Intenzita atmosférických front
Slabá nebo silná fronta? Co je to intenzita atmosférických front a podle čeho ji lze hodnotit? A a čím se tato projevuje? Co a jak se určuje intenzita atmosférických front a jejich projevů ohledně počasí? O tom blíže pojedná tento text.
Intenzita atmosférických front a její hodnocení
V tomto textu se budeme blíže zabývat tím, proč je někdy atmosférická fronta (dále používán zkráceně termín fronta) slabá, jinde výraznější a někdy případně velmi výrazná a co to přesně znamená. Na úvodu zmiňme, že atmosférická fronta je vždy rozhraním mezi vzduchovými hmotami různých vlastností (zejména teplotních). Fronta vzniká tedy vždy na těchto rozhraních, je přechodem či dělící pomyslnou čárou.
Čárou doslova je zejména na meteorologických mapách, kde se atmosférické fronty vyznačují vedle rozložení tlaku vzduchu s jednotlivými tlakovými útvary či vedle jiných údajů o dalších meteorologických prvcích (například o teplotě vzduchu či případně průběhu počasí). Tato čára ve skutečnosti samozřejmě neexistuje, ale neznamená to, že fronta není vidět. Fronta je vidět, neboť v jejím prostoru vždy vzniká oblačnost. Ať už minimální nebo velmi významná. Jde o typicky frontální oblačnost, podle jejíhož výskytu atmosférickou frontu poznáme. I podle ní se pozná intenzita atmosférických front. Ale oblačnost nebo alespoň oblačnost patřící frontě může chybět. Detailnější obecné informace o tom, co je atmosférická fronta se dozvíte na stejnojmenné stránce zde na webu.
Fronta bez oblačnosti
Ne vždy musí nutně na frontě vznikat typická frontální oblačnost. Dostáváme se k pojmům jako je slabá fronta, slábnoucí fronta nebo rozpadající se fronta. Takové nevýznamné fronty pak nepřinášejí prakticky žádnou oblačnost nebo alespoň ne tu typickou, podle které by bylo možné přechod fronty detekovat. Pokud ale rozhraní, tedy fronta, přechází tak to dobře poznáme podle vývoje dalších meteorologických prvků. Zcela určitě dochází ke změně směru větru, který alespoň trochu zesílí. Změna se koná dle konkrétní situace, u nás zpravidla z východních složek na opačné, západní složky proudění. Též klesá před přechodem fronty tlak vzduchu, který při přechodu fronty a těsně po něm začíná opět stoupat. Většinou dojde, byť třeba jen k minimální změně teploty vzduchu ve vztahu k situaci a typu fronty.
Atmosférická fronta nemusí ale přinést typickou oblačnost. Zejména jde o oblaky vysokého patra, dále o vrstevnaté oblaky středního a hlavně nízkého patra. Pokud chybí oblaky nižších pater, pak chybí samozřejmě i srážky. V některých případech tedy chybí srážky, ale zvětšení oblačnosti je nápadné. Někdy je fronta v takovém stádiu rozpadu, že chybí i souvislejší oblačnost. Během dne vznikají v teplé části roku pouze v četnější míře kupovité oblaky. Dále pak zesílí vítr, jehož směr se změnil a dojde k nepatrnému ochlazení. Přešla studená fronta, přesněji tedy slabá či rozpadající se studená fronta. Z pohledu intenzity atmosférických front ji hodnotíme jako slabou, nevýraznou, slábnoucí až rozpadající se.
Fronta s extrémními srážkami
Ať je chladná nebo teplá část roku, fronta může být výrazná či terminologicky přesněji silná. V takovém případě její přechod nelze přehlédnout ani když budeme jen občas koukat z okna. Takové fronty přinášejí na několik hodin, někdy i na dva či tři dny velkou oblačnost, která je srážkově velmi významná. Srážkovou činnost mohou podpořit další faktory jako je třeba přechod tlakové níže s frontou spojený nebo významnější střih větru (vznik střihové oblačnosti a srážek). Takové fronty mohou ve vztahu k aktuální hydrologické situaci rozpoutat i povodeň. Jedná se převážně o fronty přesouvající se přes dané území pozvolna. Patří k nim zvlněné nebo-li vlnící se většinou studené fronty. S těmi se během teplé části roku setkáváme dosti často.
Jak bylo už řečeno v zimě i v létě mohou přinést takové fronty velký příděl vody. V zimě to může být často ve formě pevné v podobě sněžení. Napadne velké množství sněhu, vytvoří se tzv. vysoká nová sněhová pokrývka. V létě jsou dva základní typy projevů na výrazné a to hlavně zvlněné frontě a to jednak v podobě vytrvalého deště, který může být i silný. Pak může vznikat plošnější povodňová situace. Dále ve velmi teplém vzduchu a za vhodných podmínek mohou vznikat dosti silné bouřky s nebezpečnými projevy. Tyto mohou být i plošnější, avšak jsou často spíše lokální. Mohou přinést ale docela rychlé a významné bleskové povodně do malých povodí.
Intenzita atmosférických front: Slabá a silná fronta
Když se řekne pojem slabá fronta či naopak silná fronta, co to znamená? Jak se určí intenzita atmosférických front? Určitě budeme frontu hodnotit podle projevů počasí, tedy změny meteorologických prvků. Její významnost určuje mnoho faktorů, od synoptických, přes aktuální stav počasí, aktuální období až po územní faktory. Hlavním indikátorem je ale rozdíl vzduchových hmot. Podle toho se zásadně určí intenzita atmosférických front. Tedy toho, jak výrazná daná fronta bude ve vztahu k průběhu počasí a k jeho změně oproti situace před a po přechodu fronty.
Fyzikální rozdílnost, zejména pak rozdíl v teplotě vzduchů před a po přechodu fronty, určuje její intenzitu a projevy počasí v její oblasti. Hovoříme tedy o výraznosti rozhraní, které může přinášet i velké teplotní rozdíly na malá území. Zejména pokud se fronta vlní a její přechod je nesouvislý a pomalý, bude v prostoru za ní už pronikat studený vzduch. Dobrým příkladem je právě situace z pohledu vydání tohoto článku nedávná z 11. května 2020. Současně bude v prostoru před frontou vrcholit příliv teplého vzduchu (ustupujícího) a rozhraní tlačí tento vzduch před sebou. Těsně před přechodem studené fronty se proto často začíná ještě více oteplovat, například i v pozdních večerních či nočních hodinách. I podle toho můžeme o horkém letním večeru poznat příchod studené fronty. Intenzita atmosférických front s těmito vlastnostmi a projevy se označuje jako silná či případně v mimořádných případech velmi silná.
Obecně se intenzita atmosférických front dělí na slabou, mírnou a silnou. Takto vzniklo i dělení samotných front, tzv. podle kritéria intenzity atmosférických front. Právě ty mírné charakterizují výše uvedený pojem “běžná fronta”, která tedy není slabá ani silná.
Závěr: Intenzita atmosférických font
Na závěr tedy shrňme, co znamená intenzita atmosférických front. Tedy, že čím větší rozdíl vzduchů oddělovaných rozhraním, tím významnější se odehrávají projevy počasí při přechodu tohoto rozhraní přes určité místo. Jde o výraznější rozhraní s kontrastem zejména teploty vzduchu. To rozumíme pod pojmem intenzita atmosférických front. Projevy počasí se liší v závislosti na různých podmínkách. Jde o typ fronty, roční dobu i nadmořskou výšku a typ území. Význačné projevy počasí zaznamenáme často na zvlněných frontách a obecně na studených frontách. Zejména v letním období. Jinak ale vždy s velkým teplotním kontrastem a změnou teploty vzduchu na daném území. Tyto jsou buďto často silné, dále hrají roli doprovodné podmínky počasí a klimatu v daném období a na daném území nebo jde o jejich specifický postup či další chování.
Intenzita atmosférických front ale nemusí vždy a hlavně všude zcela odpovídat uvedeným faktorům, které ji podporují. V letním období se mohou objevit na zvlněné studené frontě oddělující významně odlišné vzdušné masy někde extrémní bouřky. Jinde nespadne ovšem ani kapka vody, trochu zafouká vítr a mírně se zvětší oblačnost. Přesto dojde k výraznější výměně vzduchových hmot, kdy před frontou bylo v maximech například 35°C a za frontou bude 22°C.
Běžná fronta
Takže přechod silné fronty poznáme podle průběhu počasí zcela jasně a očekávat můžeme tedy větší změnu počasí po jejím přechodu. Slabé či dokonce rozpadající se fronty poznáme také, resp. fakt že přešly přes dané území, ale podstatně obtížněji. Mezi nimi můžeme do klasifikace přidat ještě běžné fronty. Ty nejsou slabé, projevy při jejich přechodu jsou průměrné a odpovídají obecně popisovanému průběhu počasí. Ale nejsou ani silné s extrémními projevy počasí.
Co si představit pod pojmem běžná fronta? Její přechod bývá patrný a to vlivem běžných projevů počasí jako zvětšení oblačnosti, výskyt srážek, znatelná změna tlaku vzduchu i jeho teploty. Jasná změna směru větru a zvýšení jeho rychlosti patří též mezi indikátory a případně se přidají další projevy. Přičemž průběh těchto prvků nevybočuje z běžných hodnot. Tedy z typického normálu pro dané období a pro danou oblast. Pokud se ochladí například po polovině října natolik, že bude na horách sněžit, určitě nepůjde o žádný významný vpád studeného vzduchu. Pokud sněží v nížinách či tam dokonce krátce napadne i sníh, můžeme už hovořit o silné frontě a zásadním vpádu studeného vzduchu. Stalo se tak například ke konci října 2012. Příkladem může být třeba i pozdně jarní vpád studeného vzduchu.
