Cirkulace ve střední Evropě

Cirkulace ve střední Evropě má svá specifika, stejně jako princip proudění v jiných oblastech Země. Tento princip objasňuje, proč dochází k uplatnění se určitého typu klimatu i častého průběhu počasí v kratších obdobích v rámci roku. Poloha střední Evropy má specifikum toho, že se nachází na rozhraní vzdušných mas. Proto máme klima mírné s proměnlivým počasím. Ani jeden typ cirkulace se zde nedokáže prosadit tak silně a současně také vytrvat v dlouhém období. Tím se naše klima liší od jiných, kde existují podmínky pro určitý typ cirkulace a jeho výskyt po delší dobu. Ovlivňuje ho vedle převažujícího směru a dalších možných směrů cirkulace mnoho faktorů. Zejména nadmořská výška, obecně členitost terénu a jeho typ a další.

Existují oblasti, kde panují velmi dobré podmínky pro stabilně teplé klima. Dále najdeme oblasti, kde má tendenci střídat se teplé a suché počasí s chladnějším a mimořádně vlhkým po delších obdobích. Tedy každý typ počasí trvá oproti našemu klimatu podstatně delší dobu. Také existuje klima trvale chladné nebo dokonce mrazivé, kde po celý rok nebo po většinu roku převládá zimní ráz počasí. Existuje klima s denní proměnlivostí teploty a to i značnou. Zatímco se stabilním stavem oblohy prakticky bez srážek. Obecně o klimatu Země píšeme na stránce Podnebí Světa. Co je to oceánské klima? Dozvíte se na stránce Oceánské klima. A o českém klimatu obecně píšeme na stránce České klima.

Cirkulace ve střední Evropě: Odkud fouká – jaké čekat počasí?

Náčrt možné cirkulace směrem do střední Evropy a ČR (zjednodušeně) dle ročních období

To nám napoví roční doba, která se u nás aktuálně odehrává, dále nadmořská výška a konkrétní místo v republice a zejména směr cirkulace. Zjednodušeně základ shrnuje výše uvedený náčrt. Pod velkým kolečkem si představme oblast centrální Evropy, pod malým pak oblast našeho území. Podkladové fotografie plní spíše ilustrační funkci. Mají poukázat zejména na střet dvou základních vzduchových hmot (informace o pojmu viz odkaz). Tento se uplatňuje hlavně v zimním období, ale za proměnlivostí počasí stojí i v létě. Jen jde o jiné roční období, jiný sklon zemské osy a také jinou intenzitu průniku jednotlivých vzduchů.

Kdy bývá teplo, kdy horko a kdy naopak chladno nebo mráz?

Z jižních směrů k nám proniká zpravidla teplý a v létě horký vzduch. Jde o proudění čistě jižní či jihovýchodní až východní. Ale také jihozápadní složka cirkulace. V chladné části roku (obecně uvádíme zimní období) tento vzduch většinou není schopen pronikat do celé atmosféry a tvoří se teplotní inverze. To je dáno ročním obdobím a sklonem Země, tedy nízkou intenzitou slunečního svitu. Proto do nižších poloh tento v zimě většinou neproniká, avšak když se tak intenzivně stane, máme postará o maximální teplotní rekordy. O tom nás počasí přesvědčilo mnohokrát právě i uprostřed zimy. V létě jde o příliv až horkého tropického vzduchu z jižních oblastí, původem z Afriky.

Převážně jde o suchý vzduch, avšak ze Středomoří může nabrat tento i mnoho vlhkosti. V takovém případě postoupí vzniklé cyklony nebo brázdy nízkého tlaku nad centrální Evropu a postaráno je o četnou tvorbu bohaté oblačnosti se srážkami. V létě většinou konvekčními s četnými a i silnými bouřkami. Takže vždy záleží na konkrétním proudění a jeho charakteristikách v rámci celé Evropy. Severní až severovýchodní či východní cirkulace bývá převážně suchá. Také studená a v zimě mrazivá. V zimním období se často do centrální Evropy rozšiřuje nebo zasahuje z Ruska mohutná anticyklona. V té se dokáže udržet mrazivý vzduch, pokud vykazuje stabilitu, velmi dlouho. Pakliže před tím při přechodu fronty nasněží, často vydrží sníh na zemi i v nížinách delší dobu. I mráz s přílivem tohoto vzduchu za stacionární anticyklony v roce 2012 trval v únoru dlouho a považuje se za silný.

