Meteo Aktuality

Povodeň 1902 a 1903

Známé informace o významné povodni v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka. Témata stránky: Povodeň 1902 a 1903, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně.

INFORMACE O POVODNI 1902 a 1903

Povodeň měla regionální dosah, avšak jednalo v oblasti o jednu z nejextrémnějších povodňových událostí. Tuto předčila až povodeň v roce 1997 (viz patřičná stránka). Šlo o letní povodeň ve Slezsku, kde byly na vině opět významné dešťové srážky. Alespoň krátká zmínka o této události není od věci.

Datace a rozsah povodně

Vyskytla se v období 10. až 11. července tohoto roku a jednalo se o největší povodeň v mladší historii v této oblasti až do povodně v roce 1997. Šlo tedy o povodeň s lokálnějším výskytem, avšak poměrně dosti významnou. Zasáhla oblast Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd, tedy oblast povodí Odry a dále oblast Jesenicka a povodí Bečvy. Nejvýznamnější byla na řekách Ostravice, Opava, Bečva, Bělá, Vidnavka či na samotné Odře. Povodňová událost větší intenzity se v této oblasti vyskytla i o rok dříve, tedy v roce 1902 a to v období od 18. do 20. června plus v dalších dnech po vrcholu povodně. Tato zasáhla významně oblast Moravskoslezských Beskyd, zejména povodí Ostravice a Olše. Dále toky Opavice, Opava, Odra, Lubina, Bělá, Moravice a další.

Velikost a průběh povodně

Povodeň v červnu 1902 započala po srážkách 15. června. Měla tři vlny. Řeka Ostravice kulminovala v Ostravě deset hodin po výskytu srážek při průtoku 290m3/s-1. Druhá vlna povodně započala po srážkách, které byly znovu velmi vydatné, v období 18. až 20. června. Hladina Ostravice v Ostravě stoupala o 15-30cm za hodinu a kulminační průtok byl stanoven rekonstrukcí na 980m3/s-1. V profilu Frýdek-Místek byla kulminace na 920m3/s-1 (Daňhelka, Elleder a kol. 2012). Třetí vlna povodně byla způsobena dalšími srážkami kolem 22. června a další trvalé srážky o dva dny později. Třetí vlna povodně byla méně intenzivní, na Ostravici ve Frýdku-Místku byl stanoven průtok při kulminaci 380m3/s-1, v Ostravě 505m3/s-1. Kulminační průtok Odry v Bohumíně byl stanoven na 1 220m3/s s dobou opakování 20-50 let. Odra v v profilu Přívoz kulminovala na 920cm s dobou opakování více než 100 let, Ostravice v Ostravě na 980m3/s-1 s dobou opakování 50-100 let (Daňhelka, Elleder a kol. 2012). Co se týče povodně v červenci 1903, řeka Opava v Krnově kulminovala s průtokem doby opakování 50 let. Odra v Bohumíně kulminovala s průtokem 1 500m3/s-1. Opava v Děhylově kulminovala s průtokem 600m3/s-1 doby opakování 20 let (Němec, Kopp a kol. 2009, Kokešová 2007). Ostravice v Moravské Ostravě kulminovala za průtoku 750m3/s-1, Odra ve Svinově za průtoku vyššího než 400m3/s-1. Oblast povodí Moravy byla při události zasažena o poznání méně (Kokešová 2007).

Příčiny a důsledky povodně

Povodeň v červnu 1902 byla důsledkem výskytu mimořádně silných srážek. První srážky se vyskytly v červnu tohoto roku v podobě četných bouřek, následně s chladným a vlhkým obdobím do 10. června. Toto období bylo střídáno naopak teplým a suchým obdobím a od 14. do 25. června velmi významné srážkové období s nízkými teplotami vzduchu přineslo výše popsané tři vlny povodně na severovýchodě naší země. Nejvíce srážek spadlo od 18. do 20. června a to na Lysé hoře , úhrn činil 253.8mm srážek s tím, že za jeden den 19. června spadlo na této stanici 145.1mm srážek. V Morávce za období 18. až 20. června spadlo 194.8mm srážek (Daňhelka, Elleder a kol. 2012). Po 20. červnu bylo i nadále deštivo, dne 24. června spadlo na Lysé hoře 123mm srážek a v Krásné až 127mm srážek. Tyto srážky byly v již nasyceném povodí příčinou další vlny povodně (Daňhelka, Elleder a kol. 2012). Dále spadlo za období 18. až 20. června 127.8mm na stanici Český Těšín, 112.9mm na stanici Hkvaldy, 109.9mm na stanici Místek, 107.2mm na stanici Domašov, 106.5mm na stanici Jablunkov, 104.3mm na stanici Bludovice, 102.9mm na stanici Tyra a podobně (Daňhelka, Elleder a kol. 2012). Důsledky povodně byly značné, zejména v povodí Ostravice. Došlo k protržení protipovodňové hráze na Ostravici ve Frýdlantu nad Ostravicí, zničení železniční tratě, zaplavení měst a obcí. Povodňové škody byly velké též na Odře od soutoku s Ostravicí. Olše strhla most v Bystřici nad Olší a poškodila železnici kolem Českého Těšína. Povodeň z července 1903 byla v této oblasti nejničivější do roku 1997. Dne 9. července byl změřen na stanici Nová Červená Voda denní úhrny 240mm, dále spadlo 221mm na stanici Rejvíz, 218mm na stanici Šumný potok, 214mm na stanici Radhošť a podobně (Němec, Kopp a kol. 2009). Na severovýchodě země, zejména v povodí Ostravice, se vyskytla významná povodeň i o 70 let později, roku 1972. Byla ovšem méně významná. I přesto se o ní zmiňujeme na patřičné stránce tohoto menu o největších povodních v ČR.

Shrnutí povodně 1902 a 1903

  • Povodeň v roce 1902 se odehrála v červnu, v období od 14. do 25. června s vrcholem kolem 20. června a povodeň v roce 1903 se odehrála v červenci, s vrcholem po 10. červenci
  • Obě povodně se týkaly zejména povodí Ostravice, Opavy, Odry a Olše
  • Obě povodně byly též způsobeny nebývale vydatnými dešti v oblasti, způsobenými vlivem tlakové níže
  • Nejvyšší srážky dosáhly při povodni v roce 1902 za den 145.1mm (za období 18. až 20.6. 253.8mm), za povodně 1903 to bylo za den 240mm
  • Nejvyšší kulminační průtok za povodně 1902 dosáhl 1 220m3/s-1 (v hlavní vlně povodně) a za povodně 1903 dosáhl 1 500m3/s-1 a to v obou případech na řece Odře v Bohumíně

Použité zdroje

KOKEŠOVÁ, J. Komplexní hydrometeorologická analýza největších povodní na Moravě a ve Slezsku v 19. a 20. století. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Fakulta Přírodovědecká. Katedra Geografický ústav, 2007. Online, dostupné na https://is.muni.cz/th/uwccf/Diplomova_prace.pdf. KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009 DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012 ELLEDER, L. Proxydata v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016
%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště