Sucho 2018
Informace o významně suché epizodě sucho 2018 dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990.
Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití). Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.
Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, sucho 2018, sucho – datace, sucho – trvání a rozsah, sucho – velikost a průběh, sucho – příčiny a důsledky.
INFORMACE – SUCHO 2018
Zatím poslední významné sucho bylo v ČR sucho v roce 2018. Mělo dlouhé trvání a v některých ohledech patřilo mezi velmi významné. Jaké příčiny sucho v tomto roce nejvíce rozšířily? Jaký byl klimatický a hydrologický průběh sucha? A jaké mělo sucho důsledky? O tom přináší informace právě tato stránka, která prezentuje seriózně a oficiální informace dostupné o této suché epizodě na základě hodnotící zprávy ČHMÚ (ČHMÚ 2019).
Datace, rozsah a trvání
Sucho 2018 postihlo celé území ČR, významné bylo z hydrologického hlediska. V některých oblastech bylo významnější, v jiných zejména od vyšších poloh pak méně významné. Epizoda hlavního sucha trvala od dubna, kdy se v ČR vyskytovaly vysoké teploty (významné oteplení během týdne po Velikonocích, cca po 3. dubnu) a současně podprůměrné srážky. Oba dva faktory trvaly až do října. Významně se sucho prohloubilo během léta, kdy pokračovalo narůstání deficitu srážek, kdy případné srážky byly konvekční a tedy lokální plus též hydrologicky zcela nevýznamné. Sucho se rozvíjelo již od zimních měsíců 2017/2018 (ČHMÚ 2019). Sucho v roce 2018 bylo po suchu 2015 vrcholem souvislé suché epizody, která trvala již od suché zimy 2013/2014. Vývoj počasí a hydrologické situace v minulých letech je při hodnocení sucha v daném roce velmi podstatný.
Velikost a průběh – sucho 2018
V tomto roce se vyskytly veškeré druhy sucha. Z hydrologického hlediska v podobě průtoků a stavu podzemních vod se jednalo o významnější sucho než v roce 2015. Sucho v tomto roce bylo u nás dle celkových srážek druhé nejvýznamnější, po roce 2003. Na většině profilů vodních toků klesly průtoky pod úroveň průtoku Q355, na řadě profilů pod i pod úroveň Q364. V létě byly průtoky na většině území dokonce významně nižší než Q355. První nízké průtoky se objevily v květnu, který lze označit jako za měsíc s výskytem extrémního sucha (ČHMÚ 2018). Z 964 hydrometrických měření během období července až září byl zjištěn v 638 případech průtok Q355 a nižší a v 385 případech šlo o průtok Q364 či nižší (ČHMÚ 2019). Asi nejhorší byla situace v povodí Sázavy, viz dále.
Průtoky Q364 a vyschlé toky
Sázava v Havlíčkově Brodě dosáhla vodního stavu 0cm s průtokem 14l/s-1. Průtoky nižší než Q364 byly zjištěny například na Sedlickém potoce v Leském Mlýnu, Úhlavce ve Stříbru, Novohradce v Úhřeticích, Litavě v Brankovicích, Doubravě ve Spačicích, Tiché Orlici v Čermné nad Orlicí a podobně. Některé toky vyschly zcela, první vyschnutí toku byla zjištěno na Brzině v Hrachově 27.7., Svitavě v Hradci nad Svitavou 4.7., Vrbovci v Bystrci 17.7., Martinickém potoce v Senožatech 23.8. stejně jako na Sedlickém potoce v Leském Mlýnu a též na Borovském potoce ve Stříbrných Horách a to 22.8. Hydrologickým suchem bylo nejméně postiženo povodí Odry, nejhorší situace byla jak bylo již řečeno na Sázavě a obecně v jejím povodí (ČHMÚ 2019).
Obr. 1 Sucho 2018. Průběh průtoku na Orlici v Týništi nad Orlicí, zdroj: chmi.cz
Obr. 2 Sucho 2018. Průběh průtoku na Jizeře v Železném Brodu, zdroj: chmi.cz
Ve většině profilů bylo hydrologické sucho významnější než Sucho 2015 (více o něm viz odkaz na samotnou stránku). Nejvýznamnější bylo hydrologické sucho v srpnu, zejména ke konci měsíce, kdy bylo též zaznamenáno četnější vyschnutí toků.
