Sucho 1834
Informace o významně suché epizodě sucho 1834 dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990. Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití).
Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.
Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, sucho 1834, datace, trvání a rozsah sucha, velikost a průběh sucha, příčiny a důsledky sucha.
INFORMACE: SUCHO 1834
Sucho se značně projevuje při rychlejším větru, který víří prach z povrchu ornice
Sucho tohoto roku, které se událo osm let po poslední významné suché epizodě, patřilo k těm nejvýznamnějším v historii přístrojového měření u nás. Tento rok se zařadil do nejsušších epizod a dokladují to zejména dopady sucha, o nichž existuje z naší země mnoho záznamů.
Sucho 1834 – datace, trvání a rozsah
Sucho se vyskytlo ve vegetačním období i po jeho skončení, jinými slovy trvalo téměř nepřetržitě od dubna do listopadu s tím, že v červnu a červenci bylo zmírněno a nebylo tak významné. Týkalo se četných míst naší země.
Velikost a průběh sucha
Sucho tohoto roku bylo velmi značné. Podprůměrné srážky byly zaznamenány s výjimkou ledna a částečně pak března a června po celý rok. Kromě ledna se nejednalo o nijak významný srážkově nadprůměr. Nejvíce na srážky chudé měsíce byly únor, duben, květen, srpen, září a listopad. Odchylky srážek zaznamenaly i více než -50%. Od května do srpna přispěly k rozvoji sucha nadprůměrné teploty. Zejména červen a poté červenec přinesly o něco méně srážkově chudé počasí. Indexy sucha se shodly na tom, že významněji záporné hodnoty dosáhly v uvedených měsících hodnot -1 až -3.
Index SPI-1: 3. místo
Index SPEI-1: 1. místo
Z-index: 2. místo
Příčiny a důsledky události sucho 1834
Zpočátku významně suchého období vegetační sezóny (duben) se naše území nacházelo na východě rozsáhlé oblasti vysokého tlaku vzduchu se středem v oblasti Biskajského zálivu. O měsíc později byla tlaková výše svým středem nad Irskem. V srpnu bylo naše území pod vlivem významného hřebene tlakové výše od Azor, v dalším měsíci se naše území nacházelo v nevýrazném hřebeni tlakové výše, který ovlivňoval většinu kontinentu. V posledním suchém měsíci byla určujícím útvarem tlaková výše nad Pyrenejským poloostrovem a z ní vycházel pás vysokého tlaku vzduchu směrem na východ Evropy.
Sucho mělo dalekosáhlé dopady. Dokumentační zdroje uvádějí zejména neúrodu různých plodin, zejména obilnin, spálenou trávu, dále zelí, brambor a podobně a to v různých oblastech naší země. Často jsou zmiňovány velmi nízké vodní stavy velkých řek, jako zejména Labe, které bylo možno přejít, dále Jizery. Časté byly dle záznamů také požáry, ale i silné bouřky. Lesní požáry a vyschlé studny zmiňují zdroje z dalších oblastí, jako například pro Varnsdorf a Mimoň. Opět bylo v tomto roce ale dobré víno, kterého se hodně urodilo. V Prostějově vypukl dle záznamu v době žní požár. Podobné důsledky jsou zmíněny v mnoha zdrojích z četných míst po naší zemi.
Shrnutí sucho 1834
- Měla delší trvání po většinu vegetačního období, zejména od dubna do května a poté v srpnu, září a listopadu
- Jednalo se o jednu z nejextrémnějších suchých epizod u nás
- Příčiny tkvěly převážně ve vlivu mohutné a stabilní tlakové výše nad západem Evropy nebo ve významném hřebeni azorské výše, zasahující k východu
- Dle tří indexů sucha byla epizoda hodnocena dle kritérií jako 1., 2. a 3. místo
- Dostavily se typické důsledky jako je značná neúroda a velmi nízký vodní stav v řekách s možností přejít je někde i suchou nohou, menší toky vysychaly
Použité zdroje
BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol. Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015.
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009