Hodnocení stránky

Dopady na vegetaci

Co se týče důsledků sucha, zaměříme se zejména na dopady na vegetaci, tedy fenofáze a jejich výskyt. Hydrologické důsledky jsou rozebrány již v předchozím odstavci o velikosti a průběhu sucha.

Z hlediska fenologických fází bylo možné pozorovat dřívější nástup fáze žloutnutí listů 10%. Na stanici Běleč nad Orlicí to bylo například: u břízy bělokoré 12.8. (o 28 dní dříve), buku lesního 15.8. (o 46 dní dříve), dubu letního 16.8. (o 40 dní dříve), lípy srdčité 8.8. (o 33 dní dříve), jeřábu ptačího 20.8. (o 19 dní dříve) a bezu černého 10.8. (o 46 dní dříve). Opad listů 10% nastal u mnohých druhů velmi brzy, na shodné stanici to bylo: u břízy bělokoré 27.7. (o 55 dní dříve), buku lesního 30.7. (o 75 dní dříve), dubu letního 1.8. (o 68 dní dříve) a lísky obecné 1.8. (o 64 dní dříve). Došlo též k dřívějšímu zrání plodů. U bezu černého byly zaznamenány opožděně dozrávající plody a po srážkové epizodě obnovující se listy (ČHMÚ 2016). Obnova listů a de fakto nástup nové jarní fenofáze byl zaznamenán i u jiných dřevin, například u dubů.

Srovnání sucha 2015 s největšími suchými roky

Poslední významné sucho 2015 můžeme porovnat s významnými případy sucha v historii, tedy v posledních desetiletích. Velká pozornost je věnována zejména extrémním a nové historii největším suchým epizodám v roce 1947 a 1953 s přesahem do roku 1954. Informace o nejvýznamnějších suchých epizodách, včetně průběhu, příčin a důsledků najdete na dalších stránkách zdejšího menu o největších suchých epizodách v ČR. Co se týče starších případů, jde o sucha 1811, 1834-1836, 1842, 1868, 1874, v období měření pak jde o roky 1892, 1904, 1911, 1921 a 1934, dále 1994 a 2003.

Nejnižší průtoky

Nejnižší průtok na Labi v Děčíně na základě hydrometrického měření činil 37.9m3/s-1 při vodním stavu 95cm dne 21. srpna 1921. Dále šlo o 46m3/s-1 v roce 1904, 55.5m3/s-1 v roce 1911 a 73m3/s-1 v roce 1917. Při suchých epizodách 1994, 2003 i zde rozebíraném suchu 2015 je značně viditelný vliv Vltavské kaskády, která stupněm Vrané nadlepšuje průtok na Vltavě od Prahy a Labe od soutoku na Mělníku a to o více než 15m3/s-1 v období sucha. Nejnižší průtok na Vltavě v Praze 12m3/s-1 pochází z roku 1904 (18. srpna) a byl nižší než roku 1947.

Nejnižší průtoky v jiných významně suchých letech

Minimum průtoku na Labi v Děčíně činilo 39m3/s-1 (1904), 40.1m3/s-1 (1947) a 76.8m3/s* (2015). Na Labi v Brandýse nad Labem 15.5m3/s-1 (1904), 10.4m3/s-1 (1947). Na Lužnici v Bechyni 1.2m3/s-1 (1904, 2.3m3/s-1 (1947) a 0.85m3/s-1 (2015). Na Vltavě v Praze 12.0m3/s-1 (1904), 17.7m3/s-1 (1947) a 43.5m3s/-1, 16.8m3/s-1* (2015). Na Berounce v Berouně 4.5m3/s-1 (1904), 3.3m3/s-1 (1947) a 4.6m3/s-1 (2015). Na Ohři v Lounech 3.9m3/s-1 (1904), 0.6m3/s-1 (1947) a 8.1m3/s-1 (2015). Na Sázavě v Poříčí nad Sázavou 2.5m3/s-1 (1904), 1.4m3/s-1 (1947) a 1.69m3/s-1 pro profil Nespeky (2015). Některé hodnoty jsou ovlivněny nádržemi a manipulacemi na nich, směřujícími k nadlepšování průtoků (ČHMÚ 2015).

Byť zde hraje roli vliv nádrží, tak průtokově je sucho 2015 jak na Labi v Děčíně, tak na Vltavě v Praze srovnatelné s epizodami v letech 1904 a 1947 (více patřičné stránky tohoto menu, klikněte na odkazy).

Hodnocení dle indexů SPI3 a DMPI3

Dle hodnocení sucha na základě indexů sucha SPI3 a DMPI3 byly nejvýznamnější sucha na stanici Praha-Klementinum: SPI 3 (1900, 1904, 1947, 1976 a 1990), DMPI3 (1911, 1943, 1976, 1990 a 2003). Na stanici Brno: SPI 3 (1904, 1917, 1921 a 1976), DMPI3 (1917, 1921, 1947, 1976 a 2003). Na stanici Opava: SPI3 (1904, 1921 a 1993), DMPI3 (1921, 1932 a 2003). Dle SPI3 šlo o nejvýznamnější sucha (obecně) v letech 1904, 1911, 1921, 1947 a 1976, dle DMPI3 to bylo v letech 1921, 1976 a 2003. Tučně sucha významnější než sucho 2015, tučně a kurzívou sucha mnohem významnější než v roce 2015.

Hodnocení dle indexů SRI a DMRI

Hodnocení sucha na základě indexů SRI a DMRI co se týče extrémně nízkých průtoků ve vodních tocích, v profilech: Němčice na Labi (SRI 1947, 1950, 1952, 1953 a 1992, DMRI 1947, 1950 a 1953), Týniště nad Orlicí na Orlici (SRI 1918, 1921, 1922, 1930 a 1994, DMRI 1918, 1921 a 1947), Bechyně na Lužnici (SRI 1918, 1947, 1950, 1990 a 2003, DMRI 1947, 1950, 1990 a 2003), Beroun na Berounce (SRI 1918, 1952, 1953, 1960 a 1964, DMRI 1918, 1960, 1964 a 1998).

Praha-Chuchle na Vltavě (SRI 1904, 1918, 1934, 1935 a 1947, DMRI 1904, 1911, 1947, 1950 a 1964), Louny na Ohři (SRI 1934, 1935, 1947, 1949 a 1964, DMRI 1935, 1947, 1949, 1964 a 2014), Bohumín na Odře (SRI 1925, 1928, 1930, 1947 a 1950, DMRI 1921, 1928, 1950, 1951 a 1992) a Trávní Dvůr na Dyji (SRI 1927, 1928, 1929, 1932 a 1934, DMRI 1928, 1929, 1930, 1933 a 1934). Zvýraznění má shodnou legendu jako v předchozím případě výpisu nejvýznamnějších suchých let.

V Čechách a v oblasti řeky Odry můžeme hodnotit sucho 2015 jako nejhorší, na řece Moravě se v minulosti vyskytly významnější nebo srovnatelné suché epizody. Na Jizeře šlo o podobný průběh sucha jako v roce 1947, na Otavě lze sucho připodobnit k epizodě v roce 2003 (ČHMÚ 2015).

Shrnutí sucho 2015

• Poslední významná suchá epizoda se vyskytla po většinu roku 2015 s vlivem srážkově chudého období již z roku 2014, hlavní sucho 2015 se odehrálo od poloviny června do poloviny října
• Týkalo se celého území ČR s určitými lokálními rozdíly v jeho intenzitě
• Nejnižších průtoků dosáhly například vodní toky Brzina v Hrachově, Doubrava v Pařížově, Sázava ve Zruči nad Sázavou či Cidlina v Novém Bydžově a některé vodní toky zcela vyschly (Klejnárka, Brzina, Rokytenka, Žejbro aj.)
• Příčinou sucha byl častý vliv tlakových výší na oblast střední Evropy, což vyvolalo dlouhé epizody bez výskytu srážek
• Srážky, které byly podprůměrné, byly navíc často konvekční a lokální
• K rozvoji sucha napomohly časté vlny horka, zejména během července a v srpnu
• Nejčastějšími důsledky sucha byla vedle nedostatku vody a průtoků vodních toků neúroda a usychání ovoce na stromech
• Některé fenofáze nastaly o mnoho dříve, zejména opad a žloutnutí listí (někde například i o 60 až 75 dní dříve)

Použité zdroje

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015. Praha: ČHMÚ, 2015. Online, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/SUCHO/zpravy/Sucho_2015_CHMU_prosinec.pdf.