Počasí na studené a okluzní frontě

Počasí studené fronty

Obr. 1 Zjednodušené schéma přechodu studené fronty přes místo pozorování a typické projevy, chod meteorologických prvků

Počasí na studené frontě u nás má určité charakteristiky, avšak každý přechod studené fronty může přinést o něco odlišné projevy počasí. Studená fronta přináší významnější projevy počasí a to zejména v letním období. Příklad postupu studené fronty přes dané území znázorňuje zjednodušený náčrt na obrázku 1.

Studená fronta prvního a druhého druhu

Na čele studené fronty prvního druhu se tvoří kupovitá oblačnost, ale nemusí jít vždy o bouřky. Někdy jde pouze o oblačnost vrstevnatou s trvalým deštěm podobně jako na teplé frontě a to především v chladné části roku (avšak za určitých podmínek nejen v této části roku). Poté následuje kombinace oblačnosti vrstevnaté a kupovité, srážky jsou občasné a následně přecházejí v přeháňky. Tyto fronty přecházejí hlavně ve studené části roku, kdy nejsou tak vhodné podmínky pro tvorbu bouřkové oblačnosti.

Studené fronty druhého druhu provází na čele bohatá bouřková oblačnost, projevy a postup fronty jsou výraznější. Vlivem výstupu teplého vzduchu do výšky se tvoří bouřky, často silné. V případě horkého počasí se ještě před frontou tvoří linie bouřek (squall line). Zpočátku vane jižní až jihovýchodní vítr, postupně zesiluje. Na naše území vrcholí příliv teplého či velmi teplého vzduchu, teploty dosahují těsně před přechodem fronty svých maxim za dané období od přechodu poslední studené fronty. Přechodem čáry fronty se prudce ochlazuje, což je provázeno i bouřkovou činností a vlivem ní je ochlazení i razantnější. Konkrétní projevy počasí závisí na teplotních poměrech a také na denní době, kdy fronta přes dané území přechází.

Projevy počasí

Jinými slovy na studené frontě přecházející přes západní a jihozápadní Čechy během odpoledne mezi 14. až 17. hodinou budou zcela jistě významnější projevy počasí než při přechodu té samé fronty přes Moravu během noci. Například mezi 23. až 2. hodinou ranní následujícího dne. V případě mimořádně vhodných podmínek mohou být projevy počasí studené fronty v létě význačné i uprostřed noci nebo nad ránem, ale zpravidla tomu tak nebývá. Na čele fronty se vyskytuje někdy také húlava, což jsou silné nárazy větru v bouřkách. Za bouřkovou oblačností většinou následuje oblačnost vrstevnatá s trvalým deštěm (ale nemusí). U těchto front nemá vrstevnatá oblačnost tak velký horizontální rozsah než u teplých front.

Tlak vzduchu začíná za frontou prudce a poté mírně stoupat, oblačnost se poměrně rychle protrhává, opět se vyskytuje kupovitá oblačnost a místy se objevují přeháňky. Čerstvý vítr postupně slábne, srážek i oblačnosti následně ubývá. Dohlednost a rozptylové podmínky jsou výborné. Zejména s večerem a v nocí dojde k vyjasnění a utišení větru. Další den se bude ještě tvořit kupovitá oblačnost, vítr přes den mírně zesílí, ale tato oblačnost bude spíše plochá bez výskytu srážek. Tlak vzduchu ale stoupá dále, vzduch je studený a to zejména v nočních hodinách. Další den už bude patrně slunečno, pokud nastupuje nad naše území další tlaková výše, lépe řečeno její přední strana.

Podružná studená fronta

Při některých situacích postupuje za studenou frontou podružná studená fronta. Tato již od sebe ale neodděluje dvě vzduchové hmoty a nejde tedy o atmosférickou frontu jako takovou. Tato odděluje dvě dávky studeného vzduchu té samé vzduchové hmoty. Jde o projevy počasí shodného druhu jako v případě studené fronty, jen v menším rozsahu a méně výrazné. Pás oblačnosti je ale podstatně užší.

Oblačnost studené fronty

S přechodem studené fronty je spojena typická oblačnost, některá může v určitém ročním období dle podmínek v atmosféře chybět (zejména oblačnost bouřková v zimním období). Tučně vyznačujeme hlavní oblačnost v létě, kurzívou a tučně hlavní oblačnost v zimě.

Oblačnost od počátku do konce přechodu studené fronty: Ci, Cs, Cc, As, Ac, Cb (Ns) (prorůstající střední vrstvou do vyšší vrstvy), Cu, Sc.

Oblačnost dle důležitosti a významnosti na studené fronty: Cb, Cu, Ns, Sc, As, Ac, Ci, Cs, Cc.

Průběh oblačnosti

Zde závisí vývoj na druhu fronty. Studenou frontu prvního druhu si představme jako obrácený model teplé fronty. Přesněji zrcadlově obrácený řez touto plochou. Na čele fronty se tvoří vertikální oblačnost, nemusí jít ale o bouřkové oblaky Cb. Podle ostatních meteorologických podmínek vzniká i vrstevnatá oblačnost Ns s trvalými srážkami různého druhu, podobně jako v případě fronty teplé. Následně se vyskytuje vrstevnatá oblačnost v kombinaci s kupovitou. Tyto fronty jsou u nás typické pro chladnou část roku stejně jako fronty teplé. Oblačnost může být rozsáhlá též podobně jako v případě teplých front a to i přes 1000km.

Studená fronta druhého druhu je typická pro teplý půlrok a přechází u nás častěji. Postup má rychlejší a i projevy počasí jiné. Zaměříme se zde nejprve na oblačnost, až níže na průběh srážek. Intenzivní vytlačování teplého vzduchu do výšky vede ke vzniku mohutné bouřkové oblačnosti. Vrcholky bouřkových oblaků v letním období přesahují výšku 10km. Šířka oblačného systému front bývá v řádu desítek kilometrů, podstatně menší než u fronty prvního druhu a u teplé fronty. Nejužší je u rychle se pohybujících front. Další odlišností od teplých front je, že oblačnost se po přechodu čáry fronty rychle protrhává, velmi rychle u svižně postupujících front s úzkým oblačným pásem.

Oblaky za frontou a dále za frontou

Po přechod fronty panuje na obloze kupovitá oblačnost, která vzniká vlivem dostatečně silného slunečního svitu a vysoké vlhkosti po srážkách fronty. Takže oblaky Cu či podobné (hl. Sc) během dne mohou oblohu často i zcela zatáhnout. Velmi často se právě transformuje kupovitá oblačnost Cu na Sc. Při zastínění slunečního svitu slábne až ustává konvekční činnost, proto nové oblaky cu nevznikají. Dále za frontou oblaků ubývá významněji a v sušším vzduchu již oblaky téměř nevznikají. Kupovité oblaky se vyskytují na obloze více osamoceně a sluneční svit nemusí být přes den tolikrát zastíněn a když, tak jen krátce. Dále chod oblaků závisí na vývoji synoptické situace, viz též dále.

Přehled srážek studené fronty a průběhu počasí

Srážková činnost:

Slabý déšť může přinést oblak Sc. Déšť má zpravidla kratší trvání. Za některých situací (zimní období) je déšť spojen s oblačností Ns a ojediněle As, v případě oblaků Ns po přechodu případné bouřkové činnosti jde o trvalejší a intenzivnější déšť.

Sněžení přináší v zimním období často oblak Ns, výjimečně pak As. Objevují se také při nedostatečně nízké teplotě kombinace srážek, přesněji smíšené srážky.

Sněhové krupky přináší v prostoru za frontou výhradně oblak Cu.

Námrazové krupky přináší pouze oblak Cb při bouřce.

Přeháňky přináší oblak Cu vyvinutý do stádia mediocris.

Bouřky přináší oblak Cb.

Intenzita, rozsah a příchod srážek

U fronty prvního druhu nemusí být bouřková činnost, objevují se například jen přeháňky. O to více, když se většinou setkáme s tímto druhem fronty v zimě a spíše méně často. Většinou u tohoto druhu převládají déšť či sněžení v závislosti na období a teplotě vzduchu. V případě fronty druhého druhu je i průběh srážek podstatně zajímavější a mnohdy extrémní. Bouřková činnost přináší různé srážky, nejčastěji prudký déšť. V silných bouřkách jde vedle dalších nebezpečných projevů o déšť přívalový. V zimním období se mohou za určitých podmínek v silném proudění objevit tzv. zimní bouřky. A v nich se může vedle dalších extrémních projevů počasí velmi hustě sněžit a objevit se nulová dohlednost a tzv. bílá tma. Za předpokladu výskytu za špatné viditelnosti (za tmy), pak není možný pohyb. V létě se při horkém počasí tvoří někdy i linie bouřkové činnosti před samotnou frontou, tzv. squall line.

