Sucho 2018
Podobnost s podmínkami sucha v roce 2015
Podmínky pro výskyt nedostatku srážek v tomto roce a v roce 2015 lze označit za velmi obdobné. Hlavní příčinou je kladná odchylky tlaku vzduchu nad Evropou a záporná pak nad severním Atlantikem a oblastmi dále na sever a východ. Otázkou zatím zůstává příčina výskytu takovéto synoptické situace s příčinou výskytu významného sucha v těchto letech. Jde o projev změny klimatu? Budou se tyto podmínky v budoucnu opakovat?
Proto je důležité situace detailněji analyzovat a pochopit změny cirkulace nad Evropou a přilehlými oblastmi, pro přesnější předpověď obdobných situací v budoucnu a jejich spojitost se změnou klimatu. Může v budoucnu takto vypadat průběh počasí během roku u nás běžně, třeba právě vlivem změny klimatu? Některé prognózy tyto otázky spíše potvrzují, jednoznačně na ně ale odpovědět nelze.
Vysoká teplota a nízké srážky
Rok byl v ČR mimořádně teplý a suchý, s průměrnou teplotou 9.6°C byl nejteplejší od roku 1961. spadlo 76% normálu srážek, při celkovém úhrnu 522mm a šlo o druhý nejsušší rok od roku 1961 (sušší byl rok 2003 s úhrnem 504mm/rok). V roce 2015 spadlo v ČR v průměru o 10mm více než v roce 2018. Většina měsíců byla v ČR v tomto roce ohledně srážek podprůměrná a v 5 měsících spadlo méně než 50% srážkového normálu, jednalo se o únor, duben, červenec, srpen a listopad. Nejsušší byl listopad s 37% normálu srážek. Měsíce jsou hodnoceny jako podnormální až mimořádně podnormální, naopak prosinec byl jediný nadprůměrný se 144% normálu a jednalo se o určitou, byť ne významnou, kompenzaci. Kolem normálu se pohybovaly srážky zejména v lednu a září (ČHMÚ 2019).
Nejméně srážek od roku 1961
V Pardubickém, Královéhradeckém a Libereckém kraji spadlo nejméně srážek od roku 1961, nejvíce jich spadlo v Jihočeském kraji. Za vegetační období (vliv sucha na zemědělství) spadlo 303mm, z posledních suchých let spadlo ovšem ještě méně srážek a to i v roce 2015 (272mm), dále v roce 2003 (288mm) a 1992 (291mm).
Na mapě zobrazené na obrázku je velmi dobře vidět, že jak bývá zvykem nejméně srážek spadlo v podhůří Krušných hor na severozápadě (i pod 350mm) a dále v okolí Prahy a ve středním Polabí či na východě Čech (350-400mm). Na jižní Moravy byly v tomto roce srážky většinou vyšší (400-450mm, ojediněle až 500mm.
Mimořádně teplé měsíce a počet tropických dnů
Co se týče teploty, většina měsíců byla nadnormální nebo mimořádně nadnormální s výjimkou listopadu (normální), února a března (podnormální). Velmi teplé byly měsíce duben a květen s odchylkami +4.8°C a +3.2°C), významně teplé byly pak leden, červen a srpen. Léto bylo od roku 1961 společně s létem 2003 nejteplejší (průměrná teplota letního období 19.3°C). V horkých vlnách se vyskytovaly tropické dny, první byl zaznamenán v ČR již 3. května. Nejvyšší roční počet tropických dnů byl zaznamenán na stanici Doksany (51) a Brno-Žabovřesky (45).
Počet tropických dnů v Doksanech je nejvyšší od roku 1961, druhý nejvyšší počet 49 dní byl zaznamenán v roce 2003 v Dobřichovicích. Většina stanic ovšem zaznamenala vyšší počet těchto dnů v roce 2015, některé pak v roce 2003. Nejdelší a intenzivní vlna horka v tomto roce se odehrála od 24. července s malou přestávkou v určité části naší republiky trvala do 9. či 10. srpna. Tropické noci byly zaznamenány v červenci a srpnu v ČR ve více než 20 dnech. Velmi teplá byla noc před koncem zmíněné dlouhé horké epizody, tedy v noci na 10. srpna (ČHMÚ 2019).