Nejvíce dnů 139 s podkročením průtoku Q355 se vyskytlo na Labi v Kostelci nad Labem (v roce 2015 to bylo 101 dnů). Nejvíce dnů 90 s podkročením průtoku Q364 se vyskytlo na Jizeře v Železném Brodě (v roce 2015 to bylo 65 dnů). Jde o vybrané významnější profily.
Obr. 3 Sucho 2018. Průběh průtoku na Labi v Kostelci nad Labem, zdroj: chmi.cz
Obr. 4 Sucho 2018. Průběh průtoku na Sázavě ve Zruči nad Sázavou, zdroj: chmi.cz
Obr. 5 Sucho 2018. Průběh průtoku na Odře ve Svinově, zdroj: chmi.cz
Obr. 6 Sucho 2018. Průběh průtoku na Moravě ve Strážnici: zdroj: chmi.cz
Srovnání s dalšími významně suchými roky
Na Sázavě ve Zruči nad Sázavou jsou nejmenší vlivy na hydrologický režim (bez vlivu rybníků aj.) a zde byla vyhodnocena v poslední době jako nejvýznamnější sucha v letech 1943, 1947, 1952, 1953, 2003 a 2015. Nyní k nim přistupuje rok 2018, kdy sucho navíc překonalo veškerá uvedená nejvýznamnější sucha (ČHMÚ 2019). Na Labi v Děčíně máme k dispozici nejdelší řadu průtoků (počínaje rokem 1888).
Od vybudování Vltavské kaskády zde má tato na průtoky ale značný vliv, podobně jako nádrže v povodí Ohře. I zde bylo sucho 2018 z hlediska období s vlivem nádrží nejvýznamnější. V předchozím období zde byl nejvýznamnější suché epizody let 1904, 1911 a 1947. Hydrologické sucho a jeho důsledky jsou činností nádrží značně zmírněny. V povodí Odry bylo sucho roku 2018 méně významné než v roce 2015, jak je již uvedeno výše. Potvrzuje to průběh průtoků v profilu Svinov na Odře. Na Moravě ve Strážnici bylo sucho tohoto roku nejvýznamnější od systematického vyhodnocování průtoků na této stanici a to tedy od roku 1921 (ČMMÚ 2019).
Obr. 7 Sucho 2018. Třicetidenní minimální roční odtokové výšky na Jizeře v Železném Brodu, zdroj: chmi.cz
Obr. 8 Sucho 2018. Třicetidenní minimální roční odtokové výšky na Sázavě ve Zruči nad Sázavou, zdroj: chmi.cz
Obr. 9 Sucho 2018. Třicetidenní minimální roční odtokové výšky na Labi v Děčíně, zdroj: chmi.cz
Obr. 10 Sucho 2018. Třicetidenní minimální roční odtokové výšky na Odře ve Svinově, zdroj: chmi.cz
Obr. 11 Sucho 2018. Třicetidenní minimální roční odtokové výšky na Moravě ve Strážnici, zdroj: chmi.cz
Doby opakování sucha
Nejvyšší doba opakování 30 denních ročních minim průtoků > 100 let (Sázava – Zruč nad Sázavou, Lužnice – Bechyně a Morava – Strážnice), 20-50 let (Orlice – Týniště nad Orlicí a Jizera – Železný Brod), dále nejvyšší doba opakování 7 denních ročních minim průtoků > 100 let (Sázava – Zruč nad Sázavou a Morava – Strážnice), 50-100 let (Lužnice – Bechyně) a 20-50let (Jizera Železný Brod).
Co se týče podzemních vod, již od počátku roku docházelo ke zvyšování deficitu vody, zejména pak od dubna do srpna (obr. 13). V měsících březen a duben, kdy bývá hladina podzemních vod nejvyšší, byla v tomto roce velmi nízká a již koncem dubna panovalo z tohoto pohledu silné sucho (ČHMÚ 2019).