Za frontou

Po přechodu bouřkové činnosti dochází k transformaci oblaků a následuje souvislá vrstevnatá oblačnost. Objevují se trvalé srážky, které mohou být i vydatné. Po přívalových lijácích na čele fronty při silných bouřkách může dojít k rozvodnění zejména menších toků. Následující trvalé srážky mohou povodňovou situaci ještě zvýraznit. V letním období jste tento vývoj určitě zaznamenali. Šlo právě o studenou frontu, kdy se v pásu na většině území objevila například v podvečer bouřková činnost. Později večer pokračoval až do noci vytrvalý déšť.

Po ustání srážek následuje přeháňková činnost. I když ráno bývá malá oblačnost, se vznikem oblaků během dne za podmínek popsaných v kapitole výše (na předchozí kartě) se objeví i četné přeháňky. Mohou být významné co do intenzity, tedy se silným deštěm. Ale lokální a krátkodobé. Dále za frontou se objevují přeháňky méně četně, následně ustávají.

Příklad průběhu počasí studené fronty

Tab. 1 Průběh počasí při přechodu studené fronty během 19. a 20. prosince 2014 v místě pozorování Praha

Tabulka 1 ukazuje průběh základních prvků při přechodu studené fronty přes uvedené místo pozorování v uvedeném termínu. Přechod fronty je vyznačen modrým podbarvením v tabulce. Přes naše území přešly dvě studené fronty.

Obr. 2 Příklad průběhu teploty vzduchu se znázorněním srážkové činnosti během přechodu teplé a studené fronty přes Prahu v období 17. až 20.12.2014

Souhrn znaků

Shrnutí znaků počasí na studené frontě u nás:

• Přechod během celého roku, výraznější projevy v létě
• V teplé části roku výskytu kupovité a bouřkové oblačnosti s produkcí přeháněk a bouřek
• V chladné části roku zpravidla bouřky chybí, objevuje se déšť, avšak většinou krátkodobý a následují přeháňky
• Pokles tlaku před frontou
• Před bouřkovou oblačností výskyt oblaků Ci a Ac
• Změna směru větru a pokles teploty po přechodu čáry fronty
• Za bouřkovou oblačností výskyt oblaků Ns a As s produkcí deště/sněžení
• Za frontou pak výskyt oblaků Ci, pokračující ochlazování
• Vzestup tlaku vzduchu, někdy i prudký (v závislosti na dalším vývoji situace)
• Oblačnost se protrhává zpravidla brzo po přechodu fronty
• Následuje mírný až výrazný vzestup tlaku (záleží na dalším vývoji situace)
• V zimním období bouřková oblačnost většinou chybí, vyskytuje je jen oblačnosti As a Ns

Počasí okluzní fronty

Počasí závisí na typu okluzní fronty, vždy se ovšem jedná o smíšené projevy počasí teplé a studené fronty popsaných na předchozích kartách. Okluzní fronta vznikla spojením těchto základních atmosférických front, proto na ní ani nějak jiné počasí čekat nelze. A to z důvodu, že studená fronta postupuje zhruba jednou tak rychle než fronta teplá. Okluzní fronta přináší často poměrně vydatné a vytrvalé srážky a změní ráz počasí nad naším územím na delší dobu než studená fronta a někdy i na delší dobu než samotná teplá fronta. Níže uvádíme specifické znaky počasí a jednotlivých prvků při vlivu okluzní fronty charakteru teplé fronty a okluzní fronty charakteru studené fronty. Jaké znaky ponese dané okluzní fronta tedy závisí na způsobu transformace vzduchové hmoty při vývoji cyklony.

Fakta – základní souhrnné znaky:

• Počasí na teplé okluzní frontě ponese většinou znaky teplé fronty
• Počasí na studené okluzní frontě ponese většinou znaky studené fronty
• Projevy srážek závisejí hlavně na vlhkosti vzduchu daných hmot, dále rozvoj vzestupných pohybů vzduchu v oblasti fronty
• U studené okluzní fronty má velký význam termika, kdy projevy budou významnější přes den oproti noci
• V noci může být tato fronta prakticky neviditelná pokud není výrazná, přes den její přechod vlivem bouřek nepřehlédneme
• Též závisí na míře frontogeneze a odlišnosti teploty vzduchů po obou stranách fronty, pokud jde o významné odlišnosti a intenzivní frontogenezi, pak má fronta veškeré vlastnosti konkrétního základního typu atmosférických front

Počasí na teplé okluzní frontě

Obr. 3a Zjednodušené schéma přechodu teplé okluzní fronty přes dané místo pozorování a projevy, chod meteorologických prvků

Tento druh okluzní fronty se bude přirozeně podobat ohledně svých projevů počasí frontě teplé, ale zahrnovat v sobě musí i znaky studené fronty. Především bude tato fronta přinášet vrstevnatou oblačnost s výskytem trvalejších srážek, které mohou být ale i docela vytrvalé a průběh počasí tak bude velmi podobný přechodu teplé fronty. Chod ostatních prvků je shodný, před frontou klesá tlak, přibývá vysoké oblačnosti jako když se blíží teplá fronta. Následně dochází k houstnutí oblačnosti a příchodu srážek v podobě deště, v zimním období často sněžení. Před frontou též zesiluje vítr a mění svůj směr v závislosti na postupu fronty a předcházejícím proudění na daném území. Ustupuje studenější studený vzduch a na jeho místo se dostává teplejší studený vzduch. Teplota vzduchu nijak výrazně nestoupá jako v případě přechodu teplé fronty, ale vzestup zaznamenává a podle toho poznáme, že jde o teplou okluzi.

Nejprve tedy přibývá oblačnosti vysokého patra, druhu Ci a Cs, následuje přibývání oblaků středního patra As, nad nimiž se stále objevuje oblak Cs. V přízemní vrstvě se tvoří oblaky St. Hlavní srážkovou oblačností jsou oblaky Ns. Za čárou fronty dochází k vzestupu teploty vzduchu. Mění se zajisté také vítr, který pokud vane před frontou od severovýchodu, změní se například na jižní až jihozápadní (více zjednodušené schéma přechodu teplé okluzní fronty v zimním období).

Oblačnost teplé okluzní fronty

Rozdělit ovšem můžeme průběh oblačnosti i srážek (viz patřičná karta) podle dvou hledisek. Prvním je případ styku dvou vzduchových hmot s určitým teplotním rozdílem = výšková fronta (a). Druhým pak kontakt prvního studeného vzduchu s teplým vzduchem, kdy dochází k jeho postupnému vytlačování do výšky = přízemní fronta (b). V prvním případě se na okluzní frontě vytvoří spíše nevýznamná oblačnost. Téměř chybí přibývání vysoké oblačnosti, proto přibližování se fronty ani nemusíme poznat. Vyskytnou se oblaky As nebo Ac a v nižších výškách nízké roztrhané oblaky St fractus. U povrchu dojde ke tvorbě mlh.

Ve druhém případě půjde o podstatně markantnější přibývání oblaků Ci až postupně přecházejících do oblaku Cs, jako u teplé fronty. Následuje oblak As, který nemusí být již beze srážkový. A hlavní oblačnost Ns, doplněná ve spodní vrstvě též oblaky St fractus a za frontou pak vzniká oblak St. Oblačný systém fronty je v tomto případě podstatně rozsáhlejší. Často se uplatňuje podle praktických zkušeností spíše první případ. Tedy ten s méně významnou stavbou oblačnosti, oproti typické teplé frontě. V tomto případě dochází ke snižování a ubývání oblaků brzy po přechodu fronty, tvoří se mlhy.

Shrnutí průběhu oblačnosti na TOF podle času postupu: (a) As/Ac, St fra. (b) Ci, Cs/As, Ns, St (St fra)

Prakticky kopíruje průběh oblačnosti teplé fronty, tedy základní fronty. Samozřejmě záleží na mnohých faktorech, které intenzitu a přesnost kopírování projevů počasí ovlivňují.

