Pokročilé čtení synoptických map

V článku pokročilé čtení synoptických map počítáme s tím, že má čtenář znalosti základů čtení synoptických map. Pro základní znalosti jak se vyznat v synoptické mapě nabízíme článek Základy čtení synoptických map. Všem čtenářům tohoto článku, kteří nemají znalosti základů, doporučujeme si nejprve přečíst ten. Tam pojednáváme o tom, co je to vůbec synoptická mapa, jaké má druhy. Dále kdo jí sestavuje a co základního obsahuje. Jako příklad používáme synoptické mapy sestavené Českým hydrometeorologickým ústavem. V tomto článku přidáme další informace o čtení synoptických map. A jako příklad použijeme další dostupné synoptické mapy, které lze najít na internetu. Návod se bude týkat tedy hlavně na čtení těchto, jinými slovy jak se v nich vyznat. Mapy také prezentujeme s aktuálními informacemi na stránce Předpověď tlaku. Díky tomuto článku pokročilé čtení synoptických map jim určitě lépe porozumíte.

Témata: Synoptická mapa, vysvětlivky, meteorologické značky, synoptické značky, povětrnostní mapa, atmosférické fronty, tlakové útvary, pokročilé čtení synoptických map.

Některé mapy vypadají složitě až nepřehledně, pokročilé čtení synoptických map s nimi pomůže

Existují barevné mapy, které jsou i poměrně jednoduché na čtení pro každého. Poté existují černobílé mapy plné různých znaků, koleček či hodnot. Ty jsou obtížnější pro čtení, i na klíč ke čtení těchto se zaměříme v tomto mírně pokročilém textu zvaném pokročilé čtení synoptických map. Synoptickou mapu, která má tzv. základy shodné, sestavuje téměř každá meteorologická organizace. Mapy se samozřejmě mírně liší, v některých jak zmiňujeme výše chybí barevné rozlišení. Synoptické mapy veřejně najdeme například na stránce německé DWD, na stránce polské IMGW, dále na anglické Metoffice a podobně. To je součástí našeho článku Jak najít a správně číst předpovědní mapy?

Synoptická mapa DWD

Velmi pestrou škálu informací nabízí synoptická mapa sestavovaná německou meteorologickou službou DWD. Obecně se co do znaků podobá mapě naší meteoslužby. Používá ovšem i další, objasněme je dále. DWD nabízí mapu analýzy synoptické situace a poté mapy předpovědi synoptické situace. Stejně jako naše meteoslužba. Předpovědní mapy jsou k dispozici až na 108 hodin dopředu, tedy na více než 4 dny.

Analýza situace

Obr. 1 Příklad mapy DWD – analýza synoptické situace k uvedenému termínu (4 krát denně), zdroj: dwd.de

Na mapě analýzy synoptické situace jsou podobné znaky jako na každé synoptické mapě. Jsou to tlakové útvary, označené jako H (Hoch – tlaková výše) a T (Tief – tlaková níže) a izobary. Ted čáry spojující místa se shodným tlakem vzduchu. Tyto uvádí analýza méně podrobně a to po 5hPa. Zakresleny jsou čáry instability (oranžová čára s krátkými čárkami, vycházejícími z ní ve střídavém směru). Dále atmosférické fronty podle platných zásad, viz základy čtení map. K tomu též základní informace o průběhu počasí na stanicích. Taková informace z jedné stanice se skládá z číselných hodnot podoby zkratek a znaků počasí. Každá hodnota je uvedena na určitém místě. Nyní následuje detailní popis, co která informace znamená. V tomto případě se totiž běžný uživatel v informaci nevyzná.

Co vám například říkají čísla (zleva shora): 24, 66, 118, -18, 17 a 9, plus uprostřed praporek a nevyplněné kolečko? Vaše odpověď bude znít zřejmě nic nebo nic moc. Ale po nastudování návodu v tomto článku pokročilé čtení synoptických map budete moci říci, že vám říkají jaké je na dané stanici v daný čas počasí. Toto počasí je totiž popsáno v podobě stavu a hodnot základních meteorologických prvků v zakódované podobě. Hodnoty se uvádějí bez jednotek a některé zkráceně tak, aby nebyl kód s informacemi příliš obsáhlý.

Kódované informace o počasí z meteostanic objasňujeme na konci tohoto článku.

Předpovědní mapa

Obr. 2 Příklad mapy DWD – předpověď synoptické situace na 24 hodin dopředu, zdroj: dwd.de

Předpovědní mapa DWD vypadá podstatně jednodušeji. Avšak také bude nutné znát základní meteorologické značky. Vedle týchž informací jako v případě analýzy prezentují projevy počasí uznávané znaky. Obecně uznávané znaky v meteorologii najdete na naší stránce o značkách, viz odkaz. Znaky jsou také objasněny dole pod mapou, názvy se uvádí anglicky. Celá mapa má barevný podklad s tím, že barva znázorňuje rozložení teploty vzduchu podle dole uvedené široké stupnice.

Překlad průběhu počasí: Fog = mlha, Freezing fog = mrznoucí mlha, Drizzle = mrholení, Rain = déšť, Freezing rain = mrznoucí déšť, Rain/Snow shower = dešťové/sněhové přeháňky, Hail = kroupy a Thunderstorm = bouřka.

Synoptická mapa Metoffice

Obr. 3 Příklad mapy Metoffice – černobílá předpovědní mapa, zdroj: metoffice.gov.uk

Prezentována v barevné verzi i v černobílé verzi. První verze slouží pro znalejší, kteří znají alespoň základy čtení synoptických map. Černobílá s dalšími meteorologickými údaji pak pokročilejším uživatelům. Neliší se od barevné verze, jen nutno, aby uživatel věděl jak jsou přesně značeny například atmosférické fronty. Jinak barevnou mapu nepotřebuje, ale v současné moderní době má barevná lepší vzhled. Opět zde jsou tlakové útvary jako cyklony (L) a anticyklony (H), dále izobary a atmosférické fronty.

Synoptická mapa NWS

Obr. 4 Příklad mapy NWS – analýza synoptické situace, zdroj: wpc.ncep.noaa.gov

National Weather Service publikuje synoptickou mapu pro USA a okolí. Jde o klasickou černobílou mapu. Jak asi každý řekne s různými čísly a čarami. Mapa je k dispozici ale i v barevné verzi. Zde lépe vidíme na první pohled rozlišení tlakových útvarů (H – výše a L – níže) a atmosférických front. Platí zde shodné značky a zásady pro čtení. Dále zde jsou uvedeny informace o aktuálním počasí (viz dole).

Synoptická mapa KNMI

Obr. 5 Příklad mapy KNMI – předpovědní synoptická mapa, zdroj: knmi.nl

Sestavuje meteorologická služba pro Holandsko, zkr. KNMI. Mapa má oproti výše uvedeným opět jinou grafickou podobu, ale v základu poskytuje tytéž informace. A to ty základní potřebné informace, opět zde stačí mít základní znalosti čtení synoptických map. Též poskytují analýzu k danému termínu (vždy nejnovější) a poté předpovědní mapy. Jinak může být zakreslena čára ukazující linii instability a to plnou červenou čárou. Modrou plnou čárou jsou zde zakresleny brázdy nízkého tlaku vzduchu. To je zásadní rozdíl a je nutné správně tyto synoptické útvary interpretovat. Proto doporučíme naší stránku Synoptické situace.

Synoptická mapa IMGW

Polská meteoslužba sestavuje dvakrát denně (termíny 00 a 12 UTC) analýzu synoptické situace. Opět se z mapy dozvíme podobné údaje jako u jiných, najdeme tam ovšem ale také některé nové. Vedle některých údajů ze základních synoptických stanic zde vidíme i vyobrazení oblačných systémů. Na mapě jsou označeny středy tlakových útvarů z polskými popisky (W = Wyž – výše a N = Niž – níže). S nimi související frontální vlny dle platných znaků pro znázorňování. Totéž lze říci o znacích pokrytí oblohy oblaky a značkách meteorologických jevů. Na mapě najdeme také typy vzduchových hmot odrážejících se od poloh front. Tyto označují dvě velká a jedno malé písmeno, např. PAm (mořský arktický vzduch) nebo PPk (kontinentální polární vzduch).

Kódované informace o počasí ze stanic

Dle níže uvedeného náčrtu zobrazeného ve větším rozlišením než v případě mapy popíšeme, co uvedené hodnoty znamenají a jak se zkratky tvoří.

Obr. 1 Náčrt údajů o počasí na meteostanici a vysvětlení uvedených kódovaných hodnot

V rámci článku pokročilé čtení synoptických map ještě rozebereme, co znamenají symboly a údaje v kolečku informací z meteostanic uvedené na některých mapách. Na ukázce údajů o počasí na stanici zapsaných ve zkrácené podobě vidíte kompletní výpis informací. V praxi mohou některé informace chybět. Samozřejmě, že nebude uvedena například informace o výskytu nízké oblačnosti a její výšce nad povrchem, když se v daném místě a čase na stanici nebude také oblačnost vyskytovat. Podobně to platí například pro průběh počasí. Většinou údajů se objeví při každém hlášení ze stanice.

Pro přehlednost informace ve vysvětlivkách rozdělujeme a barevně odlišujeme. Zvlášť tedy značíme údaje týkající se teploty, srážek, větru a podobně. Některé informace jsou zapsány čísly běžně, případně ve zkrácené podobě. Další údaje, které je možné vyjádřit znaky, jsou vyjádřeny ustálenými meteorologickými značkami. Jde zejména o oblaky a údaje o průběhu počasí (výskyt srážek a dalších meteorů).

Návod ke čtení údajů

Teplotu vzduchu nebude problém přečíst, je uvedena celým číslem. V našem příkladu je na stanici 26°C. Údaj uprostřed v podobě znaku vyjadřuje výskyt vysokých oblaků druhu Cirrus. A údaj vpravo značí tlak vzduchu na stanici. Ten už nemusí dávat smysl, ale pokud objasníme poučku jak se tato hodnota zkracuje, už tomu bude zcela jinak.

Hodnota 201 uvedená v příkladu výše značí tlak vzduchu 1020.1hPa. Tlak například 1011.5hPa označí číslo 115 a podobně. Hodnota pod tlakem značí změnu tlaku vzduchu, tendenci. A zapisuje se opět v podobě celého čísla, byť značí poněkud jinou hodnotu. Uvedená hodnota 10 značí změnu o 1.0hPa. A jak se tlak mění, to značí lomítko uvedené pod hodnotou. Ani hodnota 70 ohledně výšky nelze vykládat jako skutečná hodnota výšky. Tato totiž značí výšku 20km nad povrchem. Jde o výšku středních oblaků. Opět může hodnota chybět, pokud chybí střední oblaky na obloze. Uprostřed je údaj o větru, který vyjadřuje praporek. Na příkladu uvádíme vítr o rychlosti 7.5m/s. Vlevo od symbolu vidíme kolečko pokrytí oblohy oblaky, které ukazuje zataženo (8/8) a další menší vyplněné kolečko ukazuje aktuální průběh počasí a to výskyt deště.

Rosný bod a oblačnost

Teplotu rosného bodu pod těmito značkami též není problém přečíst, uvádí se celým číslem. V dolní části tzv. kruhu informací jsou údaje o nízké oblačnosti. Značka uprostřed (v příkladu jde o Stratus) a vlevo číselně výška výskytu nízké oblačnosti. Číslo ovšem znamená rozmezí pro výškové metry, v tomto případě jde o výskyt do 600m n.m. Vpravo je číselně pokrytí oblohy těmito oblaky, v příkladu jde o 5/8. A konečně vpravo dole je údaj o průběhu počasí za 1-6 hodin, kde může informace často chybět. A to v případě absence průběhu počasí. V příkladu je uvedena bouřka za posledních 1-6 hodin.

Závěr: Pokročilé čtení synoptických map

Po prostudování tohoto článku pokročilé čtení synoptických map zhušťujícího teorii čtení synoptických map a upřesňujícího článek Základy čtení synoptických map by neměl být problém synoptické mapy číst. Zpočátku budete návod určitě potřebovat, ale pokud chcete s mapami pracovat a pokoušet se podle nich o předpověď počasí nebo o zjištění aktuálního počasí, tak časem již určitě ne. Zpočátku vám mohou připadat zvláštní údaje o počasí na stanicích, z hodnoty například 111 můžete mít na první pohled problém vyčíst hodnotu tlaku vzduchu. Ale není to těžké, jde o tlak 1011.1hPa. Pozor u změny tlaku vzduchu, nejde o celé číslo jak se uvádí v informaci. Vždy jde o desetinné číslo, takže hodnota 26 bude znamenat změnu o 2.6hPa. Pokud máte nastudovány základní meteorologické znaky (přehled a popis uvádíme na odkazované stránce), není problém určit a správně přečíst ani ostatní údaje.

Veškeré potřebné informace uvádíme již v článku o základech čtení. Na synoptických mapách se žádné další údaje zpravidla nevyskytují. Důležité nutno znát značky atmosférických front či dalších útvarů a umět správně přečíst písmena, jako znaky středů tlakových útvarů. A též vědět, co jsou to izobary a co značí. Po přečtení tohoto článku pokročilé čtení synoptických map by to pro vás mělo být opět o něco snazší.