Základy čtení synoptických map

Dříve se synoptické mapy kreslily na základě podkladů ručně na papír a rozesílány byly mezi meteorology faxem. S nástupem výpočetní techniky se začaly tvořit ve speciálních programech. To významně jejich tvorbu usnadnilo a hlavně zrychlilo. S nástupem internetu došlo k ještě většímu zrychlení a jejich snadné prezentaci. Dnes se tyto mapy tvoří v moderních počítačových programech a jsou v různé grafické podobě dostupné i volně na internetu. V základu jde ovšem i při více grafických podobách o jednu a tutéž synoptickou mapu, která má své uplatnění. Některé mapy jsou obyčejné co do grafiky, jsou černobílé a základní. Existují ale i barevné mapy, v nichž jsou zobrazeny mnohé prvky počasí. Tento text se pokusí běžným uživatelům zprostředkovat základní návod jak se vyznat v synoptických mapách a jak tedy číst a interpretovat tuto mapu. A to tak, aby tito dokázali z mapy vyčíst aktuální či očekávané povětrnostní podmínky na daném území.

O synoptických mapách

Existují dva základní druhy synoptických map a to synoptické analýzy (zobrazení aktuálního stavu k danému termínu) a předpovědní synoptické mapy. Jak název napovídá, zobrazení očekávaného stavu ke konkrétnímu termínu. Tyto mapy se zpracovávají většinou čtyřikrát denně (analýzy) s předpovědí na jeden až dva dny, někdy ovšem i na více dní dopředu. Další dělení je na typické přízemní synoptické mapy a výškové synoptické mapy. Pro vyšší výšky/hladiny, například pro výšku 500hPa = cca 5.5km nad zemí. Informace o synoptické meteorologii a možných situacích najdete u nás na stránce Synoptické situace a prezentaci skutečných aktuálních a předpovědních map na stránce Předpověď tlaku.

Kde na internetu najdete prezentaci synoptických map? Zpravidla každá meteorologická organizace státu poskytuje oficiální synoptické mapy. Takže pro mapy přímo od zdroje zamiřte na stránky těchto organizací. Barevné a kvalitní synoptické mapy najdete tedy na stránkách ČHMÚ, německé meteorologické organizace DWD, nizozemské KNMI a také britské Metoffice. Pokud si po zobrazení některých map řeknete “co ty čmáranice a všechny čáry znamenají”, tak pro vás bude určitě určen další text.

Základem synoptických map je zobrazení útvarů (souhrnně synoptických útvarů) a případně stavu dalších prvků. Mapy se zpracovávají pro detailní popis a předpověď převládajícího počasí na daných místech. Jde o synoptické příčiny průběhu konkrétního počasí v daný čas a na určitém místě.

Jak se vyznat v synoptické mapě

Na synoptické mapě je vždy zobrazeno rozložení tlaku vzduchu nad daným územím, v evropských zemích tedy většinou nad celou Evropou nebo nad její částí (například střední nebo západní Evropou). Vyznačena jsou místa se zvýšeným tlakem vzduchu (tlakové výše – anticyklony). A místa se sníženým tlakem vzduchu (tlakové níže – cyklony) vůči tlaku vzduchu v okolí. Jde o základní tlakové útvary s odlišnými vlastnostmi a projevy počasí. Současně se v mapách zakreslen směr proudění (větru) v daných oblastech. Také jsou zakresleny atmosférické fronty spojené s tlakovými nížemi (systémy front) jako přechody vzduchových hmot různých vlastností, zejména teplotních. Více informací o těchto na stránkách Vzduchové hmoty a Atmosférické fronty.

Na některých synoptických mapách najdeme i vyznačení dalších prvků a to pomocí uznávaných značek nebo na podkladu mapy i rozložení teploty vzduchu. Tyto jsou doprovodnými údaji, základem je rozložení tlaku, vyznačení útvarů a front. O tom bude blíže pojednáno dále.

Čtení synoptické mapy

Jako příklad uveďme synoptickou mapu naší meteorologické organizace Českého hydrometeorologického ústavu, která je jednak co se týče aktuálního stavu (analýzy) i předpovědi dostupná na stránkách ústavu. K dispozici jsou dva příklady, první je srážková situace s výskytem významné cyklony nad naším územím z 31.5.2013. Druhá je situace bohatá mimo jiné na silné poryvy větru z 5.12.2013.

Na prvním obrázku vidíme analýzu synoptické situace ke konci května 2013. Jedná se o příčinnou situaci významných srážek, které v ČR vyvolaly doposud poslední větší a rozsáhlejší povodně. Jedná se o přechod tlakové níže přes naše naše území. S tlakovou níží je spojen frontální systém, okluzní bod se nacházel k datu analýzy na severozápadě Polska. Dále je systém okludovaný a stáčí se k jihu. Na opačné straně vidíme teplou frontu, směřující k severovýchodu. A zvlněnou studenou frontu (vlny jsou zobrazeny v podobě opačného druhu fronty v určitých oblastech rozhraní). Ta sahá až daleko do jihovýchodní Evropy a to do oblasti s mírně zvýšeným tlakem vzduchu.

V oblasti tlakové níže a zvlněného rozhraní lze určitě čekat hodně oblačnosti (vyjma středu cyklony, kde se může oblačnost i protrhávat) a intenzivní či též vytrvalé srážky. Přesně ty zvlněná studená fronta společně s cyklonou produkovaly právě na území ČR. A to hlavně v jihozápadní, jižní, střední až východní části Čech. Důsledky si asi všichni dodnes ještě pamatují.

Další prvky na mapě

Nad jižním Atlantikem vidíme mohutnou tlakovou výši, ta se vyznačuje bezoblačnou oblastí. Severozápadně od ní je frontální rozhraní spojené s mělkou tlakovou níží. Nezáleží na tom, jaké přesně hodnoty tlaku se vyskytují v daném útvaru. Ale záleží na tom, zda je tlak vzduchu v dané oblasti nižší než v okolí nebo naopak. Tlaková níže s minimálním tlakem 1025hPa tak může přinést například významnější srážky. Tedy pokud se nebudeme pohybovat jen v přízemní vrstvě, tak takováto mělká níže ve výšce může přinést opravdu vytrvalé srážky. A při zemi může být klidně vysoký tlak vzduchu. Oproti tlakové níži s tlakem ve středu 990hPa, která nemusí přinést tak významné srážky či další projevy. Vždy závisí na celkové synoptické situaci, rozložení tlakových útvarů a jejich konkrétním postupu či postupu. A též chování atmosférických front ve vztahu k danému území. Další objasňujeme na následující příkladové mapě.

Příklad 2 – situace 5.12.2013 (TN Xaver)