Srážky teplé okluzní fronty

Stejně jako oblačnost popsaná výše, i srážky okluzní fronty souvisejí s procesem transformace vzduchových hmot. Tedy to, které z hlavních front odpovídá, závisí na vývoj cyklony a uzavírání teplého sektoru cyklony. Též zde lze výskyt srážek rozdělit podle dvou základních situací, jako v případě oblačnosti. Tedy na situaci se stykem dvou vzduchových hmot o určitém rozdílu teploty (a) a na kontakt prvního studeného vzduchu s teplým postupně vytlačovaným do výšky (b).

V prvním případě se srážky ani nevyskytují nebo nejsou zdaleka tak spojité jako na teplé frontě. A jako ve druhém případě, kdy znaky kopírují důsledně ty při přechodu typické teplé fronty. Dojde ke tvorbě již zmíněných mlh, v případě výskytu alespoň slabých srážek se za záporných hodnot teploty může tvořit nebezpečná ledovka. Ve druhém případě jde o srážky druhu mrholení, deště s delším trváním, včetně mrznoucích srážek, dále o sněžení nebo smíšené srážky a to hlavně přechodně při výměně vzduchových hmot. Právě okluzní fronty charakteru teplých front ukončující mrazivá období přinášejí namrzající srážky s tvorbou ledovky. Podobně jako samostatné teplé fronty.

Shrnutí průběhu srážek na TOF podle času postupu:

Déšť/mrholení – na slabých frontách a v případě situace (a) spíše mrholení.

Sněžení – v zimním období zpočátku přechodu fronty a to před její čárou.

Smíšené srážky – přechodové srážky během výměny vzduchových hmot, kdy se začíná oteplovat v určitých vrstvách atmosféry.

Mrznoucí srážky – v závěru přechodu fronty, kdy teplý vzduch ještě neproniká do nižších výšek.

Ostatní prvky

Vykazují velké podobnosti jako běžné teplé fronty. Jen například můžeme uvést, že vzestup tlaku vzduchu za teplou okluzní frontou bývá významnější než za běžnou. Jinak změny směru větru a dalších prvků jako zejména vlhkost vzduchu a dohlednost lze připodobnit k průběhu přechodu běžných teplých front.

Počasí na studené okluzní frontě

Obr. 3b Zjednodušené schéma přechodu studené okluzní fronty přes dané místo pozorování a projevy, chod meteorologických prvků

Tento druh fronty vykazuje také smíšené znaky přechodu teplé a studené fronty, avšak přirozeně převládají znaky studené fronty. Dochází k přibývání vysoké oblačnosti, dále středních oblaků stejně jako u předchozího typu okluzní fronty. Teploty jsou vysoké. Kolem čáry fronty se tvoří zejména v letním období kupovitá až bouřková oblačnost a nastupují hlavní srážky fronty. Za frontou se tvoří vlivem vysoké vlhkosti vzduchu oblaky St a mlhy. Teplota po přechodu čáry fronty mírně klesá, vítr se změní.

Pokud fouká před frontou jižní, mění se například na západní až severozápadní s přílivem studenějšího vzduchu. Současně se také na frontě objevují vrstevnaté srážkové oblaky Ns, přinášející trvalejší srážky. Bouřková činnost, podobně jako na studené frontě, její přechod uvádí a následuje poté transformace srážek na trvalejší déšť. Za nevhodných teplotních a dalších podmínek v troposféře může bouřková činnost chybět a přecházející fronta se podobně jako studená fronta projeví pouze deštěm či následně přeháňkami.

Oblačnost studené okluzní fronty

Studená okluzní fronta připomíná studenou frontou jako takovou. S rozdílem, že oblačnost se nachází po obou stranách fronty rovnoměrně. Přes den se oblačnost vyvíjí významněji a srážky se vyskytují intenzivnější než v noci. V noci bývá přechod studené okluzní fronty dosti poklidný bez větších projevů počasí. Oblačný systém může mít užší i širší, podobně jako běžná studená fronta. Stejně jako v případě teplé okluzní fronty (předchozí karta) si rozdělíme i zde průběh oblačnosti a dále pak i srážek (níže) na dva typy. První ve styku dvou vzduchových hmot o teplotním rozdílu (a). Druhý v podobě kontaktu prvního studeného vzduchu s teplým postupně vytlačovaným do výšky (b).

