Počasí jako nerovnováha atmosféry

Proč se vlastně odehrává počasí? Položil si někdy někdo tuto otázku? Je obecně známo a již bylo mnohokrát zmíněno, že počasí se odehrává ve spodní atmosférické vrstvě zvané troposféra. V jejích pod vrstvách na něj má vliv mnoho dalších faktorů. Též je známo, že počasí ovlivňuje sluneční záření a energie z něho, která je bezesporu doslova jeho motorem. Počasí ovlivňuje mnoho dalších faktorů jako jsou přesuny vzdušných mas různého druhu a též mas vody o různých vlastnostech. Tímto narážíme na další významný faktor, bez kterého by se počasí neodehrávalo, jinými slovy by se neměnilo. Jsou to právě rozdíly. Počasí jako nerovnováha atmosféry je základní spojitost, bez které by nebylo počasí takové, jak ho známe. To se pokusíme objasnit dále v tomto textu.

Rozdíl v atmosféře vždy působí zostření povětrnostní situace

Obr. 1 Počasí v letní anticykloně, obecně pěkné a podléhající větším změnám meteorologických prvků oproti zimní situaci tohoto typu

Rozdíl tlaku vzduchu působí své projevy a to především zesílení větru. Rozdíl teploty vzduchu (vzduchových hmot) působí též své projevy a to mimo jiné vznik oblačnosti s následným výskytem srážek s čímž souvisí změna dalších meteorologických prvků. Vzniká atmosférická fronta. V důsledku rozdílné cirkulace se tvoří tlakové útvary, tedy vznikají místa s nižším tlakem vzduchu a s vyšším tlakem vzduchu vůči okolnímu prostředí. Pak se mohou tedy vyskytovat rozdíly v různých oblastech. Proto se poté též mění počasí v různých oblastech. Počasí jako nerovnováha atmosféry je tedy základem všeho. Nerovnováhu v atmosféře musí ovšem vždy něco vyvolat a činí tak i samotné sluneční záření. Zostřením v oblasti atmosférických jevů rozumíme obecně zesílení jejich intenzity. Běžně se používá pojem zostření fronty, ve smyslu jejího zintenzivnění. Tedy zintenzivnění jejích projevů.

Důležitá zde je snaha o dosažení rovnováhy. Atmosféra není v rovnováze a dík tomu se odehrává a zejména pak mění počasí. Nicméně to také díky tomu, že se atmosféra vždy snaží do rovnovážného stavu dostat. Při vzniku rozdílu dochází okamžitě ke snaze o jeho odstranění, tedy vyrovnání. Toto je spojeno s určitými prvky počasí, tedy povětrnostními projevy. Takže různé rozdíl v atmosféře stále vznikají, dochází k jejich odstranění (srovnání) a tím tyto opět zanikají. Ať už jde o přechody různých vzdušných mas (s odlišnými podmínkami, například teplotními, hustotními či vlhkostními). Nebo o místa s různými hodnotami tlaku vzduchu. to jsou základy, vedoucí k projevům počasí.

Každý rozdíl má tendenci zanikat, stále ovšem vznikají nové

Tím, že dochází ke snaze atmosféry dostat se do rovnováhy, vzniklý rozdíl tedy za určitý čas zanikne, avšak nikoli zcela. Stále také vznikají další rozdíly a proces se opakuje. Díky tomu se odehrává v zemské troposféře počasí. Jak již bylo mnohokrát řečeno, tak počasí se odehrává z 99% v atmosférické vrstvě troposféra. O té se více dočtete na samotné stránce (viz odkaz). Detailnější informace o spodních částech této vrstvy pak uvádíme ve speciálním článku Mezní a přízemní vrstva atmosféry. Pouze nepatrná část počasí se může odehrát ve spodní stratosféře. Je to ovšem tak malá část procesů, že je lze zanedbat a můžeme tvrdit, že se počasí odehrává v troposféře. Atmosféra navíc úplné rovnováhy dosáhnout nikdy nemůže. Kdyby tomu tak, bylo, neměnilo by se počasí a život by zde vlastně nebyl možný.

