Teplý sektor tlakové níže a průběh počasí
Často můžete mnohde číst nebo i slyšet v relacích o počasí „naše území se ocitne v teplém sektoru tlakové níže“ a podobně. Co přesně teplý sektor cyklony znamená a jaké lze čekat v jeho oblasti počasí? Kdy se s touto situací setkáváme? Na tyto a další otázky k tomuto tématu, na které možná neznáte odpovědi, se pokusí odpovědět tento článek. S tímto pojmem se můžeme totiž setkat často a není od věci představit si, co se nad našimi hlavami v troposféře odehrává a udělat si případně obrázek o tom, jak asi bude. Teplý sektor tlakové níže a průběh počasí.
Pojem teplý sektor tlakové níže
Tlaková níže = cyklona, pro kratší slovo zde zůstaneme u názvu cyklona při veškerém dalším výkladu v tomto textu. Pokud jsou dány vhodné podmínky pro tvorbu cyklon (tzv. cyklogeneze), vznikají tyto na utvořených frontálních vlnách. Co je to atmosférická fronta, jaké známe druhy front a jak tyto vznikají obsahuje naše zdejší stránka Atmosférické fronty. V tomto textu se jejich výkladem tedy nezabýváme. Atmosférické fronty se spojují (okludují), neboť studená fronta vždy rychleji postupující dožene frontu teplou a ve kterém místě to je, to nazýváme okluzním bodem.
K cykloně je vázán tedy frontální systém (teplá a studená fronta, po zokludování fronta okluzní-okludovaná). V oblasti, kde nedošlo k zokludování postupují teplá a studená fronta zvlášť, jednotlivě. Prostoru mezi nimi říkáme teplý sektor tlakové níže, čili cyklony, k níž systém patří. Za teplou frontou systému proniká na dané území teplý vzduch (tato oblast se tedy vyplní teplým vzduchem). Tento příliv ukončuje studená fronta systému, po jejímž přechodu dochází na dané území k přílivu studeného vzduchu a tedy k uzavření teplého sektoru cyklony. Lépe situaci ilustruje náčrt na obrázku 1.
Obr. 1 Náčrt teplého sektoru tlakové níže s popisky synoptických útvarů a cirkulace, podkladová mapa: maps.google.com
Uplatnění a průběh situace teplého sektoru u nás
Teplý sektor tlakové níže se pojí s frontálním systémem, jak ilustruje obrázek výše a popis vztahující se k němu. Na frontální vlně mohou vznikat další tlakové níže, čímž dojde k regeneraci cyklony a vývoji dalšího systému front. Proces tzv. života cyklony se poté opakuje. Z hlediska daného území (předmětem bude poloha našeho území, viz situace na náčrtu) se pak může teplý sektor projevovat různě. Při postupu cyklony a s ní spojeného frontálního systému vše začíná změnou počasí obvykle z pěkného počasí k horšímu v důsledku přechodu teplé fronty systému.
Teplé fronty jsou v našich podmínkách patrné v chladné části roku, v teplé části většinou chybí a dochází pouze ke změně cirkulace. Dejme tomu, že před přechodem teplé fronty v chladné části roku se udržuje nad daným územím studený vzduch (jak moc není tak důležité z hlediska výkladu této tématiky, ale důležité to bude zajisté pro konkrétní projevy počasí a případné nebezpečné jevy, viz dále).
Okluzní bod
V případě na náčrtu by tento vzduch pronikal například od severu až severozápadu nad Moravu a Slezsko. Od západu až severozápadu přechází tepá fronta, která překlenula Čechy. Ta otevřela teplý sektor tlakové níže se středem někde nad severovýchodem Německa. Uzavře ho následně studená fronta systému nad Německem, která se blíží k severozápadní hranici s naším územím.
Okluzní bod frontálních vln leží někde na pomezí Německa a Polska. Blízko okluzního bodu bude teplý sektor níže velmi krátký a zpravidla ho ani nezaznamenáme, dále po okludování systému již tento zcela chybí a jedná se o okluzní frontu. Tato může být různého charakteru (TF či SF) podle toho, jak přesně došlo k zokludování a jaké vzduchové hmoty od sebe tato odděluje. V případě krátkého TS blízko okluzního bodu přejde teplá fronta a několik málo hodin za ní stále se jí přibližující fronta studená.
Déletrvající teplý sektor tlakové níže
Dlouhotrvající TS je dále od okluzního bodu, kde jsou frontální vlny ještě hodně daleko od sebe. V letním období u nás nejsou teplé fronty patrné, maximálně k nám zasahují jejich jižní okraje. Studená fronta poté vždy příliv teplého vzduchu ukončuje. V případě velké vzdálenosti mezi TF a SF má teplý sektor delší trvání a po přechodu teplé fronty nemusí přechod studené fronty následovat ani za celý jeden den, ale přejít může až následující den nebo později. Teplý sektor pak trvá třeba 2-3 dny.
Delší přílivy teplého vzduchu, kdy chybí teplá fronta, zaznamenáváme tedy v letním období. To studené fronty často slábnou či se zcela rozpadají ve vysokém tlaku a téměř se na počasí u nás neprojevují. Na jihozápadě či jihu Evropy se často rozkládá tlaková výše, ta může právě zasahovat i nad střední Evropu. V uvedeném příkladu by situace znamenala významný tlakový rozdíl mezi cyklonou na severovýchodě Německa a anticyklonou na jihu Francie.
Průběh počasí v oblasti teplého sektoru u nás
Před teplým sektorem tlakové níže převládá většinou chladnější počasí, jde o situaci před teplou frontou systému tlakové níže. V takovém případě může slábnout a ustupovat tlaková výše, která ovlivňuje počasí u nás například za přílivu studeného vzduchu od západu až severozápadu po přechodu předchozí studené fronty. Situace na obrázku 1 nad Moravou a Slezskem. Zpočátku tak bude počasí slunečné nebo polojasné, postupně začne zesilovat slabý vítr a měnit svůj směr. Foukat bude často postupně od západu, odkud nejčastěji systémy front do střední Evropy postupují. Začne přibývat oblačnosti vysokého a postupně středního patra a nastávají znaky počasí při přechodu teplé fronty. Tyto jsou detailně popsány, včetně grafické ilustrace na stránce Počasí na teplé frontě.
Pro úplnost stručně zopakujme, že na teplé frontě se objevuje většinou déšť, na horách zpočátku sněží. Následně začíná do výšky a postupně i do přízemní vrstvy pronikat teplý vzduch, srážky se mění na déšť včetně nejvyšších poloh (v zimě za vlády mrazivého počasí při zemi tyto často nejprve namrzají a tvoří ledovku). Srážková činnost může mít kratší trvání, zpravidla jde ale o trvalejší déšť.
Průběh srážek a teploty
Někdy jsou srážky slabé a někdy mohou i zcela chybět (vliv okraje teplé fronty, slábnoucí fronta …) a přechod teplé fronty se tak projeví jen přechodem vrstevnaté oblačnosti, nejčastěji vysokého a středního patra. Ať je tomu tak či tak, nastává fáze teplého sektoru tlakové níže. Teploty významně stoupají. Na obrázku 1 jde o situaci na pomezí východních Čech a Moravy.
Jestliže před přechodem teplé fronty byl v dané oblasti 1°C, po přechodu teplé fronty může být postupně až 12°C. Tato situace počátku teplého sektoru cyklony dokáže změnit denní chod teploty vzduchu. A pokud teplá fronta přejde odpoledne nebo v podvečer, tak můžeme mít odpoledne v době běžného výskytu maxima teploty dosti chladno. A pozdě večer či o následující noci v době minima teploty dne naopak teplota dosáhne teprve maxima dne. Uveďme třeba, že v místě A budou 1. den ráno v 8 hodin -2°C, v 15 hodin odpoledne +2°C a ve 23:59 hodin +7°C = maximum dne. Dále 2. den v době kolem východu Slunce bude +9°C, v 11 hodin pak +13°C a to bude maximum teploty tohoto dne.
Uzavírání teplého sektoru
Teplý sektor cyklony pomalu končí. Počasí za teplou frontou máme poměrně pěkné, oblačnost se po ustání srážek docela rychle protrhá a může být i slunečno. Na obloze se mohou vyskytovat místy oblaky vysokého patra Cirrus nebo středního patra Altocumulus, většinou fouká i rychlejší vítr. Proto noci jsou za takovéto situace velmi teplé a to i při malé oblačnosti. Vítr ke konci teplého sektoru tlakové níže zesiluje a někdy může mít i značnější nárazy. Blíží se změna, rozdíly v tlaku vzduchu jsou na menším území velké.
Změnou je přechod studené fronty daného systému cyklony, která tento teplý sektor uzavře. Projevy počasí na studené frontě jsou různé, zde se budeme držet zimního přechodu studené fronty. Detailně je o průběhu počasí na této frontě pojednáno na stránce Počasí na teplé a okluzní frontě. Ukončení teplého sektoru tlakové níže je na obrázku 1 situace kousek za naší hranicí s Německem na severozápadě a západě.
Situace po přechodu studené fronty
Studená fronta se v tomto případě nachází ještě nad Německem a blíží se k naší hranici. Dochází k přibývání oblačnosti, maximálním nárazům větru při přechodu samotné fronty, kdy se také vyskytují srážky. Ty mohou mít různou podobu, zpočátku jsou dešťové, ale postupně od vyšších výšek poměrně rychle přejdou ve sněhové. Dále závisí na intenzitě přílivu studeného vzduchu za frontou, ale během několika hodin může začít sněžit i v nížinách.
Pokud v daném místě v 11 hodin dosáhla teplota maximum dne 13°C, po přechodu studené fronty ve 14 hodin už dosahuje třeba 9°C, v 16 hodin 6°C a ve 20 hodin už jen 3°C. Minima dne pak dosáhne na konci dne, ve 23:59 a může činit klidně -1°C. Po ustání srážek za frontou, což se děje zpravidla velmi rychle se také dosti rychle protrhává oblačnost. Oblačnost se ale spíše stále vyskytuje, byť může být přechodně i jasno a podle toho se bude odvíjet další pokles teploty. Vítr slábne, avšak nemusí vždy ustávat a též nemusí slábnout definitivně.
Počasí za teplým sektorem
Druhý den bude ale spíše oblačno a místy se objeví přeháňky, které mohou být už úplně ve všech polohách sněhové. Během dne se pak může opět rozfoukávat čerstvý vítr a často tomu tak je. Tento zesiluje zejména v oblasti zmíněných přeháněk. V silném proudění se může vytvořit ojediněle i bouřka, kterou pak označujeme jako tzv. „zimní bouřku“.
Dle obrázku 1 je teplý sektor uzavřen za studenou frontou dále nad Německem. Co se týče okluzního bodu systému front, ten se nachází v místě spojení teplé a studené fronty. Tam se teplý sektor neodehrává. Tento bude je dle příkladu na obrázku 1 zhruba na hranici mezi Německem a Polskem severně od našeho území. Dále jde o okluzní frontu, která může mít různé projevy a to smíšené co se týče teplé a studené fronty. Záleží na tom, jaký vzduch proniká do oblasti po jejím přechodu. Pokud jde o teplejší vzduch než dosavadní, jde o okluzi teplou, pokud je studenější, jde naopak o studenou okluzi. Celý systém front postupně okluduje, dochází tím pak k zániku cyklony.
Trvání teplého sektoru
Teplý sektor tlakové níže je v různých oblastech různě dlouhý a má tak odlišné prvky počasí. Poblíž okluzního bodu ho ani nepoznáme. Na obrázku 1 je to situace na pomezí severních Čech, Německa a Polska. Tam přejde studená fronta brzo za teplou a oteplí se tak spíše méně a velmi krátce. Takže průběh teploty máme třeba následující: 1. den oteplení během večera, v 15 hodin +2°C, ve 20 hodin +4°C, ve 23:59 +6°C, následně 2. den v 1 hodinu +7°C, ale ve 3 hodiny už třeba +5°C a ochlazování pokračuje. Minimum teploty daného dne se nevyskytne v obvyklé době, ale maximum dne rozhodně teplota nedosáhne kolem 11. hodiny jako v předchozím případě (viz výše, průměrně dlouhé trvání TS), ale krátce po půlnoci, tedy na začátku dne.
Naopak dále od okluzního bodu je TS dlouhý, přechod teplé fronty se daleko od tohoto bodu nemusí ani nijak moc projevovat. Jen dojde po přechodu nevýznamné oblačnosti k přílivu teplého vzduchu a k oteplení. Studená fronta nemusí následovat ani další den. Zde bude tedy oteplení oddáleno, ale ne tak jako následné ochlazení. Nechť dojde k oteplení až 2. den během noci.
Průběh teploty vzduchu během vlivu teplého sektoru
Takže 1. den ve 22 hodin máme třeba 1°C, druhý den ve 2 hodiny +3°C, v 7 hodin +5°C. A v 11 hodin +8°C, ve 14 hodin +12°C, v 18 hodin +13°C, ve 22 hodin +13°C, 3. den ve 2 hodiny +11°C. A studená fronta může přejít až následně, v 6 hodin tak může být +7°C a dále se bude ochlazovat. Hlavní ochlazení se pak projeví až na konci 3. dne, kdy máme dosaženo minimum dne a může jít i záporné. To ukazuje situace na obrázku 1 někde nad Rakouskem či jižněji. Jak se uvádí v náčrtu. Frontální vlna může pokračovat dále a to o hodně dále než je stručně zakresleno v tomto případě, často bývá propojena s jiným systémem.
Rysy teplého sektoru cyklony a počasí v něm – shrnutí
- TS je prostor mezi teplou a studenou frontou systému front vázaných na cyklonu (tlakovou níži)
- Častější výskyt TS bývá v chladné části roku
- U okluzního bodu systému je TS nevýznamný, dále k bodu zaniká (jde o okludovaný systém)
- Daleko od okluzního bodu má TS dlouhé trvání, teplá fronta se zde postupně ani nemusí projevovat
- Důsledkem je významné oteplení v oblasti, nad kterou se TS nachází
- Časté jsou značné teplotní rozdíly na malých územích
- Součástí jsou obecně rychlé a značnější teplotní změny z pohledu daného území, též změny tlakové
- Součástí bývá též rychlejší vítr, často čerstvý či silný a to dle intenzity rozdílu v tlaku vzduchu nad danou oblastí mezi odlišnými tlakovými útvary
- Nejsilnější vítr fouká ke konci TS a při jeho ukončování, tj. při přechodu studené fronty systému
- Vliv TS většinou zcela obrátí tradiční trend teploty vzduchu v rámci dne na daném území, které ovlivňuje
Závěr: Teplý sektor tlakové níže
Závěrem možno konstatovat, že teplý sektor tlakové níže a jeho výskyt nad naším územím může za rychlé změny počasí obecně. Těmito změnami míníme nejen tlakové změny a změny počasí na obloze s výskytem srážek a náhlého zesilování větru, ale především změny teplotní. Tyto bývají značné a odehrávají se rychle. O počasí pak při postupu jednotlivých systémů front převážně v západním proudění v rychlém sledu za sebou říkáme že je jak „na houpačce“. Právě takové počasí panuje nyní na začátku březnu ve střední Evropě. Úterní maximální teploty sahající i ke 20°C, které pokořily některé teplotní rekordy. Ty patří právě mezi důsledky výskytu teplého sektoru cyklony.
Jeho ukončování vidíme nejen co se týče poklesu teploty během úterního včera a noci na středu po přechodu studené fronty. Ale také v podobě silných nárazů větru v úterý odpoledne, které nadělaly různé problémy. Další TS nás čeká zítra, kdy nás čeká zatím letos nejteplejší den v ČR. Teplota mírně překročí 20°C a opět se zopakuje situace z úterý. Během dne zesílí vítr a to s nárazy a to přechodně před a při přechodu fronty. Tyto nečekejme tak významné jako v úterý, ale někde se objeví hodně podobné. Dosáhnou i v nížinách ojediněle 25m/s. Přicházející změnu poznáme už v noci, kdy bude foukat silný vítr na SV/V území ČR, zejména od vyšších poloh.
Cíl článku
Článek by měl přispět k obecnému povědomí o tom, co přesně je z hlediska synoptického vývoje odpovědné za významné a rychlé změny počasí u nás. Tyto se již několikátým dnem odehrávají, zejména za významné teplo střídané rychle naopak citelnými ochlazeními. A to společně s i extrémními projevy, které tyto změny provázejí a souvisejí s daným synoptickým vývojem.