Cyklona, cyklón, tajfun hurikán

Souhrnným názvem tropické cyklony jsou jedno a totéž a to mohutné tlakové níže, jinými slovy cyklony. Více obecných informací o nich najdete na naší stránce Tlakové útvary. Neobyčejně významné tlakové níže jsou ale meteorology po celém Světě bedlivě sledovány a jsou jim také přiřazována jména. Sledování a předpovědi jejich výskytu a drah postupu je v dnešní době snazší a předpovědi jsou úspěšnější. To pomáhá zmírnit důsledky působení těchto významných útvarů v podobě různých extrémních projevů počasí. Mezi základní extrémní projevy meteorologických prvků v oblastech významných tlakových níží patří nepochybně extrémní poryvy větru se značnými nárazy větru a výskyt prudkých lijáků trvajících i delší dobu. Tyto působí rozsáhlé a rychlé povodně. Vlivem extrémního větru a srážek dochází i k vzestupům hladin moří a k výskytu přílivových vln, které rychle zatopí pobřežní oblasti.

Názvosloví cyklon

Cyklona, jinými slovy tlaková níže, může být označena různě. Jednak typickým názvem hurikán, jako je tomu v oblasti Atlantiku. Tyto postupují přes oceán dále k pobřeží Evropy jako běžné tlakové níže. V chladné části roku postupují i nad pevninu Evropy a byť jsou oproti takzvaným hurikánových oblastech v našich podmínkách významně zeslabené, dokáží na naše středoevropské poměry přinést dosti extrémní projevy počasí. O tom jsme se mohli přesvědčit v několika uplynulých letech, kdy se v ČR a okolí, zejména pak v západní a severozápadní Evropě, vyskytly extrémní poryvy větru a další význačné projevy počasí s postupem na naše poměry dosti významných tlakových níží spojené. Tlakové níže vyskytující se u nás jsou rozsahem větší oproti těm vznikajícím nad oceány v tropických oblastech. Přinášejí ale méně významné projevy, neboť nejsou tak hluboké (nemají ve svém středu tak nízký tlak). Tak třeba letos jsme zaznamenali u nás velmi silný náraz větru při působení tlakové níže pojmenované jako „Eberhard“, loni byly podobné nárazy při přechodu níže „Vaia“ a o rok zpět zas při vlivu níže „Herwart“. Tato jména prolétla médii několikrát a ještě po roce byla připomínána. A také musíme vzpomenout na pověstné níže, nikoli ovšem často nesprávně označované jako „orkány“ nebo „vichřice“ (to je pouze jeden ze zásadních projevů počasí při postupu tlakových níží), „Kyrill“ a „Emma“, které ovlivnily počasí ve střední Evropy v letech 2007 a 2008. O jménech je pojednáno v dalších odstavcích, níže. Toto vše byly významné tlakové níže, které postoupily v chladné části roku nad Evropu ze vzdálených oblastí Atlantiku a to až od amerického pobřeží. Pokud se přesuneme nad Indický oceán a obecně do oblasti jižní polokoule, tam říkáme takové významné níži cyklón. A v oblastech na západ od 160. rovnoběžky západní délky se jim říká tajfuny. Východě od 160. rovnoběžky západní délky též hurikány. To jen, aby to nebylo úplně snadné. Společným jmenovatelem těchto názvů je ovšem cyklona nebo-li tlaková níže. Níže postupují zpravidla od východu na západ, na severní polokouli se u východních břehů stáčejí na sever až severovýchod, na jižní polokouli na jih, jihozápad či případně jihovýchod. Hurikány tedy postupují z jižního Atlantiku přes pobřeží Severní Ameriky a následně se stáčejí přes severní Atlantik buď přímo k severu nebo k severovýchodu. V chladné části roku, některá cyklona zamíří více východě a postupuje převážně přes Skandinávii, ojediněle i jižněji. Jak moc severně od naší oblasti střední Evropy taková zeslabená tlaková níže postupuje, podle toho jsou projevy počasí u nás extrémní. Čím blíže níže putuje a čím je významnější, hlubší, tím jsou projevy počasí vlivem vzniku velkého tlakového ale i teplotního rozdílu významnější.

Jména cyklon

Extrémně ničivé níže se zapsaly do historie Světových extrémů. Jde hlavně o cyklón Denis (1966), při němž spadlo za den na Reúnionu rekordních 6 083mm srážek, supertajfun Tip (1979), při němž byl zaznamenán nejnižší tlak vzduchu 870hPa, tajfun Forest (1983), který se rekordně rychle prohloubil a to o 100hPa za den, tajfun John (1994), který existoval měsíc a prošel dráhu přes 13 000km, cyklón Olivia (1996), při němž se vyskytl nejsilnější náraz větru 408km/h, velmi známý hurikán Katrina (2005), při němž se vyskytla nejvyšší přílivová vlna vysoká 10m, z novější doby hurikán Patricia (2015), kdy nejvyšší průměrná minutová rychlost větru při jeho vlivu 345km/h byla prohlášena za rekordní nebo hurikán Harvey (2017) z nejnovější doby, který byl v USA nejničivějším. Velmi významné škody v tomto roce přinesly do oblasti Malých Antil hurikány Maria a Irma. A co do počtu obětí byl významný například tajfun Haiyan z roku 2013, který zabil 6 300 lidí na Filipínách. O jménech významných cyklon z oblasti Atlantiku s vlivem na evropské počasí bylo pojednáno již výše. Jména se významným tlakovým nížím ve všech oblastech s jejich výskytem přidělují od roku 1977. K dispozici je určitý seznam jmen, která se po čase opakují. Atlantické hurikány mají k dispozici 21 jmen a přiřazují se abecedně, za šest let se jména opět opakují. Pokud by byla jména vyčerpána, používá se pro pojmenovávání řecká abeceda. V jediném případě se jména níží přestávají opakovat a už nikdy nejsou žádné níži přidělena. A to v případě, že tlaková níže daného jména napáchá extrémní škody nebo si vyžádá velké množství obětí. Žádná cyklona se tedy už nebude jmenovat například Katrina nebo Harvey. Takové se zapisují do historie extrémních cyklon.

Co je to oko cyklony? Je oblast středu tlakové níže v podobě oblasti s průměrem 30 až 60km, ale i podstatně více, s klidným počasím. V tomto centru je malá oblačnost bez srážek, fouká jen slabý vítr nebo je zcela klidno. Jakoby se kolem nevyskytovala cyklona a s ní spojená mohutná oblačnost s typickými extrémními projevy počasí. Proč je v centru níže takový klid? Vyskytují se zde sestupné pohyby vzduchu, které působí rozpad oblačnosti. Má tu též vliv odstředivá síla vlivem otáčení cyklony. Kolem této oblasti se nachází ale mohutná oblačnost i bouřkového typu a tvoří stěnu okna cyklony. Je to oblast s nejextrémnějšími poryvy větru a s výskytem prudkých srážek. Předpověď projevů počasí v oblasti tlakové níže je právě proto velmi obtížná, neboť závisí na přesném postupu níže. Kdy a v které oblasti bude zrovna klid a kdy se naopak rozpoutá běsnění živlu? Kdy a kdy spadne nejvíce srážek? V historii lidé při výskytu oka cyklony nad danou oblastí usuzovali, že se počasí zlepšuje a již jeho extrémní projevy nehrozí. Opak byl ovšem po určitém čase pravdou a to byl jeden z důvodů, proč v minulosti mělo řádění významných cyklon ještě více obětí. Nejen že neměli lidé dostatek času vlivem méně přesných předpovědí připravit se na příchod extrémů, ale ani tak nečinili a jejich příchod neočekávali. Například v oku hurikánu Irma byl klid a s příchodem stěny oka, tedy mohutné oblačnosti, se rozfoukal vítr s nárazy až 250km/h.

Sílu hurikánů hodnotíme podle Saffir-Simpsonovy stupnice se stupni 1 až 5. První stupeň znamená hurikán s maximální rychlostí větru do 152km/h a s malou ničivou sílou. Pátý pak hurikán s maximální rychlostí větru přes 253km/h a ničivou sílou katastrofální. Nutno dodat, že jde o průměrnou rychlost větru a nikoli rychlost větru v nárazech. U nás se vyskytla nejvyšší rychlost větru na Sněžce v roce 2007 při přechodu níže „Kyrill“ a to 216km/h, ale zajisté v nárazech. Šlo o přechodné zesílení větru, nikoli trvale foukající vítr průměrně takovou rychlostí. V případě hodnocení hurikánů podle rychlosti větru jde ale o trvalé poryvy větru.

Silný hurikán je takový, který je označen stupněm 3 dle uvedené stupnice a rychlost větru dosahuje a přesahuje 50m/s. Někdy se tato stupnice používá i pro tajfuny a cyklóny. Od stupně 4 stupnice se říká takovému tajfunu supertajfun, aby se prezentovala jeho síla.

Život cyklony, aneb cesta k hurikánu, cyklónu či tajfunu

Rozeznáváme několik stádií v takzvaném životě tropické cyklony. Prvotní fáze nenazýváme tropickou cyklonou. Nejprve vzniká tropická porucha v podobě výskytu bouřkové oblačnosti s typicky intenzivními srážkami, ale ne nijak významnými poryvy větru. Při podmínkách vhodných pro rozvoj cyklony nastává tropická deprese, v níž rychlost větru sílí, ale dosahuje přibližně 60km/h. Cirkulace kolem středu níže se uzavírá. Pokud vývoj pokračuje níže dospívá do fáze tropické bouře a od tohoto stádia se cyklony pojmenovávají. Rychlost větru dosahuje až 118km/h. Pokud rychlost větru přesahuje tuto hodnotu, je níže nazývána již tropickou cyklonou jako takovou.

Tropické cyklony mají nepředstavitelnou energii. Taková cyklona uvolňuje takzvané latentní teplo kondenzace. K tomuto fázovému přechodu vody v oblasti cyklony dochází velmi četně, proto za den dokáže vydat latentní teplo o velikosti 52 miliard gigajoulů s výkonem 600 terawattů. Energie takové běžné cyklony je také velká, stačila by téměř na polovinu roční produkce světové elektřiny. Jen tuto energii z běžných meteorologických jevů umět využít (Míková a kol., 2018).

Mimotropické cyklony známe z našich podmínek mírných zeměpisných šířek. Při postupu k nám se totiž z tropických cyklon stávají mimotropické, byť jsou některé dosti významné a na naše poměry dokáží přinést velké extrémy počasí. Pokud se jakékoli tlaková níže dostane nad pevninu, nemá odkud nabírat vlhkost, ustává tak kondenzace a cyklona slábne, postupně zaniká. V odborné terminologii hovoříme o tom, že se vyplňuje. Jinými slovy tlak vzduchu v jejím středu stoupá, slábnou typické projevy počasí a vzduch v oblasti cykony se vysušuje. Nad oceánem naopak cyklona nabírá na síle, vše je tedy opačně. Tlak v jejím středu klesá, oblačnost mohutní a typické počasové projevy jsou intenzivnější. Hovoříme o tom, že se cyklona prohlubuje. Ale ne všude mají cyklony ke svému vzniku a prohlubování tak vhodné podmínky. Za chvíli tomu bude ale 60 let od okamžiku, kdy nad Irskem řádila tropická cyklona, zvaná Debbie. V roce 1961 nedošlo k transformaci hurikánu na mimotropickou cyklonu a tato cyklona zasáhla ještě Irsko, kde způsobila velmi velké škody, včetně těch na lidských životech. Předpovědi počasí a zvláště tropických cyklon a drah jejich postupu byly v té době velmi nepřesné a předpověď takovéto situace je obtížná a to i v dnešní době. Dnes umíme postup cyklon předpovědět ale mnohem přesněji, proto se škody i počty obětí snižují a vykazujeme mnohem větší připravenost na příchod takovýchto velkých extrémů počasí. Máme dokonce i více času na to, abychom se z oblastí, které mají být zasaženy, přesunuli na bezpečná místa.

