Meteo Aktuality

Oblaky Cirrocumulus (Cc)

Oblak Cirrocumulus (dále jen Cc) je posledním zástupcem oblaků vysokého patra, konkrétně jde o kupovitou strukturu těchto oblaků. Přináší tento oblak srážkovou činnost? Jakých nabývá tvarů a odrůd? Vyskytuje se na obloze často? Jsou s ním spojeny další meteorologické jevy? Odpovědi na tyto i další otázky poskytne tento text, podrobně popisující oblak tohoto druhu.

Cirrocumulus (Cc)

Oblaky druhu Cc patří též do vysokého oblačného patra. Jedná se o oblaky řasovité struktury s určitými znaky kupovité struktury v podobě chomáčků, věžiček či případě i čočkovité struktury. Oblaky jsou drobné a mají tak vzhled typický pro vysokou oblačnost. Mohou nabýt též podoby vln, avšak tyto jsou též drobnější než v případě oblaků nižších pater. Jsou tedy vždy průsvitné a mají bílou barvu. Malé oblačné částice mají podobu zrnek a nebo vlnek a oblak může pokrývat malou část oblohy nebo se vyskytovat v rozsáhlejších oblačných vrstvách.

Vznik a složení oblaku

Oblak je složen v drtivé většině případů z ledových krystalků, je krátce se v něm mohou objevit přechlazené vodní kapičky. Ty ovšem vlivem extrémně nízkých teplot rychle přecházejí v krystalky. Oblačné částice mají podobu drobných zrnek či vln. Oblak vzniká nejčastěji na bezoblačné obloze nebo v důsledku vývoje z oblaků Ci a Cs. Též může vzniknout zvýšením základny oblaku Ac (viz dále). Vlivem orografických překážek se můžeme i u tohoto druhu oblaku setkat s čočkovitou podobou, což bude probráno dále.

Oblak Cc nejčastěji vzniká:

  • Vývojem oblaků Ci a Cs
  • Zvýšením oblaku Altocumulus

Tvary oblaku

Oblak může nabývat několik tvarů, které vyjadřují jeho uspořádání a základní vzhled. Oblak nabývá tvarů:

  • Floccus (flo)
  • Castelanus (cas)
  • Stratiformis (str)
  • Lenticularis (len)

Oblaky tvaru flo jsou typicky vločkovité ve spojení se základním vzhledem oblaku Cc. Z oblaku tohoto tvaru mohou vypadávat srážkové pruhy v podobě vypadávání ledových krystalků nedosahujících zemského povrchu (virga). Oblak tvaru cas má podobu hradeb či cimbuří, v případě oblaku tohoto druhu jde o drobnější části než například u oblaku Ac. Tvar str nám určuje rozsah oblaku Cc, který v tomto případě pokrývá většinu nebo celou oblohu. Len jako poslední tvar, kterého může oblak Cc nabývat, je již zmíněným čočkovitým vzhledem. Jde o hladké oblaky podoby čoček nebo mandlí a většinou vznikají tyto při proudění přes horské překážky.

Odrůdy oblaku

Oblak nabývá dvou odrůd, které vyjadřují jeho strukturu:

  • Undulatus (un)
  • Lacunosus (la)

Odrůda un označuje vlnovou strukturu oblaku Cc, kdy půjde v případě tohoto oblaku o drobné vlnky oproti větším v případě oblaku Ac. Odrůda la udává výskyt vrstvy oblaku Cc s ploškami, které jsou od sebe odděleny mezerami, jimiž je viditelná modrá obloha. Jde o podobu včelí plástve nebo sítě.

Zvláštnosti oblaku

Oblak může též nabývat dvou zvláštností, které ukazují další jevy vyskytující se v souvislosti s ním. Jde o:

  • Mamma (mam)
  • Virga (vir)

Zvláštnost mam má podobu výčnělků pod oblakem podoby ženských prsou nebo vemen a je projevem sestupných pohybů vzduchu v oblaku. Zvláštnost vir označuje vypadávání ledových krystalků, kdy tyto nedosahují zemského povrchu.

Výskyt oblaku a srážková činnost

Oblak srážky nepřináší, jen zmíněnou virgu v podobě padajících krystalků nedosahujících povrchu. Tyto se po vypadnutí z oblaku v atmosféře většinou hodně brzy vypaří. Oblak se vyskytuje ve výškách od 6 do 8 kilometrů s vertikálním rozměrem kolem 400m. Oblak se vyskytuje zejména v horských oblastech s členitým terénem, dále v případě slábnutí oblaků Ac (Altocumulus), pokud jsou tyto na obloze.

Klasifikace oblaku

Oblak můžeme zaměnit s oblakem Ci podobě vloček nebo chomáčků. V případě oblaku Cc jde o výraznější kupovitou strukturu. Zaměnit lze zejména s oblakem Ac shodné podoby. Oblak Ac mají ovšem větší plochy a obecně se oblak jeví větší, neboť se vyskytuje v nižším oblačném patře.

Jak poznáme oblak Cirrocumulus?

  • Jde o oblak řasovitý vysokého patra (výška 6-8km)
  • Má podobu chomáčků, zrnek či malých vlnek o malých i rozsáhlejších plochách
  • Skládá se převážně (z 99%) z ledových krystalků
  • Vzniká na bezoblačné obloze nebo vývojem z oblaků Ci, Cs či Ac
  • Srážky na povrchu nepřináší, jen srážky druhu virga nedosahující povrchu

Příklady oblaku

645Obr. 1 Oblak Cirrocumulus floccus s patrnými chomáčky

1056Obr. 2 Oblak Cirrocumulus stratiformis floccus v podobě velmi drobných zrn či chomáčků s hezkým uspořádáním v rozsáhlejším pásu

Použitá a doporučená literatura ke studiu:

(1) SKŘEHOT, P. Velký atlas oblaků. Brno: Computer Press, 2008

(2) DVOŘÁK, P. Atlas oblaků. Cheb: Svět Křídel, 2012

(3) DVOŘÁK, P. Atlas oblaků 2016. Cheb: Svět Křídel, 2016

(4) ŘEZÁČOVÁ, D. SETVÁK, M. NOVÁK, M. KAŠPAR, M. Fyzika oblaků a srážek. Praha: Academia, 2007

(5) HÄCKEL, H. Wolken. Stuttgart: Eugen Ulmer, 2004 (CZ verze ŽÁRSKÁ, M. Atlas oblaků. Praha: Academia, 2009)

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště