Oblaky Stratocumulus (Sc)

Hodnocení článku

Veškeré důležité informace o oblacích druhu Stratocumulus. Jak může oblak vzniknout? Přináší srážky, jakého druhu? Kdy ho můžeme nejčastěji spatřit? A jak ho rozeznat od některých jiných druhů oblaků? Odpovědi poskytuje tento text věnovaný tomuto základnímu druhu oblaků. Oblaky Stratocumulus – veškeré informace o oblačném druhu podle klasifikace.

Stratocumulus (Sc)

Sloho kupa, tak se překládá latinský název oblaku Stratocumulus, který náleží čistě do nízkého oblačného patra, v němž se vyskytuje. Oblaky Stratocumulus se nacházejí ve výškách od 2 do 6km nad povrchem. Jedná se o kombinaci oblaků Cu a St, kdy se nejedná již o oblak vykazující zcela zjevné znaky kupovité formy, ale nejde ani o jednotvárný vrstevnatý oblak přiřaditelný pod druh St. Oblak je většinou tmavý a tvoří souvislejší vrstvu, ve které mohou být mezery. Vyskytuje se v podobě ploch či vrstev, které se hodně podobají oblakům Ac, nicméně jsou v nízkém patře a tím pádem jsou na pohled o poznání větší než kupovitý oblak Ac.

Vznik a složení oblaku

Oblak vzniká často transformací z oblaků Cu po ukončení denní konvekce během večera. Dále přetvořením z oblaku Ac zvětšením, vzniká též ve volné atmosféře pod vrstevnatými oblaky Ns a As, vzniká zvýšením oblaku St. Tvoří se i rozšířením horních částí konvekčních oblaků Cu a Cb.

Složen je z vodních kapiček. Někdy obsahuje také dešťové kapky či sněhové krupky a ojediněle sněhové vločky.

Oblaky Stratocumulus nejčastěji vznikají:

  • Snížením oblaku Ac
  • Transformací z oblaků Ns a As
  • Zvýšením oblaku St
  • Transformací z oblaku Cu

Tvary oblaku

Oblak nabývá následujících tvarů:

  • Stratiformis
  • Lenticularis
  • Castellanus

Tvar str použijeme v případech, kdy oblak pokrývá větší část oblohy. Již u jiných oblaků uvedený tvar len označuje čočkovitý tvar oblaku a tvar cas používáme u oblaků, jejichž tvar se podobá cimbuří a věžím.

Odrůdy oblaku

Oblak nabývá následujících odrůd:

  • Translucidus
  • Perlucidus
  • Opacus
  • Duplicatus
  • Radiatus
  • Undulatus
  • Lacunosus

Tr označuje průsvitný oblak. U oblaku Sc to není časté, ale může být řídký s patrnou polohou slunečního či měsíčního kotouče. Pe označuje odrůdu oblaku s patrnými mezerami, která je u tohoto oblaku docela častá. Op je opakem výše uvedené odrůdy tr a označuje naopak hustý neprůsvitný oblak. Ra je odrůda používající se v případě výskytu oblaku v rovnoběžných pásech, un používáme při zvlnění oblaku a la, pokud je oblak uspořádán do sítě či plástve. U tohoto oblaku je tato odrůda spíše ojedinělá. Du je odrůda, která ukazuje výskyt oblaku ve vrstvách v různých výškách nad sebou. V překladu je oblak označován jako zdvojený.

Zvláštnosti oblaku

Oblak nabývá následujících zvláštností:

  • Mamma
  • Virga
  • Praecipitatio

Význam zvláštností je součástí již publikovaných článků klasifikace.

Výskyt oblaku

Oblak se vyskytuje na obloze dosti často, asi nejčastěji ze všech. Vidět ho můžeme v letním období po denní konvekci, ale i po přechodu frontální vlny. Též je k vidění v období zimním, kdy může vznikat při rozpouštění inverze.

Klasifikace oblaku

Sc odlišíme například od Cs tím, že je méně průsvitný než Cs. Odlišit můžeme dobře oblak Sc od As, St a Ns právě charakterem srážek, ty jsou slabé a lokální. Sc bývá v převážné většině případů bez vláknité struktury, vždy na něm najdeme podoby valounů či oblázků. Od oblaků Cu lze Sc odlišit tak, že se spojuje do skupin a nejedná se o osamocené oblaky jako v případě oblaků Cu, v případě vrcholu oblaku v podobě tvaru kopule, který může být zaměňován s oblaky Cu, mají takové oblaky Sc společnou základnu.

Jak poznáme oblak Stratocumulus?

  • Oblak podoby valounů či oblázků většinou bez vláknité struktury
  • Přináší jen slabé srážky v přeháňkách
  • V případě průsvitnosti je méně průsvitný než oblaky vyšších pater
  • Spojuje se do skupin, nejde o osamocené oblaky
  • Oproti oblaku Ac jsou jeho části větší, nachází se v nižších výškách

Příklady oblaku

Oblaky Stratocumulus

Obr. 1 Oblak Stratocumulus perlucidus s patrnými mezerami, který je ozářen zapadajícím Sluncem

Oblaky Stratocumulus

Obr. 2 Oblak Stratocumulus stratiformis undulatus, pokrývá většinu oblohy a je uspořádán nepatrně do podoby vln

Použitá a doporučená literatura

(1) SKŘEHOT, P. Velký atlas oblaků. Brno: Computer Press, 2008

(2) DVOŘÁK, P. Atlas oblaků. Cheb: Svět Křídel, 2012

(3) DVOŘÁK, P. Atlas oblaků 2016. Cheb: Svět Křídel, 2016

(4) ŘEZÁČOVÁ, D. SETVÁK, M. NOVÁK, M. KAŠPAR, M. Fyzika oblaků a srážek. Praha: Academia, 2007

(5) HÄCKEL, H. Wolken. Stuttgart: Eugen Ulmer, 2004 (CZ verze ŽÁRSKÁ, M. Atlas oblaků. Praha: Academia, 2009)

Meteo Aktuality

Od mala mě fascinuje voda a projevy s ní spojené. Přírodní živly a to zejména extrémní průběh počasí. Chuť o nich informovat a také uvádět na pravou míru přemíru bulvárních informací nejen na internetu mě přiměla vytvořit stránky. Proto jsem 21. ledna 2011 založil na Facebooku projekt v podobě stránky, k níž brzy vznikla webová stránka. Projekt seriózního meteorologického servisu přináší seriózní informace o počasí a souvisejících oborech. Cílem je poskytovat informace o počasí, objasňovat příčiny, souvislosti a vzdělávat v oboru. Více lidí si sice vždy raději přečte nepravdivé a katastrofální informace plné extrémů než to, že počasí bude průměrné. Ale seriózní informace mají také své uplatnění. Za tímto cílem si stojím! To, zda se mi to daří plnit musíte posoudit vy, milí čtenáři.

Meteo Aktuality má 1099 příspěvků. Zobrazit vše od Meteo Aktuality