Beze změn v atmosféře bychom znali jeden druh počasí

Obr. 2 Teplotní inverze mnohdy navozuje stav, jakoby změny počasí neexistovaly

I přes různé a občas četné stížnosti na neustále se měnící počasí, si nedokážeme představit, že by tomu tak nebylo. V našich podmínkách je typické rychle se měnící počasí, už v článku Co kdyby se počasí neměnilo? uvádíme jak by to asi vypadalo a co by to znamenalo pro běžný život na Zemi. Na zemi jsou místa, kde se mění počasí málo. Ale v každém místě se mění. Některá lokalita vykazuje sice malé změny v chodu oblačnosti a výskytu srážek, ale vyznačuje se naopak velkými změnami hodnot ostatních prvků. Například jde o velké změny teploty v pouštních oblastech (aridní klima). V oblastech, kde se nemění teplota zas dochází ke změnám srážek a chodu oblačnosti (zmiňme například období dešťů).

Nereálná situace neměnného počasí a přizpůsobení se klimatu

Pokud si představíme situaci, že budou hodnoty veškerých atmosférických jevů setrvalé a nebudou se měnit v prostoru ani v čase, tak se nikde nebude měnit ani počasí. Bude stále shodné počasí během dne, měsíce i roku. Představa je to zvláštní a hlavně nereálná. Ale co kdyby bylo celý rok na obloze polojasno, teplota vzduchu na 15.5°C, vlhkost vzduchu na 55% a tlak vzduchu na 1015.5hPa?

Věřte, že to nechceme. Nechceme dokonce ani to, aby bylo celých 6 měsíců horko a sucho plus světlo a dalších šest zima, déšť, sněžení a plus stále tma. Nechceme to, protože nejsme zvyklí na takové klima a na takový roční režim. Tam, kde takové podobné klima a střídání denního světla během roku je, je to pro obyvatele běžné. Zcela určitě by jim přišlo nezvyklé, kdyby se stále během dne střídalo světlo s tmou. U nás je prostě zvykem, že temnější období je od zhruba listopadu do března, kdy toto je také studenější a zpravidla vlhčí. Stále je v tomto období část dne ale světlo. Poté se můžeme těšit na hezčí, teplejší počasí od dubna do října a současně na více denního světla a mnohem méně tmy.

Závěr

Počasí jako nerovnováha atmosféry. Tyto termíny mají mezi sebou jednoznačně rovnítko. Vše je o přizpůsobivosti a to nejen nás lidí, ale i fauny a flóry. Tato je v každé oblasti přizpůsobena ročnímu chodu klimatických prvků a dennímu světlu či slunečnímu svitu. Změny počasí jsou součástí celého klimatického systému Země. Dle podmínek mají v různých oblastech různý chod a různou četnost. Nikde tedy obecně nemůžeme říci, že je počasí příliš proměnlivé. Že je špatné nebo že je neobvyklé. Vždy má základ v konkrétní lokalitě, tedy klimatické oblasti. I v oblastech s výskytem běžně četnějších změn počasí může dojít k jeho dlouhodobějšímu ustálení.

Takové počasí není příliš zajímavé, i když v některých období máme obecně tento průběh počasí rádi. Příkladem u nás jsou stabilní anticyklonální situace. V případě letního typu těchto situací, tedy v letním období, je počasí velmi příjemné. Změnit se nakonec musí, ale těžko se nám na takovou změnu zvyká. Meteorologické prvky se v daném místě za takové situace zejména někdy téměř vůbec nemění. Po dlouhotrvající podzimní či zimní inverzi (příkladem je i ustálené počasí v době vydání tohoto článku) se na změnu naopak těšíme. Nebo si dokážete představit, že by byla inverze třeba 3-4 měsíce v kuse?