Předpověď konvekce
Energie CIN
Opačný vliv má tzv. energie CIN (Convective Inhibition), jde o zádržnou vrstvu konvekce. CIN vyjadřuje energii, kterou musí vzduchová částice vynaložit při adiabatickém výstupu z původní hladiny do hladiny volné konvekce. Čím vyšší bude muset částice vydat na výstup do dané hladin, tím existuje menší pravděpodobnost že takové hladiny dosáhne nebo že bude moci vůbec stoupat. Pro snížení rizika, že dojde k těmto mechanismům brzdění výstupu vzduchové částice musejí být hodnoty této energie nulové. Tato se tedy nesmí vyskytovat.
Střih větru (DLS)
Parametr je důležitý pro rozvoj intenzity bouřek. Tedy pro vznik významných bouří nebo intenzivnění projevů existujících konvekčních bouří. Střih větru ukazuje rozdíl směru a rychlosti větru s výškou. Na níže prezentovaných mapách je zobrazena předpověď vysokého střihu větru (deep layer shear – DLS). Čím vyšší hodnoty střihu větru se vyskytují, tím vyšší je pravděpodobnost vznik intenzivní bouřky s nebezpečnými projevy. Mimo jiné se silnými nárazy větru. Střih větru podporuje obecně vznik oblaků a tedy i rozvoj konvekční činnosti, pokud jsou pro tuto podmínky a odehrává se. Takové oblačnost poté produkuje i významné srážky a nemusí jít nutně o oblačnost konvekční (kupovitou). Obecně takové srážky nazýváme “střihové”. Hodnoty střihu větru nad 20-30m/s poukazují na pravděpodobnost vzniku dosti silných bouřek.
Helicita
Důležitý parametr určuje pravděpodobnost vzniku tornádových jevů v bouřkách. Storm relative hellicity (SRH) je relativní helicitu bouřkové činnosti. Jedná se o šroubovitost, točivost vektorového pole. Jde o schopnost tělesa (v tomto případě plynu – vzduchu) téci s rotací při výstupu. Stáčivost proudění se nazývá vorticitou.
V našich podmínkách mohou vznikat tornádové projevy při hodnotách helicity nad 150m2/s2. Hodnoty helicity 500-600m2/s2 a vyšší se již považují za docela významné. Velmi významné jsou hodnoty nad 800m2/s2. Hodnoty helicity mohou být i záporné, v takovém případě je otáčivost (vorticita) proudění zcela vyloučena. S tímto parametrem souvisí i přímo předpověď pravděpodobnosti vzniku tornád (viz další předpovědní ukazatel).
Pravděpodobnost vzniku tornád
Parametr ukazuje pomocí hodnot bez jednotek míru pravděpodobnosti vzniku tornád v konvekčních bouřích. Pravděpodobnost či lépe řečeno riziko výskytu tornáda též ukazuje parametr předpovědi veličiny helicita (viz předpovědní mapy v boxu výše).
Pravděpodobnost výskytu krup
Stejně jako ukazatel na mapách výše ukazuje i tento pomocí hodnot bez jednotek míru pravděpodobnosti výskytu krupobití v konvekčních bouřích. Výskyt krupobití se předpokládá v silných konvekčních bouřích za předpokladu vhodných podmínek k nárůstu bouřkových oblaků do velkých výšek, zejména při dosažení horní hranice troposféry a přesažení vrcholků Cumulonimbů do stratosféry. V takových případech se tvoří vzhledem k velmi nízké teplotě vzduchu v těchto výškách často kroupy, které nabývají potřebných hodnot k tomu, aby již nemohly být vzestupnými pohyby vzduchu udrženy v oblaku, vypadávají z tohoto oblaku a směřují dolů k povrchu. Padají většinou společně s dešťovými srážkami, zpravidla prudkými – vyskytuje se krupobití.
