Období výskytu a popis

Tlaková níže ovlivnila počasí v ČR na počátku klimatologického jara, tedy přesně během 1. března. Jednalo se o pozdní výskyt významné cyklony nad oblastmi vnitrozemí Evropy oproti převážné části takových útvarů, které putují s významně nízkým tlakem do vnitrozemí častěji ve druhé polovině podzimu a první polovině zimy. Převážná část významných tlakových níží v posledních letech postoupila přes ČR v lednu (Sandev 2007).

Průběh počasí

Na studené frontě, která postupovala ráno přes severozápad Čech a v poledne již směřovala za hranice našeho území nad Slovensko se vyskytla na většině území ČR bouřková činnost. Při přechodu SF níže Kyrill se bouřková činnost projevila zejména na SV/V území ČR. Při bouřkách se vyskytovaly dále nárazy větru a krupobití či prudké srážky. Nárazy větru přesahovaly 35m/s. Vznik četných bouřek byl podpořen zejména instabilitou ve střední a dolní troposféře, velkým rozdílem mezi vzduchovými hmotami, významným střihem větru (rozdíl mezi směrem a rychlostí proudění v jednotlivých výškách), postupem studené fronty hodně kolmo teplé advekci a dalšími faktory (Sandev 2008).

Nárazy větru umocnila právě i konvekční činnost, zejména na jihozápadě území byly tyto značné a odpovídaly nárazům v horských oblastech. Silný vítr v ČR ale neměl tak dlouhé trvání jako při přechodu níže Kyrill. Větrné počasí pokračovalo i ve druhém březnovém dni. Při přechodu níže se objevily místy vydatné srážky, zejména v oblasti Šumavy, což mělo vliv na odtokovou situaci v oblasti společně s táním sněhové pokrývky a vznik významnější lokální povodňové situace (viz dále). Srážky ovšem trvaly velmi krátce podle rychlosti postupu fronty, jinak by byly hydrologické důsledky znatelnější.

Obr. 1 Bleskové výboje bouřkové činnosti studené fronty na západě a severozápadě Čech 1.3.2008 ráno, zdroj: dwd.de

Srážkové úhrny a povodňové stupně

Nejvíce srážek spadlo za 48 hodin na stanici Prášily a to 100mm, v kombinaci s tajícím sněhem došlo k rozvodnění vodních toků pramenících na Šumavě i s dosažením 3. SPA, zejména na Otavě. Před studenou frontou bylo v ČR v noci a ráno dne 1. března velmi teplo, teploty se pohybovaly od 6 do 10°C. Následně během dne měla teplota oproti běžné situaci naopak sestupný trend.

Nárazy větru

Nejvyšší nárazy větru při přechodu níže 54.1m/s* (Labská bouda), 47.0m/s (Sněžka), 43.1m/s-1 (Maruška), 43.0m/s (Fichtelberg a Grosser Arber), 40m/s (Milešovka), 38.0m/s (Svratouch), 37.0m/s (Přibyslav), 35.2m/s* (Šerák). Na některých stanicích byla rychlost větru vyšší než při přechodu níže Kyrill. A to například na Marušce, v Přibyslavi, Plzni, Českých Budějovicích, Dukovanech a Brně-Tuřanech (Sandev 2008). Nejvyšší nárazy větru byly na jihozápadě a severu Čech zaznamenány 1. března dopoledne, na Moravě až večer. * Náraz větru při vlivu podružné níže “Fee”, postupující za “Emmou” dne 2. března.

Vazba na změny denního NAO indexu

North Atlantic Oscilation (NAO) index se přepočítává na základě popisu tlakového pole a jde o rozdíly tlaku mezi Azorsku anticyklonou a Isladskou cyklonou. Pokud index vykazuje kladné hodnoty, tak je rozdíl v tlaku vzduchu mezi těmito útvary větší oproti normálu a to působí zesílení zonálního proudění nad Atlantikem, což podněcuje rozvoj a postup významnějších cyklon dále na východ. Přibližně 2-3 dny před výskytem nárazů větru bylo zjištěno, že došlo k systematickému poklesu hodnot NAO indexu (podle měření na stanici Doksany). Co se týče vztahu NAO indexu 5 dní před a po výskytu významnějšího nárazu větru (20m/s a vyššího). Opět dle stanice Doksany v chladné části roku nebyla zjištěna vazba. (Hostýnek, Novák a Žák 2008).