Vláhové podmínky
Vláhové podmínky byly v ČR nejhorší ve středních, východních a severních či severozápadních Čechách, kde byly podstatně horší než v roce 2015. To ukazuje mapa rozdílu úhrnu srážek a potenciální evapotranspirace travního porostu za období teplé části roku (duben až září) v ČR (obr. 27). Rozdíly pod -400mm či od -300 do -400mm indikují riziko výskytu významného sucha. V červenci bylo na většině míst výjimečné až extrémní sucho.
Dopady sucha na vegetaci – polní rostliny
Co se týče dopadů, tak mělo sucho tohoto roku jako obvykle významné dopady na vegetaci, tedy na zemědělství a lesnictví, dále na vodní zdroje všeho druhu. Především v letním období došlo například u obilovin ke snížení výnosů a kvality, významně byly postiženy brambory, cukrová řepa, kukuřice, pícniny nebo chmel. Ve volné krajině často vznikaly požáry. Proto byl během léta ve značně suchých oblastech zakázán vstup do lesů. Vysoká četnost požárů trvala až do pozdního podzimu, zejména vlivem suchého října a velmi suchého listopadu.
Dopady sucha na vegetaci ve volné přírodě
Co se týče volně rostoucích dřevin, projevil se u nich vliv nedostatku vláhy celkově v období od roku 2014. Velký vliv je patrný u smrku ztepilého a borovice lesní. U modřínu opadavého začalo o měsíc dříve žloutnout jehličí. U listnatých dřevin docházelo k předčasnému žloutnutí listů (o 1-2 měsíce dříve). Šlo například o třešeň ptačí, habr obecný, břízu bělokorou, vrbu jívu, buk lesní a lípu srdčitou. Tato žloutla brzo ve velkém rozsahu (ČHMÚ 2019). U některých dřevin došlo k opadu listí i bez jejich zežloutnutí. U některých dřevin došlo k odumření pletiv listů (například u javoru a dubu).
Brzký výskyt fenofází
Fenofáze žloutnutí 10% nastala o 70 dní dříve u lísky obecné (Běleč nad Orlicí), o 66 dní dříve u buku lesního (Benešov) a o 60 dní u téhož (Běleč nad Orlicí). Dále o 58 dní dříve u lísky obecné (Valašské Meziříčí) a o 55 dní dříve u dubu letního (Brloh).
Fenofáze opad listů 10% nastala o 80 dní dříve (Brloh) a o 73 dní dříve u buku lesního (Benešov), o 69 dní dříve u budu lesního a o 68 dní dříve u lísky obecné (Běleč nad Orlicí).
V případě menší významnosti sucha nebo větší odolnosti dřevin došlo i k opoždění nástupu fenofází, například opad listů 10% u břízy bělokoré o 18 dní později na stanici Brloh či u dubu letního o 8 dní později na stanici Valašské Meziříčí. Vysoká teplota vzduchu v tomto případě působila na prodloužení vegetačního období, nejvíce u břízy bělokoré. Ohledně plodů se sucho negativně projevilo u buku, javorů, jasanu a lísky.
Vlivy sucha na vodní zdroje jsou podrobně popsány v průběhu sucha, tj. hydrologické situace, výše.
Rozsah dopadů sucha
Dopady sucha bylo možné pozorovat v srpnu na 92% našeho území, z celkové rozlohy 78 866km2 sucho tehdy postihovalo 72 000km2 území ČR. V půdě chybělo 40 až 80mm vody (Trnka 2018). Podobná situace byla v Belgii, Nizozemsku, Dánsku, v některých částech Polska a Běloruska.
Na podzim zasahovalo sucho 95% našeho území. Nejhorší sucho panovalo na Labi a Lužnici, dále v oblastech jihovýchodní Moravy, Plzeňska a frýdlantského výběžku. Z celkového území zasaženého suchem bylo možno sucho na 35% hodnotit jako extrémní nebo výjimečné. Velmi nízko byla vedle přehrady Pařížov na Doubravě (jihozápadní část východních Čech) hladina vody také ve známé přehradě Hracholusky na Mži (Plzeňsko). Zde byl ke konci listopadu nad hladinou válečný bunkr. Nízký stav vody vykazovaly podobně jako v roce 2015 (viz patřičná stránka) také další přehrady. Velmi nízko klesla hladina vodní nádrže Rozkoš na Náchodsku, známé přehradě sloužící k rybolovu a rekreaci. Tato přehrada má za úkol během suchého období nadlepšovat průtoky v Metuji a dále na Labi od soutoku s Metují (pod Jaroměří). Tento úkol plnila při letošním suchu od jara až do podzimu a na podzim tak byla téměř vypuštěna.
Nedostatek podzemních vod
Mezi velmi četné důsledky sucha patřily vyschlé studně. Tam, kde jsou podzemní vody závislé čistě na srážkách, je to bohužel každoroční letní problém. V extrémně suchých letech se voda ze studní ztratí brzo a do konce roku se v nich nemusí ani objevit. Jedním z takových roků byl právě velmi suchý rok 2018. O zalévání zahrad a polí vodou z vodotečí též nemohla být většinou vůbec řeč. Při takovéto situaci musíme v krajině co nejvíce vody zadržet, byť se nám jí při horkém počasí též hodně odpaří.
Bylo podle záznamů a rekonstrukcí na našem území v minulosti větší sucho? Na to odpovídá detailně stránka Největší sucha v ČR.
Sucho se přeneslo do roku 2019. Z klimatického hlediska bylo v tomto roce mírnější, z hydrologického hlediska v některých oblastech významnější. Sucho bylo v roce 2019 významné hlavně v níže položených oblastech a to z důvodu absence sněhové pokrývky v předcházející zimní sezóně. Další informace budou doplněny nebo prezentovány na samostatné stránce.
Shrnutí sucho 2018
- Vyskytlo se zejména od dubna do listopadu, s vrcholem v srpnu
- Zasáhlo prakticky celé území ČR, nejvíce oblasti středních, severovýchodních a východních Čech (zejména oblast povodí horního a středního Labe)
- Jednalo se o všechny druha sucha
- Příčinnými faktory byly vedle klimatického vývoje na území ČR během roku 2018 spočívajícím v často vysokých teplotách a většinou podnormálních srážkách, také nedostatek vláhy a suché období trvající od roku 2014 s prvním vrcholem v roce 2015 (více o tomto na stránce Sucho 2015)
- Dle více faktorů se jednalo o největší sucho nebo o druhé největší sucho v ČR od roku 1961
- Dle SPEI indexu bylo půdní sucho plošně nejvýznamnější v dubnu a poté v srpnu
- Důsledky spočívaly zejména v četném výskytu požárů vegetace ve volné krajině, poškození dřevin a plodin (zemědělství a lesnictví) s dřívějším nástupem fází žloutnutí a opad listů (uspíšení fází až o 80 dní), nedozrání plodů a dále nedostatek vláhy a vody ve vodotečích, studnách a velmi nízké hladiny podzemních vod, nejnižší na konci roku
Tato stránka může být dále doplňována na základě závěrečných informací o suché epizodě 2018 nebo jiných souvisejících informací.
Použité zdroje
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ) – kolektiv autorů. Sucho v roce 2018. Předběžné hodnocení. Praha: ČHMÚ, 2019. Online, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2019/Predbezna_zprava_o_suchu_2018.pdf.
TRNKA, M. a kol. Projekt InterSucho. Online, 2018, dostupné na http://www.intersucho.cz.
INDES CZ. Sucho trápí 92 procent území Česka, stav se blíží k novodobému maximu. Zprávy. Domácí. Online, 2018, dostupné na https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pocasi-sucho-maximum-nedostatek-srazek-voda.A180821_092451_domaci_pmk.
IDNES CZ. Podzimní sucho už sužuje téměř celé Česko, na třetině území je to extrém. Zprávy. Domácí. Online, 2018, dostupné na https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/extremni-sucho-ceska-republika-pocasi-zadne-srazky-zemedelci-podzim.A181127_134637_domaci_lre.