Kondenzační hladina
Parametr předpovídá výšku výstupné kondenzační hladiny (Lifted Condensation Level – LCL) v metrech nadmořské výšky. Jde o výšku, ve které dojde při výstupu přehřáté vzduchové částice k jejímu nasycení vodní párou (dosažení relativní vlhkosti 100%). Dále rozlišujeme konvekční kondenzační hladinu (Convectvi Condensation Level – CCL), která je podstatná při konvekci. Jedná se o hladinu, do níž vystoupí vzduchová částice na základě svého vztlaku (nikoli nuceně) a dojde v ní k nasycení takového vzduchu. Tato hladina se uplatňuje jen při instabilním zvrstvení atmosféry, při němž je současně shodná s výškou LCL.
TIP: Další mapy a parametry rozhodné pro vznik a rozvoj bouřek (souhrnně předpověď konvekce) doporučujeme sledovat například na stránce Pivotalweather.com nebo Meteomodel.pl.
Sondážní měření
Aktualizace grafů probíhá v případě Prahy-Libuše čtyřikrát denně (k 00, 06, 12 a 18* UTC) a v případě Prostějova dvakrát denně (k 00 a 12 UTC). *K dispozici pouze v pracovní dny. Grafy ukazují hodnoty v emagramu do 100hPa, Skew-T diagramu a grafu větru do 100hPa.
Emagram:
Diagram Skew-T:
Emagram:
Diagram Skew-T:
Vítr:
POUŽITÉ NUMERICKÉ MODELY
Základní popis numerických modelů, jejichž výstupové mapy jsou na této stránce použity. Tyto jsou vždy barevně rozlišeny, jak výše v předpovědních mapách, tak i zde v jejich popisu.
MODEL GFS
Global Forecast System – základní globální numerický model, který předpovídá počasí pro celý Svět a to až na 384 hodin dopředu (až 16 dní). Jde o americký model s rozlišením vnitřní sítě cca 28km. Model produkuje předpovědi v podobě map a také v podobě grafů a to pro konkrétní místa dle bodové sítě (meteogramy) a v podobě grafů s jednotlivými variantami vývoje různých běhů modelu (ansámbly) – viz zdejší stránka Meteogramy. Tento model předpovídá veškeré meteorologické prvky a aktualizuje své výstupy v 00, 06, 12 a 18 hodin světového času.
MODEL ICON
Icosahedrical Nonhydrostatic – německý model, který provozuje německá meteorologická služba DWD. Předpovídá pro Evropu a další vybrané lokality, v detailu například pro Německo, Španělsko a podobně a to až na 180 hodin dopředu (cca 7 dní). Jde o globální model a tato organizace je tak jedna z mála, která takový model provozuje. Dříve se jednalo o model GME (od r. 1999). Model předpovídá základní prvky a aktualizuje své výstupy v 00, 06, 12 a 18 hodin světového času.
MODEL ARPEGE
Action de Recherche Petite Echelle Grade Echelle je model francouzské meteoslužby (Meteo France) a tento předpovídá až na 102 hodin dopředu (4 dny). Své výstupy aktualizuje v 00, 06, 12 a 18 hodin světového času.
Podrobnější popis numerických modelů a popis dalších numerických modelů najdete na naší stránce Numerické modely.
O stránce Předpověď konvekce
Další mapy
Výstupy z numerických modelů najdete v dnešní době na mnohých webových prezentacích. Doporučit můžeme zejména stránky Chmi.cz – Aladin, Wetterzentrale.de, Modellzentrale.de, Wetter3.de, Meteomodel.pl, Pivotalweather.com, Troicaltidbits.com nebo Weatheronline.cz.
Každá stránka nabízí jiné grafické zpracování výstupů ze shodných numerických modelů (shodná data, jiná vizualizace). Většina stránek nabízí prognózy různých meteorologických prvků z většiny dostupných modelů, které jsou aktuálně počítány. Některé stránky se zaměřují především na určité druhy výstupů (například prvky důležité pro konvekční činnost).
Komplexní obecné informace a výčet základních numerických modelů najdete na naší stránce Numerické modely. Jak najít a správně číst modelové mapy?
Použité zdroje
WETTERZENTRALE. Top Karten. www.wetterzentrale.de
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Aktuální stav. Aerologická měření. www.chmi.cz