HydrometeorologiePočasí

Oblaky Cumulonimbus (Cb)

Hodnocení článku

Základní informace o bouřkovém oblaku, který je cílem mnoha fotografů a lovců bouřek jako takových. Bouřková kupa je oblak, který je vertikálně nejmocnější, avšak horizontálně zasahuje jen velmi malá území. Spojeny s ním mohou být veškeré průvodní jevy, nabývá zajímavých podob. Které všechny srážky produkuje? Jak dochází k jeho vzniku? Kdy se s ním nejčastěji setkáme? Odpovědi na tyto a další otázky nabízí tento článek, který uzavírá klasifikaci oblaků dle morfologické klasifikace. Oblaky Cumulonimbus a veškeré informace o tomto oblačném druhu.

Oblaky Cumulonimbus (Cb)

Mohutný oblak podoby vysokých věží, kupolí a připomínající šlehačku. Jedná se o vertikálně velmi mohutný oblak s výskytem kupovité nebo žebrové struktury. Vždy u něho registrujeme přítomnost kupovité formy. Vždy přináší srážky a to intenzivní srážky v přeháňkách, které zasahují malá území. Má omezenou „životnost“ či jinými slovy existenci. Zaniká zpravidla během několika desítek minut, maximálně během několika málo hodin. Jen výjimečně může existovat a přinášet typické projevy počasí déle. Jedině s bouřkovou kupou může být spojena bouřka, tedy přítomnost blesků v oblaků jako elektřiny v atmosféře.

Vznik a složení oblaku

Vzniká konvekcí ze silně vyvinutých oblaků Cu con, tj. přetvořením. Oblak Cb poznáme velice dobře, je o poznání mohutnější než oblaky Cu con, v pochybnostech se ovšem hledí na přítomnost blesků či charakter srážek. Cb se může utvořit také z oblaků Sc a Ac, takové Cb mají hodně vysokou základnu. Přeměnou As či Ns také některé oblaky Cb vznikají, ale rozhodně se tak neděje často, na rozdíl od přeměny z Cu con, tj. dalším konvekčním růstem.

Oblaky Cumulonimbus nejčastěji vznikají:

  • Konvekčními procesy (více na stránce Konvekce)
  • Přetvořením z jiných oblačných druhů (zejména z oblaků Ac a Sc)

Oblak nenabývá žádných odrůd.

Tvary oblaku

Oblak nabývá následujících tvarů:

  • Calvus
  • Capillatus

Jedině oblak Cb nabývá těchto dvou tvarů. Tvar cal rozlišíme od tvaru cap jednoduše. První z uvedených použijeme pro oblak s patrnou kupovitou strukturou, kdy jsou vrcholky oblaku zaobleny. Druhý uvedený tvar naopak při výskytu žebrové či vláknité struktury.

Zvláštnosti oblaku

Oblak nabývá následujících zvláštností:

  • Virga
  • Praecipitaio
  • Tuba
  • Arcus
  • Incus
  • Mamma

Oblak může mít všechny existující zvláštnosti. Zvláštnost tub použijeme v případě výskytu náznaku větrného víru, spouštějícího se ze základny oblaku směrem dolů. V takovém případě jde o počátek tvorby tromby jako větrného víru nedosahujícího povrchu. Inc používáme v případě výskytu kovadliny bouřkového oblaku, kdy tento dospěl do fáze vrcholu a narazil při vertikálním růstu na spodní část stratosféry (více o vývoji bouřkové činnosti na stránce Bouřky). Arc používáme v případě výskytu húlavy, jde o oblak v podobě hustého válce, který se vyskytuje na čele bouřky. Je velmi tmavý až zcela černý. Ostatní zvláštnosti byly popsány u předchozích oblaků klasifikace.

Průvodní oblaky

S oblakem jsou spojeny následující průvodní oblaky:

  • Pannus
  • Pileus
  • Velum

Všech tří průvodních oblaků nabývá právě druh Cb. Pil je oblak s oblačnou čepicí na jeho vrcholku, k jejímuž vzniku dochází specifickým prouděním při rychlém vertikálním růstu oblaku. Oblak vel je podobný oblaku pil, jen jde o rozsáhlejší vrstvu oblaku nad vrcholem oblaku Cb a to v podobě závoje, je horizontálně rozsáhlejší.

Výskyt oblaku

Jednoznačně v konvekčním období za vhodných podmínek pro vznik konvekce. Prognóza výskytu bouřek je komplikovaná, neboť růst oblaků Cu podporuje hned několik faktorů. Pokud jsou souhrnně řečeno dobré podmínky pro výskyt a také výrazný růst oblaků, tvoří se četné Cb a objeví se tedy bouřky. Oblaky Cumulonimbus pozorujeme převážně v letním období, nejčastěji od května do srpna. Tvoří se v teplém či horkém a vlhkém vzduchu, dále za dalších podmínek. Podrobnosti tvorby konvekčních procesů v troposféře nabízí stránka Konvekce. Setkat se s nimi můžeme výjimečně i v zimě na výrazných frontách a v silném proudění za nimi, přinášejí pak bouřky se sněžením či sněhovými krupkami nebo zmrzlé srážky či ojediněle námrazové krupky. Co do struktury zajímavější a vertikálně vyvinutější jsou letní Cb.

Srážková činnost oblaku

Oblak přináší kromě mrholení veškeré druhy srážek, které mohou vzniknout. Více o druzích srážek se dočtete na stránce Atmosférické srážky. Oblak přináší nejčastěji déšť nebo kroupy a to v letním období, jde o typické konvekční oblaky. Kroupy přinášejí pouze vertikálně velmi vyvinuté oblaky, což mimo teplou část roku není možné. Dále přináší v zimním období sněžení, sněhové krupky a výjimečně pak námrazové krupky jako jediný druh oblaku.

Nebezpečné projevy oblaku

Oblak přináší mnohé nebezpečné doprovodné jevy, proto je asi nejnebezpečnějším oblakem. Jednak přináší vždy bleskové výboje, které mohou být velmi nebezpečné. Dále přináší nebezpečné doprovodné jevy jako jsou kroupy, nárazy větru a přívalové srážky. Vždy přináší do daného místa prudké srážky v případě deště a velmi husté a intenzivní srážky při sněžení. S oblakem je vždy spojeno krátké zesílení větru. Proto při dešti a zejména pak při sněžení dochází k významnému zhoršení dohlednosti, při sněžení může vznikat i bílá tma, viditelnost blízká nule. Velmi nebezpečný je pro letový provoz, proto jsou v této souvislosti velmi důležité přesné předpovědi výskytu konvekční činnosti a vzniku bouřek. Letecký meteorolog vždy doporučí pilotům letadel vyhnout se oblaku Cb. Vlivem vysokých rychlostí větru se vyskytují v oblaku významné turbulence (více stejnojmenná stránka). Předpovědi bouřek se poté věnuje též již zde citovaná stránka Bouřky.

Oblaky Cumulonimbus: Klasifikace oblaku

Oblak rozeznáme z větší vzdálenosti nebo pokud nám nebrání v rozhledu jiná oblačnost velice snadno podle jeho významné vertikální mohutnosti a kupovité struktury, oblaky ve stádiu vrcholu pak podle kovadliny vybíhající z vrcholku oblaku. Pokud je pozorovatel pod oblakem nebo v jeho blízkosti, může být lehce zaměněn i za vrstevnatý oblak, neboť pod základnou splňuje na první pohled znaky pro vrstevnatý oblak, například Ns. Od oblaku Ns ho pak právě odlišuje charakter srážek, bleskové výboje či hřmění. Pokud se na obloze objevuje mimořádně vyvinutý Cu con, je velice snadná záměna za Cb. Cb se vyznačuje neostrými obrysy a výskytem vláknité či žebrové struktury, v pochybnostech hrají při rozlišování roli srážky a výskyt blesků, popř. jejich zvukových projevů (hromů). Oblak často prorůstá všemi oblačnými patry.

Jak poznáme oblak Cumulonimbus?

  • Vertikálně mohutný oblak
  • Podoba mohutných hor a věží, vláknité nebo žebrové struktury, na vrcholu vybíhá kovadlina
  • Vzniká nejčastěji konvekční činností v letním období
  • Vždy přináší prudké srážky v přeháňkách
  • Přináší bleskové výboje
  • Přinést může i další nebezpečné projevy (přívalový déšť, krupobití a silné nárazy větru)
  • Nemůže nabývat žádné odrůdy

Oblaky Cumulonimbus: Příklady oblaku

Oblaky Cumulonimbus

Obr. 1 Oblak Cumulonimbus praecipitatio s pohledem na srážkovou oblast se sestupnými pohyby vzduchu v pozadí. Oblak není z větší části viditelný.

Oblaky Cumulonimbus

Obr. 2 Oblak Cumulonimbus mamma nasvícený zapadajícím sluníčkem, zánik bouřky

Oblaky Cumulonimbus

Obr. 3 Oblak Cumulonimbus calvus, viditelný okraj oblaku plus ostatní (vysoká) oblačnost

Bouřkové oblak v dálce v jarní krajině.

Obr. 4 Oblak Cumulonimbus incus, kovadliny oblaků vzdálených od místa pozorování

Použitá a doporučená literatura

(1) SKŘEHOT, P. Velký atlas oblaků. Brno: Computer Press, 2008

(2) DVOŘÁK, P. Atlas oblaků. Cheb: Svět Křídel, 2012

(3) DVOŘÁK, P. Atlas oblaků 2016. Cheb: Svět Křídel, 2016

(4) ŘEZÁČOVÁ, D. SETVÁK, M. NOVÁK, M. KAŠPAR, M. Fyzika oblaků a srážek. Praha: Academia, 2007

(5) HÄCKEL, H. Wolken. Stuttgart: Eugen Ulmer, 2004 (CZ verze ŽÁRSKÁ, M. Atlas oblaků. Praha: Academia, 2009)