Meteo Aktuality

Oblaky Cirrostratus (Cs)

Popis oblaku Cirrostratus, jeho tvary a odrůdy, složení, vznik a další zajímavosti obsahuje tento předkládaný text. Jak lze oblak Cs poznat na noční obloze? Co signalizuje nápadné přibývání rozsáhlé vrstvy oblaku Cs? Může oblak přinášet srážky? Jaké má oblak tvary? Odpovědi na tyto a případně další otázky vyplynou z následujících odstavců tohoto článku.

Cirrostratus (Cs)

Tento oblak má podobu mlhavého závoje, který bývá většinou velmi tenký a nebrání tak nijak významně průchodu slunečního a měsíčního světla. Zejména na noční obloze přítomnost oblaku Cs ani nepoznáme, avšak za výskytu měsíčního světla tomu bude s největší pravděpodobností zcela naopak. Oblak pokrývá zpravidla větší část oblohy (oproti oblaku Ci), často celou nebeskou klenbu nad danou oblastí. Může mít podobně jako oblak Ci vláknitou strukturu nebo může být mlhavý, tj. bez patrné struktury. Tento oblak pak nabývá určitých tvarů. Též může jít o zdvojené vrstvy oblaku Cs nebo podobu vln a podle toho určujeme jeho odrůdy. Oblak nenabývá žádných zvláštností a ani jiných podobných jevů.

Vznik a složení oblaku

Oblak vzniká vyzdvihováním mas vzduchu do výšky, dále též spojením několika ploch oblaků Ci. Oblak též vzniká spojením částí oblaku Cc (viz další text) či vzniká vypadáváním srážek v podobě ledových krystalků z těchto oblaků (Cc). Vzniká ovšem i z kovadlin bouřkových oblaků a to při jejich rozšiřováním. Vzniknout může též ztenčením vrstvy oblaku As (viz též dále). Skládá se stejně jako ostatní vysoké oblaky (již probraný Ci a oblak Cc, který bude probrán dále) z ledových krystalků.

Oblak Cs nejčastěji vzniká:

  • Vzdušnými pohyby, zejména před teplou frontou
  • Spojením oblaků Ci a Cc či z ledových krystalků padajících z oblaků Cc
  • Rozšířením kovadlin oblaků Cumulonimbus
  • Zvýšením oblaku Altostratus

Tvary oblaku

Oblak Cs může nabýt dvou základních tvarů:

  • Fibratus (fib)
  • Nebulosus (neb)

Tvar fib byl probrán již v článku o oblaku Ci, jde o řasovou strukturu. V případě oblaku Cs se jedná o rozsáhlé plochy řasovité oblačnosti, která vykazuje tedy znaky této struktury. Tvar neb je opakem, kdy se oblak jeví nevýrazně a mlhavě. Bývá tenký a zpravidla postupně houstne. V případě, že je velmi tenký jeví se jako mlžný závoj.

Odrůdy oblaku

Oblačnost druhu Cs nabývá též dvou odrůd:

  • Undulatus (un)
  • Duplicatus (du)

Odrůda du byla též probrána u oblaku Ci a jde o zdvojené vrstvy oblaku, kdy jsou tyto na obloze uspořádány rovnoběžně. U oblaku Cs se jedná o dlouhé pásy, oproti oblaku Ci. Odrůda un značí zvlnění, jde o vlnovou strukturu oblaku (uspořádání do vln). Rozsáhlý Cs uspořádaný do vln tak připomíná malé vlnky na vodní hladině.

Oblak nenabývá žádných zvláštností, jde o nesrážkový oblak a tak u něho nemůžeme pozorovat ani srážkové pruhy, neprodukuje ani srážkové pruhy nedosahující zemského povrchu (virga).

Výskyt oblaku a optické jevy

Oblak Cs můžeme na obloze pozorovat nejčastěji před příchodem teplé fronty. Je jejím příznakem. Přibývá po oblacích Ci, kdy se tyto mohou spojovat a postupně tvořit oblak Cs. Oblak postupně houstne tak, jak se fronta blíží. Oblak Cs může být vidět ale i při přechodu jiných atmosférických front. V případě studené fronty je ale většinou překryt jinou mohutnou oblačností již od počátku přechodu fronty. Vyskytuje se ve výškách kolem 6-8 kilometrů nad povrchem. Podobně jako u oblaku Ci na něm můžeme pozorovat halové jevy, nejčastěji malé halo, jeho zejména horní dotykový oblouk nebo parhelia (vedlejší slunce).

Klasifikace oblaku

Jak oblak Cs poznáme? Přes den je to poměrně snadné. Velmi tenký oblak Cs se jeví jako slabý mlžný závoj. Sluníčko přes jeho vrstvu dobře prosvítá, ale přeci jen je tzv. “zastřené”, nejde o kompletní a silný sluneční svit. To poznáme hlavně v létě při opalování. Ani obloha není čistě (sytě) modrá, ale je tzv. zakalená. Příčinou bude patrně tedy výskyt této oblačnosti. Hustý oblak Cs poznáme podle toho, že sluneční nebo měsíční kotouč přes jeho vrstvu prosvítá a má ostré okraje. Zaměnit ho je možné někdy za oblak Ci, bez identifikace podle kotouče Slunce nebo Měsíce pak i za As (Altostratus, viz dále). V nočních hodinách ho bez měsíčního svitu téměř nepoznáme. Vždy ho ovšem odhalí halové jevy, které se bez přítomnosti světla ovšem nevyskytnou.

Jak poznáme oblak Cirrostratus?

  • Rozsáhlá vláknitá vrstva
  • Vysoké oblačné patro (výška až 8 kilometrů)
  • Vzniká zdviháním vrstev vzduchu do výšky, přeměnou z oblaku As a spojením oblaků Ci
  • Skládá se z ledových krystalků a vznikají na něm tedy halové jevy
  • Vyskytuje se před přechody front, hlavně teplých
  • Je oblakem nesrážkovým, neprodukuje ani srážky nedopadající na povrch
  • Má řasový nebo mlhavý tvar

Příklady oblaku

2e9dc73346_96005059_o2

Obr. 1 Oblak Cirrostratus nebulosus, který se v oblasti slunečního kotouče prozrazuje výskytem halového jevu

Použitá a doporučená literatura ke studiu:

(1) SKŘEHOT, P. Velký atlas oblaků. Brno: Computer Press, 2008

(2) DVOŘÁK, P. Atlas oblaků. Cheb: Svět Křídel, 2012

(3) DVOŘÁK, P. Atlas oblaků 2016. Cheb: Svět Křídel, 2016

(4) ŘEZÁČOVÁ, D. SETVÁK, M. NOVÁK, M. KAŠPAR, M. Fyzika oblaků a srážek. Praha: Academia, 2007

(5) HÄCKEL, H. Wolken. Stuttgart: Eugen Ulmer, 2004 (CZ verze ŽÁRSKÁ, M. Atlas oblaků. Praha: Academia, 2009)

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště