Meteo Aktuality

Sucho 1911

Informace o významně suché epizodě v tomto roce dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990. Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití). Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.

Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, datace, trvání a rozsah sucha, velikost a průběh sucha, příčiny a důsledky sucha.


INFORMACE O SUCHU 1911

Významnější suché období se vyskytlo za sedm let od posledního (v roce 1904). Nebylo tak extrémní jako v letech 1904 a 1868 či některých předchozích (např. 1834), ale šlo o významnější suché období, které si zaslouží připomenout a zhodnotit dle dostupných záznamů, kterých několik málo k této situaci existuje.

Datace, trvání a rozsah sucha

Jednalo se podobně jako v předchozím případě (1904) o sucho letní, které se vyskytlo zejména v červnu a červenci, ale trvalo ještě v srpnu a hydrologicky pak i na začátku září. Trvání i rozsah a také další okolnosti sucha byly dosti podobné jako v předchozím uvedeném případě. Záznamy o suchu máme k dispozici opět z východu Čech (HK), Vsetínska, ale i z jiných oblastí Moravy.

Velikost a průběh sucha

Podprůměrné srážky byly hlavně v červenci a červnu po mírně nadprůměrném květnu. O něco menší záporné odchylky srážek byly zaznamenány v srpnu. Významněji přibylo srážek až v prosinci. Teploty byly mírně nadnormální hlavně v červenci a srpnu, což rozběhlé sucho na konci této epizody podpořilo. Dle indexů se tyto shodují na nejnižších hodnotách -1.5 až -3 právě v červnu a červenci.

Index SPI-1: 3. místo

SPEI-1: 5. místo

Z-index: 7. místo

Hydrologické zhodnocení sucha dle stavu Labe v Děčíně hovoří o významném suchu v období přelomu června a července až vánočního období. Hladina Labe v Děčíně byla pod hodnotou stavu sucha vyjma pěti dnů od 26. června do 25. prosince s přechodnými mírnými zlepšeními průtoky (176 dnů) a to bylo nejdelší období od roku 1888 (Brázdil, Trnka a kol. 2015). Chybělo více než 628 mil. m3 vody. Nejdelší souvislé období sucha trvalo od 28. června do 6. října a jde o třetí nejvýznamnější sucho. Minimální průtok kolem 35m3/s-1 dne 22. srpna byl druhým nejnižším průtokem od roku 1885. Někteří autoři opět uvádějí mírně odlišné hodnoty. Minimální průtok Vltavy v Praze 13m3/s-1 byl druhým nejnižším po roce 1904. Podobně významné sucho bylo na středním Labi (Brandýs nad Labem) a průtok zde klesl po hodnotu sucha od 8. července do 23. prosince. Podobná situace byla na Lužnici v závěrovém profilu Bechyně.

Příčiny a důsledky sucha

Obdobné synoptické příčiny byly shledány i v případě této suché epizody, podobně jako u uplynulých dvou významných epizod sucha. Šlo o výběžek tlakové výše od západu či během období z oblasti Azor směrem do centrální Evropy. Tento způsobil značně podprůměrné srážky v období s nejvyššími teplotami vzduchu, které byly ke konci léta navíc nadprůměrné.

Z východní části Čech (HK) bylo hlášeno sucho, kdy nepršelo od jara do 15. září, kdy zapršelo poprvé. Hlášena je vyprahlá zem, suché prameny a studny či špatná úroda. Dále je uváděn nedostatek trávy pro kosení, listí na stromech žloutlo a opadávalo. Někde byla i při suchu dobrá úroda obilnin, špatné to bylo ale s okopaninami.

Shrnutí sucha 1911

  • Vyskytlo se v létě, od června do srpna a to hlavně v červnu a červenci
  • Příčinou byl hřeben tlakové výše od západu či z oblasti Azor
  • Nadprůměrné teploty byly hlavně v červenci a srpnu, kdy v červenci při extrémním nedostatku srážek se sucho prohloubilo velmi značně
  • Dle indexů šlo o 3., 5. a 7. místo
  • Hydrologicky trvalo sucho na dolním Labi 176 dnů a šlo o nejdelší období od roku 1888, minimální průtok se 22. srpna pohyboval kolem 35m3/s-1
  • Důsledky byly zejména vyschlé toky a studny či prameny, v některých oblastech špatná úroda některých plodin či žloutnutí a opad listů ze stromů

Použité zdroje

BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol. Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015.

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště