Sucho 1947
Informace o významně suché epizodě sucho 1947 dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990.
Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití). Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.
Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, sucho 1947, datace, trvání a rozsah sucha, velikost a průběh sucha, příčiny a důsledky sucha.
INFORMACE O SUCHU 1947
Pokud hovoříme o nejextrémnějších suchých epizodách u nás v období po roce 1800, tak právě sucho tohoto roku k nim patří. Bylo extrémnější než suché epizody například v letech 1904, 1868, 1842 či 1834. Sucho tohoto roku bylo výjimečné a zaslouží si podrobnější rozbor příčin, průběhu a velikosti i důsledků, o kterých existuje mnoho záznamů z celého území ČR. Průběh teplot a srážek v tomto roce byl zajímavý, viz dále. Významným suchem roku 1947 navíc započala řada velmi suchých let, která vrcholila mezi lety 1953-1954 další významnou epizodou sucha, která měla velký rozměr i vlivem výskytu extrémní situace sucho 1947 a dalších suchých let (viz patřičná stránka). Lze ho dle velikosti a trvání označit za katastrofální, podobně jako tomu je u povodní 1118, 1432 či 2002.
Datace, trvání a rozsah sucha
Sucho trvalo od jara do podzimu, přesněji od dubna do října. Významně suché bylo zejména podzimní období, hned vedle období měsíce května. Týkala se celého území ČR, značně například Znojma, Jasenic, Hradčovic, Polničky a nespočtu dalších oblastí území dnešní ČR i území Slovenska.
Velikost a průběh sucha
První srážkově podprůměrný měsíc byl duben, kdy sucho rozběhlo. Měsíc následoval po průměrném březnu, ale silně na srážky bohatém únoru. V květnu se naopak vyskytlo období na srážky značně chudé. Sucho bylo zmírněno v červenci, kdy se srážky vrátily k normálu. Značně bylo ovšem umocněno v září a v říjnu. Kromě října byly v doprovodu s podprůměrnými srážkami nadprůměrné teploty, zejména v září. Indexy se shodují na maximu sucha v září s hodnotami -2 až -3.5.
Index SPI-1: 2. místo
Index SPEI-1 a Z-index: 1. místo
Z hydrologického hlediska bylo toto sucho podle velikosti chybějící vody na většině toků nejextrémnější (Brázdil, Trnka a kol. 2015). Z hlediska trvání jde v některých případech až o 3. místo. Hlavní období sucha trvalo od druhé poloviny července až do 11. listopadu. Nízké průtoky byly ale zaznamenávány již od května. Na Labi v Děčíně chyběla téměř polovina objemu vody. Hlavní období sucha zde trvalo 117 dnů (18.7. – 11.11.).
Průtok poklesl i pod hodnotu Q 360 a to v srpnu a září. Na stanici v Brandýse nad Labem bylo suché období od 16. července do 10. listopadu (117 dnů) vyjma jednoho dne. Souvislé období trvalo 105 dnů s chybějícím objemem vody 112 mil. m3 a jde o druhou nejvyšší hodnotu. Dosud nejnižší průtok od roku 1904 byl na této stanici naměřen 23.9.1947 a činil 11.4m3/s. Na Moravě v Olomouci trvalo souvislé období sucha 111 dnů (24.7. – 11.11.). O něco méně významné hydrologické sucho bylo ve Slezsku, dále na jihu Čech, kde hrálo roli vypouštění rybníků, čímž byly zlepšeny průtoky vodních toků.
Příčiny a důsledky události sucho 1947
Počátek období znamenal pro naše území vliv vysokého tlaku vzduchu v pásu severozápad až jihovýchod. V červnu, srpnu a září ovlivňoval naše území hřeben tlakové výše nad Azorami, jehož osa byla během období mírně proměnlivá. Jak bylo již uvedeno, v červenci bylo sucho mírnější a srážky odpovídaly normálu.
Dopady této významné suché epizody byly značné a rozsáhlé. Existuje mnoho záznamů v dokumentárních zdrojích. Například v Dolních Kounicích bylo možno vložit ruku do rozpraskané země, uvádí jeden ze zdrojů. Vyschly rybníky a některé studny. Nebylo krmivo, neboť uschly lesní traviny, dále uschlo mnoho ovocných stromů. Chvaletice hlásily období bez deště od konce března do října a úroda dosahovala 30-50% sklizně. Velké sucho, špatná úroda a nedostatek vody je zmiňován z mnohých jiných obcí. Například Hradčovice, Chlumek, Jasenice, Polnička a další (Brázdil, Trnka a kol. 2015).
Shrnutí sucho 1947
- Vyskytlo se po většinu roku, zejména v dubnu až červnu a v srpnu a říjnu, kdy dosáhlo vrcholu
- Příčinou byl vliv oblasti vysokého tlaku vzduchu či značný hřeben azorské tlakové výše
- Dle indexů šlo o zařazení such na 1. a 2. místo
- Hlavní období hydrologického sucha trvalo v Děčíně na Labi 117 dnů
- Dopady sucha byly značné, zmiňována je zejména neúroda, rozpraskaná zem, vyschlé studny a rybníky
Použité zdroje
BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol. Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015.