Meteo Aktuality

Dohlednost

Důležitý parametr ovlivňující veškerý pohyb. Dohlednost může hrát zásadní roli při různých situacích. Ovlivňuje nejen dopravu ve výškách (leteckou), ale i pozemskou (zejména silniční). Výklad pojmu dohlednosti a možnosti jejího dělení objasňuje první část stránky. Druhá část se zaměřuje na faktory, které mohou dohlednost snižovat.

Témata stránky: Pojem dohlednosti, druhy dohlednost, faktory snižující dohlednost.


DOHLEDNOST A FAKTORY JÍ SNIŽUJÍCÍ

Pojmem dohlednost rozumíme největší vzdálenost, na kterou je vidět a lze rozeznat černý předmět vhodných rozměrů umístěný u zemského povrchu, pokud je pozorován za denního světla proti obloze horizontu či který je možno vidět a rozeznat v noci, je-li umělé osvětlení na úrovni běžného denního světla (WMO). Tak zní definice Světové meteorologické organizace. Druhů dohlednosti je ale více. Dohlednost ovlivňují příměsi v jinak suchém vzduchu a to vlhkost ve vzduchu, ledové a jiné tuhé částice (prach, kouř atd.) s rozptylem světla, padající srážky (viz stránka Atmosférické srážky) jako déšť, sněžení, kroupy a podobně. V letectví a tedy v letecké meteorologii jde o důležitý parametr aktuálního i očekávaného počasí.

Dohlednost x viditelnost

Důrazně je nutné rozlišovat dohlednost od viditelnosti. Viditelnost nezohledňuje viditelnost a určuje, zda daný předmět vidíme bez toho, jaká je dohlednost. Tato může být výborná, ale například v noci předmět neuvidíme vlivem špatné viditelnosti. V meteorologické terminologii se používá pojem dohlednost a ta může mít různé druhy.

Druhy dohlednosti

  • Meteorologická
  • Letová a dráhová
  • Vertikální
  • Šikmá
  • Technická
  • Převažující

Meteorologická dohlednost je v denní době největší vzdáleností, na kterou je možno spolehlivě rozeznat černý předmět o velikosti 0.5 až 5° u zemského povrchu na pozadí mlhy či oblohy. V nočních hodinách jde o největší vzdálenost, na kterou je možnost spolehlivě rozeznat stálá a určitá světla s málo proměnlivou svítivostí. V moderní meteorologii je měřena přístroji.

Dohlednost letová se měří z dopravních letadel a označuje vzdálenost, na kterou je možné dohlédnout z letadla, které letí. Závisí na tom, jakou oblačností daný letoun prolétává. V letectví se můžeme setkat s dohledností dráhovou, která je obdobou meteorologické dohlednosti, jen je měřena senzory podél vzletové a přistávací dráhy letadel.

Šikmá dohlednost se měří ve skloněné rovině, například při pohledu pozorovatele šikmo vzhůru k vrcholkům hor. Dohlednost vertikální označuje dohlednost podle vertikály, na níž je ještě možno rozlišit tmavý předmět. Tato se používá zejména při výskytu mlhy, kdy nelze rozeznat oblohu nebo při intenzivních srážkách, které způsobí též to, že přes srážky není vidět oblačnost.

Technická dohlednost je vzdáleností, na kterou lze dobře rozeznat světelné zdroje. Důležitá je zde i barva světla.

Výborná dohlednost je dohlednost meteorologická, která dosahuje 50 a více kilometrů.

Faktory snižující dohlednost

V atmosféře se mohou vyskytovat různé jevy (meteory), které dohlednost ovlivňují a to ve smyslu jejího zhoršování, jak je uvedeno již výše, různé příměsi a částice. Jde o hydrometeory a litometeory. Nejvýznamnější činitelé působící zhoršení dohlednosti jsou uvedeny a stručně popsány níže.

  • Mlha a kouřmo
  • Zákal
  • Prach a písek

Kouřmo snižuje dohlednost méně než mlha. Kouřmo vzniká v důsledku výskytu malých kapiček vody v ovzduší. Dohlednost při výskytu kouřma činí 1 až 10km.

Mlha snižuje dohlednost podstatným způsobem v závislostí na její hustotě u zemského povrchu, tedy na poloze nízké oblačnosti (v jaké nadmořské výšce se nachází hranice inverze). Je tvořena drobnými vodními kapičkami či ledovými krystalky při záporných teplotách shodně jako oblaky (mlha je oblakem u zemského povrchu). Dohlednost snižuje pod 1km. Při záporných teplotách mlha namrzá (mrznoucí mlha) a důsledkem je tvorba námrazy (více viz stránka Atmosférické srážky).

Podrobné informace o mlhách a jejich druzích obsahuje stránka Atlas oblaků.

Zákal snižuje dohlednost pod 10km, ale oproti výše uvedeným jsou příčinou zhoršení dohlednosti tuhé částice (zejména prachové) a jde o litometeor. Relativní vlhkost je při tomto jevu nižší, většinou nižší než 70%.

Dohlednost snižují také padající srážky, zejména sněžení, sněhové krupky či intenzivní déšť (zejména při konvekční činnosti, bouřkách). Více informací o nich nabízí stránka Atmosférické srážky.

Prach a písek způsobují snížení dohlednosti v oblastech s déletrvajícím suchým počasím za výskytu rychlejšího větru (zejména v pouštích). Při výskytu významně silného větru se v těchto oblastech může dohlednost snižovat pouze na několik metrů (písečné a prachové bouře). Může jít i o vulkanický prach.

Dohlednost je důležitá zejména v dopravě a to v letecké i silniční, ale i v železniční. V silniční dopravě působí často zvýšení četnosti dopravních nehod a to hlavně dohlednost zhoršená hustým sněžením nebo hustými mlhami. Sledujeme ji ale i například pro volno-časové aktivity, kdy potřebujeme při výstupu na horské vrcholky a vyhlídky mít dohlednost co nejlepší. Nejlepší dohlednost bývá v ČR zpravidla v jarním období, v letním období pak za předpokladu jasného a suchého počasí, avšak bez zvířeného prachu. Při významném suchu a větru ji zhoršuje právě zvířený prach. Nejhorší dohlednost panuje v ČR ve druhé poloviny podzimu a v zimě a to z důvodu častého výskytu mlh, postupně doplněného výskytem padání tuhých srážek (zejména intenzivního sněžení).

Reference

Použitá a doporučená literatura:

DVOŘÁK, P. Letecká meteorologie 2017. Cheb: Svět Křídel, 2017

MÍKOVÁ, T. KARAS, P. ZÁRYBNICKÁ, A. Skoro jasno. Praha: Česká Televize, 2007

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště