Drastické mrazy, píše se v médiích

“V zimě přijdou drastické mrazy, zřejmě dorazí opravdu extrémní mrazy. Evropa v mrazivých kleštích? Vánoce zřejmě opět na blátě, ale od poloviny ledna by mělo opět brutálně mrznout. Poté můžeme čekat hodně chladný duben i květen.” A jak bude na Vánoce 2024? Možná Vás zaskočilo, že toto je naše předpověď. V médiích se totiž objevily další katastrofické články s předpovědí nejen na zimu, ale už někdo zná dokonce i předpověď na celé následující jaro. Takže zde citujeme, co se můžete v některých médiích dočíst a překvapivě jde opět o tuhou zimu a letos dokonce drastické mrazy. Vše se zakládá na určité variantě vývoje, avšak předpověď na dva, tři nebo i více měsíců skutečně dnes smysl nedává. O příštím květnu samozřejmě vůbec nemluvě. Vše je to pouze o tom, že jde o jednu variantu vývoje.

Každá takováto “předpověď” se zakládá na tom, že pokud dojde k tomu a tomu, může být takový a takový klimatický vývoj v dané oblasti.

Drastické mrazy: Polární vír opět na scéně a letos i vliv jevu El Niňo

Vše se v tomto případě odvíjí od klimatického jevu polárního víru a zde můžeme odkázat též na loňské prognózy chování tohoto jevu. Odpoutání se mrazivého vzduchu a jeho průnik od pólů do nižších šířek by skutečně v případě kolapsu víru nastal. V takovém případě by včetně střední Evropy bylo během zimy častější mrazivé proudění a zima by tak byla studenější či můžeme říci i mrazivější. Avšak určitě se zdráháme používat přehnané názvy jako například “přijdou drastické mrazy” či “extrémní” nebo “nejmrazivější zima za …”. Vlivů, které ovlivňují klimatický systém Země a jevy se v něm vyskytující je mnoho. Příliš dopředu jejich chování predikovat nelze. Před rokem se očekávalo zhroucení polárního víru na přelomu podzimu a zimy a následný průnik mrazivého vzduchu do nižších šířek kolem poloviny zimy. Poté se očekávalo že k tomuto dojde v polovině zimy. Nakonec došlo, avšak až na jejím konci a důsledkem tohoto vývoje cirkulace byl typicky studený začátek jara. V tomto období už ovšem nebyly v naší oblasti podmínky pro výskyt zimního počasí.

Obr. 1 Pravděpodobnost vývoje ENSO (El Niňo jižní oscilace) na další tříměsíční období, zdroj: cpc.ncep.noaa.gov

Klimatické modely jsou v klidu, zatím studenější zimu a natož drastické mrazy neznačí

Samozřejmě jde také o aktuální pohled “na věc”. Ani klimatické modely nedokáží nyní předpovědět ani základní vývoj základních klimatických prvků v období začínajícím za měsíc a půl a trvajícím tři další měsíce. Tedy vývoj ve smyslu, zda se čeká nějaká odchylka průměrné teploty od dlouhodobého normálu a zda bude spíše tepleji, chladněji nebo jak v tuto dobu být má. Současná prognóza zní typicky na teplejší počasí, tedy spíše vyšší kladné odchylky teploty od normálu. To se může samozřejmě změnit. I numerické modely reagují na stav atmosféry, který je ovlivněn různými klimatickými jevy, včetně onoho polárního víru. Změnit se může už jen do začátku zimy jako klimatického období (pozn. začátek v prosinci) opravdu hodně a to různým směrem. Ale také se nemusí změnit nic, případně minimálně nic zásadního s vlivem na očekávaný vývoj teploty a počasí v Evropě či střední Evropě během zimy. Zde je na místě prohlásit “zatím vůbec nevíme jak by mohlo letos v zimě být, ani obecně”. Nikdo to zatím neví, pouze je možné spekulovat. Avšak nikdo nikde toto samozřejmě neprohlásí.

Drastické mrazy: O co se tyto články s mrazivou předpovědí na zimu opírají tentokrát?

O jev El Niňo a jeho poměrně dalekosáhlý vliv na vývoj klimatu. I když znamená jev El Niňo často oteplování, jeho vliv může být v zimním období i opačný. Tento vliv jevu na evropské počasí v chladné části roku či přesněji během chladné části roku by měl být opačný. Jev El Niňo by měl sílit během podzimu a přetrvat výrazný po celou zimu, na jaře začne rychle slábnout. V zimním období by měl tento jev na evropském kontinentu vyvolat převážně opačný efekt než je u něj typické. Tedy efekt ochlazení a v centrální či jihozápadní části také zvýšený výskyt srážkové činnosti. Opačný vliv bude mít na jihovýchod a sever Evropy.

Další prognózy sází na náhlé stratosférické oteplení, tedy rozpad polárního víru blokujícího polární vzduch v oblasti pólů. Toto by napříč evropským kontinentem způsobilo studené počasí vlivem průniku polárního vzduchu do nižší šířek. Tento jev by mohl být ovlivněn i působením jevu El Niňo. Během druhé poloviny zimy je poté předpovídáno další oteplení stratosféry a opět drastické mrazy v Evropě. Drastické mrazy se řekněme skutečně vyskytly v minulých zimách v severní části USA, kde některé předpoklady slibují pro letošní zimu naopak teplejší počasí. Že by se uplatnilo, když v Americe proniká mrazivý vzduch více k jihu, tak nad Evropou naopak vystupuje teplý vzduch více k severu a opačně? Každá prognóza zatím končí velkým otazníkem, ta o drastických mrazech tak minimálně třemi.

Tyto prognózy se opírají o současné predikce klimatologů a úvahy na základě očekávaného vývoje klimatických jevů s vlivem na světové klima. Dále reflektují vývoj současných prognóz klimatických modelů, které mimo jiné z očekávaného vývoje klimatických jevů vycházejí. Nelze ale v žádném případě říci s žádnou pravděpodobností, že se takový vývoj počasí uplatní. Lze pouze říci, že je možný a je tzv. “ve hře”, ostatně jako každý rok a jako každý scénář vývoje při každé prognóze vývoje počasí a klimatu. Na tu onu předpověď s nějakou úspěšností a jaký ten vývoj pravděpodobně bude si musíme ale ještě počkat. Problémem je, že některá média toto prezentují minimálně na první pohled jako skutečnou prognózu či dokonce jako jistotu. A další je způsob podání s použitím typických extremizujících výrazů jsou jsou “tuhá zima, krutá zima, drastické mrazy, Evropa v mrazivých kleštích” a podobně.