Informace o významně suché epizodě sucho 2015 dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990.
Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití). Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.
Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, sucho 2015, datace, trvání a rozsah sucha, velikost a průběh sucha, příčiny a důsledky sucha.
INFORMACE O SUCHU 2015
Významnější suchá epizoda se na našem území odehrála v roce 2015, tedy 12 let od minulé epizody sucha známé i z jiných států Evropy, tedy sucha 2003. Poslední vyhodnocené sucho v tomto roce bylo značné a plošně rozsáhlé. O suchých epizodách zejména po roce 2000 (tedy skutečně o těch posledních) máme podrobné informace. Významně přesnější a rozsáhlejší než o historických suchých periodách. Oficiálně významná sucha, podobně jako povodně, vyhodnocuje ČHMÚ ve spolupráci dle pověření zřizovatele MŽP. Dále jsou prezentovány informace pocházející z tohoto vyhodnocení týkající se sucha 2015 a toto je srovnáno s významnými suchými roky v historii (viz patřičné stránky tohoto menu).
Datace, trvání a rozsah sucha
Deficit srážek v tomto roce započal v únoru, ale projevoval se zde již deficit z roku minulého. Sucho postihlo z hydrologického hlediska celé území ČR, neboť na většině toků poklesla hladina významně pod úroveň sucha a setrvala na těchto hodnotách několik týdnů. Sucho pokračovalo během jara a významně bylo prohloubeno v létě. V srpnu bylo krátce zmírněno vydatnými srážkami, ale i v září a na počátku října opět pokračovalo. Zažehnáno bylo až během října.
Velikost a průběh sucha
Sucho roku 2015 lze přirovnat k významným případům sucha v historii. O tom bude blíže pojednáno dále. Během června, července a srpna byly na některých tocích v ČR změřeny vůbec nejnižší průtoky od počátku měření, například Cidlina v Novém Bydžově 0.007m3/s-1, Brzina v Hrachově 0.001m3/s-1, Úterský potok v Trpístech 0.001m3/s-1, Sázava ve Zruči nad Sázavou 0.40m3/s-1, Lužnice v Pilaři 0.06m3/s-1, Doubrava v Pařížově 0.03m3/s-1 či Smědá ve Frýdlantu v Čechách 0.19m3/s-1 (ČHMÚ 2015).
Některé vodní toky při této epizodě vyschly zcela, jednalo se o Rokytenku v profilu Žamberk, Žejbro ve Vrbatově Kostelci, Klejnárku v Chedrbí, Brzinu v Hrachově, Úterský potok v Trpístech, Sloupský potok ve Sloupu*, Bílou vodu v Holštejně*, Lomnický potok v Pile a Vrbovec v Bystrci. Průtok zde byl nulový nebo téměř nulový (ČHMÚ 2015). Pozn.: * Toky v Moravském krasu, které vysychají častěji, avšak zpravidla později.
Sucho a prahové průtoky
Průtoky Q355 a Q364d byly podkročeny například na těchto větších řekách: Orlice v Týništi nad Orlicí, Morava ve Strážnici, Odra ve Svinově, Jizera v Železném Brodu či Lužnice v Bechyni (ČHMÚ 2015).
Sucho hodnocené v profilu Děčín na Labi, kde je k dispozici měření nejdéle a to od roku 1888, bylo nejvýznamnější za celé období s vlivem vodních nádrží (Vltavská kaskáda a částečný vliv nádrží na Ohři). V některých profilech (např. na Moravě ve Strážnici) nebylo toto sucho zdaleka nejvýznamnější.
Z hlediska dob opakování ročních minim průtoků se jednalo o nejdelší doby například na Lužnici v Bechyni (N 100 let), Otavě v Písku (N 50 let), Orlici v Týništi nad Orlicí, Sázava ve Zruči nad Sázavou (N 20-50 let). Uvedeny byly 30 denní roční minima (ČHMÚ 2015).
Příčiny a důsledky sucha
Během zimního období se sucho 2015 prohlubovalo s výjimkou období s významnějšími srážkami. Únor byl významně srážkově podnormálním měsícem. V březnu byly srážky na území ČR z hlediska časového nerovnoměrně rozloženy. Na přelomu března a dubna se vyskytla srážkově významnější epizoda, která měla za následek přechodné zmírnění sucha. Vliv na sucho 2015 měla i zimní sezóna 2014/2015 jako celek, kdy zejména v nižších polohách nenapadlo příliš sněhu a srážky byly převážně dešťové. Hlavní příčinou srážkově chudého počasí v zimě a na počátku jara 2015 byl významný vliv Azorské a Sibiřské tlakové výše.
Synoptický vývoj a průběh počasí na jaře
Frontální systémy tak postupovaly severní nebo jižní drahou s tím, že systémy postupující severní drahou přes Skandinávii někdy částečně ovlivnily i počasí u nás. Jarní měsíce duben a květen přinesly častější srážkovou činnost, avšak ne příliš významnou. Srážkové úhrny byly většinou nízké a sucho se mírně rozvíjelo dále. Srážky byly také lokální. Stále se střední Evropa nacházela v okrajové části výběžku azorské anticyklony. Během května postupovaly systémy front přímo přes střední Evropu, ale z důvodu čerstvého proudění rychle a nestačily přinést déletrvající srážky s významnějšími úhrny. Celkově byly srážky podnormální a regionálně rozdílné.
Synoptický vývoj a průběh sucha v létě
Letní období přispělo významně k prohloubení sucha vlivem několika horských epizod s teplotami i nad 35°C v denních maximech. Červnové srážky byly lokální, méně časté a významné na Moravě, kde spadlo jen 43% normálu. Významně srážkově chudé období za spolupůsobení vysokých teplot vzduchu započalo na konci června a trvalo do poloviny srpna. V tomto období nabralo sucho velkých rozměrů. Srážky, které se vyskytly na frontálních vlnách byly značně lokální a byť přinesly i významnější úhrny, tak neměly na sucho žádný větší vliv.
Vysoké úhrny srážek přišly po polovině srpna, po několikadenním suchém a horkém počasí. V ČR spadlo za dva dny téměř 40mm srážek. Tyto srážky ve vztahu k velikosti sucha dle průběhu meteorologické situace v minulých dnech a týdnech neměl téměř žádný vliv na hydrologickou odezvu. Jen krátce zastavily rozvoj sucha. Sucho se opět vrátilo ke konci srpna a deficit srážek činil shodně jako na konci července, cca 150mm (ČHMÚ 2016). Příčinou tohoto suchého léta byl častý vliv oblastí vysokého tlaku vzduchu a z hlediska ČR a střední Evropy jen částečný vliv přecházejících frontálních vln přes Skandinávii.
Příčiny sucha a příčiny absence srážkové činnosti
Vlhkost přenášená z Atlantiku byla při tomto druhu proudění zachycena svahy Alp (fénový efekt) a do centrální Evropy se dostával podstatně sušší a teplý vzduch. Ve vysokém tlaku vzduchu nad námi frontální vlny slábly a přinášely jen lokální přeháňkovou či též často bouřkovou činnost. Oblast vysokého tlaku vzduchu během léta setrvávala nad Británií se zásahem až k Islandu (obr. 5). Docházelo k jejímu neustálému obnovování. Na severu a severovýchodě od centra Evropy ležel hřeben tlakové výše zasahující nad Polsko, Pobaltí a sever Švédska. Docházelo ke značné blokaci či zpomalení postupu frontálních systémů z Atlantiku.
Na obrázku 5 je vidět průměrná geopotenciální výška pro hladinu 500hPa (cca 5 500m n.m.) v srpnu tohoto roku, podle které vidíme převahu polohy tlakových útvarů – záporné hodnoty převaha nízkého tlaku vzduchu, kladní hodnoty převaha naopak tlakových výší). Krátké přerušení této cirkulace se odehrálo v polovině srpna, kdy přes střední Evropou přecházelo frontální rozhraní, které se nad tímto územím vlnilo a zpomalilo tak svůj postup. Bylo příčinou zmíněných významných srážek (obr. 10).