Dva druhy systémů oblačnosti

V první případě přibývá zřetelně vysokých oblaků Ci a Cs. Pod touto oblačností se vyskytují dále při přibližování se fronty méně významné oblaky As. Poté následuje úzký pás bouřkové oblačnosti Cb, která přináší jedinou srážkovou činnost. Drobné kupovité oblaky tyto doprovází nebo se vyskytují ještě po přechodu bouřkových oblaků. Oblačnosti dále rychle ubývá a následuje typické počasí podobné jako za studenou frontou.

Při druhém typu má oblačný systém větší rozsah a podobá se spíše teplé frontě. Jde o typický přechod studené fronty při nevhodných podmínkách pro konvekční činnost. Zde tedy chybí bouřková oblačnost a vlastně i oblačnost jiné formy kupovité oblačnosti. Obloha se zatahuje rozsáhlým oblakem Cs, pod nějž začíná přibývat rozsáhlý oblak As. Na něj navazuje hlavní frontální oblačnost Ns s hlavní srážkovou činností. Pod oblaky vrstevnaté podoby se může nacházet roztrhaný oblak St fractus. Oblačnost se za frontou ale též rychle protrhává, podobně jako u běžné studené fronty.

Shrnutí průběhu oblačnosti na SOF pode času postupu: (a) Ci, Cs, pod nimi následně As a uzavírá Cb, dole drobné oblaky ostatní. (b) Cs, As, NS, St fractus.

Srážky studené okluzní fronty

Srážky nechybí v případě studené okluzní fronty ani u jednoho typu oblačného systému (dělení shodné jako výše a i jako u teplé okluzní fronty). V prvním případě tvoří jediné srážky bouřková činnost. Srážky mají tedy rychlý nástup po přibývání vyšších oblaků a také rychle odezní. Jde zpravidla o prudký, někdy až nebezpečný přívalový déšť. Ve druhém případě dominuje déšť a to i trvalejší. První slabší srážky mohou padat z oblaku as, hlavní srážky přináší dešťová sloha (Ns) jako hlavní oblačnost fronty při této transformaci vzduchových hmot. Tento typu se uplatní také při nevhodných podmínkách pro vznik bouřkových oblaků. Zpravidla v zimě,  resp. obecně v chladné části roku. Ale ani v létě nemusejí být vždy dány podmínky pro konvekční činnost.

Shrnutí

Shrnutí průběhu srážek na SOF podle času postupu:

Bouřka a prudký déšť – jediné srážky fronty v letním období (a).

Déšť – hlavní srážky fronty v chladném období a obecně při nevhodných podmínkách pro vznik konvekčních oblaků.

Sněžení – hlavní srážky fronty v zimě při dostatečně nízké teplotě. Většinou následné srážky při pokračujícím ochlazování.

Sněhové krupky – v přeháňkách zpravidla za frontou a to podle dalších podmínek pro jejich vývoj.

Námrazové krupky – jedině při bouřkách z oblaků Cb

Kroupy – též jedině při bouřkách za velmi vhodných podmínek pro růst bouřkových oblaků vysoko do troposféry s vhodnými podmínkami vývoje dostatečně velkých (těžkých) krup v oblaku.

Platí, že stejně jako v případě běžné studené fronty se nesetkáme s oblakem St a tedy ani s mrholením.

Další prvky mají obdobný chod jako u běžných front. Snad jen pokles tlaku před studenou okluzní frontou bývá významnější než u běžné studené fronty.

Oblačnost okluzní fronty obecně

Chod oblačnosti závisí na typu okluzní fronty. V případě teplé okluze se podobá přechodu teplé fronty s prvky studené fronty, v případě studené okluze je tomu naopak. V případě teplé okluze je tedy chod oblačnosti shodný jako v případě přechodu teplé fronty (viz stránka Počasí na teplé frontě) a v případě studené okluze jde o obdobu přechodu studené fronty s prvky teplé fronty.

Přibývání oblačnosti se tedy děje nejprve jako na teplé frontě: Ci, Cs, As, dále pak Cb a Ns (dle podmínek, Cb může chybět), za frontou pak St a to i v podobě mlhy, tj. u povrchu. Studená okluzní fronta má podobný průběh oblaků, jen více podobný studené frontě: Ci, Cs, Cb, dole St fra a poté oblaky za frontou, opět St a také Cu podle podmínek. Rozdílem tedy je, že převažuje více oblačnost Cb a méně často As a Ns. To ovšem platí spíše v teplé části roku při dobrých podmínkách pro konvekční činnost. V chladné části roku se setkáme s hlavní oblačností Ns.

Srážky okluzní fronty obecně

Se srážkami je to velmi podobné, ty mají charakter též podle typu okluzní fronty. V letním období v případě přechodu studené okluze budou časté přeháňky a bouřky, poté déšť a za frontou pak ještě přeháňky. V případě teplé okluze půjde o mrholení či déšť bez bouřkové a přeháňkové činnosti.

Mrholení* a déšť přinášejí na frontách oblaky St, Sc, Ns, přeháňkovou a bouřkovou činnost jako v předchozích případech oblaky Cu a Cb, bouřky jen Cb. *Mrholení se vyskytuje jen z oblaku St a tento obsahuje ve svém oblačném systému teplá okluzní fronta. Prudké srážky a přeháňky pro změnu produkují oblaky Cb, který obsahuje studená okluzní fronta v případě (a), viz předchozí karty. A to v teplé části roku za vhodných podmínek pro tvorbu bouřkových oblaků.

Na žádné atmosférické frontě a ani nikdy jindy (viz Atlas oblaků) nečekejte srážky z oblaků druhu Ci, Cs, Cc a Ac, alespoň ne srážky v pravém slova smyslu (dopadající na povrch, tzv. praecipitatio). Z oblaků mohou vypadávat jen srážky, které se v atmosféře vypaří (virga). Vysoké oblaky jsou de fakto sami o sobě virgou, tzv. srážkovým pruhem.

Shrnutí

• Hlavní oblaky teplé okluzní fronty – Ci, Cs, Ns, dole St fra/St
• Hlavní oblaky studené okluzní fronty – Ci, Cs, CB, dále Cu a v zimě spíše jako hlavní Ns/As
• Srážková činnost teplé okluzní fronty má podobu deště, mrholení (zejména u slabých front), sněžení či smíšených nebo i mrznoucích srážek a výjimečně bouřek s prudkým deštěm
• Srážková činnost studené okluzní fronty má podobu bouřek s prudkým deštěm, přeháněk deště, smíšených srážek a sněhových krupek, při chladném počasí pak též deště nebo sněžení
• Oblačnost i srážky se poté liší dle dalších podmínek a to zejména podle intenzity fronty a podle přízemní či výškové fronty systému okluze
• Žádné srážky nepadají obecně z oblaků Ci, Cs, Cc a Ac

Souhrn znaků

• Přechod kdykoli během roku
• Kombinace prvků počasí teplé a studené fronty, druh podle transformace vzduchových hmot
• V případě teplé okluze převažující projevy počasí teplé fronty → a to varianta s méně rozsáhlou a mohutnější oblačností a bez srážek i se srážkami
• V případě studené okluze převažující projevy počasí studené fronty → a to varianta s převahou úzkého pásu bouřkové oblačnosti a srážek, i varianta vrstevnaté oblačnosti a plošných srážek
• Oblast okluzní fronty se blízko středu tlakové níže vyznačuje extrémními projevy počasí, zejména v podobě trvalého a vydatného deště
• Dále od středu cyklony naopak málo významnými projevy, někdy zcela bez srážek a hlavně v noci nemusí být její přechod ani příliš patrný
• Kupovitá a bouřková oblačnost je častější v letním období, je ovšem většinou méně výrazná než na samotné studené frontě
• Přechod fronty má v létě méně významné projevy v noci, o poznání významnější je má odpoledne
• Chod dalších prvků je obdobný jako při přechodu teplé a studené fronty
• Za teplou okluzní frontou stoupá tlak významnější než za běžnou teplou frontou
• Před studenou okluzní frontou bývá naopak pokles tlaku významnější než před běžnou studenou frontou
• Výměna vzduchových hmot není tak razantní jako u teplé a studené fronty
• Okluzní fronta se označuje za složený systém s vyjádřenou horní, výškovou, a dolní, přízemní, frontou