Kdy můžeme čekat spíše sucho a kdy naopak srážky na denním pořádku?

Suchý vzduch k nám proniká z oblastí rozsáhlých pevnin, nad nimiž vznikají hlavně ve studeném vzduchu tlakové výše. Rozsáhlé pevniny se vyskytují v Evropě hlavně na severovýchodě, tedy severovýchodně od nás. Tam nenajdeme žádnou větší vodní plochu v podobě moře nebo dokonce oceánu. Pevnina střední Evropy tak přechází v pevninu Běloruska a následně obrovského území Ruska, které pokračuje v sousední Asii. Odtud se dostává do centra Evropy suchý a v zimě mrazivý vzduch. Na východě máme také více pevniny, ale vyskytuje se zde Černé a Kaspické moře. Odtud občas nějaká frontální vlna do centrální Evropy “zabloudí” při konkrétní situaci. Za těmito vodními plochami následuje ovšem opět pevnina s vysokými asijskými pohořími.

Od severu se k nám dostává spíše vlhčí vzduch a také značně studený a to ze Severního ledového oceánu. V zimě znamená pořádný mráz, občas i s oblačností a srážkami. V létě dokáže jinak dosti teplý vzduch u nás při intenzivnějším průniku pořádně ochladit a přinést v tomto období nepříjemné počasí. Často k nám intenzivně proniká na jaře, většinou i v severozápadní složce. Tím se prodlužuje zimní ráz počasí. Mnohdy se promítne i dlouho do jara.

Jižní cirkulace

V případě jižního směru záleží na situaci. Vzduch může být suchý za vlády anticyklony, bývá to letní situace. Proniká k nám suchý a až horký vzduch původem z Afriky od jihu až jihovýchodu. Na podzim a v zimě v anticykloně proniká do vyšších nadmořských výšek a působí teplotní inverzi. Vznikají četné mlhy a nízká oblačnost, jen na horách bývá slunečné počasí a tam se uplatňuje právě ono teplo.

Převažující západní cirkulace jako spása proti suchu

Konečně při západní složce proudění, ale i pod složce v podobě jihozápadní až severozápadní, tedy od Atlantiku máme vcelku proměnlivé, ale hodně vlhké počasí. V zimě jde o teplejší variantu oproti severním až východním cirkulacím. V létě oproti jižním až jihovýchodním cirkulacím se jedná ovšem naopak o variantu chladnější. K tomu přispívá i bohatá vlhkost, kterou s sebou přináší proudění od západu, kde vznikají četné cyklon a systémy front nad velkou vodní plochou Atlantického oceánu.

Zásobují pevninu i střední Evropy potřebnou vláhou. Pokud dojde k trvalejšímu obrácení cirkulace a zamezení prosazování západní, tak u nás nastává za delší dobu problém se suchem. Potřebná vláha padající ze srážkově významné oblačnosti jako jediný zdroj vody u nás v takovém případě chybí. Západní cirkulace se ale zpravidla brzy obnovuje. Jde o převažující proudění u nás a to, že klimatický systém je takto zařízen má tedy svoji logiku.

Cirkulace ve střední Evropě: Západní proudění

Sněhové přeháňky nebo přeháňky se sněhovými krupkami, časté srážky ve studeném severozápadním proudění hlavně brzy na jaře, kdy začíná větší proměnlivost počasí (oblohy) v rámci dne

Nejčastější složka proudění v podmínkách střední Evropy má větší opodstatnění a důležitost, než si uvědomujeme. Ve vnitrozemí střední Evropy není žádný jiný zdroj vody než voda srážková. Srážkami začíná u nás cyklus vody, který se začíná odehrávat při výparu vody z moří a oceánů. Žádné takto velké vodní plochy u nás a v blízkém okolí nemáme. Proto hraje velmi důležitou roli přenos vody ve formě páry a tedy oblačnosti z míst, kde se tyto plochy nacházejí. Nejvíce se jich nachází z hlediska blízkého území Evropy právě v celé západní části.

Kuchyně počasí a zásobárna vody

Atlantický oceán považujme tedy za hlavní zdroj vody pro celé vnitrozemí Evropy. Můžeme ho doslova nazvat jako velkou studnu Evropy, byť se z této dostává voda trochu jiným způsobem a putuje tisíce kilometrů. Aby obdařila nás v jinak suchém vnitrozemí a umožnila nám mít pro život důležitou vodu. Srážková činnost se vyskytuje i při jiných typech proudění (viz ostatní kapitoly textu), ale v mnohem menší míře. Tato vlhkost by pro naše potřeby roční srážkové činnosti nepostačovala. Po vypadnutí srážek nad naší pevninou ve vnitrozemí Evropy dochází k pokračování koloběhu vody.

Jak bylo řečeno výše, u nás tímto koloběh začíná. Pokračuje infiltrací vody do půdy a jejím průnikem do podzemních vod. Některá voda se zachycuje (intercepuje) na vegetaci. Vypařuje se zpět z vegetace i z povrchu a nejde o zanedbatelné množství vody. Další putuje do vodních toků, což platí nakonec i o vodě v podzemí. Odtokem vody za hranice našeho území hlavními vodními toky nebo průnikem vody podzemím pryč u nás koloběh vody končí.

Jistota vlhka v západním proudění

Západní proudění suché není, alespoň tedy ne delší dobu. Samozřejmě se od západu často rozšiřují anticyklony a oddělují přechody frontálních vln či celých systémů front. Působí ale krátké přestávky od vlhkého počasí. Přechod na suché počasí znamená vždy změnu proudění a tedy konec západnímu proudění. To považujeme při delší převaze za riziko náchylnosti k suchu. V západním proudění a jeho pod složce severozápadního proudění čekejme často střídavé počasí. Proměnlivo, ale s častými srážkami. Zejména na jaře se střídá sluneční svit a četné přeháňky. Převažuje severozápadní pod druh proudění a počasí máme studené. To samé v létě, máme studené a vlhké počasí oproti jiným v létě častým druhům cirkulace. O těch bude řeč dále. Právě četná vlhkost počasí ještě ochlazuje, včetně pociťovaného chladu naším tělem. Dále zde hraje roli samozřejmě četné zastínění slunečního svitu oblaky.

Zimní období

V zimě máme ovšem oproti jiným častějším cirkulacím při západním proudění počasí teplejší. Srážky se vyskytují kromě hor v kapalné formě a toto proudění často přináší oblevy a to krátce i na hory. Jihozápadní pod druh proudění přináší ještě vyšší, někdy v zimě i rekordně vysokou teplotu. V tomto proudění přecházejí systémy front. Výrazné teplo panuje mezi teplou a studenou frontou systému = teplý sektor cyklony. Počasí máme ale opět vždy velmi vlhké. V zimě se střetává u nás teplejší vzduch od JZ/Z se studeným od S/SV, též se v tomto období často střídá mrazivý ráz počasí s teplejším.

Západní proudění u nás jednoznačně převládá a stále se uplatňuje. Máme při něm zejména na frontách velkou oblačnost a často se srážkami. V létě přináší chladnější vzduch oproti proudění jižních směrů – viz další kapitola

Proudění v letním období

I v létě se prosazuje často západní proudění. Kazí nám opalování příchodem oblačnosti, často srážek  a to pravé koupání pak i na několik dnů významnějším ochlazením. Takové ovšem je naše klima a jde o jeho běžný projev. Za dlouhotrvajícím slunečním svitem a teplem nutno vyrazit do správné klimatické oblasti stabilního počasí, ideálně ve správném období. U nás si můžeme užít stabilní počasí více méně v létě i několik málo týdnů. Ale to považujeme spíše za dlouhé období stabilního počasí, které není příliš typické pro naše klima.

Shrnutí charakteristik západní cirkulace ve střední Evropě

• Vždy vlhké proudění a často čerstvé, při vlivu významných cyklon až silné
• V létě působí jako chladnější oproti častému J/JV/V proudění
• V zimě naopak jako teplejší oproti mrazivým S/SV složkám proudění
• Proměnlivé počasí, oblačné a častými srážkami různého druhu podle období
• Na počátku jara často střídání kapalných a tuhých srážek, proměnlivé počasí
• Mnohdy silný vítr s extrémními nárazy, častý přechod atmosférických front a střídání teploty

Pokračování na další straně: