Návětrný efekt a srážkový stín
Pojmy obecně známé, návětrný efekt a srážkový stín. Co znamenají? Srážková činnost se vyskytuje nad daným územím v různé podobě. Podoba srážek je ovlivněna meteorologickými procesy, které produkují oblačnost různého druhu (oblaky kupovité přinášejí krátké, lokální a prudké srážky, naproti tomu oblaky vrstevnaté obecně srážky plošnější, trvalejší a většinou mírnější). Podobu srážek a to její trvání a vydatnost též významně ovlivňuje terén daného území.
Návětrný efekt hor
Obecně se více srážek vyskytuje v polohách vyšších než nižších a to v průměrném dlouhodobém horizontu. Takové je klima našeho území. Na horách se tedy tvoří více oblačnosti. V oblastech, kde působí návětrný efekt, se jí tvoří ještě více a ta produkuje významnější a déletrvající srážky. Jde o místa, za horskými překážkami. Oblačnost vzniká na základě kondenzace teplého a vlhkého vzduchu, který stoupá vzhůru. Za horskou překážkou vzduch klesá. Návětrný efekt se v ČR nejčastěji projevuje v Krkonoších, Jizerských horách, Beskydech, ale i jinde. V těchto oblastech může při jeho působení (nutné je specifické vzdušné proudění) spadnout extrémní množství srážek i za kratší čas oproti zbytku území. Takové situace vyvolají povodně, avšak pouze v zasažené oblasti, tedy velmi lokální. Povodně však mají docela rychlý nástup a mohou být v oblasti a dále v daném povodí i významné.
Srážkový stín
Opakem jsou místa, která jsou naopak jaksi ve stínu těchto horských překážek. Navážeme na výklad návětrného efektu. Vzduch, který dále za horskou překážkou klesá se ochlazuje a dále za překážkou se zároveň vysušuje. Tvorba oblačnosti je potlačována a rychle ustávají i srážky. Tento stín jakoby kompenzoval velmi vydatné srážky na návětří hor. Opět je nutný určitý druh proudění, při němž se srážkový stín uplatní. U nás působí významný srážkový stín Krušné hory, vlivem čehož se Podkrušnohoří stává nejsušším místem v ČR (Žatecko, Lounsko).
Existují ovšem situace při určitém vzdušném proudění, kdy se návětrný efekt a srážkový stín neuplatní. Může se tedy stát, že i v oblastech ve stínu srážek spadne srážek nebývale mnoho. Na horách obecně prší více, ale někdy nemusejí být úhrny srážek mezi horskými oblastmi a obecně návětrnými místy o moc vyšší oproti srážkám v rovinách a nížinách.
Obr. 1 Návětrné srážky v Krkonoších dne 29.10.2017 (akumulace za 24 hodin) při přechodu níže “Herwart”, zdroj: hydro.chmi.cz