Obr. 12 Sucho 2018. Průměrný vývoj hladin podzemních vod ze staniční sítě ČHMÚ v roce 2018, zdroj: chmi.cz
Podzemní vody
Hladina podzemních vod byla mírně podnormální v březnu v povodí horního a středního Labe, horní a dolní Vltavy, silně podnormální pak v povodí v povodí Dyje. Po začátku vegetačního období se pokles hladin zrychlil. Pokles hladin pokračoval v květnu, který byl nejsušším měsícem tohoto roku. V červnu nastalo místy mírné zlepšení, ale během července docházelo v celé republice k významnějším poklesům hladin podzemních vod. Nejnižší hladiny byly dosaženy v srpnu. Došlo k nárůstu extrémně nízkých hladin podzemních vod během léta a podzimu s trvání až do konce roku.
Obr. 13 Sucho 2018. Stav podzemních vod v ČR v srpnu 2018, zdroj: chmi.cz
Velmi nízké hladiny podzemních vod se vyskytovaly po celé zemi, nejčetněji na severu a východě Čech či na Vysočině. Nejvýznamněji bylo zasaženo tedy povodí horního a středního Labe. Extrémní nízké hladiny podzemích vod se vyskytly dále ještě v polovině listopadu. Oproti srpnu byla situace ale příznivější ve středních Čechách a na východě Moravy (ČHMÚ 2019).
Obr. 14 Sucho 2018. Stav podzemních vod v ČR v týdnu 12. až 18. listopadu 2018, zdroj: chmi.cz
Od února se začal zvyšovat deficit vydatnosti pramenů (obr. 15) a v dubnu, kdy jsou dosahována obvykle maxima vydatnosti z celého roku, byly tyto již silně až mimořádně podnormální. Snižování vydatnosti pokračovalo dále mírně větší intenzitou než je běžné.
Obr. 15 Sucho 2018. Průměrná vydatnost pramenů v hlásné síti ČHMÚ v roce 2018, zdroj: chmi.cz
Již od dubna byly suchem nejvíce postiženy oblasti severních a severovýchodních Čech, Českomoravské vysočiny a jižní Moravy. Velmi nízká vydatnost pramenů přetrvávala do konce roku.
Obr. 16 Sucho 2018. Vydatnost pramenů v prosinci 2018, zdroj: chmi.cz
Některé prameny během léta tohoto roku vyschly.
Průběh sucha v podzemních vodách během léta
I v hlubokých vrtech se během roku rozvinulo sucho. Na počátku roku byly hladiny v těchto normální, výjimečně i nadnormální. Během roku docházelo ke snižování hladin s vrcholem v říjnu až prosinci. Od dubna trval mimořádně podnormální stav hladin zejména v oblasti severočeské a východočeské křídy (ČHMÚ 2019). Nejsušší období trvalo od července, kdy se významně snížila vydatnost pramenů či od srpna, kdy došlo k významnému snížení hladiny v mělkých vrtech s trváním do konce roku (viz výše). Nejméně bylo postiženo z tohoto pohledu povodí Berounky či Odry.
Z hlediska podzemních vod a vydatnosti pramenů je sucho tohoto roku hodnoceno jako nejhorší od roku 1971, resp. 1991 (hluboké vrty). V nejhlubších částech se ale deficit srážek zatím významněji neprojevil (ČHMÚ 2019).
Hodnocení dle indexu sucha
Standardizovaný srážkový evapotranspirační index (SPEI) vykazoval nejvyšší hodnoty plošně v ČR v dubnu, kdy se rozvinulo extrémní sucho s výjimkou severozápadu Čech. V květnu bylo sucho značné, avšak extrémní dle uvedeného indexu pouze v určitých oblastech (Polabí až severozápad Čech a střední Morava, viz obr. 17). V červnu došlo ke zmírnění sucha, toto se opět prohlubovalo v červenci a zejména v srpnu, avšak nejvyšší hodnoty plošně vykazuje index v dubnu. Následně se situace mírně zlepšila s přechodným zhoršením ve velmi suchém listopadu, zejména na východě (ČHMÚ 2019).
Půdní sucho trvalo v tomto roce nepřetržitě od června do listopadu na více než polovině území ČR. Maxima dosáhlo půdní sucho v srpnu.
