou či jinými slovy tuhou zimu, že by tomu tak v minulosti několikrát bylo nebo má tato pranostika jiný původ?

Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl

Když první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle

Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů

ADVENT

A mnoho pranostik se váže k Adventnímu období, tedy období před Vánocemi. Opět tyto předpovídají zimu, některé slibují podle počasí na začátku adventu velkou zimu v horizontu měsíců, některé jsou mírnější a slibují ji v horizontu týdnů. První uvedená říká, že pokud je mrazivý první adventní týden, bude zima trvat 18 týdnů, tedy přes 4 měsíce (v kuse asi opravdu ne). Další slibuje podle velké zimy na první adventní neděli trvání zimy v dalších čtyřech týdnech (tomu by do jisté míry bylo možno uvěřit). A poslední uvedená říká, že pokud zima začne až s adventem, tak potrvá přes dva měsíce.


Na této stránce byly prezentovány hlavní pranostiky vztahující se k jednotlivým měsícům nebo konkrétním dnům v těchto měsících v roce. Mnohým je těžké uvěřit a ani to není v souladu se současným klimatem možné. Pranostiky zmiňujeme v dnešní době pro zajímavosti, není možné se podle nich jakkoli řídit a rozhodně ne tvořit předpovědi počasí. Více se můžeme spolehnout na samotný průběh počasí v aktuálním čase. Více informace o předpovědi počasí podle aktuálního stavu počasí a dalších signálů přírodních jevů najdete na stránce Předpověď podle úkazů.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

RČENÍ. Rčení, pranostiky, citáty. Pranostiky. www.rceni.cz

DVOŘÁK, P. Pozorování a předpovědi počasí. Cheb: Svět Křídel, 2012

DVOŘÁK, P. Atlas oblaků. Cheb: Svět Křídel, 2012

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště