Chceme předpověď nebo raději ne?

Podle komentářů některých si můžeme položit otázku chceme předpověď nebo ne? Jaká jsou úskalí a přesněji limity předpovědi počasí, o tom pojednáváme v článku Limity numerické předpovědi počasí. Co je smyslem předpovědi? Předpověď není faktický stav je článek, který jsme vydali také v reakci na komentáře, na základě kterých usuzujeme, že mnozí nerozumí tomu, k čemu předpověď počasí slouží a co si obecně mají představit pod pojmem “předpověď”. Důrazně objasňuje tento pojem druhý výše citovaný článek, neboť předpověď (jakákoli) opravdu není faktickým stavem. Skutečně to není to, o čem by bylo jisté, že nastane a že nějak konkrétně skutečně proběhne.

Meteorolog, stejně jako každý, spolehlivě ví jak bylo nebo případně aktuálně je. Toto je často používaný vtip. Nicméně vždy panovala snaha a hlavně velký zájem o to, dokázat odhadnout jaké počasí bude. To lze konstatovat i o současné době. Je to logické, neboť jak bylo už příliš nikoho nezajímá a průběh aktuálního počasí alespoň v daném místě už vůbec ne. Dříve existovala pouze možnost předpovídat počasí podle jeho aktuálního stavu a podle chování přírody. Tuto možnost můžeme využít i dnes, avšak maximálně na několik hodin dopředu až den. A příliš velké úspěšnosti touto metodou nedosáhneme. S pokračující dobou se začala vzhledem k ostatním pokrokům předpověď počasí zlepšovat. Avšak stále se potýkala s četnými chybami. Až teprve s příchodem moderní techniky a přechodem na numerickou předpověď se její úspěšnost zvýšila násobně. Přesto moderní metody předpovědi mají velkou kritiku. Zde si ale musíme uvědomit smysl a limity předpovědi (viz odkaz na článek v úvodu tohoto textu) a zda chceme předpověď nebo raději ne.

Předpověď počasí podle jeho aktuálního stavu nebo chování přírody možná je, ale má oproti numerickému modelování počasí zásadní limity. Proto chceme předpověď na moderní bázi.

Od chyb předpověď nikdy úplně neočistíme, chceme předpověď?

Zatímco dříve jsme si mohli nechat o týdenní předpovědi jen zdát, neboť podle směru větru, výskytu oblaků a podobně jsme skutečně nemohli odhadnout jak asi bude za týden. Dnes tuto předpověď máme, dokonce můžeme říci, že můžeme tvořit i předpověď na delší dobu dopředu. Zde ovšem platí a vždy platit bude, že s přibývajícím časem klesá úspěšnost takové předpovědi. Předpověď poté má smysl do stádia, kdy její úspěšnost klesne natolik, že už považujeme předpověď z aktuálního pohledu za nereálnou a nesplnitelnou. Tato vykazuje příliš mnoho chyb na to, aby existovala vyšší pravděpodobně jejího vyplnění, tedy toho, že takto skutečně bude. Zde byla řeč o předpovědi obecně dle její délky. Nyní vstupuje do hodnocení úspěšnosti předpovědi určitý druh meteorologické čili synoptické situace. Jsou a vždy budou situace, které odhadne předpověď opravdu přesně. Také tu zůstanou situace, které mohou být značně nejisté i v krátkém horizontu. Zde tedy konstatujme následující.

S dalšími technickými pokroky, zahušťováním sítě bodů (míst) pro předpověď, zrychlováním techniky a výpočtů modelů, je jasné, že chyb v předpovědích bude ubývat. Předpověď se stane stále dokonalejší, přesnější a to platí v krátkém i dlouhém horizontu. Na krátký horizont některé situace odhadneme v budoucnosti skutečně přesně, jiné na dlouhý stále poměrně nepřesně. Vždy zde tedy bude nějaká chybovost. To je ovšem smyslem předpovědi, nejen počasí, ale všeho u čeho nevíme přesně jaký čekat průběh.

Chceme předpověď nebo raději ne?

