Základy čtení synoptických map

Dříve se synoptické mapy kreslily na základě podkladů ručně na papír a rozesílány byly mezi meteorology faxem. S nástupem výpočetní techniky se začaly tvořit ve speciálních programech. To významně jejich tvorbu usnadnilo a hlavně zrychlilo. S nástupem internetu došlo k ještě většímu zrychlení a jejich snadné prezentaci. Dnes se tyto mapy tvoří v moderních počítačových programech a jsou v různé grafické podobě dostupné i volně na internetu. V základu jde ovšem i při více grafických podobách o jednu a tutéž synoptickou mapu, která má své uplatnění. Některé mapy jsou obyčejné co do grafiky, jsou černobílé a základní. Existují ale i barevné mapy, v nichž jsou zobrazeny mnohé prvky počasí. Tento text se pokusí běžným uživatelům zprostředkovat základní návod jak se vyznat v synoptických mapách a jak tedy číst a interpretovat tuto mapu. A to tak, aby tito dokázali z mapy vyčíst aktuální či očekávané povětrnostní podmínky na daném území.

O synoptických mapách

Existují dva základní druhy synoptických map a to synoptické analýzy (zobrazení aktuálního stavu k danému termínu) a předpovědní synoptické mapy (jak název napovídá zobrazení očekávaného stavu ke konkrétnímu termínu). Tyto mapy se zpracovávají většinou čtyřikrát denně (analýzy) s předpovědí na jeden až dva dny, někdy ovšem i na více dní dopředu. Další dělení je na typické přízemní synoptické mapy a výškové synoptické mapy (pro vyšší výšky/hladiny, například pro výšku 500hPa = cca 5.5km nad zemí). Informace o synoptické meteorologii a možných situacích najdete u nás na stránce Synoptické situace a prezentaci skutečných aktuálních a předpovědních map na stránce Předpověď tlaku.

Kde na internetu najdete prezentaci synoptických map? Zpravidla každá meteorologická organizace státu poskytuje oficiální synoptické mapy, takže pro mapy přímo od zdroje zamiřte na stránky těchto organizací. Barevné a kvalitní synoptické mapy najdete tedy na stránkách ČHMÚ, německé meteorologické organizace DWD, nizozemské KNMI a také britské Metoffice. Pokud si po zobrazení některých map řeknete „co ty čmáranice a všechny čáry znamenají“, tak pro vás bude určitě určen další text.

Základem synoptických map je zobrazení útvarů (souhrnně synoptických útvarů) a případně stavu dalších prvků. Mapy se zpracovávají pro detailní popis a předpověď převládajícího počasí na daných místech. Jde o synoptické příčiny průběhu konkrétního počasí v daný čas a na určitém místě.

Jak se vyznat v synoptické mapě

Na synoptické mapě je vždy zobrazeno rozložení tlaku vzduchu nad daným územím, v evropských zemích tedy většinou nad celou Evropou nebo nad její částí (například střední nebo západní Evropou). Vyznačena jsou místa se zvýšeným tlakem vzduchu (tlakové výše – anticyklony) a místa se sníženým tlakem vzduchu (tlakové níže – cyklony) vůči tlaku vzduchu v okolí. Jde o základní tlakové útvary s odlišnými vlastnostmi a projevy počasí. Současně se v mapách zakreslen směr proudění (větru) v daných oblastech. Také jsou zakresleny atmosférické fronty spojené s tlakovými nížemi (systémy front) jako přechody vzduchových hmot různých vlastností, zejména teplotních. Více informací o těchto na stránkách Vzduchové hmoty a Atmosférické fronty

Na některých synoptických mapách najdeme i vyznačení dalších prvků a to pomocí uznávaných značek nebo na podkladu mapy i rozložení teploty vzduchu. Tyto jsou doprovodnými údaji, základem je rozložení tlaku, vyznačení útvarů a front. O tom bude blíže pojednáno dále.

Čtení synoptické mapy

Jako příklad uveďme synoptickou mapu naší meteorologické organizace Českého hydrometeorologického ústavu, která je jednak co se týče aktuálního stavu (analýzy) i předpovědi dostupná na stránkách ústavu. K dispozici jsou dva příklady, první je srážková situace s výskytem významné cyklony nad naším územím z 31.5.2013. Druhá je situace bohatá mimo jiné na silné poryvy větru z 5.12.2013. 

Synoptická mapa 31.5.2013
Obr. 1 Synoptická analýza při zemi nad Evropou k 31.5.2013, zdroj: chmi.cz

Na prvním obrázku vidíme analýzu synoptické situace ke konci května 2013. Jedná se o příčinnou situaci významných srážek, které v ČR vyvolaly doposud poslední větší a rozsáhlejší povodně. Jedná se o přechod tlakové níže přes naše naše území. S tlakovou níží je spojen frontální systém, okluzní bod se nacházel k datu analýzy na severozápadě Polska. Dále je systém okludovaný a stáčí se k jihu. Na opačné straně vidíme teplou frontu, směřující k severovýchodu. A zvlněnou studenou frontu (vlny jsou zobrazeny v podobě opačného druhu fronty v určitých oblastech rozhraní), která sahá až daleko do jihovýchodní Evropy a to do oblasti s mírně zvýšeným tlakem vzduchu. 

V oblasti tlakové níže a zvlněného rozhraní lze určitě čekat hodně oblačnosti (vyjma středu cyklony, kde se může oblačnost i protrhávat) a intenzivní či též vytrvalé srážky. Přesně ty zvlněná studená fronta společně s cyklonou produkovaly právě na území ČR a to hlavně v jihozápadní, jižní, střední až východní části Čech. Důsledky si asi všichni dodnes ještě pamatují.

Další prvky na mapě

Nad jižním Atlantikem vidíme mohutnou tlakovou výši, ta se vyznačuje bezoblačnou oblastí. Severozápadně od ní je frontální rozhraní spojené s mělkou tlakovou níží. Nezáleží na tom, jaké přesně hodnoty tlaku se vyskytují v daném útvaru. Ale záleží na tom, zda je tlak vzduchu v dané oblasti nižší než v okolí nebo naopak. Tlaková níže s minimálním tlakem 1025hPa tak může přinést například významnější srážky (pokud se nebudeme pohybovat jen v přízemní vrstvě, tak takováto mělká níže ve výšce může přinést opravdu vytrvalé srážky a při zemi může být klidně vysoký tlak vzduchu). Oproti tlakové níži s tlakem ve středu 990hPa, která nemusí přinést tak významné srážky či další projevy. Vždy závisí na celkové synoptické situaci, rozložení tlakových útvarů a jejich konkrétním postupu či postupu a chování atmosférických front ve vztahu k danému území. Další je objasněno na další příkladové mapě.

Příklad 2 – situace 5.12.2013 (TN Xaver)

Synoptická mapa
Obr. 2 Synoptická analýza při zemi nad Evropou k 5.12.2013, zdroj: chmi.cz

Druhá mapa ukazuje situaci při přechodu hluboké tlakové níže zvané „Xaver“ dne 5.12.2013 přes Skandinávii, která ovlivnila i počasí u nás a obecně ve střední Evropě. Rovnoběžně s tlakovou níží vidíme jihozápadně mohutnou tlakovou výši nad jihovýchodem Atlantiku. Mezi těmito útvary je nutno čekat silné proudění. Toto proudění je znázorněnou hustými izobarami (čáry spojující místa se shodným tlakem vzduchu). Tyto značí velký tlakový rozdíl na menším území. Čím blíže jsou sobě opačné tlakové útvary, tím je nutné mezi nimi nad daným územím čekat větší rozdíl tlaku vzduchu a v důsledku snahy o jeho vyrovnávání také větší poryvy větru.

Pokud by postupovala hluboká níže „Xaver“ více jihozápadně a nemuselo by to být o tolik blíže, tak by vznikl větší tlakový rozdíl a poryvy větru by byly mnohem významnější než skutečně byly i u nás. Nejvyšší náraz větru při přechodu níže „Xaver“ u nás činil 40m/s v oblasti Fichtelbergu. Více o této situaci nabízíme na stránce Níže Xaver (2013). Nejednalo se o nejextrémnější situaci co do síly nárazů větru u nás. O poznání větší rozdíl v tlaku vzduchu vznikl, jak je obecně známo, v roce 2007 při přechodu níže „Kyrill“.

S tlakovou níží je opět spojen systém front a to okluzní fronta, před okluzním bodem pak teplá fronta menšího rozsahu a studená fronta v podobě rozhraní propojeného i se systémem (s jeho teplou frontou) níže daleko na severozápadě Atlantiku. Vyvinutá je i další studená fronta malého rozsahu. 

Návod jak porozumět symbolům na synoptických mapách

Na mapách jsou zobrazeny středy jednotlivých tlakových útvarů, většinou s údajem o tlaku v nich (jde o nejnižší tlak v cyklonách a nejvyšší tlak v anticyklonách). Na českých mapách jsou uvedena písmena N – níže a V – výše. Na mapách v angličtině jde o písmena H – high (výše) a L – low (níže). Na mapách v němčině, které známe od našich západních a jižních sousedů, pak shodně H – hoch (výše) a T – tief (níže). 

Atmosférické fronty jsou znázorněny uznávanými znaky. Teplá fronta červeně s půl kolečky a studená fronta modře s trojúhelníky. Okluzní fronta pak růžově s kombinací uvedených znaků. Směr postupu fronty ukazují právě tyto značky dané fronty. V jakém směru jsou zakresleny, v tom fronta postupuje. Zvlněná fronta má své vlny znázorněny přechodem na opačný druh fronty a též je uveden opačný směr postupu (fronta se vlní, svůj postup zpomaluje, v některých částech s vrací, tedy postupuje proti směru základního postupu rozhraní). Zvlněnou frontu vidíme u studené fronty systému nad severozápadem Atlantiku. Tato se táhne až někam k Severní Americe. Na opačné straně kontinentu, na severovýchodě Evropy, vidíme pro změnu zvlněnou teplou frontu. To je méně častý jev. 

Doplnění na závěr

Pokud není v daném tlakovém útvaru alespoň jedna izobara uzavřena, nejde o tlakovou níži nebo výši. Jedná se o brázdu nízkého tlaku vzduchu nebo hřeben či výběžek vysokého tlaku vzduchu.

Ještě připomeňme, že území, které se nachází mezi dvěma cyklonami a mezi dvěma anticyklonami je v tlakovém sedle. A dále území, které není přímo ovlivňováno žádným tlakovým útvarem a to cyklonou, anticyklonou, se nachází v nevýrazné tlakové oblasti. Jde i o situace, kdy neexistuje ani vliv variant tlakových útvarů jak je uvedeno výše (např. brázda nízkého tlaku). Tuto situaci pak nazýváme slangově též jako „tlakové bahno“. Počasí v nevýrazné tlakové oblasti a tlakovém sedle může být opravdu různorodé, tyto situace bývají v létě provázeny odpoledním výskytem konvekční činnosti a to i produkcí docela intenzivních bouřek. Vždy záleží na tom, jak moc vlhký vzduch do dané oblasti proniká a zajisté je nutné vedle ročního období brát v potaz i další faktory. Zde už ale zacházíme do problematiky zpracované na uvedené stránce v prvních odstavcích tohoto textu o synoptických situacích.

0 0 hlasů
Article Rating

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.

Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: