Train efekt v terminologii konvekce
Train efekt v terminologii konvekce. Pojem z anglického “train effect” znamená v překladu působení či podoba vlaku. Počeštěně můžeme použít tedy efekt vlaku. Jak tento pojem souvisí se srážkovou činností a konvekcí? Připomeňme, že jde o srážky podoby přeháněk a bouřek. Toto se pokusí objasnit tento text.
Konvekční srážky označujeme za obecně obecně prudké a spíše krátkodobé, což ovšem nemusí platit vždy. Vždy je totiž důležité, jaký mají rozsah, intenzitu. A hlavně také jak postupují vůči danému místu a jaké mají další chování. Toto místo si pro tento text označme jako “P”, tedy pozorovací místo či místo pozorování. Jde o místo, přes které přechází daná konvekční činnost. Nejvýznamnější srážky co do vydatnosti přinášejí bouřkové pásy. Na které navazují oblasti trvalých srážek vrstevnaté oblačnosti. V takových případech se objeví prudké srážky, které způsobí rychlý odtok z území. Na ně navazují srážky trvalé o různé intenzitě. I ve vrstevnaté oblačnosti se mohou postupně obnovovat konvekční buňky (vznikat nové). A srážky pak zesilují a mají tak lokálně opět konvekční podobu prudkých srážek.
Prudké a krátké versus prudké a trvalé
Nyní si uveďme dva rozdílné příklady postupu bouřkového pásu přes místo zvané P. A to bez následné vrstevnaté oblačnosti s výskytem trvalých srážek. Projevy počasí, zejména druh srážkové činnosti a její trvání záleží na postupu tohoto pásu.
V příkladu prvním bude bouřkový pás o několika buňkách, řekněme o pěti bouřkových buňkách, postupovat vůči místu P na šířku. Představme si pás bouřek táhnoucí se například od Prahy po Kolín, který bude putovat k jihu. V takovém případě se v místě P a v několika dalších místech, které pás krátce přejde a kterých bude x, objeví krátce prudké srážky. A v některých částech pásu například i krupobití. Srážková činnost potrvá při přechodu pásu například 25 minut. A srážkový úhrn činí například 15mm. Kolik míst pás zasáhne a jakou intenzitou či s jakými projevy. Takže závisí na jeho dalším vývoji dle podmínek v troposféře daných oblastí.
Příklad train efektu v terminologii konvekce
Ve druhém případě půjde o ten samý bouřkový pás, opět táhnoucí se od Prahy po Kolín. Nyní bude putovat ale ve vztahu k místu P a dalším místům, které přejde podélně. Postupovat bude v našem příkladu například k východu. Přejde tedy menší území, ale přejde přes každé místo i přes naše místo P celý. V takových případech může spadnout hodně srážek, dejme tomu že pás přejde za 2 hodiny a naprší za tuto událost 40mm srážek. Konvekční buňky se mohou ale také stále obnovovat a přecházet v určité intenzitě dané místo celé. A to bude znamenat specifické projevy počasí, které budou značně rozdílné oproti prvnímu příkladu.
Konvekční činnost může též dále poté zanikat a zůstávat tak bude pouze nad dosti malým územím. Prudké srážky o střídavé intenzitě a krátce i s výskytem krup, budou trvat v daném místě P. Případně v některých dalších místech podstatně déle. Projevy budou například následující: před příchodem pásu nárazový vítr, následně prudký déšť s různou intenzitou dle přechodu jednotlivých konvekčních buněk. A krátce mezi tím výskyt krupobití. Srážková činnost v tomto případě trvá například 4 hodiny a naprší v ní 100mm srážek. Ale může trvat v některých případech i déle. Záleží na tom, jak dlouho setrvá konvekce nad danou lokalitou obnovovat.
Ve druhém případě tedy popisujeme train efekt, kdy postup bouřkového pásu o několika buňkách vůči danému místu má podélný charakter. A v určitém místě vznikají nové konvekční buňky, které mohou v jiném místě opět zanikat. Dále pás nedoputuje. Toto tedy připomíná jedoucí vlak. Takové situace přinášejí do daných lokalit extrémní srážkové úhrny a zejména na menší toky bleskové povodně větších intenzit s velmi rychlým nástupem, ale po ustání srážkové činnosti též s velmi rychlým opadem.
