Co je to rarášek?

Možná jste slyšeli pojem rarášek. Tento text se v závislosti na výskytu tohoto jevu v současných teplých dnech přináší jeho definici a výskyt. Tento jev překvapil nedávno i koupající se na jednom koupališti v ČR. Co je to rarášek? Možná znáte tento jev pod názvem “čertík” či pod anglickým názvem “dust devil” nebo slangově “Willy-willy”. U nás není v létě výjimečný, vyjma mohutnějších.

Jak vzniká větrný vír a jaké existují druhy

Jedná se o prachový nebo písečný vír v podobě tromby, která vzniká od zemského povrchu. Nejde tedy o klasickou trombu, z níž se následně vyvíjí tornádo. Typická tromba v podobě větrného víru, který je viditelný vlivem výskytu kondenzovaných vodních kapek nebo prachu, vzniká vždy pod základnou oblaku. Tento vír vzniká od povrchu v důsledku silně přehřátého povrchu a to ve vrstvě vzduchu  výraznou vertikální instabilitou atmosféry. Jde o instabilní teplotní zvrstvení atmosféry.

Co je to instabilní teplotní zvrstvení? Situace, kdy v troposféře teplota vzduchu klesá s výškou rychleji než je běžné (běžně o 1°C na každých 100m výšky). Za této situace jsou podpořeny výstupy přehřátého vzduchu (konvekce).

Proč vzduch v této oblasti rotuje? V překladu vírnatost je veličina jako míra rotace vzduchu, rotace vektoru rychlosti proudění. Tato vorticita nebo-li vírnatost vzniká transformací horizontální složky střihu větru (změna směru a rychlosti větru). Dále jako transformace horizontální vírnatosti vlivem výskytu vertikálního střihu větru (změna směru a rychlosti větru s výškou).

Prachový a písečný vír je litometeorem, o co se jedná? Jde o řazení meteorologických jevů souhrnně nazývaných meteory. Ty se dělí dále na hydrometeory (tvořené vodou, například druhy srážek), lithometeory (tvořené prachem a pískem), elektromeory (s výskytem atmosférické elektřiny) a fotometeory (optické jevy). Litometeor je tvořen pevnými částicemi, které jsou v ovzduší nebo tam jsou zdviženy větrem. Dále jde například o zákal (rozlišujeme od kouřma, které patří mezi hydrometeory) nebo písečnou bouři.

Vidět lze nevýznamné víry, ojediněle ale překvapí i větší

Obr. 1 Významnější větrný vír v USA, zdroj: cs.wikipedia.org

Rotace tohoto víru může být po směru hodinových ručiček i proti jejich směru. Většinou se jedná o krátkodobý jev, tedy vznik rotace vzduchu. Též je tento omezen na malé oblasti. V létě se často vyskytuje i bez přítomnosti oblačnosti za zcela jasné oblohy. Důležité je významné prohřívání povrchu, které se děje právě zejména uprostřed léta. V tomto období se s těmito víry setkáváme poměrně často. Většinou vznikají nad poli či loukami a nejsou nijak viditelné. Dobře vznikají nad prašným polem nebo polem s posekaným obilím (strniště). Jsou viditelné na dálku v podobě místa, ve kterém se do vzduchu začíná zdvihat prach společně s lehkými pozůstatky stébel obilí, které leží na povrchu. Tyto rotují právě v rámci tohoto víru a jsou vynášeny poměrně vysoko do vzduchu.

Pokud jsou vhodné podmínky může dojít ke vzniku mohutnějšího víru a tento potrvá dlouho. Malý většinou i do minuty pomine, ustanou podmínky pro jeho rozvoj a vynesený prach či lehká stébla pomalu klesají zpět na povrch. Po nějakém čase se může i obnovit. Mohutný vítr může ojediněle produkovat vedle výstupných pohybů vzduchu i sestupné v jeho centru, podobně jako je tomu u tornáda. Zdokumentovány byly víry s výškou až 1000m. Rychlost rotace víru nepřesahuje 15m/s, ojediněle však přesáhne i 30m/s. Větší víry mohou působit škody, zdaleka ale není na místě obávat se velkých škod. Určitě není správně srovnávat je s typickými víry podoby tornáda. Ty vždy “visí z oblačnosti” a za tornádo lze takový chobot (trombu) označit až když se dotkne zemského povrchu. Poté působí jako “vysavač” všeho, co jim stojí v cestě na povrchu. Zde je nutný tedy výskyt oblačnosti, konvekčních oblaků. Větrný vítr počíná naopak na zemském povrchu.

Více o teorii těchto jevů najdete na naší stránce Bouřky.

Sněhový rarášek je druhem větrného víru, který vzniká v důsledku tření vzduchu o povrch se sněhovou pokrývkou. Jde tedy jen o zimní jev. Dále rozlišujeme ohňový vír, který je též specifickým větrným vírem vznikajícím v oblasti velkých požárů. Kdy tyto produkují extrémní horko.

Reference

ČMeS. Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický. Online, 2020. Dostupné na https://slovnik.cmes.cz.

DVOŘÁK, P. Letecká meteorologie 2017. Cheb: Svět Křídel, 2017.

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.