Co je to medikán? Anglicky medicane je pojmenování pro ojedinělé tlakové níže s výskytem víru, tedy podoby hurikánu v Evropě. Jde o cyklony, které vypadají jako hurikán a mají tedy takzvané oko a spirálovitě se stáčející oblačnost bez výskytu atmosférických front. Projevy počasí jsou také podobné hurikánům, extrémní vítr a lijáky. Jsou nazývány středomořskými hurikány, anglicky Mediterranean hurricane a odtud tedy zkratka „medicane“, počeštěně “medikán”. Označení je používána i odbornou veřejností. Tyto vznikají hlavně na podzim a v zimě, kdy v oblasti nad poměrně teplé moře proniká studený vzduch. Tyto jsou velmi obtížně předpověditelné, tamní meteorology jejich výskyt rozhodně hodně zaměstná. Vzpomenou můžeme jako příklad medikán Numa na podzim 2017.

Závěrem nutno říci, že hurikány jsou jasným projevem živelnosti přírody a počasí či jinými slovy atmosférických projevů. Pro vznik potřebují dostatečně velkou plochu, kterou oceány a moře jsou. Ale také pro výskyt dostatečně intenzivní kondenzace pro vznik mohutné oblačné vrstvy vysokou teplotu vody v takovém oceánu na větší ploše, určitě potřebují vodu o teplotě alespoň 26°C. Jedná se o útvary s projevy počasí, které vždy způsobují velké materiální škody a bohužel i oběti na životech. Někdy dokáží zpustošit velkou oblast, pohledy do oblastí po řádění takovýchto cyklon jsou více než smutné. Ale stále je to přírodní živel, nad kterým rozhodně moc nemáme a nikdy mít nebudeme. Naopak je nutné se připravit na to, že se změnou klimatu mohou být tyto cyklony ještě silnější či v určitých oblastech častější, což může platit i o oblast Evropy a zdejších mimotropických cyklon. Ve Středozemí se mohou objevovat častěji medikány a mohou být intenzivnější. Hodně často bývá stavěn hurikán vedle tornáda. Tornádo je ale zcela jiný jev, jde o větrný vír spouštějící se při vhodných podmínkách ze základny bouřkového oblaku. Tornáda se u nás na rozdíl od hurikánů vyskytují a ne zas tak vzácně. Prakticky na denním pořádku jsou ale v USA. Tornádo má větší sílu než hurikán, ale zasahuje vždy o mnoho menší území a má mnohem kratší životnost. Větrný vír spojený s bouřkovým oblakem se dotkne zemského povrchu (podmínky pro označení jako tornádo) spíše jen velmi krátce. I těch může u nás přibývat ve spojení s mimořádně silnými bouřkami, jejichž častější výskyt je do budoucna téměř jistý.

Literatura

MÍKOVÁ, T. a kol. Když se blízká na časy. C-Press, 2018.

WHITAKER, R. a kol. The Encyklopedia of Weather and Climate Change. Sydney: Weldon Owen Pty Limited, 2010 (CZ verze STAŘECKÁ, E. PAUER, M. Encyklopedie počasí a změna klimatu. Praha: Svojtka a Co, 2012)

SIMONS, P. a kol. Nature´s Mighty Powers: Extreme Weather. Londýn: Toucan Books, Reader´s Digest Association Limited, 2006 (CZ verze Vereš, P. a kol. Extrémy počasí: Síly přírody. Praha: Reader´s Gidest Výběr, 2010)

COENRAADS, R. a kol. Extreme Earth. New York: The Reader´s Digest Association, 2015 (CZ verze MERTINOVÁ, J. MÍČKOVÁ, K. HANUŠOVÁ, K. a kol. Nespoutané živly planety Země. Praha: Tarsago Česká Republika, 2015)

JERMÁŘ, M. Globální změna. Cesta ze světového chaosu do budoucnosti. Praha: Aula, 2011

MÍKOVÁ, T. KARAS, P. ZÁRYBNICKÁ, A. Skoro jasno. Praha: Česká Televize, 2007

Poslední články

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.