Co je to rarášek?

Hodnocení článku

Možná jste slyšeli pojem rarášek. Tento text se v závislosti na výskytu tohoto jevu v současných teplých dnech přináší jeho definici a výskyt. Tento jev překvapil nedávno i koupající se na jednom koupališti v ČR. Co je to rarášek? Možná znáte tento jev pod názvem “čertík” či pod anglickým názvem “dust devil” nebo slangově “Willy-willy”. U nás není v létě výjimečný, vyjma mohutnějších.

Jak vzniká větrný vír a jaké existují druhy

Jedná se o prachový nebo písečný vír v podobě tromby, která vzniká od zemského povrchu. Nejde tedy o klasickou trombu, z níž se následně vyvíjí tornádo. Typická tromba v podobě větrného víru, který je viditelný vlivem výskytu kondenzovaných vodních kapek nebo prachu, vzniká vždy pod základnou oblaku. Tento vír vzniká od povrchu v důsledku silně přehřátého povrchu a to ve vrstvě vzduchu  výraznou vertikální instabilitou atmosféry. Jde o instabilní teplotní zvrstvení atmosféry.

Co je to instabilní teplotní zvrstvení? Situace, kdy v troposféře teplota vzduchu klesá s výškou rychleji než je běžné (běžně o 1°C na každých 100m výšky). Za této situace jsou podpořeny výstupy přehřátého vzduchu (konvekce).

Proč vzduch v této oblasti rotuje? V překladu vírnatost je veličina jako míra rotace vzduchu, rotace vektoru rychlosti proudění. Tato vorticita nebo-li vírnatost vzniká transformací horizontální složky střihu větru (změna směru a rychlosti větru). Dále jako transformace horizontální vírnatosti vlivem výskytu vertikálního střihu větru (změna směru a rychlosti větru s výškou).

Prachový a písečný vír je litometeorem, o co se jedná? Jde o řazení meteorologických jevů souhrnně nazývaných meteory. Ty se dělí dále na hydrometeory (tvořené vodou, například druhy srážek), lithometeory (tvořené prachem a pískem), elektromeory (s výskytem atmosférické elektřiny) a fotometeory (optické jevy). Litometeor je tvořen pevnými částicemi, které jsou v ovzduší nebo tam jsou zdviženy větrem. Dále jde například o zákal (rozlišujeme od kouřma, které patří mezi hydrometeory) nebo písečnou bouři.

Vidět lze nevýznamné víry, ojediněle ale překvapí i větší

Obr. 1 Významnější větrný vír v USA, zdroj: cs.wikipedia.org

Rotace tohoto víru může být po směru hodinových ručiček i proti jejich směru. Většinou se jedná o krátkodobý jev, tedy vznik rotace vzduchu. Též je tento omezen na malé oblasti. V létě se často vyskytuje i bez přítomnosti oblačnosti za zcela jasné oblohy. Důležité je významné prohřívání povrchu, které se děje právě zejména uprostřed léta. V tomto období se s těmito víry setkáváme poměrně často. Většinou vznikají nad poli či loukami a nejsou nijak viditelné. Dobře vznikají nad prašným polem nebo polem s posekaným obilím (strniště). Jsou viditelné na dálku v podobě místa, ve kterém se do vzduchu začíná zdvihat prach společně s lehkými pozůstatky stébel obilí, které leží na povrchu. Tyto rotují právě v rámci tohoto víru a jsou vynášeny poměrně vysoko do vzduchu.

Pokud jsou vhodné podmínky může dojít ke vzniku mohutnějšího víru a tento potrvá dlouho. Malý většinou i do minuty pomine, ustanou podmínky pro jeho rozvoj a vynesený prach či lehká stébla pomalu klesají zpět na povrch. Po nějakém čase se může i obnovit. Mohutný vítr může ojediněle produkovat vedle výstupných pohybů vzduchu i sestupné v jeho centru, podobně jako je tomu u tornáda. Zdokumentovány byly víry s výškou až 1000m. Rychlost rotace víru nepřesahuje 15m/s, ojediněle však přesáhne i 30m/s. Větší víry mohou působit škody, zdaleka ale není na místě obávat se velkých škod. Určitě není správně srovnávat je s typickými víry podoby tornáda. Ty vždy “visí z oblačnosti” a za tornádo lze takový chobot (trombu) označit až když se dotkne zemského povrchu. Poté působí jako “vysavač” všeho, co jim stojí v cestě na povrchu. Zde je nutný tedy výskyt oblačnosti, konvekčních oblaků. Větrný vítr počíná naopak na zemském povrchu.

Více o teorii těchto jevů najdete na naší stránce Bouřky.

Sněhový rarášek je druhem větrného víru, který vzniká v důsledku tření vzduchu o povrch se sněhovou pokrývkou. Jde tedy jen o zimní jev. Dále rozlišujeme ohňový vír, který je též specifickým větrným vírem vznikajícím v oblasti velkých požárů. Kdy tyto produkují extrémní horko.

Reference

ČMeS. Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický. Online, 2020. Dostupné na https://slovnik.cmes.cz.

DVOŘÁK, P. Letecká meteorologie 2017. Cheb: Svět Křídel, 2017.

Meteo Aktuality

Od mala mě fascinuje voda a projevy s ní spojené. Přírodní živly a to zejména extrémní průběh počasí. Chuť o nich informovat a také uvádět na pravou míru přemíru bulvárních informací nejen na internetu mě přiměla vytvořit stránky. Proto jsem 21. ledna 2011 založil na Facebooku projekt v podobě stránky, k níž brzy vznikla webová stránka. Projekt seriózního meteorologického servisu přináší seriózní informace o počasí a souvisejících oborech. Cílem je poskytovat informace o počasí, objasňovat příčiny, souvislosti a vzdělávat v oboru. Více lidí si sice vždy raději přečte nepravdivé a katastrofální informace plné extrémů než to, že počasí bude průměrné. Ale seriózní informace mají také své uplatnění. Za tímto cílem si stojím! To, zda se mi to daří plnit musíte posoudit vy, milí čtenáři.

Meteo Aktuality má 1101 příspěvků. Zobrazit vše od Meteo Aktuality