Obr. 17 Sucho 2018. Procentuální zasažení území půdním suchem (využitelná vodní kapacita v půdě pod 30%) a extrémním půdním suchem (vodní kapacita v půdě pod 10%) v ČR v měsících roku 2018, zdroj: chmi.cz
Příčiny a důsledky sucha
V případě sucha tohoto roku šlo o typické příčiny souběhu dlouhotrvajícího období s podnormálními srážkami za doprovodu vysokých teplot, což vedlo k záporné vodní bilanci a tedy k vysokému výparu z půdy i vodních ploch, zejména od dubna do srpna. Současně se k této příčině průběhu počasí v tomto roce přidává i příčina průběhu počasí a zejména srážek v minulých letech. Již od roku 2014 (suchá zimní sezóna) dochází k “nabalování” srážkového deficitu s prvním maximem v létě 2015 a s dalším, významnějším, maximem v roce 2018. Sucho opět postihlo i řadu evropských států. Příčinou výskytu hydrologického sucha a dalších druhů sucha na něm závislých je dlouhodobý výskyt meteorologického sucha, jehož příčinou jsou typické cirkulační podmínky v atmosféře nad Evropou či přilehlými oblastmi.
Teplota vzduchu a tlak vzduchu
Teplota vzduchu byla po většinu roku nadnormální, s výjimkou dvou týdnů na konci zimy. Odchylky teploty vzduchu v 850hPa od normálu období let 1981 až 2010 ukazuje obrázek . Hlavní nadnormální období se vyskytla hlavně v teplé části roku. Za suché počasí bylo odpovědné rozložení tlaku vzduchu nad Evropou. Nad centrální Evropou dominoval vysoký tlak, zatímco veškerá cyklonální činnost se odehrávala zejména nad Grónskem a Kanadou. Frontální zóna byla vlivem výskytu vysokého tlaku vzduchu nad Atlantikem více k severu. Systémy front tak postupují z Atlantiku severněji než je obvyklé. Na většinu území Evropy proudí teplý vzduch od jihu až jihozápadu. Západní přenos vlhkého vzduchu je tedy zpomalen. Fronty, které doputovaly do centrální Evropy byly nevýznamné, bez významnějšího obsahu vlhkosti.
Obr. 18 Odchylka teploty vzduchu v 850hPa od normálu nad severní polokoulí od dubna do října 2018, zdroj: noaa.gov
Hlavní příčiny sucha
Větší výpar způsobila nízká vlhkost vzduchu a intenzivní dlouhý sluneční svit. Za souběhu vyšší teploty vzduchu, kdy tento dokázal pojmout více vlhkosti, se zvyšoval nedostatek vody v krajině, neboť srážek bylo méně než je běžné.
Příčiny tedy můžeme shrnout do těchto základních bodů:
- Zeslabení západního proudění (přináší vlhkost z Atlantiku)
- Malá aktivita středomořských cyklon vlivem odklonění tryskového proudění (doporučujeme pro další informace stránku Vítr nebo článek Tryskové proudění jako příčina extrémů počasí. Tato situace je důkazem, že odklony TP nepůsobí jen silný vítr či povodňové situace, ale v určitých oblastech i významná sucha)
- Odklon TP byl též příčinou absence brázd nízkého tlaku vzduchu ve vnitrozemí, kdy se někdy fronty vlní a zpomalují svůj postup, čímž dodávají na dané území více srážek (doporučujeme pro další informace stránku Atmosférické fronty a článek Zvlněná fronta a její charakteristiky). Též se k nám nedostávaly tlakové níže ve vyšších výškách atmosféry, které přicházejí obvykle od západu
- Absence bouřek při východní cirkulaci během léta, podmínky pro jejich vznik tedy chyběly
Podobnost s podmínkami sucha v roce 2015
Podmínky pro výskyt nedostatku srážek v tomto roce a v roce 2015 lze označit za velmi obdobné. Hlavní příčinou je kladná odchylky tlaku vzduchu nad Evropou a záporná pak nad severním Atlantikem a oblastmi dále na sever a východ. Otázkou zatím zůstává příčina výskytu takovéto synoptické situace s příčinou výskytu významného sucha v těchto letech. Jde o projev změny klimatu? Budou se tyto podmínky v budoucnu opakovat?
Proto je důležité situace detailněji analyzovat a pochopit změny cirkulace nad Evropou a přilehlými oblastmi, pro přesnější předpověď obdobných situací v budoucnu a jejich spojitost se změnou klimatu. Může v budoucnu takto vypadat průběh počasí během roku u nás běžně, třeba právě vlivem změny klimatu? Některé prognózy tyto otázky spíše potvrzují, jednoznačně na ně ale odpovědět nelze.
Vysoká teplota a nízké srážky
Rok byl v ČR mimořádně teplý a suchý, s průměrnou teplotou 9.6°C byl nejteplejší od roku 1961. spadlo 76% normálu srážek, při celkovém úhrnu 522mm a šlo o druhý nejsušší rok od roku 1961 (sušší byl rok 2003 s úhrnem 504mm/rok). V roce 2015 spadlo v ČR v průměru o 10mm více než v roce 2018. Většina měsíců byla v ČR v tomto roce ohledně srážek podprůměrná a v 5 měsících spadlo méně než 50% srážkového normálu, jednalo se o únor, duben, červenec, srpen a listopad. Nejsušší byl listopad s 37% normálu srážek. Měsíce jsou hodnoceny jako podnormální až mimořádně podnormální, naopak prosinec byl jediný nadprůměrný se 144% normálu a jednalo se o určitou, byť ne významnou, kompenzaci. Kolem normálu se pohybovaly srážky zejména v lednu a září (ČHMÚ 2019).
Obr. 19 Sucho 2018. Měsíční úhrny srážek v měsících roku 2018 v procentech normálu let 1981 až 2010, zdroj: chmi.cz
Obr. 20 Sucho 2018. Vývoj deficitu srážek a jeho narůstání během roku 2018 od 1. ledna, zdroj: chmi.cz
Nejméně srážek od roku 1961
V Pardubickém, Královéhradeckém a Libereckém kraji spadlo nejméně srážek od roku 1961, nejvíce jich spadlo v Jihočeském kraji. Za vegetační období (vliv sucha na zemědělství) spadlo 303mm, z posledních suchých let spadlo ovšem ještě méně srážek a to i v roce 2015 (272mm), dále v roce 2003 (288mm) a 1992 (291mm).
Obr. 21 Sucho 2018. Úhrn srážek v roce 2018 v procentech normálu let 1981 až 2010 v krajích ČR, zdroj: chmi.cz
Obr. 22 Sucho 2018. Rozložení celkových srážek v roce 2018 na území ČR, zdroj: chmi.cz
Na mapě zobrazené na obrázku je velmi dobře vidět, že jak bývá zvykem nejméně srážek spadlo v podhůří Krušných hor na severozápadě (i pod 350mm) a dále v okolí Prahy a ve středním Polabí či na východě Čech (350-400mm). Na jižní Moravy byly v tomto roce srážky většinou vyšší (400-450mm, ojediněle až 500mm.
Obr. 23 Sucho 2018. Vývoj srážkového deficitu v ČR od ledna 2011 do konce roku 2018, zdroj: chmi.cz
Mimořádně teplé měsíce a počet tropických dnů
Co se týče teploty, většina měsíců byla nadnormální nebo mimořádně nadnormální s výjimkou listopadu (normální), února a března (podnormální). Velmi teplé byly měsíce duben a květen s odchylkami +4.8°C a +3.2°C), významně teplé byly pak leden, červen a srpen. Léto bylo od roku 1961 společně s létem 2003 nejteplejší (průměrná teplota letního období 19.3°C). V horkých vlnách se vyskytovaly tropické dny, první byl zaznamenán v ČR již 3. května. Nejvyšší roční počet tropických dnů byl zaznamenán na stanici Doksany (51) a Brno-Žabovřesky (45).
Počet tropických dnů v Doksanech je nejvyšší od roku 1961, druhý nejvyšší počet 49 dní byl zaznamenán v roce 2003 v Dobřichovicích. Většina stanic ovšem zaznamenala vyšší počet těchto dnů v roce 2015, některé pak v roce 2003. Nejdelší a intenzivní vlna horka v tomto roce se odehrála od 24. července s malou přestávkou v určité části naší republiky trvala do 9. či 10. srpna. Tropické noci byly zaznamenány v červenci a srpnu v ČR ve více než 20 dnech. Velmi teplá byla noc před koncem zmíněné dlouhé horké epizody, tedy v noci na 10. srpna (ČHMÚ 2019).
Obr. 24 Odchylky průměrné teploty vzduchu od normálu v měsících roku 2018, zdroj: chmi.cz
Obr. 25 Rozložení průměrné teploty roku 2018 v ČR, zdroj: chmi.cz
Vláhové podmínky
Vláhové podmínky byly v ČR nejhorší ve středních, východních a severních či severozápadních Čechách, kde byly podstatně horší než v roce 2015. To ukazuje mapa rozdílu úhrnu srážek a potenciální evapotranspirace travního porostu za období teplé části roku (duben až září) v ČR (obr. 27). Rozdíly pod -400mm či od -300 do -400mm indikují riziko výskytu významného sucha. V červenci bylo na většině míst výjimečné až extrémní sucho.
Obr. 26 Sucho 2018. Rozdíl sumy srážek a potenciální evapotranspirace travního porostu v období duben až září 2018, zdroj: chmi.cz
Dopady sucha na vegetaci – polní rostliny
Co se týče dopadů, tak mělo sucho tohoto roku jako obvykle významné dopady na vegetaci, tedy na zemědělství a lesnictví, dále na vodní zdroje všeho druhu. Především v letním období došlo například u obilovin ke snížení výnosů a kvality, významně byly postiženy brambory, cukrová řepa, kukuřice, pícniny nebo chmel. Ve volné krajině často vznikaly požáry. Proto byl během léta ve značně suchých oblastech zakázán vstup do lesů. Vysoká četnost požárů trvala až do pozdního podzimu, zejména vlivem suchého října a velmi suchého listopadu.
Dopady sucha na vegetaci ve volné přírodě
Co se týče volně rostoucích dřevin, projevil se u nich vliv nedostatku vláhy celkově v období od roku 2014. Velký vliv je patrný u smrku ztepilého a borovice lesní. U modřínu opadavého začalo o měsíc dříve žloutnout jehličí. U listnatých dřevin docházelo k předčasnému žloutnutí listů (o 1-2 měsíce dříve). Šlo například o třešeň ptačí, habr obecný, břízu bělokorou, vrbu jívu, buk lesní a lípu srdčitou. Tato žloutla brzo ve velkém rozsahu (ČHMÚ 2019). U některých dřevin došlo k opadu listí i bez jejich zežloutnutí. U některých dřevin došlo k odumření pletiv listů (například u javoru a dubu).
Brzký výskyt fenofází
Fenofáze žloutnutí 10% nastala o 70 dní dříve u lísky obecné (Běleč nad Orlicí), o 66 dní dříve u buku lesního (Benešov) a o 60 dní u téhož (Běleč nad Orlicí). Dále o 58 dní dříve u lísky obecné (Valašské Meziříčí) a o 55 dní dříve u dubu letního (Brloh).
Fenofáze opad listů 10% nastala o 80 dní dříve (Brloh) a o 73 dní dříve u buku lesního (Benešov), o 69 dní dříve u budu lesního a o 68 dní dříve u lísky obecné (Běleč nad Orlicí).
V případě menší významnosti sucha nebo větší odolnosti dřevin došlo i k opoždění nástupu fenofází, například opad listů 10% u břízy bělokoré o 18 dní později na stanici Brloh či u dubu letního o 8 dní později na stanici Valašské Meziříčí. Vysoká teplota vzduchu v tomto případě působila na prodloužení vegetačního období, nejvíce u břízy bělokoré. Ohledně plodů se sucho negativně projevilo u buku, javorů, jasanu a lísky.
Vlivy sucha na vodní zdroje jsou podrobně popsány v průběhu sucha, tj. hydrologické situace, výše.
Rozsah dopadů sucha
Dopady události sucho 2018 bylo možné pozorovat v srpnu na 92% našeho území, z celkové rozlohy 78 866km2 sucho tehdy postihovalo 72 000km2 území ČR. V půdě chybělo 40 až 80mm vody (Trnka 2018). Podobná situace byla v Belgii, Nizozemsku, Dánsku, v některých částech Polska a Běloruska.