Zde si asi musíme položit otázku, zda chceme předpověď nebo raději ne, tedy zda o ním máme vůbec zájem. Buď o ní tedy máme zájem a to se všemi úskalími, tedy chybami, které k ní patří. Nebo nebudeme předpověď počasí sledovat, neboť nám přijde nepřesná a raději si odhadneme počasí na nejbližší dobu a podle předpovědi na delší dobu se řídit nebudeme. Je zřejmé, že většina z Vás bude zastávat názor ano, určitě chceme předpověď počasí i s nepřesnostmi, alespoň pro základní přehled o tom, jak pravděpodobně bude.

Nikdo nedeklaruje 100% úspěšnost předpovědi počasí. Méně úspěšnou lze čekat předpověď pro konkrétní místo i na druhý den. Jde o chyby, které jdou společně s předpovědí počasí, disciplínou tvořenou pomocí metod moderní doby. Bez moderních technologií nebo úplně bez technologií nebyla předpověď úspěšnější než v současné době s využitím matematických modelů. Skutečně počasí neodhadneme na druhý den dopředu lépe podle přírody a projevů počasí než na základě všech potřebných matematických výpočtů. Můžete si to někdy vyzkoušet. Není nic lepšího, když někde v rámci letního pobytu nebudete sledovat žádné informační kanály. Zkuste to pár dní a můžete si vyzkoušet podle průběhu počasí či chování přírody každého dne odhadnout jaké počasí přinese den následující. Nejde o jednoduchý úkol, chce to znalosti a zkušenosti, ani tak to ovšem nemusí vůbec vyjít. Ještě obtížnější je zkusit to bez znalostí a zkušeností z meteorologie, jednoduše laicky. Proto chceme předpověď nebo raději ne?

Spolehnutí se na vlastní předpověď počasí

Jste venku a musíte určitě pozorovat oblohu a obecně počasí v daném místě. Mnohé lze odhadnout a to hlavně rámcově další ráz počasí. Nic konkrétnějšího ovšem takto nepředpovíte. Určitě budete při takové nutnosti vyčíst z počasí daného dne jak se bude chovat zítra pozorovat oblohu. A to hodně, uvidíte běžný průběh počasí. Nevíte podle čeho byste mohli usuzovat, že bude zítra jiné počasí než aktuálně. Od rána se vyskytne na obloze například hodně oblačnosti nižšího patra, vítr po vane slabý od východu. Takové počasí beze změn převládne po většinu dne či po celý den. Jak tedy bude zítra? Také nebude pršet? Lze čekat stejně teplo, tepleji nebo naopak chladněji? to je asi jediné, co si můžete teoreticky podle určitých indikátorů říci a určit. Až zítra teprve uvidíte, jak jste byli v této předpovědi úspěšní. Nutno totiž si všímat detailů.

Tím detailem může být i to, že slabý vítr s večerem neustává. Naopak fouká nepatrně rychleji než třeba ráno/dopoledne či také odpoledne. Velká oblačnost zůstává také beze změny a neubývá jí ani později večer. Jen dojde k takové detailní změně, kdy oblačnost později večer nabude celistvější formy a bude mít více šedavý vzhled. Bude hustší. A poté při velké pozornosti Vám mohou v úsudku dopomoci další, tedy doplňkové indikátory přírody. Podle určitých znaků poznáte, že klesá tlak. To je jednoznačně potvrzující fakt, že změna počasí zítra nastane a to tzv. k horšímu. Blíží se vzhledem k popsané situaci pravděpodobně studená fronta, která změní počasí. Může ho v místě ovšem změnit jen nepatrně, ale také významně. Tak bude zítra pršet nebo ne?

První varianta počasí na druhý den

Nemusí, v noci se změní vítr na západní a k ránu se může i významně zeslabit. Oblaků na obloze zůstane stejně hodně, srážky se nevyskytnou. Přešla studená fronta, teplota vzduchu následující den klesne oproti předcházejícímu o 5°C. Co čekat dále? Třeba protrhávání oblačnosti za frontou a výskyt místních přeháněk. Opět nemusí pršet v daném místě, oblaků začne ubývat s přicházejícím večerem. Vítr zesílí dopoledne, odpoledne přetrvá čerstvý třeba i s nárazy. Večer začne slábnout, po setmění se prakticky utiší a na obloze zavládne skoro jasno. Jaké počasí čekat další den? Počasí v nastupující tlakové výši nebo jejím výběžku, takže lepší než aktuální den a lepší než den předchozí. Ale počasí se mění rychle, takže pěkné počasí může být třeba jen zpočátku tohoto dne.