Nejnižší tlak vzduchu ve středu níže činil 971hPa (více než v případě Kyrilla), rychlost postupu byla 35km/h (Kyrill 103km/h) a urazila 850km (Kyrill o 1 000km více). Tlakový rozdíl činil 4.6hPa/100km (Kyrill 5.7hPa/100km). Srážky nad 30mm/24h byl dosaženy na 1 interové stanici (při Kyrillovi na 4)

Důsledky vlivu níže

V souvislosti s extrémním počasí při vlivu tlakové níže zahynuli v ČR 2 lidé (méně než při Kyrillu) a v Evropě 14 lidí. Škody v lesích a na obecním majetku jsou o poznání nižší než při situaci přechodu níže Kyrill. V ČR došlo v důsledku tohoto jevu k pokácení cca 2 100 000m3 dřeva.

Obr. 3 Dráha postupu tlakové níže Emma a Emma1 čili Fee ve srovnání s dráhou postupu níže Kyrill, zdroj: chmi.cz

Synoptický vývoj

Na konci února se odehrávala opět velmi intenzivní cyklonální činnost nad severním Atlantikem, stejně jako v okolních oblastech Evropy a nad Ruskem. Vysoký tlak se rozprostíral nad jižní Evropou. Proudění bylo opět silně zonální. Tlaková níže zvaná Emma se z USA přesunula předposlední únorový den nad severní Atlantik a postupovala jako částečně okludovaná k východu. Dne 1. března se nacházel její střed nad Severním mořem. Jižně od Norska vznikl nový střed cyklony, který postupoval dále. Původní cyklona zůstala nad Severním mořem. Naše území se nacházelo tento den ráno v teplém sektoru této níže. Nad Německem byla studená fronta, která začala ráno od severozápadu přecházet svižně přes naše území. Naše území překlenula během 4 hodin. Následující den se na našem území projevil postup další tlakové níže, zvané “Fee”, postupující za Emmou z Atlantiku.

Obr. 4 Odchylky geopotenciální výšky v hladině 500hPa (cca 5 500m n.m.) od průměru v období 21. až 29. února 2008, zdroj: noaa.gov

Obr. 5 Pseudopotenciální teplota v hladině 850hPa, tlakové pole a poloha front k 1.3.2008 7 SEČ, zdroj: wetter3.de

Shrnutí tlakové níže Emma

• Ovlivnila počasí u nás kolem 1. března (dne 2. března pak podružná cyklona “Fee”)
• Projevila se podobnými extrémy počasí jako níže “Kyrill” (viz patřičná stránka tohoto menu) a přinesla nejsilnější vítr od této jmenované události
• Příčinou bylo významné zonální proudění nad Evropou a vhodné podmínky pro tvorbu cyklon nad severním Atlantikem, příčinou silného větru byl opět významný tlakový rozdíl ve střední Evropě
• Cyklona postupovala severněji než Kyrill (obr. 5)
• Nejvyšší rychlost větru činila 54.1m/s na Labské boudě při vlivu podružné cyklony Fee, při vlivu níže Emma to bylo 47m/s a tuto hodnotu budeme uznávat jako hodnotu rychlosti větru při této TN
• Nejvyšší srážky 100mm/48h spadly na stanici Prášily, srážky nad 30mm/24h byly zaznamenán na 1 interové stanici
• Významná bouřková činnost zasáhla většinu území ČR
• Působení tlakové níže si vyžádalo v ČR 2 oběti (Evropa 14)
• Pokáceno bylo cca 2 100 000m3 dřeva
• Jednalo se o mimořádnou meteorologickou situaci, podobně jako v případě níže Kyrill v roce 2007 (viz patřičná stránka tohoto menu)
• Extremita situace podle nárazu větru a dalších jevů: 4

Stupeň extremity ukazuje extrémní projevy počasí a to zejména větru v nárazech a s nimi spojené důsledky a jejich závažnost. Hodnoceno je stupnicí 1 až 5, kdy nejnižší číslo znamená nejmenší extremitu a nejvyšší naopak. Stupnici barevně rozlišujeme takto: Stupně extremity → 1 → 2 → 3 → 4 → 5. Vyjádřeno slovní dikcí: Nízký → střední → vysoký → velmi vysoký → extrémní.