Na podzim zasahovalo sucho 95% našeho území. Nejhorší sucho panovalo na Labi a Lužnici, dále v oblastech jihovýchodní Moravy, Plzeňska a frýdlantského výběžku. Z celkového území zasaženého suchem bylo možno sucho na 35% hodnotit jako extrémní nebo výjimečné. Velmi nízko byla vedle přehrady Pařížov na Doubravě (jihozápadní část východních Čech) hladina vody také ve známé přehradě Hracholusky na Mži (Plzeňsko). Zde byl ke konci listopadu nad hladinou válečný bunkr. Nízký stav vody vykazovaly podobně jako v roce 2015 (viz patřičná stránka) také další přehrady. Velmi nízko klesla hladina vodní nádrže Rozkoš na Náchodsku, známé přehradě sloužící k rybolovu a rekreaci. Tato přehrada má za úkol během suchého období nadlepšovat průtoky v Metuji a dále na Labi od soutoku s Metují (pod Jaroměří). Tento úkol plnila při letošním suchu od jara až do podzimu a na podzim tak byla téměř vypuštěna.
Nedostatek podzemních vod
Mezi velmi četné důsledky sucha patřily vyschlé studně. Tam, kde jsou podzemní vody závislé čistě na srážkách, je to bohužel každoroční letní problém. V extrémně suchých letech se voda ze studní ztratí brzo a do konce roku se v nich nemusí ani objevit. Jedním z takových roků byl právě velmi suchý rok 2018. O zalévání zahrad a polí vodou z vodotečí též nemohla být většinou vůbec řeč. Při takovéto situaci musíme v krajině co nejvíce vody zadržet, byť se nám jí při horkém počasí též hodně odpaří.
Bylo podle záznamů a rekonstrukcí na našem území v minulosti větší sucho? Na to odpovídá detailně stránka Největší sucha v ČR.
Sucho se přeneslo do roku 2019. Z klimatického hlediska bylo v tomto roce mírnější, z hydrologického hlediska v některých oblastech významnější. Sucho bylo v roce 2019 významné hlavně v níže položených oblastech a to z důvodu absence sněhové pokrývky v předcházející zimní sezóně. Další informace budou doplněny nebo prezentovány na samostatné stránce.
Shrnutí sucho 2018
- Vyskytlo se zejména od dubna do listopadu, s vrcholem v srpnu
- Zasáhlo prakticky celé území ČR, nejvíce oblasti středních, severovýchodních a východních Čech (zejména oblast povodí horního a středního Labe)
- Jednalo se o všechny druha sucha
- Příčinnými faktory byly vedle klimatického vývoje na území ČR během roku 2018 spočívajícím v často vysokých teplotách a většinou podnormálních srážkách, také nedostatek vláhy a suché období trvající od roku 2014 s prvním vrcholem v roce 2015 (více o tomto na stránce Sucho 2015)
- Dle více faktorů se jednalo o největší sucho nebo o druhé největší sucho v ČR od roku 1961
- Dle SPEI indexu bylo půdní sucho plošně nejvýznamnější v dubnu a poté v srpnu
- Důsledky spočívaly zejména v četném výskytu požárů vegetace ve volné krajině, poškození dřevin a plodin (zemědělství a lesnictví) s dřívějším nástupem fází žloutnutí a opad listů (uspíšení fází až o 80 dní), nedozrání plodů a dále nedostatek vláhy a vody ve vodotečích, studnách a velmi nízké hladiny podzemních vod, nejnižší na konci roku
Použité zdroje
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ) – kolektiv autorů. Sucho v roce 2018. Předběžné hodnocení. Praha: ČHMÚ, 2019. Online, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2019/Predbezna_zprava_o_suchu_2018.pdf.
TRNKA, M. a kol. Projekt InterSucho. Online, 2018, dostupné na http://www.intersucho.cz.
INDES CZ. Sucho trápí 92 procent území Česka, stav se blíží k novodobému maximu. Zprávy. Domácí. Online, 2018, dostupné na https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pocasi-sucho-maximum-nedostatek-srazek-voda.A180821_092451_domaci_pmk.
IDNES CZ. Podzimní sucho už sužuje téměř celé Česko, na třetině území je to extrém. Zprávy. Domácí. Online, 2018, dostupné na https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/extremni-sucho-ceska-republika-pocasi-zadne-srazky-zemedelci-podzim.A181127_134637_domaci_lre.