Druhá varianta počasí na druhý den

Může a to vydatně a opakovaně. Během noci dorazí na frontě dejme tomu, že máme letní období, prudké lijáky v bouřkách. Samozřejmě ostře zesílí před frontou provázenou bouřkami vítr, následně se změní jeho směr na západní. Pokračovat může po bouřkové činnosti trvalejší déšť, může být i vydatný. Pakliže plánujeme vegetovat v přírodě a nepoznáme tuto změnu nebo alespoň riziko výskytu tohoto počasí, můžeme hodně promoknout a podobně. Ráno se objeví na obloze klidně polojasno, vítr ale rychle zesílí, fouká stále od západu. I to nám může s tím, že víme o přechodu fronty, indikovat, že se rychle zatáhne a přijdou přeháňky, případně i bouřky.

Přes den převáží velká proměnlivá oblačnost a zmíněné četné přeháňky, kterých se v místě může vyskytnout třeba pět. Pozvolné ustávání přeháněk, zpomalování rychlosti větru a následné zmenšení oblačnosti či alespoň změna jejího druhu může ukazovat doznívání projevů počasí za studenou frontou. Jak bude další den? Může být celkem pěkně, ale také podobně jako dnes. Přeháňky se vyskytnou třeba jen dvě, podstatně slabší, vítr též a oblačnost zaznamená rychlejší denní chod a zvětší se jen krátce. Ale nemusí tomu tak být. Zde musíme hodně podrobně pozorovat a ideálně mít znalosti, abychom poznali přibližování se další fronty.

Závěr: Chceme předpověď nebo raději ne?

Když se řekne slovo “předpověď” určitě nejprve musíme pochopit jeho význam. Předpověď není konstatování stavu, který jistě nastane. V předpovědi existuje vždy míra nejistoty, jinak by nemohlo jít o předpověď. Vstupme do méně obecné roviny a přejděme k termínu “předpověď počasí”. Zde musíme též objasnit, co přesně znamená předpověď počasí a jaký je její význam. Tedy zejména jaká má mantinely, tj. limity a za jakých podmínek se tyto mění. To vše převedeme do současné doby, kdy se používá moderní numerická metoda pro předpověď počasí. Z dlouhodobého hlediska se tato metoda kombinuje se statistickou. Poté máme informaci o tom, že předpověď nemůže být bezchybná, vždy má nějaké nepřesnosti a tyto jsou velmi proměnlivé. Pokud máme tyto informace a pochopíme je, poté se můžeme sami sebe zeptat, zda je taková předpověď pro nás přínosná a zda ji budeme vyžadovat, sledovat/číst či se podle ní řídit.

V textu o několik odstavců výše ukazujeme, že se můžeme spolehnout na vlastní pozorování, úsudek a znalosti či zkušenosti. V takovém případě hovoříme o předpovědi podle aktuálního počasí, zejména oblohy a chování přírody. Zde nás limituje předpověď velmi omezenými možnostmi zejména v podobě poznání situace pouze v konkrétní lokalitě, kde se nacházíme. Právě jen pro tuto lokalitu bude naše předpověď platit. A ještě navíc takto nedokážeme odhadnout počasí na příliš dlouho dopředu. Poté tedy můžeme zvážit klady a zápory těchto předpovědních metod a rozhodnout se. Zda nesledovat žádnou předpověď, zda se spolehnout na vlastní úsudek nebo zda raději brát v potaz numerické předpovědi současné meteorologie a počítat přitom s určitými nepřesnostmi. Tyto ideálně správně interpretovat, vybírat si média která tyto podávají seriózně a kvalitně, event. nejlépe odborně s určitou znalostí problematiky.

Stále nadáváte na chybné předpovědi současné meteorologie a našich meteorologů? Pak si budete muset vybrat variantu spolehnutí se na své předpovědní schopnosti, případně se neřídit podle žádné předpovědi. Určitě je výhodnější mít k dispozici nějakou předpověď a dnešní předpověď je přeci jen na vyšší úrovni a řekne nám skutečně hodně a to toho přesného. Chceme předpověď nebo raději ne?