Meteo Aktuality

Povodeň 1897

Známé informace o významné povodni v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka. Témata stránky: Povodeň 1897, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně.

INFORMACE O POVODNI 1897

I když se jednalo o regionálnější povodeň, byla na území ČR velmi významná a stojí za to uvést o ní základní meteorologické, hydrologické a související informace. Tato povodeň byla totiž velkým podnětem a to podnětem pro výstavbu přehrad na vodních tocích v Jizerských horách a pod Krkonošemi. Již z úvodu vyplývá, kterých oblastí naší země se tato povodeň týkala především. Jednalo se o letní povodeň, kdy se vyskytly na menším území extrémní srážky. Tato událost byla výjimečná i srážkovým úhrnem. Z této srážkové události pochází zatím nepřekonaný denní úhrn srážek u nás. Podrobněji v odstavcích níže.

Datace a rozsah povodně

Povodeň se vyskytla na konci července tohoto roku. Přesněji šlo o 29. červenec a následující dny, kdy se vyskytly nad severní částí republiky významné srážky. Povodeň zasáhla především severní část Čech, kde byla extrémním případem. Nejvíce zasaženými povodími byly horní Labe, Jizera, Úpa, Kamenice, Mumlava. povodně pokračovaly postupně i v povodí Vltavy, avšak nebyly tam tak významné.

Velikost a průběh povodně

Velmi významná byla povodeň na severu Čech. Na horním Labi se jednalo o povodeň s dobou opakování jednou za 1 000let. Shodná situace byla na horní Úpě. V oblasti povodí Vltavy byly srážky méně vydatné, území bylo též méně nasyceno, což hrálo svou roli při odtocích. I tak kulminační průtok Vltavy v Praze činil 2 090m3/s-1, ale tento byl o poznání nižší než při minulých povodních jako byly zejména povodně v letech 1890, 1862 a 1845. Velmi významné vzestupy hladin započaly na horním Labi a Úpě během významných srážek před 29. červencem s vrcholem právě v tento den. Tyto toky dosáhly kulminace 29. a 30. července. Dále kulminovalo Labe níže na stanici Les Království, Úpa v České Skalici, Kamenice v Josefově dole a další na stoletých průtocích. Na řece Jizeře šlo o dobu opakování jednou za 50 let (Němec, Kopp a kol. 2009).

Příčiny a průběh povodně

Příčinou povodní na severu území byly extrémní srážky, které se vyskytují zřídka, v některých případech dosud nemají obdoby. Tyto byly spojeny s tlakovou níží přesouvající se přes naše území Nejvíce srážek spadlo na jizerské stanici Nová Louka a to cca 345mm za den. Tento úhrn na území ČR nebyl dosud překonán. V okolních oblastech byly zaznamenány další extrémní srážkové úhrny za 24 hodin jako je úhrn 300mm na Jizerce, 266m v Riesenhain či 239mm na Sněžce, další tři stanice měly úhrn vyšší než 150mm a dalších 21 vyšší než 100mm za uvedené období. Významné srážky postihly Krušné hory i Hrubý Jeseník. Nasycení území bylo rozdílné, na jihu a v centrální části území bylo nasycení dosti slabé, na severu bylo nasycení po významných srážkách již velmi vysoké (významně nad 100mm), při srážkách se projevil v této oblasti i návětrný efekt, který je zesílil. vlivem nižšímu nasycení území na jihozápadě a ve středí části Čech byla povodňová situace v povodí Vltavy klidnější. Významná povodeň na severu vzala mnoho lidských životů. Extrémní průtok snesl z hor písek, balvany, kmeny stromů a podobně, což zvýšilo extremitu velké vody. Na severu bylo poničeno mnoho obcí, hovoří se o všech krkonošských obcích a o 120 obětech na životech (Trutnovinky 2017). Povodeň způsobila škody například ve Svobodě nad Úpou a Mladých Bukách či v Temném Dole, kde spláchla voda sklárnu. Ve Vrchlabí byla zcela zničena plynárna a smeteno bylo sedm domů. Strženy byly také lávky a mosty a zničeny továrny (Deník 2017).

Shrnutí povodně 1897

  • Vyskytla se na konci července (kolem 29. července)
  • Zasáhla povodí horního Labe, Úpy, Kamenice, Mumlavy a jiných, povodí Vltavy jen částečně
  • Příčinou byly nebývale vydatné srážky při značném nasycení území předchozí srážkovou činností
  • Dosud nejvyšší úhrn srážek za den v ČR 345.1mm pochází z této události a byl změřen na Nové Louce v Jizerských horách 29. července tohoto roku
  • Povodeň byla velmi tragická a vedle toho způsobila v mnoha obcích značné materiální škody
  • Kulminační průtoky na Vltavě v Praze 2 090m3/s-1 odpovídal době opakování jednou za 10 let, průtoky na horním Labi a Úpě jednou za 1 000 let

Použité zdroje

ŠNAJDR, H. VANÍČKOVÁ, K. Apokalypsa v Krkonoších, v létě 1897 vzala strašlivá povodeň život více než sto lidem. Trutnovinky. Zprávy. Aktuality, 2017, dostupné na https://trutnovinky.cz/zpravy/aktuality/2017/duben/apokalypsa-v-krkonosich-v-lete-1897-vzala-strasliva-povoden-zivot-vice-nez-sto-lidem/. MUDROVÁ, J. Krkonošská povodeň zabila přes sto lidí. Deník. Krkonošský deník, 017, dostupné na https://krkonossky.denik.cz/kultura_region/krkonosska-povoden-zabila-pres-sto-lidi-20170422.html. DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012 ELLEDER, L. Proxydata v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016 KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009
%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště