Wind chill a Heat index, aneb pocitová teplota

Pocitová teplota závisí mimo jiné na rychlosti větru. Když je klidné počasí, zdá se nám při shodné teploty (například na 20°C) mnohem větší teplo (v létě i nepříjemné horko) oproti situaci, kdy fouká silný vítr. Taková situace pro nás bude znamenat pocitově o poznání nižší tepotu než ve skutečnosti je a tato může být shodná nebo i vyšší než za situace bez větru, tedy například též 20°C. Pro stanovení pocitové teploty na základě síly větru (wind chill) existuje převodní tabulka, kterou dále představíme.

Když fouká při teplotě 0°C vítr o rychlosti 10m/s, pocitově nám připadá že je -7°C

Teplotu vzduchu, kterou měříme ve stínu přístroji, vítr tak značně neovlivní jako pocitovou teplotu lidského těla. Ta je značně snížena při nižší teplotě vzduchu a rychlejším větru. Při vyšších teplotách se ochlazovací efekt příliš neprojevuje. Ochlazování větrem je nazýváno z angličtiny wind chill a jde tedy v překladu o pocitovou teplotu. Na základě teploty vzduchu a rychlosti větru tuto hodnotu vypočítávají i modernější meteorologické stanice. Jde přirozeně o stanice, měřící rychlost větru, tedy ty vybavené anemometrem.

Výsledek obrázku pro wind chill
Obr. 1 Převodní tabulka ochlazování větrem, zdroj: vedur.is

Při teplotě nad bodem mrazu se nám tedy bude zdát při silnějším větru jako když mrzne a za shodné teploty bude při bezvětří naopak pocitově tepleji. pocitová teplota je subjektivní hodnota, přesto mají tuto například v USA začleněnou do předpovědi počasí. U nás se jí nepřikládá takový důraz a věnuje se jí pozornost jen okrajově. V předpovědi počasí se může objevit při významně větrném počasí zmínka o tom, že naši pocitovou teplotu bude významně snižovat silný vítr. Při vyšších teplotách není ochlazování větrem tak podstatné. I přesto v parném letním počasí voláme po tom, aby začal foukat vítr a trochu pročistil vzduch a působil i na nás ochlazovacím trendem.

Proč se nám bude zdát při nízké teplotě a větru chladněji? Vítr ovane izolační vrstvu našeho těla, která je vytvořena naší teplotou pohybující se kolem 36.5°C, čímž si ohříváme vlastně i své blízké okolí. Vlivem tohoto odvedení tepla rychlým větrem se cítíme chladněji.

Základní úměrnost je z tabulky (obr. 1) patrná. Při vyšší teplotě a žádném nebo minimálním větru se ochlazovací trend větru na pocitové teplotě lidského těla neprojeví.

„Při nízké teplotě a silném větru nám bude velká zima, při vyšší teplotě a silném větru není ochlazování nijak podstatné“.

Když činí relativní vlhkost vzduchu 50% při teplotě 35°C se nám bude zdát, že je 42°C

Na pocitovou teplotu má vliv i vlhkost vzduchu. V suchém vzduchu budeme nízké teploty snášet lépe než ve vlhkém. Určitě jste už zažili situaci, kdy byla zima, ale nefoukalo a ani nepršelo. Venku to tak bylo určitě snesitelnější do doby, než začalo pršet a počasí se stalo tzv. sychravým. Vyšší vlhkost způsobila to, že vnímáme naším tělem vzduch jakoby chladnější, byť se jeho teplota nijak nezměnila. Například teplotu -10°C bychom vnímali při zcela suchém vzduchu jako -2°C, při poloviční relativní vlhkosti (více stránka Vlhkost vzduchu) to bude -6°C. U vysokých teplot to ovšem neplatí, tam je situace zcela opačná a nastává tzv. pocit dusna a tedy vyšší teploty za vyšší relativní vlhkosti vzduchu. Jde o tzv. Heat index. Teplotu 30°C budeme vnímat v suchém vzduchu jako 22°C, při poloviční vlhkosti 26°C a při nasycení vzduchu se nám zdá opravdu horko a pocitová teplota odpovídá skutečné. Proto je poměrně dobrým indikátorem možnosti vzniku bouřky tzv. pocit dusna, i když zajisté nejde o stoprocentní pravděpodobnost, neboť vznik bouřek závisí na mnohých faktorech.

Výsledek obrázku pro heat index
Obr. 2 Převodní tabulka pocitu dusna, zdroj: researchgate.net

Dle převodní tabulky (obr. 2), pokud bude teplota na 35°C a relativní vlhkost vzduchu na 50%, bude nám připadat jako když je teplota na 42°C. Existují různé převodní tabulky, hodnoty v nich se mírně liší. základní úměrnost ovšem vykazují, shodně jako převodní tabulky pro wind chill. Při suchém vzduchu nebo minimálním obsahu vody ve vzduchu se nám bude zdát menší teplo než ve skutečnosti je, teplotu budeme vnímat jako o něco nižší. Například 35°C při vlhkosti 10% jako cca 32°C.

Dle tabulky na obrázku 2 je nutné při hodnotách pocitové teploty podbarvených oranžově důrazně omezit tělesnou zátěž, při červených hodnotách může být ohroženo zdraví.

„Při vysoké teplotě a vlhkosti vzduchu je pocit dusna významný, při nižší teplotě a vysoké vlhkosti se téměř neuplatní“.

V létě i zimě proto na fakt pocitu svého těla myslete a v létě se připravte při dusnu také na intenzivní pocení, neboť se tělo bude chtít ochladit a bude tak vylučovat vlhkost. Poté je důležité zvýšit přísun tekutin, nejlépe čisté vody průměrné teploty (nikoli horké, ale ani studené či dokonce ledové). Rozhodně nepijte ve velké míře alkoholické a sladké nápoje nebo kávu. Při nízkých teplotách a riziku rychlejšího větru se vhodně při pohybu venku oblékněte, ideálně do několika vrstev oblečení včetně bundy, kterou vám vítr jen tak neprofoukne. Nezapomeňte na pokrývku hlavy, skrz níž uniká z našeho těla teplo nejvíce. Nezáleží tedy pro naše přizpůsobení se povětrnostním podmínkám jen na skutečné teplotě vzduchu, ale i na stavu a vývoji dalších základních meteorologických prvků. Pokud vidíme na teploměru 5°C, řekneme si, že nemrzne a nebudeme to s oblečením přehánět. Venku ovšem bude foukat vítr s nárazy až 20m/s a bude nám velká zima. Příště se při shodné teplotě raději „nabalíme“, bude ale zcela klidno, rozhodně nám pak může být i horko (zejména v závislosti na aktivitě). Podobné to bude v létě.

TIP: Pocitovou teplotu v podobě ochlazování větrem si můžete s možností použití různých jednotek spočítat pomocí kalkulátoru, například na Calculator.net – wind chill a na Calculator.net – heat index.

Poslední články

0 0 hlasů
Article Rating

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.

Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: